Chcete se pustit do kompostování na zahradě a nevíte jak na to? Kompostér je v této chvíli ideální volbou. Nejlepší způsob, jak získat kvalitní hnojivo a vrátit do půdy živiny. Zahrádkaření se stálým přísunem zdravé a kvalitní půdy jde totiž jako po másle. A ten pocit z toho, že snižujeme odpad je prostě k nezaplacení.
V dnešním článku se dozvíte, jak kompostovat na zahradě i v bytě, jak udržovat kompost, a také jak řešit problémy s kompostem.
A kdo tvoří zdravou a přírodní cestou ty pravé mikroorganismy? Je to snadné a dostupné!
Kompostér funguje jako přírodní recyklační zařízení, kde mikroorganismy, houby a půdní organismy rozkládají organickou hmotu za přítomnosti kyslíku. V kompostéru dochází k napodobování biologických procesů, které standardně probíhají v půdě. S kompostováním můžete začít kdykoliv. Velikost kompostéru je dobré vybírat podle velikosti Vaší zahrady. V naší nabídce naleznete kompostéry od 320 L do 650 L. Kompostér jednoduše sestavíte.
Zvážíme, jakou formu kompostéru využijeme. Vyberte si dle svých potřeb a preferencí. Máme tady domácí kutily? Pak mějte oči na šťopkách.
Čtěte také: Bubnové kompostéry OBI pod lupou
Tip: Při nákupu kompostéru nespoléhejte pouze na ilustrační foto samotného produktu. Pro lepší představu o velikosti doporučujeme nalézt foto například včetně vedle stojící osoby. Případně důkladně nastudujte rozměry kompostéru.
Tip: Bioodpad tvoří mnohdy takřka polovinu odpadu ve vaší domácnosti. Jeho recyklací tak nešpiníte odpadkový koš, který navíc ani nepříjemně nezapáchá.
Tip: Pokud přemýšlíte, jakou velikost kompostéru vzhledem k velikosti vaší zahrady zvolit, uvádíme malou nápovědu. Ze 100 m2 posečené zahrady získáte trávu o objemu 100 l.
K čemu by nám byl kompostér, kdybychom nevěděli, co s ním. Založení kompostu je pro každý druh kompostéru specifické. U volně stojících kompostérů doporučujeme dno zaplnit větvemi. Ty zajistí lepší provzdušnění a rychlejší odtok nashromážděné vody. Jak je uvedeno výše, u rotačního kompostéru se provzdušnění realizuje otáčením.
Vraťme se ještě zpátky k volně stojícím kompostérům. Ty je vhodné pravidelně přehazovat. Zde se dostává do popředí výhoda vícekomorových kompostérů. V jedné komoře můžete volně shromažďovat materiál ke kompostování, zatímco v dalších je možné kompost hygienizovat. Proces hygienizace spočívá v zahřátí celého obsahu komory na teplotu okolo 45-60°C, a to nejméně po dobu 5 dní.
Čtěte také: Kompostér: Co tam dát?
Ať už zvolíte jedno či vícekomorový kompostér, nejdůležitější je stejnak obsah, který kompostujete. Konkrétně budeme mluvit o skladbě materiálu. Kompostovaný materiál musí být vyvážený - měl by být suchý i vlhký, prodyšný i hutný a především „zelený i hnědý“.
Pro kvalitu přírodního hnojiva jsou rozhodující jeho složky. Kompostovat lze všechny organické materiály podléhající rozkladu. Může se jednat o jakékoli zbytky ze zahrady nebo o domácí odpad. Pro udržitelné a ekologicky šetrné hnojení jsou vhodné kompost, koňský hnůj, rohové piliny nebo kvalitní organické značkové hnojivo.
Je zapotřebí dodržovat pár základních pravidel. Spodní vrstva kompostu potřebuje přístup k vzduchu, aby mohly být správně nastartovány kompostovací procesy. Proto do spodní vrstvy dejte nalámané suché i mokré větve do výšky přibližně 15 cm. Díky tomu budete mít zajištěno provzdušnění a zároveň odtékání přebytečné vody. Další, asi 7 cm vysoká vrstva, je vrstva zelená. Do kompostu patří biologický odpad. Pro získání dobrého kompostu je vhodné pestré složení, dostatek vláhy a vzduchu. Pak už můžete jen pozorovat, jak kompost sám pracuje, zahřívá se a vytváří čerstvý kompost, který můžete již přibližně za 2 měsíce použít pro hnojení.
S trochou času a správným nářadím můžete začít vrstvit a plnit svůj kompost - je to skvělý způsob, jak ekologicky využít kuchyňské a rostlinné odpady. Dřevěný kompostér nabízí místo pro váš odpad.
