Kvalita ovzduší, změna číslování a co to je

Před dvěma dny byla představena nová metodika určování indexu kvality ovzduší. Změnila se nejen pravidla pro hodnocení, ale také index jako takový. Co je to vlastně onen index kvality ovzduší, označovaný také zkratkou IKO? Jedná se o souhrnné hodnocení aktuálního stavu ovzduší v konkrétním místě.

Původní index spočíval v číselné škále 1-6, kde 1 představovala kvalitu ovzduší nejlepší, naopak 6 nejhorší. Na rozdíl od předchozího, se nový IKO počítá nikoliv z hodinových, ale z klouzavého průměru tříhodinových koncentrací znečišťujících látek. Konkrétně se jedná o koncentrace suspendovaných částic PM10, oxidu dusičitého (NO2) a oxidu siřičitého (SO2). V období od 1. dubna do 30. Nový index byl vytvořen v úzké spolupráci se Státním zdravotnickým ústavem (SZÚ).

Co je to smogová situace?

Termín „smogová situace“ se používá již při překročení informativní prahové hodnoty z důvodu zdůraznění závažnosti více než dvojnásobného překročení imisního limitu.

Typy smogové situace

Rozlišujeme smogové situace letního a zimního typu. Letní smogové situace s vysokými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi zejména suspendovaných částic, se nejčastěji pozorují v chladném období od října do března roku následujícího.

Pokud se smogová situace zhoršuje, doporučuje se omezit pobyt ve venkovním prostředí na nejnutnější míru. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Pokud se smogová situace zhoršuje a dojde k vyhlášení regulací zdrojů, doporučuje se dospělým osobám bez zdravotních potíží zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Kdy je lepší větrat nebo chodit ven?

Záleží na typu smogové situace. V případě letních smogových situací se nejvyšší koncentrace troposférického ozonu vyskytují v brzkých odpoledních hodinách. Ráno, pozdě odpoledne a navečer rychle klesají. Větrání nepředstavuje problém po celý den, neboť vysoce reaktivní ozon se ve vnitřním prostředí rychle odbourává a v domácnosti obvykle nejsou podmínky pro jeho další tvorbu.

Při zimních smogových situacích je denní chod koncentrací opačný - nejvyšší hodnoty se dosahují v ranních hodinách před východem slunce a večer po jeho západu. Koncentrace v tomto případě kopírují denní změny rozptylových podmínek a denní rytmus aktivity obyvatel (vytápění, intenzita dopravy). Nejlepší podmínky pro větrání a pobyt venku jsou tudíž v brzkých odpoledních hodinách. Větrání by mělo být krátké a intenzivní. v případech dlouhodobého výskytu špatných rozptylových podmínek ovšem zůstává úroveň znečištění vysoká po celý den a pobyt venku je vhodné omezit na nejmenší nutnou míru.

Index kvality ovzduší a doporučení

• index 2A - pro citlivé skupiny osob může představovat nepatrné riziko vzniku obtíží pro velmi malý počet lidí, kteří jsou mimořádně citliví na znečištění ovzduší. Není třeba měnit své obvyklé venkovní aktivity, pokud nezaznamenáte příznaky jako je kašel nebo dráždění krku.
• index 2B - citlivé skupiny osob by měly zvážit snížení nebo odložení namáhavých činnosti venku, zejména pokud se zhorší jejich zdravotní stav nebo se objeví příznaky, jako je kašel a dráždění v krku.
• index 3A - citlivé skupin osob by měly omezit namáhavé činnosti zejména ve venkovním prostředí, zvláště pokud se zhorší jejich zdravotní stav nebo se objeví příznaky jak je kašel a podráždění krku. Astmatici a lidé s chronickým onemocněním mohou mít potřebu častějšího použití úlevového léku. Všichni starší lidé a děti by měli omezit fyzickou aktivitu.
• index 3B - citlivé skupiny osob by měly zkrátit pobyt venku a vyhnout se při tom fyzické námaze. Astmatici a lidé s chronickým onemocněním mohou mít potřebu častějšího použití úlevového léku.

Zvýšená citlivost je dána věkem a zdravotním stavem daného jedince. Mezi citlivější skupiny lidí patří malé děti, těhotné ženy či starší osoby a osoby oslabené přítomností některých chronických onemocnění (např.

Znečištění ovzduší a jeho zdroje

Pojem znečišťování ovzduší (emise) zahrnuje celou řadu procesů, při nichž dochází ke vnášení znečišťujících látek do ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší jsou přírodního nebo antropogenního původu, přičemž hranice mezi těmito typy není vždy úplně jednoznačná. Mezi zdroje přírodního původu se řadí sopečná činnost, požáry lesů, látky produkované rostlinami a podobně. Antropogenními zdroji jsou lidské aktivity (vytápění domácností, výroba tepla a elektřiny, doprava, průmysl, zemědělství atd.).

