Kvetiny rostoucí ve volné přírodě v České republice

V České republice se můžeme setkat s mnoha druhy květin, které rostou ve volné přírodě. Česká krajina rozkvétá v celé své kráse - od prvních sněženek přes opulentní rododendrony a letní horské louky až po podzimní vřesoviště.

Jarní květiny

S příchodem jara se příroda probouzí a s ní i první květiny. Už několik týdnů jsou v plném květu sněženky. Bývají prvními kvítky blížícího se jara. Od neděle se den bude prodlužovat na úkor noci až do 21. června, kdy začne léto.

Mezi nejběžnější jarní rostliny patří:

• bledule jarní (Leucojum vernum) - jedovatá rostlina s bílými květy.
• česnek medvědí (Allium ursinum) - rostlina výrazně vonící po česneku, roste v lesích a kolem potoků.
• dymnivka dutá (Corydalis cava) - rostlina s bílými nebo růžovými květy a dutou hlízou, má ráda kypré půdy.
• jaterník podléška (Hepatica nobilis) - má fialové (vzácně i růžové) květy.
• koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) - chlupatá vytrvalá rostlina s fialovými květy.
• křivatec žlutý (Gagea lutea) - má žluté květy a úzké listy, které jsou podobné listům trav.
• plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) - má modré až fialové květy, jak květy stárnou mění svoji barvu, roste v lesích.
• podběl lékařský (Tussilago farfara) - má žluté květy, roste na okrajích cest, na loukách i na březích potoků.
• prvosenka jarní (Primula veris) - má žluté květy a světle zelené listy, roste v různých druzích lesů.
• sasanka hajní (Anemone nemorosa) - má bílé květy, roste ve světlých listnatých lesích a v křovinách.
• sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) - rostlina s bílými květy, je mírně jedovatá, na většině našeho území není příliš hojná.
• violka vonná (Viola odorata) - má fialové květy, vzácně mohou být i bílé, květy velmi příjemně voní, často roste v parcích, v trávnících i v křovinách.

Běžně pěstovaná okrasná jarní bylina na zahrádkách je talovín zimní. Růžově kvetoucí nízký keřík je vřesovec pleťový. Vytrvalou bylinou rostoucí hojně v listnatých lesích je jaterník podléška. Snad všechno obráceně dělá čemeřice.

Masožravé rostliny

V Česku roste 13 původních druhů masožravek a 2 jejich kříženci. Několik dalších druhů u nás bylo uměle vysazeno. Naše domovina je tedy na první pohled na druhy masožravých rostlin celkem bohatá. Až na výjimky se totiž jedná o rostliny vzácné a narazíte na ně jen zřídka. Ledaže byste věděli, kde hledat. Mnohé lokality jsou turisticky přístupné.

Čtěte také: Jarní příroda a květy

Typickým biotopem pro masožravé rostliny jsou otevřená vysluněná rašeliniště, jako je například Národní přírodní památka Swamp u Máchova jezera. Nejjednodušeji na ně narazíte na turisticky přístupných rašeliništích, kde bývají i informační tabule upozorňující na jejich výskyt. Nejvíce jich je v horských oblastech (například na Šumavě) nebo na Třeboňsku. Zde nejčastěji uvidíte rosnatku okrouhlolistou.

Rosnatka okrouhlolistá potřebuje ke svému růstu vlhko a spoustu sluníčka. Dalším obvyklým biotopem jsou různé rybníky, tůňky a slepá říční ramena, kde se dobře daří bublinatce jižní. Informačních tabulí se v tomto případě ale držet nemůžete, protože u takovýchto biotopů nebývají. Musíte se spolehnout na své oči.

Tučnice česká je český endemit, jak název naznačuje. Má u nás několik posledních lokalit na celém světě! I v opuštěných pískovnách můžete objevit masožravky. Důležitá je pro ně permanentní vlhkost půdy.

