KVH hranol a odpad při výrobě

Při výletu do historie dřevostaveb v Česku nesmíme opomenout zastávku ve výrobě jednotlivých materiálů pro dřevostavby, neboť i ty se za posledních několik desetiletí významně proměnily díky novým výrobním technologiím. Pojďme ale postupně a 3. díl našeho seriálu začněme na Vysočině, přesněji ve Ždírci nad Doubravou.

Historii tohoto města totiž významně ovlivňoval dřevozpracující průmysl, a to již od druhé poloviny 19. století. Konkrétně hraběnku Klotyldu Clam-Gallasovou, která se značnou část majetku nabytého dědictvím po otci rozhodla investovat do stavby parní pily. Rozhodnutí padlo ještě před výběrem místa, ale s ohledem na stavbu železniční trati a další aspekty byla nakonec zvolena lokalita v blízkosti Ždírce nad Doubravou. Samotná stavba byla zahájena roku 1872 a dodavatelem pilařské technologie byla vybrána rakouská firma Topham. Její rámová parní pila o výkonu 24 koňských sil byla paní hraběnkou pořízena za 62 tisíc zlatých. Ždírecká pila produkovala z počátku zejména prkna různých rozměrů, neboť zpracování trámů probíhalo v té době ještě do značné míry ručně.

Po letech nečinnosti se pily v roce 1915 ujal nový nájemník, společnost Löwy & Winterberg, což byla v té době silná podnikatelská skupina. Ti se rozhodli provoz obnovit a celý areál i pilařskou technologii zmodernizovat. Ždírecká pila si dále žila svým životem navzdory okolním událostem. Po revoluci byl původně vytvořený státní podnik privatizován a vznikla tak společnost Dřevozávody Ždírec, a.s. s majoritním vlastníkem - fondem YSE. Ždírecká pila se zejména díky moderní kanadské pořezové technologii, strategické poloze ve středu Čech a zajištěným přísunem kulatiny dostala do zorného pole zahraničních investorů, a tak v roce 1995 pilu koupila rakouská rodina Schweighoferů. Ti rok na to instalovali moderní pořezový kotoučový agregát značky Linck, který ve Ždírci řeže dodnes.

K poslední změně vlastníka došlo v roce 2000, kdy celý ždírecký areál převzala finská skupina Stora Enso a přetvořila jej do podoby jedné z nejmodernějších dřevařských výrob v Evropě. Z počátku byla konstrukce dřevostaveb vytvářena z čerstvého nesušeného řeziva bez dalších úprav. Později se dřevo začalo chemicky ošetřovat.

Výroba KVH hranolů

Masivní konstrukční hranoly KVH jsou vytvářeny délkovým nastavováním dřevěných přířezů zubovitým spojem. Díky tomu dochází k lepší výtěžnosti řeziva, protože zásadní vady každého kusu dřeva jsou při vstupu do výroby označeny a vyříznuty. Velké suky, praskliny, trhliny - nic z toho do hranolů nepatří. Musí být nejen funkční, ale i krásné na pohled.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

KVH-hranoly jsou sušené na vlhkost okolo 15 % a čtyřstranně hoblované se sraženými hranami. Oproti čerstvě řezaným hranolům je konstrukce z KVH přesnější a lehčí. Spoje musí být pevnější než dřevo samotné.

K finálním KVH a BSH hranolům o šířkách od 80 do 300 mm vede dvojí cesta. Smrkové, douglaskové i modřínové dřevo čeká promyšlený proces třídění, krácení, lepení a hoblování. Dřevo musí splňovat přísná kritéria, proto jej necháváme den aklimatizovat a pečlivě u něj sledujeme i vlhkost.

Znovu zkontrolovat vlhkost. Zakrátit. Vyfrézovat zubovitá spojení. Nanést lepidlo. Spojit do jednoho kusu.

Výroba dalších lepených hranolů

Postup výroby konstrukčních hranolů DUO/TRIO je podobný jako u KVH, ale finální výrobek je vytvořen slepením dvou nebo třech hranolů boční plochou. Díky tomu dochází k výrazně nižším projevům rozměrových změn, jako jsou kroucení nebo vznik výsušných trhlin.

Při výrobě lepených hranolů BSH se dřevo nejprve rozřeže na lamely tloušťky 40 mm. Ty se vysuší na vlhkost 12 %, ohoblují a slepí do požadované výšky hranolu. Tímto postupem lze vyrábět nadrozměrné nosníky o výšce až 2 metry a délce přesahující 20 metrů. Lepený hranol vykazuje vyšší pevnostní vlastnosti a díky vysoké homogenitě jsou eliminovány rozměrové a tvarové změny.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

BSH hranoly potřebují více času. Po hoblování putují lamely na formovací pás, kde určíme, která půjde na vnější stranu hranolu, a která na vnitřní. Tím ohlídáme, že bude výsledek pěkný na pohled - přece jen bude ozdobou interiérů domácností i firem. Pak naneseme lepidlo a lisujeme. Po 75 minutách tvrzení je hranol na světě.

