Louka je ekosystém typický pro naši krajinu. Původní louky ale prakticky vymizely a jsou nahrazovány buďto travními porosty nebo loukami oseté převážně travinami a pícninami. Majitelé zahrad mají obrovský skrytý potenciál právě v případě obnovy lučních porostů neboť i malý pás květnaté louky, sečený na etapy, se stává v dnešní době bez přehánění Noemovou archou pro všechny živočichy na ekosystém luk vázané.
Vlastník zahrady vytváří takovou loučkou rezervoár a genofond mizejících lučních druhů květin. Jen si to představte, kdyby každý měl na své zahrádce alespoň luční záhonek, jaká by to byla ve výsledku obrovská plocha. Přitom právě založení a údržba louky je velice snadná a zahradníka stojí nejméně námahy i investic.
Louka to je směs lučních travin a bylin. Jejich druhové i procentuální zastoupení se bude časem měnit podle charakteru místa i intenzitě a způsobu lidského využití. Každá loučka je tak vlastně naprostým unikátem. Nenajdete dvě stejné, dokonce ani ta letošní není nikdy úplně stejná jako loňská.
Hmyzu louka poskytuje potravu, možnost zimování i rozmnožování a slouží tak vlastně po celý rok. Louka není sterilní plochou, stává se domovem pro řadu bezobratlích i drobných obratlovců. Je i zdrojem potravy pro ptáky. Ano, bude v ní pavučina a mraveniště.
Dětem poskytuje louka nový prostor k hrám a objevování. Velikost není rozhodující, může jít i jen o ostrůvek, pás, zákoutí. Majitel ale musí počítat s vyšší výškou porostu, menší hustotou osetí v začátcích a tvorbou lučních drnů po seči neboť výška seče nesmí jít pod 5cm. Místo pro loučku by tak mělo být plánované a volena by měla být plocha spíše méně vyžívaná k zahradním aktivitám i proto, že do rozkvetlé květnaté louky Vám přijde pak skoro hřích vstupovat 🙂 .
Čtěte také: Co se stane, když nezaplatíte odpad?
Nabídka lučních osiv záleží na způsobu využití - louky určené pro pastvu hospodářských zvířat obsahují více pícnin a méně kvetoucích bylin. Tato osiva nejsou optimální. Květnaté louky jsou naopak na píci chudší, kvalita sena pro hospodářská zvířata je horší, za to ale jsou druhově mnohem více pestré a i celkové zastoupení květů je během roku bohatší.
Výběr květnatých luk je dnes obrovský. V Markvarticích u Sobotky je například specializovaná firma, kde si zákazník může vybrat z osiva luk obrovské nabídky. Od univerzální směsi, která se postupně vytříbí podmínkám zahrady na míru, přes směsi určené pro opylovače, či louky vhodné na specifická stanoviště jako je stín, suché nebo vlhké plochy, rekultivační plochy a další. Nabízí i louky, které snesou častější sešlap nebo seč a jsou tak na rozhraní mezi trávníkem a loučkou.
V nabídce jsou dokonce louky podle barev nebo konkrétní luční druhy a tak i majitel tématicky zaměřené zahrady si dnes může louku dovolit bez toho, aby musel svůj zahradní záměr měnit. I taková zahradnicky vytříbená louka je lepší než žádná….Je třeba ale brát v potaz, že i u tématicky zaměřených luk dochází časem ke změně v zastoupení rostlinných druhů.
Rozmyslete si, jak moc budete plochu pro louku využívat, jaké jsou místní podmínky (stín, půda spíše sušší či většinu roku vlhká ) a zvažte Vaši představu, jak by měla louka vypadat - podle toho volte vhodné osivo. Vyplatí se nákup kvalitního osiva.
Možná Vás překvapí, čím chudší půda, tím lépe na výslednou pestrost druhů.
Čtěte také: Prostějov - harmonogram svozu
Louku zakládáme do čisté půdy. Semena přírodních lučních rostlin nelze přisévat do založeného trávníku! Osiva pravých květnatých luk nemícháme s běžným travním a jetelotravním osivem. Půdu pro výsev louky připravíme jako pro trávník, ale nehnojíme a nepoužíváme herbicidy.
Výsevek semen květnaté louky je 1 - 2 g na m2. Hustota setí je proti trávníku velmi malá. Lze si pomoci smícháním osiva např s pískem, pokud by Vám setí na řídko dělalo problémy.
