Kvalita ovzduší ve školkách a platné normy v České republice

Kvalita vnitřního prostředí, ve kterém tráví děti většinu svého času, má zásadní vliv na jejich zdraví a pohodu. Děti tráví 90 % času ve třídách, bytech, v dopravních prostředcích.

Legislativně jsou požadavky na fyzikální faktory vnitřního prostředí školy řešeny vyhláškou č. 410/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. v platném znění.

Podle údajů za r. 2017-2018 bylo v ČR 5 269 různých typů mateřských škol, ve kterých bylo zapsaných 362 756 dětí v 15 969 třídách. Pokud vezmeme do úvahy pedagogický a jiný personál škol, jedná se o vnitřní prostředí, které denně navštěvuje cca 2 miliony obyvatel ČR (20 %).

Děti jsou skupinou, která je citlivá na kvalitu vnitřního prostředí. Jeho špatná kvalita může narušit schopnost žáků soustředit se, mohou mít bolesti hlavy, nevolnost, být ospalí, nespokojení a unavení.

Je proto logické, že vnitřní prostředí významně ovlivňuje duševní pohodu a fyzické zdraví. Studie ukázaly, že ve vnitřním prostředí jsou často vyšší hodnoty koncentrací některých znečišťujících látek než ve venkovním ovzduší.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí

Kvalita vnitřního prostředí je závislá na mnoha faktorech. Mezi ty nejdůležitější patří architektonické řešení, umístění budovy, hluk v jejím okolí, orientace, uspořádání vnitřního prostoru, vybavení, osvětlení, doba dozvuku (akustika), mikroklimatické faktory prostředí (teplota, vlhkost, proudění vzduchu), prašnost, zápach.

Syndrom nezdravých budov

V poslední době se setkáváme s pojmem „syndrom nezdravých budov“ (zkratka SBS pochází z anglického názvu sick building syndrome), což představuje budovy, které negativně působí na zdraví lidí. Příčiny jsou různé, ne každá nemocná budova je má všechny a ne každá budova je nemocná, pokud nastane některá z uvedených situací:

• budova byla postavena po roce 1960
• klimatizovaná budova, okna nelze otevřít
• velmi jasná nebo blikající světla
• větrání, topení a osvětlení nelze dostatečně ovládat
• koberce nebo čalounění
• mnoho otevřených polic nebo úložných prostorů
• nový nábytek, lakované povrchy
• opomíjená údržba, nedostatečný úklid
• vysoké teploty nebo velké kolísání teploty
• velmi nízká nebo velmi vysoká vlhkost
• chemické znečišťující látky (cigaretový kouř, ozon) nebo organické těkavé látky ze stavebních materiálů a zařízení
• zvýšená prašnost, výskyt vláknitých struktur ve vzduchu
• IT technologie, počítačové monitory, vyšší hladina hluku

Zdroje znečištění vnitřního prostředí

Co všechno působí ve vnitřním prostředí (nejenom školy)?

Mikroklimatické parametry

Jsou určeny teplotou, relativní vlhkostí a rychlostí proudění vzduchu. Změna jednoho má za následek i změnu dalších dvou. Závisí na nich náš subjektivní pocit komfortu (pohody až nepohody), při překročení přípustných hodnot, mohou být faktorem potenciálně ohrožujícím zdraví, zvláště u citlivých jedinců.

Venkovní zdroje znečištění

Mezi venkovní zdroje znečištění se řadí:

Čtěte také: Ovzduší v Brně

• doprava
• elektrárny, energetické zdroje včetně lokálních
• ostatní průmyslové zdroje
• znečištění v důsledku stavební činnosti
• skládky odpadu
• zemědělská činnost (postřiky, pesticidy)
• příroda (pyly, mikroorganismy)

Mezi faktory, které ovlivňují pronikání znečišťujících látek z venkovního prostředí dovnitř patří: použité technologie, stavební prvky, orientace budovy, podlaží, orientace učeben (do ulice/do dvora), okolní vegetace.

