Kvíz: Jak dobře znáte pražskou přírodu?

Myslíte si, že znáte českou přírodu jako své boty? Možná vás čeká studená sprcha. Ačkoliv máme nádhernou krajinu na dosah ruky, v poznání vlastního přírodního bohatství zaostáváme. Česká republika se pyšní jedinečně rozmanitou krajinou, od lužních lesů přes stepní oblasti až po horské hřebeny. Mnoho lidí tráví víkendy na výletech, milujeme houbaření, táboření i turistiku.

Málokdo například rozezná jednotlivé druhy chráněných rostlin, rozumí pojmům jako mokřadní biotop nebo ví, jaký význam má přirozená obnova lesů. Herbář jsme ve škole dělali všichni. Pamatujete si z něj něco? To, co kdysi věděla každá babička, dnes často neví ani učitelé.

Možná si říkáte, že nepoznat rostlinu není tragédie. Ale chyby ve znalostech přírody mají reálné dopady. Například při stavbě silnic nebo při výběru dřevin pro městskou zeleň se často opomíjí přirozené druhové složení. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2023 trpí přes 80 % přírodních stanovišť v EU špatným stavem. Kontakt s přírodou u lidí slábne. A právě mladá generace bude v budoucnu rozhodovat o tom, jak bude česká příroda vypadat.

Připravili jsme pro vás kvíz zaměřený na pražskou přírodu. Nejde o učebnicové znalosti, ale o schopnost rozpoznat a pochopit to, co nás obklopuje.

Pražák jako poleno? Otestujte se!

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno? Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o městské části Praha 21. Ta zahrnuje katastrální území katastrální území Újezdu nad Lesy, Klánovic, Běchovic a Kolodějí.

Čtěte také: Zábavný kvíz pro děti

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky.