Je v pořádku pokud louka prvním rokem moc nekvete. Můžete se setkat s osivy, které nabízí bohaté kvetení již v prvním roce. Toho je ale docíleno pomocí letniček a takové osivo je tak spíše opravdu jen na rok. Kdo chce vytvořit pravý luční ekosystém, musí si na plný rozkvět rok počkat.
Seč louky v dalších letech je nutná, bez ní by v louce postupně převládly dominantní druhy a louka by ztratila svou pestrost. V dlouhodobě nesečené louce se pak postupně začnou objevovat pionýrské keře jako jsou šípky, hlohy a další semenáčky zanešené ptáky.
Doporučujeme etapové sečení s odstupem mezi etapami cca 3 týdny. Tím umožníte přestěhovat se živočichům do nesečené plochy a ta posečená mezitím trochu naroste. Podíl neposekané části by měl činit 1/3 či ještě lépe 1/2 celkové plochy.
Čtěte také: Život bez odpadu: zkušenosti z Dačic
Seč doporučujeme kosou, je to pro loučku nejšetrnější. Pokud si zakoupíte kvalitní kosu (a někteří kvalitní prodejci Vám ji i naklepou a nabrousí) pak se nemusíte bát, že byste činnost nezvládli. Volba kosy záleží na velikosti plochy, kterou budete udržovat. Sečení kosou je skvělý ranní relax. Zvuk brousku na ostří, vůně květin, zpěv ptáků a naprosté ticho… Na malé plochy postačí i srp nebo kosa menších rozměrů.
Pokud se kosy bojíte, lze využít bubnových sekaček nebo sekaček s žací lištou nebo motorových kos. Tam už je to ale o hluku, váze, palivu a vibracích… Sekaček je řada typů, musí ale splňovat požadavek sečení na výšku strniště alespoň 5 cm, což zvyšuje šanci na přežití hmyzu obecně a urychluje obnovu porostu. Nevhodné jsou rotační sekačky se sběrem do zásobních košů nebo dokonce s mulčováním.
Posečenou plochu doporučujeme usušit na seno a až po té shrabat. Vaše zahrada bude obohacena o nový vjem a tím je zapomenutá vůně sena. Během schnutí sena mají živočichové příležitost se přesunout do neposečené oblasti, řada semen může i dozrát a pokos chrání posečenou plochu před zbytečným vysýcháním.
Seno musíte z louky vždy odstranit, nejlépe je nabídnout jej nějakému chovateli, větší množství případně mysliveckým spolkům, lze jej využít k mulčování keřů a stromů a nebo jej v nejhorším kompostovat.
Spočívá v posekání a rozdrcení a odhození hmoty zpět do porostu. Pro údržbu květnaté louky není tento způsob vhodný. Při zakládání louky posečená a nastlaná hmota brání dalšímu vzcházení a ujímání drobných rostlinek.
Nic - člověče zastav se na chvíli, koukej se a kochej se nad dílem, které jsi založil a které dotvoří příroda sama….Co ale přeci můžete… sehnout se a podívat se na louku z hmyzí perspektivy.
Je třeba říci, že zakrytí půdy rychle rostoucími jednoletými plevely z půdní zásoby není na újmu vývoje louky. Naopak, tento přirozený kryt půdy udržuje vlhké mikroklima podporující vzcházení semen lučních rostlin. I silně zaplevelené porosty jednoletými a ozimými plevely (např. merlíky, heřmánky, ježatkou) umožňují rozvoj louky.
Samozřejmě je třeba tyto plevele během květu posekat, asi 5 cm nad zemí a z porostu odstranit, aby vzcházející rostliny měly dostatek světla k růstu. Fáze plevelů a sečí se během zakládání střídají a tak postupně vzcházejí jednotlivé druhy lučních rostlin.
Pro další dobrý vývoj louky jsou opravdu nepříznivé jen některé vytrvalé plevele. K nejúpornějším patří širokolisté šťovíky, které zůstávají v louce a nepříjemně ovlivňují vzhled porostu. Boj s nimi je zdlouhavý a většinou spočívá v likvidaci každé rostliny zvlášť. Méně obtížné a z louky postupně se vytrácející jsou z vytrvalých plevelů pýr plazivý a pcháč oset. Tyto plevele lze potlačovat častějším sečením.
Nesmíme na tomto místě zapomenout zmínit i jetel plazivý, který není obvykle řazen mezi plevele. Tato rostlina je silně expanzivní a v nově zakládaných loukách dokáže rychle ovládnout prostor. Jeho odstranění z porostu je téměř nemožné.
