První jarní květiny jsou každoročně symbolem toho, že jaro už opravdu přichází. Příroda se opět probouzí a záhony, trávníky a celá příroda se opět začne vybarvovat.
Navzdory tomu, že teploty jsou teď v březnu ještě mrazivé, příroda už se probouzí k životu. A v lesích na mezích a loukách se objevují první květy. V lese je nejvíce světla v zimě a na jaře, když na stromech není žádné listí. Toho na jaře využívá mnoho různých druhů rostlin, které se snaží vykvést ještě před olistěním stromů.
Pokud si i vy chcete dopřát tuto “vzpruhu” už koncem února, vysaďte si do zahrádky následující jarní rostliny. Mezi první jarní květiny rozhodně patří sněženky, bledulky, talovíny, čemeřice nebo petrklíče. Na jejich něžné kvítky nesměle vykukující zpod příkrovu sněhu se již všichni netrpělivě těší. Znamená to totiž, že jaro je již tu.
Mezi nejznámější jarní kytky patří bezesporu sněženka (Galanthus). Jedná se o vytrvalou cibulovinu s bílými květy, které se objevují již v polovině února a vydrží až do března. Je-li v těchto měsících již větší teplo, mohou kolem květů poletovat včely medonosné, kterým i v takto brzkých měsících poskytne potravu. Na světě najdeme asi 15 druhů sněženek. U nás se nejčastěji vyskytuje sněženka podsněžník (Galanthus nivalis).
Skutečně jsou právě květy sněženek těmi prvními v zahradách. Něžné bílé kvítky s drobnou zelenou kresbou vykvetou často dokonce ještě pod sněhem a zazáří, sotva sníh začne roztávat. I její název připomíná sníh. Nevadí jim ani sníh a křehké hlavinky sněženek klidně vykouknou přitahovány sluníčkem ještě ze sněhové čepice.
Čtěte také: Metody hodnocení klimatu třídy
Pěstování sněženky na zahradě obnáší výsadbu cibulí již v podzimních měsících. Ty můžeme kombinovat s dalšími cibulovinami, například s tulipány, narcisy či hyacinty. Cibule umístíme do hloubky 5 až 10 centimetrů. Volíme polostinné stanoviště s humózní, vlhkou a kyselou půdou. Pokud hledáte jarní květiny, které doplní například vřesoviště, záhon s borůvčím nebo prázdný prostor mezi rododendrony a azalkami, sněženky jsou ideální. Nejlépe se sněženkám daří v kypré a humózní (výživné) půdě pod listnatým stromem. Mají rády dostatek vláhy a velmi rychle se množí. Jediná cibulka dovede vytvořit za několik let nádherný trs, který se dále rozrůstá.
Sněženky jsou, podobně jako další jarní cibuloviny, mírně jedovaté. Alkaloidy obsahují především podzemní cibulky, ale i celá rostlina. Je tedy třeba dávat pozor, aby se květinami nekrmila domácí zvířata.
Bledule (Leucojum) je další cibulovinou, která rozzáří zahradu svými sněhobílými květy v předjaří. Hodí se do výsadeb právě s výše zmíněnými sněženkami, které jsou jim velmi podobné a kvetou ve stejnou dobu. Český název bledulí je novotvarem pocházejícím z 19. století (Jan Svatopluk Presl).
Bledule má bílé, zvonkovité květy s žlutými špičkami tyčinek. Květy se skládají ze šesti okvětních lístků a jsou uspořádány do hroznu na vrcholu stonku. Bledule jsou jednodomé, s něžně bílými oboupohlavnými květy. Jejich jednoduché a přisedlé listy jsou po několika v přízemní růžici. Květy rostou jednotlivě na vrcholu stonku, případně ve zdánlivých okolících (zpravidla 2-7 květů). Pod květem najdeme 2 volné či zcela srostlé listeny, které tvoří toulec.
Pěstování bledule je nenáročné a zvládne ho i začátečník. Cibule sázíme na podzim do humózní a vlhké půdy, ideálně na polostinné stanoviště. Opět můžeme bledulemi doplnit trvalkové záhony, keřové výsadby a podobně. Po odkvětu necháme listy klasicky zaschnout, cibulky můžeme z půdy buďto vyjmout, nebo ponechat do další sezóny.
Čtěte také: Svojtka: Moje první kniha o přírodě
Chcete-li si bledule či sněženky namnožit, po odkvětu a uschnutí nadzemní části cibuli opatrně vykopejte a oddělte dceřiné cibulky.