1. V oboře u zámku v Kolodějích a říká se mu Dub Karel a nebo Dub Karla IV. Z toho logicky vyplývá, kdy byl zasazen. Podle legendy největší pražský dub pamatuje císaře Karla IV., což by znamenalo věk zhruba 670 let, ale dendrologové jsou trochu opatrnější a reálný věk stromu odhadují na 550 let. To z něj přesto dělá nejstarší strom metropole, i když se o první místo dělí s Františkánským tisem. Do výšky dorostl Karel 30 metrů a v pase mu naměříme zhruba 750 centimetrů. Je to úctyhodný obvod, ale nelze přesně určit, zda stačí na první místo. Stejné míry má i Beethovenův platan a Platan na Karlově náměstí. Co nás však nepotěší je skutečnost, že zámek i obora jsou dnes v soukromém vlastnictví a jsou naprosto nepřístupné.
2. Víte proč až do konce 18. Nařízení platilo mezi Koloději a Klánovicemi v lese Vidrholec. Tento les vstoupil do legend jako semeniště loupežníků, kteří nemilosrdně přepadali a vraždili pocestné a kupce. První razii proti nim už v roce 1142 inicioval kníže Vladislav. Jenže loupežníky prostě vymýtit nešlo. Katovské knihy ze 17. století evidují desítky sťatých hlav, které patřily tamním lupičům. K přepadávání kupců však docházelo na Vidrholci ještě v 18. století, a tak vstoupil v platnost císařský výnos.
3. Bříza pýřitá. Ta roste na území metropole pouze v Klánovicích v této přírodní rezervaci nebo v její těsné blízkosti. Jedná se o poměrně vzácný a chráněný druh, který má na rozdíl od Břízy bílé či bělokoré hladkou matnou šedobílou kůru. Rozdíl je i ve tvaru listů.
4. V Klánovicích. Obec vznikla sice až v roce 1878, ale už počátkem 20. let 20. století zde vyrostl první aquapark na území dnešního hlavního města a tím se Klánovice staly oblíbeným místem pražské smetánky. Architekt Rudolf Utěšitel tu do praxe uvedl vizi lázeňského aquacentra. Byly zde vybudovány bazény, vodotrysky, skluzavky, altány a řada restaurací. Největším lákadlem byl ovšem rozměrný taneční parket, který se během křepčení postupně měnil v mělké brouzdaliště, kde tanečníkům omývalo umělé vlnobití nohy až do poloviny lýtek. Aquapark využíval mírně radioaktivní vodu, která pocházela z vlastních místních vrtů. Lokalita přežila i zestátnění v roce 1948, jenže nikdo jí nevěnoval péči a pozornost, a tak postupně chátrala. Ránu z milosti uštědřily aquaparku v 80. letech 20.
5. Jde o závod Běchovice - Praha a běhá se nepřetržitě od roku 1897. Trať měří přesně 10 031 metrů. Start se nachází pokaždé v Běchovicích u kilometrovníku číslo 13 na Českobrodské ulici a cíl je na křižovatce ulic Koněvova a Za Žižkovskou vozovnou na Praze 3. Na start se můžete postavit vždy poslední zářijovou neděli. Abyste změnili historické tabulky, musíte zaběhnout lepší čas než 28:33 v mužské a nebo 33:45 v ženské kategorii. Oba rekordy drží sportovci z africké Keni. Nejvíce vítězství mezi muži si zatím odnesl Róbert Štefko, který zvítězil sedmkrát a mezi ženami kralovala dokonce jedenáctkrát Petra Drajzajtlová-Kamínková.
6. Klánovický. Jeho rozloha je devadesátkrát větší než rozloha Václavského náměstí a jedná se o zelené plíce české metropole. Málokdo si uvědomuje, že Klánovický les patří ke třem nejcennějším českým mykologickým lokalitám. Skalní houbaři na něj nedají dopustit a tvrdí, že houbařský úlovek je možné si odsud odnést za každého počasí jakýkoliv den v roce. Kromě obrovské škály hřibovitých hub se zde nachází i řada unikátních a chráněných druhů, které je ale lepší nechat na místě, než je brát do košíku. V případě sběru takových druhů jako Hřib příživný, Hřib siný nebo Hřib rubínový vám totiž hrozí tučná pokuta.
7. Delší pobyt tady zažili hned tři českoslovenští prezidenti. Prvním byl Tomáš Garrigue Masaryk, který se do zámku nastěhoval hned po zvolení do čela státu. Nepobýval zde dlouho, protože už roku 1919 byl zámek v Kolodějích nahrazen zámkem v Lánech. Budovu odkoupil ředitel společnosti Walter Antonín Kumpera. Ten na zámku během II. světové války skrýval obrazy z Národní galerie, aby se nedostaly do rukou Němců. I přesto byl po válce komunistickými dělníky ze zámku vyhnán. Budova byla zkonfiskována a došlo k úpravě na sídlo dělnického prezidenta Klementa Gottwalda. Pro Martu Gottwaldovou to však bylo nedostatečně honosné, a tak se Gottwaldovi stěhovali brzy do Lánů. V Kolodějích vznikla škola Sboru národní bezpečnosti s vězením. A do něj se na nějakou dobu dostal i Gustav Husák, budoucí československý prezident. Jeden z husarských kousků českých archeologů - nález jedné ze dvou studní, která zásobovala dávno zaniklou obec Hol pitnou vodou, obec Hol vznikla ve 14.
8. Husarský kousek českých archeologů se povedl na místě zaniklé obce Hol. Ta vznikla ve 14. století a existovala zhruba jen 100 let, než byla zničena v průběhu husitských válek. Odborníci v Klánovickém lese nalezli mezi stromy základy 21 domů. Největším úspěchem bylo odkrytí dvou původních středověkých studen, které běžný návštěvník lesa přehlédne, vypadají jako nerovnosti v terénu. Z původní vesnice se zachoval rybník, který ale zmizel na konci 18. století a dnes místo něj vede železniční koridor. V jeho blízkosti můžeme ještě dnes odhalit stromy, jejichž kořenové náběhy dokazují, že stály na rybniční hrázi. Téměř nečitelný je jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna, byl vztyčen v roce 1898 ke 40.
9. Uctívali tak hlavu rodu knížete Jana II. z Lichtenštejna. U příležitosti 40. výročí jeho panování se v roce 1898 po celé zemi objevily takzvané Jubilejní památníky. Jednalo se o prosté kamenné desky se základními údaji. Kolem nich se vysazovalo 58 dubů. Ty symbolizovaly věk knížete. 18 dubů bylo červených, což připomínalo věk v den nástupu panování a 40 dubů letních a zimních vyjadřovalo počet let v čele knížectví. V Klánovickém lese najdeme tyto památníky hned dva. Zajímavé je, že dnes už nejsou nápisy na nich čitelné, duby však v jejich okolí rostou dál. Největší pikantností je, že kníže Jan II. vládl směle dál a časem slavil další a další výročí vlády. Nakonec lichtenštejnský kníže stál v čele rodu dlouhých 70 let a 3 měsíce a stal se tak druhým nejdéle sloužícím panovníkem v dějinách.
10. Znovu v Klánovickém lese. Vznikalo v době velké obliby golfového sportu v předvečer II. světové války. První hráči vyšli na green v roce 1938. Hřiště prosperovalo i během války, jenže doba komunismu tomuto buržoáznímu sportu nepřála, a tak byly trávníky v 50. letech rozorány a zalesněny. Dnes v Klánovickém lese najdeme jen pozůstatky golfové klubovny. V posledních letech sílí tendence vedoucí k obnově golfového hřiště.

