Zdroje znečištění ovzduší dálnice: Komplexní pohled

28.11.2025

Výzkum na poli čistoty ovzduší je velice důležitý, protože zdrojů znečišťování ovzduší je v dnešní době celá řada - od průmyslových, lokálních až po dopravní.

Právě doprava představuje podle WHO největší riziko pro obyvatele městských aglomerací.

Cílem aktivit je zjistit výchozí stav a poté ve spolupráci s odborníky navrhnout jeho zlepšení formou akčních plánů ve městech.

Získat jasná a aktuální data a poté navrhnout adekvátní řešení na opatření na zlepšení čistoty ovzduší - na této myšlence je postaven koncept projektu “Vliv dopravy na znečištění ovzduší v rámci trasy TEN-T Ústí nad Labem - Mělník - Zdib” - zkráceně TENT AIR.

Mobilní měření za pomoci špičkových technologií, analýza výsledků měření i modelování rozptylu látek, jsou prováděny za podpory EHP Norských fondů.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Lídrem projektu a odborným garantem je Vysoká škola Báňská - Technická univerzita Ostrava, která se identifikaci zdrojů věnuje již od 90. let a řeší několik podobných projektů po celé republice.

Díky mobilní měřící technice a vysoce kvalitnímu laboratornímu zázemí můžeme získat kvalitní a přesná data o znečišťování ovzduší.

„Metodika identifikace vychází z postupů americké EPA a byla několikrát využita pro Ministerstvo životního prostředí ČR.“ uvedl Mgr. Jiří Bílek, Ph.D.

Validovaná data budou předána významnému norskému partnerovi Norsk Energi a ten provede modelování rozptylu měřených látek.

Model nám lépe odhalí příčiny znečištění ovzduší a způsoby jeho šíření.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Zapojena jsou dvě významná města - Ústí nad Labem a Mělník a obec Zdiby.

Za podpory jednotlivých primátorů a starostů budou realizována mobilní měření spojená s osvětou pro širokou veřejnost.

Samotné měření kvality ovzduší bude zahájeno do konce roku 2021 po konzultaci vzájemných potřeb všech zapojených subjektů.

Zdroje znečištění ovzduší

Kvalita ovzduší je dlouhodobým problémem, kde hlavními znečišťovateli jsou nadměrná doprava, průmyslové areály, elektrárny, těžební a stavební činnost, nevhodné obdělávání půdy či lokální topeniště.

Když se řekne znečištění atmosféry, obecně máme na mysli všechny příměsi, které se v ní vyskytují a které nejsou součástí čisté atmosféry.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

V užším smyslu rozumíme znečištěním atmosféry příměsi, které se do ní dostaly jako přímé nebo nepřímé produkty lidské činnosti.

Klasifikace zdrojů znečištění

Podle původu: přirozené a antropogenní.
Podle umístění: přízemní (nízké) a výškové (vysoké).
Podle uspořádání: bodové, liniové, plošné a objemové.
Podle pohybu: stacionární a mobilní.
Podle trvání: okamžité a kontinuální.

Znečišťující látky se do ovzduší uvolňují především řízeným vypouštěním odpadních plynů, a to komíny, výduchy odsávacích a vzduchotechnických systémů, výpustmi odlučovacích zařízení apod.

Tento děj lze kvantifikovat hmotnostním tokem zjištěným měřením emisí.

Druhý způsob vnášení znečišťujících látek do ovzduší představují tzv. fugitivní emise (z anglického fugitive =příležitostný, přechodný, náhodný, prchavý), které lze vzhledem k jejich povaze určit pouze bilančními výpočty.

Často se plošnými zdroji emisí znečišťujících látek stávají i dějiště přirozených přírodních procesů jako je vulkanická činnost, lesní požáry, větrná eroze apod.

Vliv dopravy a platinové kovy

Technologie využívající katalyzátory s obsahem platinových kovů (PTK) se v České republice začaly používat jako povinná součást všech nových osobních automobilů z důvodu zpřísňujících se emisních limitů EURO v r. 1993.

Od té doby došlo k velkému nárůstu počtu automobilů vybavených katalyzátory a katalyzátory už nejsou instalovány jen u osobních aut, ale i u nákladních.

Automobilový katalyzátor je jednotka montovaná do výfukového potrubí automobilu za účelem snížení produkce plynných škodlivin, jako je oxid uhelnatý, uhlovodíky a oxidy dusíku, jejich přeměnou na neškodné komponenty - oxid uhličitý, vodní páru a plynný dusík.

Čištění výfukových plynů probíhá v důsledku oxidačně-redukčních reakcí za katalytického působení platinových kovů, platiny (Pt), palladia (Pd) a rhodia (Rh), obsažených v tomto zařízení.