Seznam všech českých masožravek, které rostou v přírodě:

• Aldrovanda vesiculosa (aldrovandka měchýřkatá)
• Drosera anglica (rosnatka anglická)
• Drosera intermedia (rosnatka prostřední)
• Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá)
• Drosera × obovata (rosnatka obvejčitá) - kříženec D. anglica a D. rotundifolia
• Pinguicula bohemica (tučnice česká)
• Pinguicula vulgaris (tučnice obecná)
• Pinguicula × dostalii (tučnice Dostálova) - kříženec P. bohemica a P. vulgaris
• Utricularia australis (bublinatka jižní)
• Utricularia bremii (bublinatka vícekvětá)
• Utricularia intermedia (bublinatka prostřední)
• Utricularia minor (bublinatka menší)
• Utricularia ochroleuca (bublinatka bledožlutá)
• Utricularia stygia (nemá ustálený český název)
• Utricularia vulgaris (bublinatka obecná)

Tučnici obecnou lze spatřit v horských oblastech podél cest. Je ale nenápadná, často ji proto přejdete bez povšimnutí.

Čtěte také: Květiny Plzeňska

Pokud narazíte na masožravé rostliny v přírodě, vyfoťte si je, obdivujte jejich krásu, ale netrhejte je a nijak nevyrýpávejte. Raději obětujte pár korun a druh, který vás zaujme, si sežeňte od pěstitelů. Rostlinám z kultury se u vás bude jistě dařit lépe: mají totiž ve srovnání s rostlinami z přírody lepší růstové vlastnosti, protože už jsou na pěstitelské podmínky do jisté míry zvyklé. Na březích rybníků se vyskytuje naše nejběžnější masožravka, bublinatka jižní.

Jedovaté rostliny

Při sběru plodů nebo hub můžeme narazit na jedovaté rostliny. A právě při sbírání plodů existuje riziko náhodného použití. Například při sbírání bobulovitých rostlin. Stejné nebezpečí číhá i na vaše čtyřnohé miláčky. Mohou pozřít nebo okousat rostlinu, která je pro ně smrtelně jedovatá. Ve všech případech jdou žerty stranou. Není totiž vyloučeno, že se neobejdete bez zásahu lékaře. Čím rychleji, tím lépe.

Podíváme se na ty nejjedovatější rostliny, se kterými se můžete setkat v lese, ale třeba i na zahrádce:

• Rulík zlomocný: Má černé bobulovité plody, které jsou prudce jedovaté. U dospělého postačí k smrti pouhých 10 bobulek, u dětí to jsou boluky tři. Otrava rulíkem je v Česku velmi častá. Nahrává tomu i fakt, že plody rulíku jsou skutečně krásné a lákají ke konzumaci - především malé děti. Plody lze velmi snadno zaměnit za zralé třešně a skutečnost, že polovina otrav v Česku připadá na rulík znamená, že riziko je skutečně vysoké.
• Tis červený: Je nejjedovatější rostlinou, která u nás roste. S tisem se setkáme především v parcích, ale i v okolí smutečních síní. Obsahuje jed taxin, jež způsobuje průjem, zvracení, křeče, zástavy srdce a dechu. Rostlina je jedovatá celá. Tedy od kůry, přes jehličí až po semena. Výjimku tvoří plody. Dejte pozor na malé děti, protože plody tisu jsou velmi vzhledné a mohou lákat ke konzumaci.
• Bolehlav plamatý: Se hojně vyskytuje po celé Evropě, Asii a Africe. Nejčastější záměna bolehlavu s jinou bylinou je petržel a anýz. Pokud tyto byliny neznáte skutečně dobře, rozhodně je nesbírejte. Otrava bolehlavem může být smrtelná a ve starověku se bolehlav používal jako jed při popravách. Obsahuje velmi silný alkalický jed koniin, který se vyskytuje ve všech částech rostliny.
• Vraní oko čtyřlisté: Rostlina naštěstí zapáchá a chuť vraního oka je odporná, což má za následek to, že otravy vraním okem jsou spíše vzácností. Proto je důležité hlídat především děti, které si mohou borůvku s vraním okem splést.
• Konvalinka vonná: Je všeobecně známá rostlina a téměř každý konvalinku pozná. Málokdo ale ví, že tato rostlina z čeledi chřestovitých je prudce jedovatá, ale naštěstí otravy konvalinkou jsou spíše vzácné. K otravám dochází náhodně a to žvýkáním listů a stonků. Nebo například vypitím vody z vázy, kde konvalinka stála. Z toho vyplývá, že otrava touto rostlinou je skutečně vzácností. Dejte ale pozor na vaše čtyřnohé miláčky. Mohou konvalinku okusovat.
• Durman obecný: Se můžeme setkat jak na zahrádce, tak i ve volné přírodě, například na rumištích nebo volně rostoucí v lese. Pěstuje se i jako okrasná rostlina na zahrádkách. Durman je velmi jedovatý, obsahuje alkaloidy, a k otravě může dojít i při inhalaci výparů, například při vypalování trávy.