Imise vzniká po fyzikálně-chemické přeměně emise v ovzduší. Imise jsou koncentrace škodlivých látek v ovzduší. Jednoduše řečeno, imisí se rozumí znečištění ovzduší (obsah látky v ovzduší, tedy její koncentrace). Znečišťující látka obsažená v ovzduší se dostává do styku s příjemcem (člověk, rostlina, zvíře, materiál) a negativně na něj působí. Znečišťující látkou je každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem (zákon č. 201/2012Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění). Emisní koncentrace je měřena přímo u svého zdroje, imisní koncentrace je měřena v okolí zdroje.

Čtěte také: Ovzduší v Brně

Suspendované částice (PM)

Jedná se o příměsi v ovzduší pevného nebo kapalného skupenství, které díky své malé velikosti a hmotnosti v ovzduší zůstávají, nesedimentují, vznášejí se - jsou v něm rozptýleny (suspendovány). Jedná se o příměsi v ovzduší pevného nebo kapalného skupenství, které díky své malé velikosti a hmotnosti v ovzduší zůstávají, nesedimentují, vznášejí se - jsou v něm rozptýleny (suspendovány). Pevnou složku suspendovaných částic v zásadě tvoří malé částečky prachu, proto je běžně nazýváme prašné či pevné částice.

Koeficienty za zkratkou PM značí velikost částic v µm. Suspendované částice mohou být primárního či sekundárního původu. Primární částice jsou do ovzduší emitovány přímo, sekundární částice v ovzduší vznikají procesem konverze plyn-částice. Velikostní rozsah atmosférického aerosolu zahrnuje pět velikostních řádů - od jednotek nm po stovky µm. Tuto škálu lze na základě podobných vlastností částic rozdělit na částice jemného (částice ≤ 2,5 μm) a hrubého módu (částice ≥2,5 μm). Jemné částice jsou produkty zejména nedokonalého spalování, hrubé částice vznikají mechanicky. Suspendované částice mají široké spektrum účinků na srdečně-cévní a respirační ústrojí.

Benzo[a]pyren

Benzo[a]pyren patří mezi polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Benzo[a]pyren, který se v ovzduší vyskytuje převážně navázán na částice, je vhodným markerem znečištění ovzduší PAH. Důvodem je jeho stabilita a relativně konstantní příspěvek ke karcinogenní aktivitě směsi PAH vázaných na částicích. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem patří k hlavním problémům kvality ovzduší v ČR.

Do ovzduší se dostává především z lokálního vytápění domácností, které se na emisích benzo[a]pyrenu podílí v celorepublikovém měřítku okolo 98 %. PAH představují skupinu látek, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti.

Přízemní ozon

V souvislosti s letním obdobím častěji slýchávám pojem „přízemní ozon“. Přízemní ozon (O3) je sekundární znečišťující látka bez vlastního emisního zdroje, vzniká jako součást letního fotochemického smogu. Vzniká za účinku slunečního záření soustavou reakcí zejména mezi NOx, VOC a kyslíkem. Velký význam však mají také meteorologické podmínky. Obecně platí, že koncentrace přízemního ozonu narůstají se vzrůstající intenzitou slunečního záření a teplotou a naopak klesají se zvyšující se relativní vlhkostí vzduchu.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

Zvýšené koncentrace přízemního ozonu jsou typické zejména pro letní období (duben─září), mohou se ale objevit i v zimním období. Na vině je nejspíš klimatická změna a paradoxně stále čistější ovzduší - tzn. zejména pokles emisí oxidů dusnatého, který dokáže ozon odbourat. Hlavní účinek ozonu na lidský organizmus je dráždivý. Dráždí oční spojivky, nosní sliznice a průdušky. Podle Evropské agentury pro životní prostředí a Světové zdravotnické organizace krátkodobé studie ukazují, že koncentrace O3 mohou mít nepříznivé účinky na funkci plic vedoucí k jejich zánětu a respiračním problémům. Ve vyšších koncentracích dojde drážděním dýchacích cest k jejich zúžení a ztíženému dýchání. Zvýšeně citlivé vůči ozonu jsou osoby s chronickými obstrukčními onemocněními plic a astmatem. Vyšší koncentrace ozonu jsou spojovány se zvýšením denní úmrtnosti.

Vedle škodlivého přízemního ozonu v troposféře atmosféry existuje i stratosférický ozon, který se nachází asi třicet kilometrů nad zemským povrchem (tzv. ozonová vrstva).

Monitorování kvality ovzduší

Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice automatizovaného imisního monitoringu (AIM), tak i stanice manuálního imisního monitoringu (MIM). Zatímco stanice AIM vyhodnocují koncentrace v on-line režimu a údaje jsou dostupné do 15 minut po naměření, tak ze stanic MIM jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ.

Počet imisních monitorovacích stanic základních znečišťujících látek vybraných organizací, jejichž údaje jsou uloženy v ISKO, se od roku 1969 průběžně měnil. Nejvíce stanic bylo v provozu v 80. a 90. V roce 2015 došlo k zásadní inovaci Státní sítě imisního monitoringu (SSIM), největší od vybudování celorepublikového automatizovaného imisního monitoringu v první polovině 90. let minulého století. ČHMÚ realizoval v rámci Operačního programu Životní prostředí projekt komplexní obnovy techniky pro sledování a hodnocení kvality ovzduší na celém území ČR. Úspěšná realizace projektu umožnila ČHMÚ i nadále zachovat vysokou úroveň sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR a dále zpřesnit a rozvinout klíčové aktivity v této oblasti.