Používání katalyzátoru má beze sporu obrovský přínos pro ochranu životního prostředí.

Na druhou stranu však katalyzátory představují hlavní zdroj kontaminace životního prostředí platinovými kovy.

Platinové kovy jsou z katalyzátorů uvolňovány spolu s výfukovými plyny převážně ve formě jemně rozptýlených kovových nanočástic adsorbovaných na částice oxidu hlinitého z „washcoatu“ v množství řádově ng/km.

Množství a rychlost uvolňování PTK závisí na řadě faktorů, jako jsou jízdní podmínky.

Výzkumu koncentrací a distribuce PTK v životním prostředí byla v posledních 10 letech věnována v řadě států EU, zejména v Německu a Rakousku, značná pozornost.

Například Cinti et al. (2002) zaznamenali v roce 2001 6krát vyšší koncentrace Pt v půdě než tomu bylo v r. 1992.

Zereini et al. (2001) pozorovali nárůst koncentrací Pt a Pd v ovzduší za období 10 let - koncentrace Pt se zvýšily 46krát a koncentrace Pd byly 27krát vyšší v r. 1998 než v r. 1988.

Nárůst koncentrací platinových kovů v životním prostředí vzbuzuje obavy z možných zdravotních rizik ve vztahu k obyvatelstvu.

S ohledem na omezené znalosti týkající se transformace, chování, speciace a biodostupnosti platinových kovů v životním prostředí a v těle člověka, však prozatím nelze vyvodit jasné závěry ve vztahu ke zdravotním rizikům plynoucím z environmentální expozice těmto kovům.

Výsledky získané v zahraničí jasně ukazují na rostoucí význam kontaminace životního prostředí PTK z dopravy a předchozí výsledky potvrzují, že tento problém začal být aktuální také v ČR.

Sledování koncentrací PTK v ovzduší by proto měla být věnována zvýšená pozornost.

Koncentrace PTK v ovzduší se obvykle pohybují v hladinách o 2-3 řády nižších než klasické rizikové kovy (řádově v pg/m3) a jejich stanovení v této matrici je tak spojeno s řadou problémů, neboť je nutno aplikovat zásady pro analýzy v ultrastopové oblasti.

Obsahy platinových kovů v silničním prachu a prašném spadu jsou zpravidla až o tři řády vyšší než jejich obsahy v ovzduší, což usnadňuje analýzu PTK, a řada studií se proto soustřeďuje na odběr těchto matric jako indikátorů znečištění ovzduší platinovými kovy.

Při přípravě předkládaného projektu byl proto navázán kontakt s Ústavem analytické a potravinářské chemie na Technické univerzitě Graz (kontaktní osoba: prof. Dr.Günter Knapp), který disponuje potřebným laboratorním zázemím a má s odběry i analýzou platinových kovů dlouholeté zkušenosti.

Hodnocení kvality ovzduší v regionech ČR

V. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, člení území ČR pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší na zóny a aglomerace, přičemž zóny jsou tvořeny jedním až třemi kraji.

Tato kapitola je věnována podrobnějšímu hodnocení kvality ovzduší v regionech ČR, kde se regionem rozumí kraj, aglomerace nebo území kraje bez aglomerace.

Pro meziregionální hodnocení kvality ovzduší jsou použity následující ukazatele: index kvality ovzduší (kap. V.II), koncentrace vybraných látek znečišťujících ovzduší vážených populací v regionech ČR a pro města s více než 30 000 obyvateli, podíl obyvatel žijících v nadlimitních oblastech a podíl území regionu s překročením imisních limitů (kap. V.III).

Charakteristiky regionů zaměřující se na vlivy na kvalitu ovzduší jsou doplněny skladbou emisí TZL, NOX a SOX v daném regionu.

Praha

Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší mezi více zatížené oblasti ČR.

Tento stav je výsledkem spolupůsobení řady antropogenních a přírodních faktorů.

Zhoršená kvalita ovzduší souvisí zejména se značným dopravním zatížením.

Praha je díky své poloze nejen hlavním uzlem silniční sítě ČR, ale i významnou křižovatkou mezinárodní přepravy.

Část hlavních tahů vede centrem Prahy.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL jsou trvalé nebo dočasné provozy recyklačních linek stavebních odpadů a dále těžba a zpracování nerostných surovin.

Emise SOX nejvíce produkují podniky Českomoravský cement - závod Radotín, KNAUF Praha a v malé míře rovněž Pražské služby - spalovna Malešice).

Nejvýznamnější zdroje emisí NOX pochází z Českomoravského cementu - závod Radotín a provozu Pražské služby, a.s. - Závod 14, Zařízení na energetické využití odpadů Malešice.