LVL je zkratka z anglického výrazu „laminated veneer lumber“ a představuje v současnosti nejvyšší míru zhodnocení dřeva. Z kulatiny se nejprve naloupou dýhy o tloušťce do 4 mm a ty se pod vysokým tlakem a teplotou slepí do tvaru desky. Následně se z desky vyřežou nosníky požadované výšky a ty se použijí do stavby buďto jednotlivě, nebo je lze skládat vedle sebe a zvýšit tak únosnost prvku. Není bez zajímavosti, že průmyslová výroba vrstveného dřeva byla v USA zahájena již v roce 1972 a na území severní Ameriky je tento konstrukční prvek masivně rozšířen. Jen v roce 2012 zde bylo vyrobeno 1,2 milionu m3 vrstveného dřeva.

Využití v dřevostavbách

Nosná konstrukce dřevostavby je nejčastěji vytvořena vhodnou kombinací výše popsaných materiálů. Běžné svislé i vodorovné prvky jsou z KVH, pohledové části nebo průvlaky a trámy větších rozměrů z DUO/TRIO nebo BSH-hranolů a do extrémně namáhaných míst, jako jsou překlady nad velkými otvory, jsou použity LVL-nosníky.

Dřevařský průmysl u nás nejsou pouze pily a zpracování kulatiny, patří sem i výroba další nedílné součásti dřevostaveb - aglomerovaných desek na bázi dřeva. Různé druhy desek na bázi dřeva byly postupně vyvíjeny a vyráběny od druhé poloviny 20. století. Výroba probíhala buďto v rámci nakoupené zahraniční licence (například desky OKAL), nebo na základě vlastního vývoje, jehož cílem bylo vyvinout cenově dostupný plošný materiál s dlouhou životností a vysokou mechanickou odolností pro stavební i nábytkářský průmysl, a zároveň pří výrobě využít různé druhy odpadního materiálu.

Výroba aglomerovaných desek probíhající téměř výhradně v rámci podniků státních dřevařských závodů byla po revoluci z části ukončena a z části privatizována. Jeden z příkladů úspěšné privatizace s pozdějším vstupem zahraničního investora proběhl v Jihlavě, kde od roku 1995 působí nadnárodní společnost KRONOSPAN ovládaná rakouskou rodinou Kaindl.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Původ výroby hledejme v USA, kde je koncem 40. letech 20. století zahájena výroba tzv. waferboards - desek z plochých třísek převážně čtvercového tvaru. Výhodou těchto desek byla nižší cena v porovnání z velmi používanou překližkou. Nevýhodou byly horší mechanické vlastnosti. Dalším vývojem došlo k úpravě rozměrů třísek, které postupně dostávaly podélný tvar. Zásadním milníkem ve vývoji OSB byla myšlenka navrstvit třísky před zalisováním postupně ve třech vrstvách a jednotlivé vrstvy třísek na sebe kolmo orientovat. Výsledkem bylo zásadní zlepšení mechanických vlastností při zachování ceny. Od počátku 70. let nastává masivní rozšiřování OSB-desek na území USA a Kanady a později i do Evropy.

Mezi další plošné materiály, které postupně našly uplatnění v konstrukcích moderních dřevostaveb patří sádrovláknité desky, které jsou používané na opláštění rámů dřevostaveb. Jejich výhodou je vynikající požární odolnost. Dále to jsou dřevovláknité desky, které nacházejí uplatnění zejména ve skladbách difúzně otevřených obvodových stěn. Překližované desky jsou pak používané pro konstruování staticky namáhaných spojů a detailů.

Kvalitní, přesné a certifikované materiály jsou nutnou, ale nikoli jedinou podmínkou vytvoření funkční dřevostavby. Zcela zásadní je jejich správné použití v konstrukci. Navrhnout konstrukční skladby a detaily, které budu splňovat požadavky tepelně-technické, akustické a požární, a navíc půjdou jednoduše vyrobit a smontovat na stavbě, to jsou úkoly opravdu nelehké.

KVH masivní konstrukční dřevo

KVH je stavební řezané dřevo z jehličnanů. Je to produkt se sledovanou kvalitou a jasně definovanými vlastnostmi. Vyrábí se ve dvou kvalitách - pohledová a nepohledová. KVH jsou používány pro konstrukce, jejichž příčný řez je měřen podle nosnosti. Proto se třídí podle normy DIN 4074-1, třídění jehličnanů podle nosnosti. Vlhkost dřeva KVH je 15% (+/- 2%). KVH je vyráběno metodou nekonečného vlisu. Klínová spojení jsou přípustná pro obě kvality.

Dokonalé přesnosti při práci a rozměrové spolehlivosti docílíte, pokud jako stavební či konstrukční řezivo použijete tzv. KVH hranoly. Jde o výběrový technicky vysušený materiál a kromě toho jsou profily nastavované speciálním zubovitým spojem, který umožňuje tyto dřevěné konstrukční prvky „natáhnout“ až do délky 16 metrů při zachování pevnosti a stability. Profily se využívají i k výrobě dalších prvků dřevěných konstrukcí, například v kombinaci s OSB deskami.