Pražská ZOO: Otázky ze života zvířat

Zoologické zahrady se v průběhu 19. století zakládaly průřezem všech evropských metropolí. Praze se však tento trend dlouho vyhýbal. Pravděpodobně na tento velký úkol nebyl dostatek sil ani financí, protože v té době se budovalo Národní muzeum a všichni odborníci byli plně vytíženi tam. Několik snah o zbudování ZOO postupem času vzniklo, ale vždy narazilo na problémy. Jedním z nich bylo i najít vhodnou lokalitu. V plánu byla Stromovka, Nebozízek, Letná, Štvanice i zahrada Kinských. V zahradě Kinských i ve Stromovce dokonce malé “zookoutky” vznikly, ale ne na dlouho. Nakonec vyhrála Troja. Velké plus bylo, že velkostatkář Svoboda věnoval pro tento účel 24 hektary pozemku. Další obří plus byla rozmanitost prostoru - louky, lesy, skály - od každého kus. No a od roku 1927 se začalo budovat.

První návštěvníci, prozatím jen v sobotu a v neděli mohli ZOO navštívit od 28. září 1931. A začaly samozřejmě těžkosti, finanční problémy, nepřízeň úřadů a následně i problémy se zvířaty. Mezi prvními zvířaty byla třeba i lvice Šárka, která měla jako kotě být původně dar ředitele cirkusu Rebernigg našemu prezidentovi. Ten dar ale odmítl, tak lvici cirkus věnoval nové ZOO. Jako úplně první obyvatel ZOO ještě před otevřením byla vlčice Lotta. Většina zvířat byla ZOO darována. Hana Benešová věnovala amazoňana modročerveného; paní Tylová - majitelka restaurace Javorina na Žižkově věnovala makaka jávského; Státní lesy věnovaly srnečka Ríšu; koně Převalského věnovala Vysoká škola zemědělská v Netlukách; roku 1933 ze Srí Lanky přivezli ročního slůně Babyho, který dokonce chodil po ZOO volně.

Prošla léta válečná, několik povodní a řada ředitelů. Přes všechny těžkosti naše zoologická zahrada vzkvétá. Je jednou z nejnavštěvovanějších v Evropě, nejkrásnějších a největších. Zapojuje se do záchranných projektů ohrožených druhů. Organizuje sbírky pro záchranu oblastí postižených katastrofou, naposledy jsme přispívali při obřím požáru Austrálie.

Naše ZOO se neustále zlepšuje, rozšiřuje, modernizuje a obohacuje novými přírůstky. Každá zoologická zahrada potřebuje podporu, ať už sponzorským darem, příspěvkem nebo tím, že tam zajdeme pravidelně na procházku a přispějeme vstupným.

Čtěte také: Příroda pro Děti: Otestujte si znalosti

Přírodovědný kvíz: Otestujte své znalosti

Zkuste štěstí v našem přírodovědném kvízu. Obsahuje náhodně vybrané otázky.

• Jak nejlépe vysadit na nové působiště raka při záchranném přenosu, kdy rak již oschl?
• Ve městech někteří ptáci zpívají v noci. Proč?
• Kdo má největší počet chromozomů z celé živé říše?
• Živí se lední medvěd požíráním tučňáků?
• Jak dlouho se v přírodě může dožít ropucha?
• Jak prokazatelně hluboká je voda v Hranické propasti?
• Jak může být taková naše žížala dlouhá?
• Co je to vlastně kajenský pepř?
• V přírodě si lze všimnout nenápadného keře, který bývá již od prosince až do března obsypán žlutými kvítky. Jak se tento keř jmenuje?
• Po kousnutí americkým klíštětem prý člověk navždy?

Čtěte také: Vzdělávání s AZ Kvízem

tags: #kviz #o #prazske #prirode #otazky #a

Oblíbené příspěvky:

• Kroměříž a ekologie
• WC Kombi Jika Lyra Plus
• České Normy pro Plynovody
• Maďarsko: Tipy na přírodu
• ŠKODA AUTO novinky