Po roce 2015, kdy došlo k zásadní inovaci rozvoje Státní sítě imisního monitoringu (SSIM), pokračovaly další realizace v obnově a v modernizaci sítě v následujících letech. Aktuální informace jsou na portálu ČHMÚ, záložka Ovzduší, odkaz Aktuální hod. přehled.

ČHMÚ a kvalita ovzduší v roce 2022

Rok 2022 byl z hlediska kvality ovzduší příznivý, podobně jako předešlé roky 2020 a 2021. Koncentrace hodnocených znečišťujících látek, vyjma přízemního ozonu, dosáhly v roce 2022 v rámci hodnoceného období 2012-2022 druhých nejnižších hodnot (v případě oxidu uhelnatého nejnižších hodnot). Koncentrace hodnocených látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za období 2012-2022 významně klesly.

K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR v případě znečišťujících látek, vyjma ozonu, v roce 2022 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek v lednu a v únoru, tedy v měsících, kdy naopak bývají koncentrace v rámci roku nejvyšší. „Příčinou nízkých koncentrací v lednu a únoru byly nadnormální teploty spojené s menší produkcí emisí z lokálních topenišť, normální úhrny srážek důležité pro samočištění atmosféry a v únoru i dobré rozptylové podmínky s občasným výskytem silného větru,“ říká Václav Novák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Na zlepšování kvality ovzduší se dlouhodobě podílí průběžně realizovaná opatření pro zlepšení kvality ovzduší (výměna kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích a obnova vozového parku). V závěru roku se však kvalita ovzduší v porovnání s předchozími čtyřmi roky zhoršila na většině stanic. Předběžná data ukazují, že ke zhoršení kvality ovzduší došlo ve spojitosti s vyššími emisemi z lokálního vytápění domácností. To pravděpodobně souvisí s energetickou krizí, která přiměla některé domácnosti k častějšímu přitápění různými typy pevných paliv v krbových kamnech a kotlích. Počet překročení hodnoty 24hod. imisního limitu pro PM10 na stanicích byl během listopadu nejvyšší za poslední tři roky. Data z dlouhodobého monitoringu v malých sídlech potvrzují, že listopadové průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu pocházející z lokálního vytápění byly za posledních pět let nejvyšší.

Data současně poukazují na zhoršenou kvalitu vytápění, tj. na vyšší míru spalování pevných paliv, při kterém se uvolňuje vyšší množství znečišťujících látek do ovzduší. Koncentrace přízemního ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména teplého období roku (duben-září) a nevykazují od roku 2012 výrazný vývoj jako ostatní znečišťující látky. Koncentrace ozonu v roce 2022 byly v rámci jedenáctiletého období 2012-2022 čtvrté nejvyšší. Koncentrace ozonu se pohybovaly kolem hodnoty desetiletého průměru po celé teplé období roku; výjimečně vysoké koncentrace ozonu byly měřeny i v druhé polovině března, kdy panovaly nadnormální teploty a sucho.

Je třeba zdůraznit, že kvalita ovzduší byla příznivá z hlediska aktuálně hodnocených látek (PM10, PM2,5,NO2, SO2, CO a O3). U koncentrací benzo[a]pyrenu lze jako v minulých letech předpokládat překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit. V dubnu bude zveřejněna II. část předběžné zprávy, v rámci které budou hodnoceny celorepublikové koncentrace benzo[a]pyrenu a budou k dispozici další data z únorového měření roku 2023 v malých sídlech, která přinesou doplňující informace o vlivu energetické krize na kvalitu ovzduší.

Negativní vliv energetické krize na kvalitu ovzduší se více projeví až při výraznějším poklesu teplot (pod bod mrazu) a vysoké potřebě vytápět, k čemuž v rámci roku častěji dochází v lednu a únoru v porovnání s mírnějším listopadem a prosincem. K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 došlo v roce 2022 na 2 % stanic (3 ze 123). Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci nebyl v roce 2022, po čtvrté v řadě od roku 2019 za celou historii měření PM10 od roku 1993, překročen na žádné stanici. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 byl v roce 2022 překročen na 6 % stanic (5 z 88). Imisní limit přízemního O3 byl v roce 2022 (hodnoceno za tříleté období 2020-2022) překročen na 4 % stanic (3 ze 70 stanic). Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 nebyl potřetí v řadě od roku 2020 překročen na žádné stanici ČR. Rovněž imisní limity pro SO2 a CO nebyly tedy v roce 2022 překročeny na žádné měřicí stanici.

V roce 2022 bylo vyhlášeno pět smogových situací v celkové délce 53 h (2,2 dní), všechny z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu.

Tabulka: Překročení imisních limitů v roce 2022

tags: #kvalita #ovzdusi #zmena #cislovani #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s odpady v nemocnici
• Drtič Dolmar FH 2500: Recenze
• Co je to skřítek?
• Nepovolené přečerpání u mBank
• Podrobný návod AEG L76270SL