Jak správně vrstvit kompost? Uhlíkatého materiálu (listí, piliny, dřevěné štěpky) by mělo být dvojnásobně více než toho dusíkatého (tráva, slupky a rostlinné zbytky). Takže pozor právě na posečenou trávu. Ta mnohokrát tvoří základ kompostu, ale pokud je jí hodně, tak způsobuje hnilobu (aneorobní proces). Občas kompost promíchejte, aby se do něj “pustil” vzduch. Už se pak nikdy nebudete muset ptát, jak kompostovat bez zápachu.
Čtěte také: Jak žádat o kompostér v Jablonci?
Jedná se o poměr uhlíkatých (C) a dusíkatých (N) látek. Čím je materiál starší a tmavší, tím více u něj převažují uhlíkaté látky. Naopak u mladšího a zelenějšího materiálu převládá dusík. A právě v poměru těchto látek spočívá převážná alchymie kompostování. Poměr C:N udržujte zhruba na hodnotě 30:1. Pro lepší představu, na 2-3 díly hnědého materiálu připadá 1 díl zeleného materiálu.
Dobrý kompost vzniká při správném poměru uhlíku k dusíku (25:1 nebo 30:1). Převládá-li podíl uhlíku, rostlinné zbytky se rozkládají pomaleji.
Přehled kompostovacích poměrů: Zelené kuchyňské zbytky nebo mladé části rostlin jsou plné dusíku a měly by být smíchány se suchými, uhlíkatými rostlinnými materiály - tzv. hnědým materiálem - jako jsou větve, sláma a dřevní štěpky.
| Hnědá | Zelená |
|---|---|
| 25 | 1 |
Tip: Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku (Do kompostu tedy přimíchejte dřevěné třísky, kůru nebo piliny).
Některé produkty do kompostu nepatří. Papír a textilie - nerozkládají se.
V zásadě je vytváření a péče o hromadu kompostu velmi jednoduché - se správnými tipy pro péči o kompost. Přeházením a prosetím kompostu získáte užitečný humus. Nezapomeňte: Kompost sice potřebuje klid, ale čas od času by měl být přeházen nebo obrácen. To znamená, že pokud se objem vašeho kompostu zhruba o třetinu zmenšil, měli byste vzít do ruky lopatu. To podporuje větrání a urychluje proces kompostování.
Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů:
Proces probíhá v těchto fázích: od mezofilní (20-40 °C), přes termofilní (40-70 °C), až po dozrávání, kdy vzniká stabilní humus. Klíčovými podmínkami jsou dostatek kyslíku, správná vlhkost (40-60 %), teplota (optimálně 40-60 °C) a vyvážený poměr uhlíku a dusíku (C:N přibližně 25:1). Bakterie, houby a aktinomycety se postupně podílejí na rozkladu látek jako cukry, bílkoviny, celulóza nebo lignin. Výsledkem je tmavý, drobivý materiál bohatý na živiny, který zlepšuje půdu a podporuje růst rostlin.
Přibližně po třech až čtyřech týdnech se hromada kompostu zmenší. Kompost vždy potřebuje čas, aby dozrál.
Ať už se kompost kazí, není dostatečně zralý nebo plesniví - kompostování nefunguje vždy perfektně. Nepřidávejte příliš vlhké přísady. Hromadu kompostu je bohužel většinou nutné přeházet - shnilý kompost již nelze zachránit. Poté zkuste kompost převrstvit a suchý materiál dobře promíchat s vlhkým. Bakterie plísní se vyskytují v každé zahradní půdě a jsou zcela přirozené.
Občas kompost promíchejte, aby se do něj “pustil” vzduch. Už se pak nikdy nebudete muset ptát, jak kompostovat bez zápachu.
Přijde vám domácí kompostování v bytě naprosto nereálné? Rychle vás vyvedeme z omylu! Nemáte zahradu ani jiný venkovní pozemek? Nevadí, kompostovat se dá i v bytě! Proces se sice trošku liší, ale ani tak nepřijdete o žádnou z kvalit zahradního kompostování. Mezi hlavní rozdíly patří materiál, který kompostujeme.
Kompost je osvědčené přírodní hnojivo a zlepšovač půdy. Obsahuje mnoho důležitých živin a stopových prvků pro vaši zahradní půdu. Naučte se kompostovat správně a udržitelně. Díky kompostu snížíte množství odpadu a zároveň podpoříte zdravý růst rostlin. Kompost obsahuje nespočet složek, z nichž vůbec nejcennější je humus. Ten bezpochyby ocení všechny plodiny od stromů a keřů, přes trávník až po květiny a zemědělské plodiny. Kompost je využitelný v každé zahradě i domácnosti, jelikož se hodí jakékoliv rostlině.
Úplně jednoduše - použijete ho prostě všude tam, kde je potřebná dobře vyživená a zdravá půda.
Z kompostu lze připravit i výživný výluh, a to v podobě postřiku zásobující rostliny potřebnými živinami. Výluh připravíme smícháním 1 kg zralého prosátého kompostu s 10 l vody.
tags: #komposter #jak #správně #používat