Z hlediska ceny jde samozřejmě o řešení nákladnější než při použití běžného stavebního řeziva. Ceny se počítají za běžný metr a zvyšují se s tloušťkou profilu. Například běžný metr hranolu o rozměrech 40 × 70 mm stojí zhruba 40 korun, za metr hranolu o rozměrech 40 × 120 zaplatíte u různých prodejců kolem 65 korun. Z KVH hranolů lze stavět i zahradní domky, pergoly či altány.

Lepené dřevěné prvky

Nejvyšší tvarové a rozměrové stability dřevěných konstrukcí docílíte s použitím lepených nosníků z technicky sušených fošen nebo hranolů, které jsou plošně spojené (slepené) ze dvou anebo tří vrstev těchto prvků. Pro vytvoření potřebné délky jsou přířezy nastavovány zubovitým spojem podobnému spojům u KVH hranolů. I tyto přířezy se vždy dodávají ohoblované.

Lepené lamelové nosníky (např. BSH hranoly) jsou vhodné zejména pro použití jako konstrukční materiál při zhotovení nosných konstrukcí staveb ze dřeva a střešních konstrukcí. Lze je použít jako různé sloupy, průvlaky, vaznice, krokve či kleštiny, ale i jako součást konstrukcí při stavbě pergol, garážových přístřešků, altánů či jiných menších staveb. BSH hranoly jsou vyrobené z vrstvených a vzájemně slepených lamel jednoho druhu dřeva. K jejich už zmíněným výhodám patří stabilní rozměry, jsou ale rovněž velmi pevné, nabízejí nadstandardní rozměrové možnosti a přitom stále zůstávají přírodním materiálem s jeho ceněnými vlastnostmi.

Potřebujete-li ne zcela běžné tvary konstrukčních prvků, jako jsou například různé oblouky, nebo dokonce kruhové či oválné tvary dřevěných dílů, lze k tomu využít lepené lamely. Sestavují se z tříděných prken, délkové nastavení se dělá pomocí osvědčených zubových spojů stejně, jako u KVH profilů. Výhodou této technologie je možnost vyrobit lamely libovolných požadovaných tvarů, které se zároveň vyznačují vyšší pevností a tuhostí oproti rostlému dřevu zejména díky vysušení desek ještě před lepením a rovnoměrnému rozložení suků. Technologie lepení lamel z desek umožňuje vytvořit dřevěné konstrukční prvky rozmanitých tvarů.

Jak dobře nakoupit

Jedním z důležitých kritérií při výběru dřeva je samozřejmě cena. Můžete použít běžné stavební řezivo, případně si připlatit za speciálně sušené dřevo nebo přesné lepené profily. Budete-li nakupovat standardní stavební řezivo v některé z obvyklých kategorií (prkna, fošny, hranoly či latě), zpravidla se už u této základní varianty můžete spolehnout na určitý garantovaný stupeň kvality. Dřevo totiž musí splňovat předepsané pevnostní a vlhkostní charakteristiky a normy. Vzhledem k ještě stále poměrně vysokému procentu vlhkosti však musíte při použití tohoto řeziva počítat s jeho možným vysycháním a následnou dilatací konstrukce.

Pokud je pohyb v důsledku vysychání a tvarová nestabilita dřeva nežádoucí, lze tomu alespoň do jisté míry předejít nákupem speciálně sušeného dřeva, které má rovněž garantované procento vlhkosti. Ani u tohoto řeziva však nelze docílit dokonalé stálosti, protože v důsledku nestejnoměrného vysoušení se mohou objevit například problémy s dokonalou rovností delších kusů.

Při hledání nejvýhodnější cenové nabídky vždy záleží na množství. Nakupujete-li větší objem běžného stavebního řeziva, ověřte si ceny na několika nejbližších pilách. Ceny se zpravidla výrazně neliší, konečnou částku však může ovlivnit výdaj za dopravu. U menšího množství dřeva, například na stavbu pergoly či opravu krovů nebo podobné práce spíše menšího rozsahu, se vyplatí dovézt je i od specializovaných prodejců řeziva, ze stavebnin nebo z hobbymarketu. Dřevo je tam obvykle dražší než na pile, vyšší cenu však může kompenzovat komfort při nákupu, snadný a přehledný výběr a možnost jednoduše naložit a odvézt přesně tolik materiálu, kolik budete potřebovat. Případně i možnost snadno dokoupit nějaký chybějící.

Lepené hranoly a lamely, uměle či přírodně sušené dřevo a další vyráběné konstrukční prvky ze dřeva koupíte rovněž na některých pilách, u specializovaných firem a některé základní prvky (např. KVH hranoly) i v hobbymarketech. Zvláště u většího množství se opět vyplatí porovnat internetové ceníky více prodejců a kalkulovat i s odlišnými cenami dopravy.

tags: #kvh #hranol #odpad #pri #vyrobe

Oblíbené příspěvky:

• Příroda Hostivic 1998
• Průvodce tříděním odpadu
• Získávání pigmentů z přírody
• Opatření Vodních Toků
• Efektivní odpadové hospodářství v HB