Mezi první jarní květiny v lese patří bledule jarní, jaterník podléška, prvosenka vyšší a mnohé další. Bledule jarní je blízce příbuzná sněženkám. Jedná se o vytrvalou rostlinu, která vytváří trsy. Jde o jednu z prvních jarních kvetoucích rostlin. Kvete obvykle v období od února do března. Po odkvětu tzv.
Prvosenka (Primula) je dalším poslem jara. Její květy, vykukující ze země již v chladných dnech, rozzáří zahradu a vnesou do ní barvy již během února a března. V zahradách se nejčastěji pěstuje prvosenka lysá nebo bezlodyžná, v naší přírodě pak volně roste nejčastěji prvosenka jarní a vyšší.
Petrklíč, jak se lidově prvosenkám říká, má drobné, miskovité květy s pěti okvětními lístky. Květy se vyskytují v široké škále barev, od bílé a žluté přes růžovou a fialovou až po tmavě červenou. U nešlechtěných variant, které najdeme v přírodě, jsou květy především žluté.
Prvosenky se pěstují ze semen nebo z dělených trsů. Semena se vysévají na podzim do propustné půdy. Trsy se dělí po odkvětu. Rostliny preferují slunné nebo polostinné stanoviště s vlhkou půdou a nevyžadují zvláštní péči. Stačí je v období sucha zalévat a po odkvětu odstranit odkvetlé květy.
Čtěte také: IPO: Průvodce
Krokusy, někdy jako šafrány (Crocus) se pyšní širokou paletou barev, od žluté a bílé přes purpurovou až po žíhané kombinace. Můžete se těšit na nízké hybridy kvetoucí už od února, velkokvěté odrůdy s majestátními květy v březnu a dubnu, nebo drobné jarní druhy s bohatým kvetením. Jedná se však většinou o varianty, ze kterých jedno z nejdražších koření na světě nezískáte, jsou pouze okrasné.
Šafrány se snadno pěstují a nevyžadují zvláštní péči. Daří se jim na slunných i polostinných stanovištích a v propustné půdě. Drobné cibulovité hlízy se vysazují na podzim a po odkvětu se obvykle nechávají v zemi, kde na jaře znovu vykvetou. Chcete-li si krokusy namnožit, ideální doba je na podzim.
Některé odrůdy krokusů kvetou i v podzimních měsících. Při pořízení cibulek se tedy přesvědčte o tom, že doba kvetení vám vyhovuje a hodí se do výsadby.
Sasanka hajní (Anemone nemorosa) je v zahradách méně obvyklá a setkáváme se s ní spíše ve volné přírodě. Roste v listnatých a lužních lesích, poblíž vodních toků, v parcích a na stinných loukách. Její pěstování se ale vyplatí.
Tyto jarní rostliny s bílými květy a ostře “vyřezávanými” listy preferují polostín až stín a mírně vlhké, nepřemokřené prostředí. Volíme tedy propustný, písčitý substrát. Množí se prakticky samy pomocí podzemních oddenků a mají-li dostatek prostoru a dobré podmínky, pěkně pokryjí volná místa v záhonech.
V případě prvních jarních květin nesmíme zapomínat ani na další oblíbené cibuloviny. Kromě výše zmíněných se v záhonech brzy objevují také tulipány a narcisy - tyto druhy však obvykle kvetou až v dubnu či květnu. Dříve kvetou například hyacinty, jejichž fialové, růžové, bílé či purpurové květy vykukují ze záhonů už v březnu.
Cibuloviny vysazujeme zpravidla na podzim. Každý druh je potřeba vysadit jinak hluboko. Platí takové obecné pravidlo, že hloubka je stejná jako tři délky cibule. Po odkvětu seřízneme stonek s květem dříve, než začnou dozrávat semena. To by cibuli vyčerpalo. Ponecháme pouze dva listy a v průběhu léta cibulky vyjmeme z půdy. Necháme je vyschnout a v pozdních podzimních měsících opět sázíme do záhonů.
Někteří zahradníci ponechávají cibulky v půdě celoročně, avšak v tomto případě se zaprvé postupně propadají hlouběji a za druhé zplaňují, protože v dalších letech nakvétají i dceřiné cibulky.
| Květina | Doba květu | Stanoviště | Zajímavost |
|---|---|---|---|
| Sněženka podsněžník | Únor - Březen | Polostín, vlhká půda | Mírně jedovatá |
| Bledule | Předjaří | Polostín, humózní půda | Podobná sněžence |
| Prvosenka | Únor - Březen | Slunce/Polostín | Široká škála barev |
| Krokus | Únor - Duben | Slunce/Polostín | Široká paleta barev |
| Sasanka hajní | Jaro | Polostín | Méně obvyklá v zahradách |
tags: #prvni #jarni #kvetiny #v #prirode