Květinové tipy po krajích České republiky

Čtrnáct krajů, stovky kilometrů a tisíce květů. Vydejte se s Kudy z nudy a se seriálem Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů na cestu napříč všemi kraji Česka a poznejte místa, kde se příroda proměňuje v živou galerii barev, vůní a tichých zázraků.

• Praha: Petřínské sady, Seminářská zahrada a pražské parky se promění v bílo-růžový sen, kde rozkvetlé stromy kreslí romantické kulisy a lákají na procházky i pikniky pod stromy.
• Středočeský kraj: Průhonický park, Dendrologická zahrada, zámek Loučeň, Český kras a Křivoklátsko, Posázaví a Brdy.
• Jihočeský kraj: Zámek Hluboká, Český Krumlov - zámecká zahrada s letohrádkem Bellarie, Novohradské hory, Blanský les s horou Kleť.
• Plzeňský kraj: Zámek Kozel, zámek Nebílovy, Šumava, Botanická zahrada v Plzni, Manětín a Rabštejn nad Střelou.
• Karlovarský kraj: Karlovy Vary, Kladská, Bečov nad Teplou, Slavkovský les.
• Ústecký kraj: České Švýcarsko, Děčín, Mostecko a zámek Jezeří, Teplická botanická zahrada a lázeňské parky a zahrady, České středohoří.
• Liberecký kraj: Český ráj, Botanická zahrada v Liberci, Ještěd.
• Královéhradecký kraj: Hospital Kuks, Krkonošský národní park, Podorlicko s Novým Městem nad Metují, Safari Park Dvůr Králové, Broumovsko.
• Pardubický kraj: Litomyšl, skanzen Veselý Kopec, Pardubice - zámecký park i park Na Špici, Sečská přehrada.
• Kraj Vysočina: Ždárské vrchy, Telč, hrad Kámen, okolí poutního kostela na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, Přibyslav a její okolí.
• Jihomoravský kraj: Vinice, Pálava, Lednicko-valtický areál, Bylinková zahrada Lu & Tiree Chmelar ve Valticích, přírodní rezervace Kamenný vrch, botanická zahrada v Brně, arboretum, Moravský kras a propast Macocha.
• Zlínský kraj: Hostýnské a Vizovické vrchy, zámek Buchlovice, Bílé Karpaty, Beskydy a Javorníky, louky u Velkých Karlovic.
• Olomoucký kraj: Smetanovy sady v Olomouci, Jeseníky, Rejvíz, zámek Čechy pod Kosířem, Litovelské Pomoraví.
• Moravskoslezský kraj: Botanická zahrada Ostravské univerzity, Beskydy, Karviná s parkem Boženy Němcové, Opavské Slezsko a Těšínské Slezsko.

Čtěte také: Kvetoucí jaro

tags: #kvetiny #rostouci #ve #volne #prirode #v

Oblíbené příspěvky:

• Co je globální změna klimatu?
• Rozdíly mezi kobylkou a sarančí
• Čtvercové odpadkové koše
• Likvidace kovového odpadu
• Význam emisních poplatků