Kypření kompostu a jeho udržování

V dnešní době je již téměř pro každého přirozené třídit odpad. Co ale s biologicky rozložitelným odpadem z kuchyně a ze zahrady? Končívá v komunálním odpadu (a tvoří ho až polovinu!), je vyvezen na skládky, kde hnije a tvoří zapáchající plyny, především metan.

Díky kompostování nejenže snížíte objem produkovaného odpadu, ale ještě jej dokážete plně a beze zbytku využít. Kompost je velmi kvalitní bio hnojivo, které má své nedocenitelné uplatnění při pěstování vlastní zeleniny, květin, trávníků, ale i při údržbě či rekultivaci parků a veřejné zeleně.

Co je to kompostování?

Kompostování je totiž přirozený proces rozpadu biologického materiálu. Působí na něj půdní organismy a vzniká humus, tmavě hnědá, drobivá hmota, která skvěle rostlinkám poslouží jako zásobárna živin a minerálních látek.

Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší nejen zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník.

Jak založit kompost

Důležité je založit kompost na holé zemi, aby měl kontakt s půdními organismy. Kompostéru vyberte místo nejlépe v částečně zastíněném rohu vaší zahrady. Na dno kompostéru je nejlépe umístit hrubší, a tím pádem vzdušný materiál, jakým je například dřevní štěpka. Různorodost bioodpadu vám zaručí rovnoměrné a bezproblémové kompostování. Organický materiál z našich domácností tvoří například odpad z kuchyně, ale i ze zahrady.

Čtěte také: Zjednodušení práce v zahradě s Tornadicou

Udržování kompostu

Vlhké prostředí je nezbytnou podmínkou pro dobře odvedenou práci půdních mikroorganismů. Správně založený kompost se začne po pár dnech zahřívat a teplota uvnitř se bude pohybovat kolem 50 ºC. Důležité je hromadu po prvním měsíci promíchat. Vyzrálý kompost můžete do půdy zapravit hráběmi (stačí 1-2 cm silná vrstva ročně). Vyzrálý kompost se zapravuje hráběmi mělce do půdy, jedná se zhruba o jeden až dva centimetry silnou vrstvu za rok. Nevyzrálý kompost můžeme nechat na povrchu záhonů a jen jej přihrnout k rostlinám, pomůže potlačit růst plevelů.

Pro kompost je důležitá hlavně různorodost, vlhkost a dostatek vzduchu. Míchejte tedy vlhký materiál se suchým, zelený s hnědým a větve před uložením na kompost rozdrťte ve štěpkovači, může tam přidat i ztrouchnivělé dřevo.

Co přidávat do kompostu

Kompostu bude jistým přínosem například kávová sedlina nebo vyluhovaný čaj, obojí je totiž oblíbenou potravou pro žížaly. Dále můžete použít i zbytky vlasů a vousů, ty obsahují hodně dusíku, dále popel ze dřeva, ten obsahuje dusík a vápník, opět důležité prvky pro kvalitu kompostu.

V kompostu by měly ze tří čtvrtin převládat materiály bohaté na uhlík, (suché listí, sláma, štěpka, seno - hnědé složky) nad materiály bohatými na dusík (zelená tráva, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus - zelené složky). Jinak převládnou nežádoucí hnilobné procesy.

V blízkosti kompostéru by měl být černý bez, protože jeho kořeny vylučují látky, které podporují zrání kompostu. Hotový kompost poznáte podle konzistence.

Čtěte také: Bubnové kompostéry OBI pod lupou

Jak poznat, že je v kompostu dusíku příliš?

Pokud kompost obsahuje mnoho dusíkatých látek, bude hnít a páchnout, bude mít málo vzduchu a převládnou nežádoucí procesy. Voda jen ukápne, ale neteče. Dusík je v kompostu nutný jako palivo pro tlení, ale je-li ho příliš, nastává hnití. A jak poznat, že je v kompostu dusíku příliš? Začne zapáchat.

Pomůže vám přeházení kompostu (přístup vzduchu), vody a případně přidat zelené složky. Jakmile důsledně zaschnou i jejich podzemní rozmnožující orgány, můžeme je bez obav uložit do kompostu. Musíte přidat dusík, uhlík, vzduch a vodu. Tyto položky společně krmí mikroorganismy, které tvoří rychlý proces rozpadu. Poté to celé zalijte vodou, aby byl kompost vlhký.

Kompostéry

Na trhu je v současné době velké množství zahradních i domácích kompostérů a někdy se mezi nimi obtížně vybírá. I do bytu si totiž můžete jednoduše pořídit kompostér. Prospějete tak životnímu prostředí a zároveň získáte kvalitní hnojivo pro růst vašich rostlin. Právě k tomu je určený vermikompostér - multifunkční zařízení ke kompostování zbytků potravin v domácnosti.

Horké kompostování

Nejenže výsledné hnojivo získáte dříve, ale především horká fáze, kdy teplota stoupne až na 65 °C, spolehlivě zničí zárodky chorob rostlin a semena i oddenky plevelů. Běžné kompostování je tzv. studené. Horké kompostování je mnohem náročnější na přípravu materiálu, který necháte zkompostovat až najednou.