Vnitřní zdroje znečištění

Mezi vnitřní zdroje znečištění se řadí:

• stavební a izolační materiály
• povrchové materiály (obklady stěn, koberce, rolety, záclony)
• vybavení
• odpařování těkavých chemikálií z nových materiálů
• barvy, vosky, repelenty, klihy a pryskyřice
• rozpouštědla, kopírky, inkousty
• čisticí/dezinfekční přípravky, biocidy, pesticidy
• výrobky osobní péče
• lidé (vydechovaný vzduch, kouření)
• domácí zvířata, hlodavci, hmyz
• plísně (od vlhkosti)

Biologická agens

Mezi biologická agens se řadí:

• plísně, kvasinky
• bakterie, viry
• zvířecí chlupy, šupinky kůže, výkaly, sliny, moč
• hmyz (výkaly švábů, roztoči atd.)
• pyly

Plísně, bakterie a pyly jsou zejména z venkovních zdrojů. Hlavní podíl na biologickém znečištění má vnitřní zdroj, tj. vlhké povrchy a materiály, pára ze sprchování, klimatizace, čalouněný nábytek a koberce, zvířata (alergeny mohou být přítomny měsíce po odstranění zdroje), nemocní lidé, špatně provozované zvlhčovače vzduchu.

Kontaminace způsobené lidmi

Možná jste nevěděli, že:

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

• vydechovaný vzduch obsahuje 17 % O2 a 83 % CO2
• dospělý člověk vyprodukuje za hodinu 45 g potu
• ve vydechovaném vzduchu je 30-300 g vodní páry a 10-75 litrů CO2 (v závislosti na fyzické zátěži)

Projekt InAirQ (Indoor Air Quality)

V rámci Prioritní osy 3 programu nadnárodní spolupráce financované z evropských fondů se řeší projekt InAirQ, jehož cílem je zlepšení kvality ovzduší uvnitř škol, popis zdravotních dopadů kvality vnitřního ovzduší na zranitelnou populaci dětí a navržení a realizace kroků ke zlepšení školního prostředí.

Na projektu spolupracují zdravotní ústavy a další instituce z pěti evropských zemí (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Itálie). Za Českou republiku řídí projekt Státní zdravotní ústav ve spolupráci s členy Environmental Quality Forum, kde jsou zastoupeni odborní pracovníci, zástupci státní správy (krajské hygienické stanice, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), lékařské fakulty Univerzity Karlovy, samosprávy. V projektu je zastoupeno 9 škol z Prahy 6, 1 škola z kraje Vysočina a 2 školy ze Středočeského kraje.

V rámci projektu byl navržen Index kvality vnitřního ovzduší IKO - jako jednoduchý nástroj k popsání zdravotně relevantních informací o kvalitě vnitřního ovzduší. Tento nástroj umožňuje navržení a zavedení opatření, která by vedla ke zlepšení kvality prostředí ve školách.

Nová legislativa a hygienické požadavky

V roce 2024 došlo ke změně legislativní úpravy hygienických podmínek ve školách, školských zařízeních, dětských skupinách a dalších obdobných zařízeních pro děti. Tyto požadavky upravuje na základě § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 258“) od 01.07.2024 nově vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin (dále jen „vyhláška 160“).

Tato vyhláška nahradila vyhlášku č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška 410“), která byla k 30.06.2024 zrušena.

Nová vyhláška již neobsahuje požadavek na minimální nezastavěnou plochu pozemku určenou pro pobyt a hry dětí a žáků. Škola musí mít venkovní prostor umožňující volný pohyb dětí. Tento venkovní prostor lze ale také nahradit využitím obdobné plochy v docházkové vzdálenosti. Nová právní úprava také vypustila nutnost oplocení pozemku. Naopak zůstal požadavek na vysazování pouze bezpečných rostlin. A tento požadavek byl dále rozšířen také na rostliny ve vnitřních pobytových prostorech.

Prostorové požadavky na herny, učebny, místnosti pro zájmové vzdělávání a vnitřní pobytové místnosti škol a školských zařízení byly nahrazeny obecným popisem. Prostorové podmínky a vnitřní uspořádání musí ve škole umožňovat výuku, volné hry dětí, jejich odpočinek, osobní hygienu, tělesná cvičení a zajištění stravování, pokud toto není zajištěno v jiném stravovacím zařízení.

Lehátko nebo lůžko používané k odpolednímu odpočinku v mateřské škole musí nově obsahovat izolaci proti chladu.