První rok po výsevu je nejobtížnější úsek zakládání květnaté louky. Mnoho zahradníků je tímto plevelným porostem zaskočeno, přímo znechuceno. Důvodem jsou obavy z posměchu svého okolí, co že to na své zahradě pěstují. Je často diskutovaným tématem.
Doporučit jeden univerzální vhodný termín pro výsev květnaté louky není možné. Vždy bude záležet na dešťových srážkách po zasetí. Jako nejvhodnější v běžných půdních podmínkách se jeví jaro od dubna do června. U porostů pěstovaných jako „přírodní“ není zálivka vhodná.
Na malých plochách je možné podpořit vzcházení položením rychlící netkané textilie.
České zahrady a stráně pomalu porůstají květnaté louky, stále jich však není dost. Co myslíte? Louky jsou nejen krásné, ale i užitečné a nenáročné na údržbu. Květy v zahradě nakrmí místní užitečný hmyz, umožní mu rozmnožit se, a dokonce zde díky hlubším kořenům rostliny zadrží vodu.
Louky je možné vysévat na jaře a v pozdním podzimu, proto jsme pro vás připravili jak směsi, které již znáte, tak směsi nové. Svou oblibu si získala díky velkému množství druhů lučních rostlin. Díky své rozmanitosti je velmi přizpůsobivá nejrůznějším podmínkám umístění na zahradě. Pro svou velkou pestrost je také vhodná k pěstování jako louka pro motýly. Hodí se na slunná a polostinná stanoviště do středně suché až sušší i vlhké půdy.
Pestrá a nenáročná, to jsou hlavní přednosti chalupářské louky. Sestavena je z klasických lučních květin, které dobře rostou a kvetou na volných slunných místech, ale i v sadě ovocných stromů. Tuto louku je možné pěstovat jako klasickou, v tom případě se seče 2-3 krát ročně, nebo jako hustší porost, který je potřeba sekat častěji. Tato vytrvalá květnatá louka svou pestrostí vytvoří domov pro motýly a další živáčky.
Druhové bohatá, pestrobarevná louka. Od ostatních lučních osiv ji odlišují semena vzácných nebo vyhynulých polních plevelů, například koukolu, hlaváčků či kravince. Tradičně krásně jsou vlčí máky a modré chrpy, jejichž semena jsou v tomto druhu louky také obsažena. Tyto rostliny pomohou v prvním roce vývoje barevně zkrášlit zelený porost zakládané louky. Od druhého roku pěstování se tyto rostlinky vytrácejí a louka kvete typickými lučními květy. Prospívá na slunci v sušších až středně vlhkých půdách. Obsažené rostliny v přírodě obývají suché půdy a skalní stepi.
Písčité půdy a celý den osluněná místa jsou ideálními stanovišti pro založení této květnaté louky, nejlépe v zahradách a parcích. Toto osivo tvoří pouze semena lučních květin. Neobsahuje žádné traviny. Je vhodné především na dosévání méně pestrých luk a mezerovitých trávníků.
Protože přírodní luční květiny mají pomalý počáteční vývoj a jsou konkurenčně méně zdatné než trávy, je třeba dosévat jen na holá místa nebo do rozhrabaných krtin. Dosévat lze postupně během celého roku. První květy z dosevu se objevují ve druhém roce. Plošný výsev do zapojeného trávníku nebývá úspěšný.
Různobarevná směs letniček, které kvetou od časného léta do podzimu. Především v pozdním létě a začátkem podzimu pomáhají doplňovat ubývající pastvu. Rostliny jsou vyhledávány včelami, ale i včelami samotářkami, motýly a dalšími opylovači. Tato směs není vytrvalou květnatou loukou. Pro dobré kvetení je vhodné vysévat ji každý rok znovu. Po vegetaci je možné zbytky rostlin zarýt do půdy a použít je jako zelené hnojení. Louka se hodí na slunné stanoviště. Na půdu není náročná, může být středně suchá až sušší.
Tato směs obsahuje vybrané luční květiny zajímavé pro včely a další opylovače. V prvním roce výsevu je vhodné louky dobře zapěstovat. Děláme to častější sečí a odstraňováním posečené hmoty. Podobně jako ostatní vytrvalé porosty, které jsou přírodě blízké, kvete i tato louka výrazně až od 2. roku.