V teplé fázi (teplota nad 45°C) se kompost tzv. hygienizuje (likvidují se choroby, plísně, brání se klíčivosti semen atd.), negativním důsledkem je, že současně se likviduje i půdní mikrobiom a houbová vlákna.

Čtěte také: Kompostér: Co tam dát?

Jak horké kompostování probíhá?

Poté, co připravené materiály smícháte dohromady a vložíte do kompostéru nebo kompostovací ohrady (hromada by měla být 1 m vysoká a 1,5 m široká, min. 1m3), bude až tři týdny probíhat horká fáze, při níž díky rozkladu teplota vystoupá na 50-65 °C. Poté teplota klesne na 20 °C a do kompostu se mohou nastěhovat žížaly, stínky, svinky a další pomocníci. Za měsíc či dva vznikne za jejich pomoci surový humus - skvělé hnojivo zúrodňující půdu, které se hodí i k mulčování, například na záhony obhospodařované bez rytí.

Do půl roku pak vznikne plně vyzrálý kompost tmavé barvy, jemné struktury a lesní vůně. Můžeme ho využít jako skvělý pěstební substrát a hnojivo. Místo překopávání, které je nejen pracné, ale vede i k velkým ztrátám tepla, materiál jednoduše promísíme a provzdušníme otočením kompostéru.

Hnojení a kompost

Základem hnojení je vždy vpravení pomalu působícího organického hnojiva do půdy na podzim. Pokud jsme ale zapomněli, nebo jsme to nestihli, je možné pohnojit i na jaře. Použijeme ale rychle působící organické hnojivo.

Pouze kompost vystačí místo jakýchkoli jiných hnojiv téměř veškeré zelenině. Pokud je zelenina náročná na dusík, pomůže chlévská mrva zapravená do půdy na podzim, nebo aplikace jiného organického hnojiva na jaře spolu s kompostem.

Kompost si na zahradě připravíme sami z odpadu, který bychom jinak nevyužili. Kompost umístíme na stinné místo - pod vysoké stromy či ke zdi. Zralý je, když se vše, co obsahuje, přemění na sypkou prsť, kdy nelze rozlišit jednotlivé kompostované složky. Přesto ale kompost prokátrujeme (prosejeme) a hrubší části použijeme k založení kompostu nového - ještě se budou rozkládat. Na zimu je dobré nahrnout na kompost listí a zatížit zeminou. Zakonzervovaný jej necháme do konce února a obrátíme.

Na podzim hnojíme především organickými pomalu působícími hnojivy (např. chlévský hnůj a zelené hnojení, případně i kompost). Chlévský (hovězí) hnůj (mrva) je ideální pro všechny typy půd. Do půdy však vpravujeme jen hnůj vyzrálý, ten nevyzrálý zapravíme do kompostu, nebo prostě necháme dál zrát. Na podzim též hnojíme hnojivy vápenatými - na těžké půdy použijeme vápno a na lehké půdy mletý vápenec. Přitom i v případě průmyslových hnojiv používáme na podzim pomalu působící a na jaře rychle působící hnojiva, stejně jako je tomu u hnojiv organických.

Pro jarní hnojení jsou z organických hnojiv ideální hnůj koňský, ovčí, králičí, ale i drůbeží a především pak kompost. Vepřovým hnojem nikdy nehnojíme přímo, ovšem právě jako přísada do kompostu je výborný. To samé platí pro drůbeží trus, ten však můžeme též ředit vodou a použít přímo v podobě zálivky.

Kompost je v zahradě stejně důležitý jako chlévský (hovězí) hnůj. Každý m2 záhonů vyžaduje ročně alespoň cca 4 kg kompostu. Kompostem přitom můžeme hnojit celoročně.

Tabulka s obsahem živin v různých typech hnoje:

Kultivátor a kompost

Po odstranění rostlinných zbytků je čas půdu upravit: pročistit, uvolnit a zapravit organickou hmotu nebo hnojiva. Zapracování hnojiv a organické hmotyKultivátor není jenom o kypření - je to nástroj pro efektivní začlenění hnoje, kompostu, chlévské mrvy nebo granulovaných hnojiv do půdy. Rovnoměrné zapracování organické hmoty zlepšuje strukturu půdy, zvyšuje její schopnost zadržovat vodu a živiny a urychluje rozklad materiálu.

Z praktického hlediska: nejprve rozprostřete hnojivo či kompost na povrch, poté několika průjezdy kultivátorem zapracujte do horních 10-20 cm půdy - hloubka závisí na typu použitého stroje a na stavu půdy.

Kultivátor šetří čas i energii: rozrušení půdy, smíchání hnojiva a zapravení zbytků a stimulace mikrobiální aktivity proběhnou rychleji a s rovnoměrnějším výsledkem.

Uvolněná půda dává kořenům rostlin lepší přístup k vodě a vzduchu, což je klíčové pro úspěšné jarní výsadby.

tags: #kypření #kompostu #a #jeho #udržování

Oblíbené příspěvky:

• Chemické znečištění vody
• Recenze fólií na okna
• Tipy pro utěsnění odpadu v podlaze
• Více o odpadovém hospodářství Machov
• Inspirace pro dřevěné výřezy srdce