Vyhláška nově neřeší nutnost protiskluzové úpravy podlah. Vyhláška 160 již také neřeší velikost podlahové plochy šatny v závislosti na počtu dětí a žáků. V prostoru šatny musí být umožněno každému dítěti uložit své osobní věci odděleně od osobních věcí ostatních dětí. Dále byl zrušen požadavek na úklidovou výlevku v každém patře. Nová vyhláška stanoví, že ve škole musí být vyčleněn odvětrávaný prostor pro ukládání čisticích prostředků a pomůcek mimo dosah dětí a žáků.

Osvětlení a větrání

V oblasti osvětlení se nemění povinnost provozovatelů škol zajistit, aby prostory škol byly řádně osvětleny, a to jak přirozeným denním, tak i umělým osvětlením, které musí splňovat požadavky příslušných norem (ČSN EN 17037+ A1 Denní osvětlení budov, ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov Část 1: Základní požadavky a ČSN 73 0580-3 Denní osvětlení budov Část 3: Denní osvětlení škol, ČSN EN 12464-1 - Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory).

Okna, svítidla, stěny, stropy i ostatní povrchy, od kterých se odráží a rozptyluje světlo, musí být čištěny a obnovovány ve lhůtách daných plánem údržby v projektu osvětlení. Není-li zpracován v projektu osvětlení plán údržby, provádí se nejméně dvakrát ročně mytí oken, rámů, svítidel a světelných zdrojů.

Prostory škol určené k pobytu musí být přímo větratelné. Požadavky na větrání se nezměnily.

Z hygienických požadavků v rámci nové vyhlášky vypadl požadavek na pobyt dětí předškolního zařízení venku v délce minimálně 2 hodin. Nově by v mateřské škole denní doba pobytu venku měla být vždy po maximální možnou dobu.

Sledování kvality vzduchu

Navrhovaná vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin zavádí u nově vznikajících budov kritérium sledování kvality vzduchu ve vnitřních prostorách nebo upravuje požadavky na kvalitu osvětlení. Koncentrace oxidu uhličitého se bude sledovat ve vnitřních prostorách. V budoucnu se bude koncentrace oxidu uhličitého hlídat i ve stávajících školních budovách, upravovat to bude novelizace jiného předpisu k zákonu o ochraně veřejného zdraví.

Pro stávající školy se připravuje další úprava, podle níž budou muset sledovat koncentraci oxidu uhličitého ve výukových prostorech. S jejím zavedením se počítá v horizontu let.

Důraz, který hygienici kladou na správnou cirkulaci vzduchu ve třídách, souvisí i s nedávnou epidemií covidu-19. Tehdy bylo větrání jedním z doporučení, jak zabránit šíření viru mezi žáky. Svrčinová zdůraznila i vliv vyšších koncentrací oxidu uhličitého ve vzduchu na schopnost soustředění.

Z vlastních zkušeností s dlouhodobým monitoringem kvality vzduchu v různých typech škol víme, že ve většině námi sledovaných případů je v pondělí ráno již po první půlhodině ve školní třídě vzduch vydýchaný - hodnoty výrazně překračují navrhované limity koncentrace CO2.

Ideálním řešením je tzv. Školní čidlo NLII-EDUCA, které opticky a zvukově upozorňuje na vysokou koncentraci CO2 ve vzduchu a tedy potřebu vyvětrat, bez toho aniž by výrazně narušovalo výuku. Zároveň je toto čidlo vybaveno výstupy pro připojení k větrací jednotce. Tedy v první fázi slouží čidlo pro monitoring a do budoucna pro řízení větracího systému.

Závěr

Zajištění kvalitního vnitřního prostředí ve školkách je klíčové pro zdraví a pohodu dětí. Nová legislativa a moderní technologie nabízejí nástroje pro zlepšení kvality ovzduší a vytvoření zdravého a podnětného prostředí pro vzdělávání a výchovu.

Požadavky na mikroklima v učebnách a tělocvičnách dle vyhlášky č. 410/2005 Sb.

Následující tabulka shrnuje požadavky na mikroklima v učebnách a tělocvičnách dle vyhlášky č. 410/2005 Sb.

tags: #kvalita #ovzdusi #skolky #normy

Oblíbené příspěvky:

• Infografika: Chov zvířat a emise
• Vše o jedlích
• Komunální odpad a recyklace
• Odpady Benátky nad Jizerou: Průvodce
• Samolepící fototapety s přírodou