Pro podporu rozvoje volně žijícího hmyzu je vhodné kousek louky po celý rok nesekat, a vytvořit ta klidovou zónu pro rozmnožování a přezimování hmyzu. Tato místa s oblibou vyhledávají také kobylky, sarančata i cvrčkové a vytváří „zpívající louku“. Nesekané plochy je třeba po roce obměnit, aby si porost zachoval svou pestrost.
Založení květnaté louky pro vývoj a výživu motýlů vychází z nároků na dostatek potravy pro housenky i dospělce. Kompromisem mezi sečením a zpustnutím louky bez sekání je ponechání části louky neposečené od konce července jednoho roku do roku následujícího. Potom tento porost posekat a nechat sousední kus porostu opět neposečený přes celý rok. Tak se zachová pestrost louky i pastva pro nejrůznější živáčky.
Osivo je vhodné k založení květnaté louky v nejrůznějších podmínkách. Vybrané druhy patří k nejodolnějším mezi lučními rostlinami. Hlavními květinami jsou kopretiny, které ozdobí louku na přelomu května až června.
Zelený chodníček vytváří přechod mezi květnatou loukou a trávníkem. Porost si zachovává druhovou pestrost louky a zároveň je odolný k přecházení a různým způsobům údržby. Pokud má Zelený chodníček připomínat spíše trávník, je nutné častější sekání. Zde platí dodržení výšky seče 3 - 5 cm nad zemí. Nižší seč by poškodila luční květiny.
Vzpomínkou na babky bylinářky je sběr jednotlivých druhů bylinek ze smíšeného porostu. Nasbírané bylinky a koření poslouží v čerstvém stavu na přípravu čajů, jako zelené koření i jako vonná dekorace. V prvním roce se objeví jednoleté druhy bylin - například brutnák, kopr, sléz, sluncovka. V dalších letech se bude tvořit společenství z vytrvalých druhů rostlin. Podle způsobu sečení (nebo nesečení) se formuje složení porostu.
Kromě vás se z takového pestrého záhonku bude radovat mnoho druhů živočichů, kteří zde najdou svou obživu. Bylinková vonička je vhodná pro okrasnou a odpočinkovou část zahrady. Některé bylinky mohou být i vzrůstnější, například divizna. Bylinkovou voničku je proto vhodné umístit spíše na záhon do pozadí zahrady. Jedná se o vytrvalý porost, který se může přeměnit v louku.
Květnaté louky představují moderní alternativu k intenzivně udržovaným, krátce střiženým okrasným nebo sportovním trávníkům. Jedná se o společenství trav, lučních květin a bylin, které lze zakládat například na částech golfových hřišť, v parcích, rozlehlých zahradách, sadech nebo na loukách. Založením květnaté louky obohatíte své okolí pohledem na řadu zajímavých, barevně kvetoucích rostlin, vybraných a namíchaných výhradně ze semen květeny České republiky.
Péči o květnatou louku provádíme pouze sečením jedenkrát, až maximálně třikrát ročně. Louku ani nehnojíme, abychom nepodpořili růst širokolistých nitrofilních rostlin. V naší nabídce najdete dvě základní varianty květnatých lučních směsí: Květnatá louka GL01 pro mezofytní stanoviště a Květnatá louka GL02 pro výsušná stanoviště.
Obsahuje 59 rostlinných druhů. Hvozdíky, len, devaterník, třezalka a rozrazil ve směsi s nízkými kostřavami, smělkem a tomkou nabízí úchvatnou podívanou, jak v rodinné zahradě, tak i v krajině. Směs doprovází písčité cesty kolem starých zdí v klášterních zahradách a zámeckých parcích. Nižší vzrůst a suchovzdornost předurčují SLUNOVRATU velkou budoucnost.
Jeteloviny 3%: úročník bolhoj ´Pamir´ (Anthyllis vulneraria) 0,8 %, štírovník růžkatý ´Táborák´ (Lotus corniculatus) 0,7 %, tolice dětelová ´Ekola´ (Medicago lupulina) 0,2 %, vičenec ligrus ´Višňovský´ (Onobrychis viciifolia) 1,3 %
Založení květnaté louky na suchém stanovišti je skvělý způsob, jak podpořit biodiverzitu ve vaší zahradě a vytvořit krásné a nenáročné prostředí pro život hmyzu a dalších živočichů.
tags: #kvetna #louka #sucha #stanoviste #rostliny