Skladování dřeva na staveništi

Z průzkumu skutečného působení dřevěných historických a starších konstrukcí i konstrukcí realizovaných v současném období jednoznačně vyplývá, že dřevo patří k významným a perspektivním konstrukčním materiálům. Základním předpokladem pro úspěšnou realizaci konstrukcí s bezpečnou únosností, spolehlivou použitelností a potřebnou životností je komplexní a podrobná projektová dokumentace, použití materiálu s vlastnostmi vhodnými pro daný účel konstrukce, kvalitní výroba konstrukčních prvků, dílců a spojů a bezchybné provedení stavby.

Obecně platnou zásadou je, že konstrukční prvky a dílce ze dřeva nemají být během výroby, skladování, transportu a montáže vystavovány klimatickým podmínkám nepříznivějším, než jsou předpokládány v dokončené konstrukci. Před použitím na stavbě má být dřevo vysušeno na vlhkost, odpovídající klimatickým podmínkám v realizované konstrukci. Právě tento požadavek nebývá v řadě případů dodržován a může být příčinou poruch dřevěných konstrukcí.

Jde zejména o předmontážní stavy, kdy jsou konstrukční prvky a dílce nevhodně skladovány a montážní stavy, kdy není konstrukce dostatečně chráněna proti nepříznivým klimatickým vlivům. Způsob uskladnění, transportu a montáže konstrukčních prvků a dílců má být součástí projektové dokumentace, což zpravidla bývá dodržováno. Důležité ovšem také je, aby byla zabezpečena důsledná kontrola provádění stanovených postupů, zejména na staveništi. V praxi se vyskytují případy, kdy tato kontrolní činnost bývá podceňována a není dostatečně kvalifikovaně zabezpečena.

Skladovaný materiál se ukládá tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení a po celou dobu skladování byla zajištěna jeho stabilní poloha. Materiál se skladuje podle podmínek stanovených výrobcem. Přednostně se ukládá vždy v takové poloze, ve které bude později zabudován do stavby. Plochy určené ke skladování musejí být zpevněné, rovné a odvodněné.

Zhotovitel skladuje materiál, nářadí a stroje podle pokynů výrobce a v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a požadavky na organizaci práce a pracovních postupů stanovenými v příloze č. 5. Skladovací plochy musí být rovné, odvodněné a zpevněné. Při návrhu dřevěných konstrukcí je třeba uvažovat vliv účinků sesychání a bobtnání dřeva na působení konstrukčních prvků, dílců i konstrukčních systémů. Závažnost těchto účinků závisí na typu a podmínkách působení konstrukce.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Účinek teplotně vlhkostních změn, projevující se objemovými a tvarovými změnami dřeva (sesycháním a bobtnáním), je významný u konstrukcí lávek a mostů, u konstrukcí vystavených vnějším klimatickým vlivům, ale také u konstrukcí ve vnitřním prostředí, kde se vyskytují poměrně velké a dlouhodobé teplotně vlhkostní změny, jako jsou zimní stadiony, bazénové haly, sportovní haly, obchodní haly, případně i další konstrukce. Specifickou skupinu konstrukcí z hlediska rozměrových a objemových změn představují srubové a roubenkové stavby.

Dřevěné konstrukce jsou navrhovány pro různé podmínky prostředí, a to zejména s ohledem na účel a způsob využívání objektu, jeho pozici z hlediska působení vnějších vlivů a řady dalších faktorů. Základní ustanovení týkající se zatížení, vlivů prostředí a zařazování dřevěných konstrukcí do příslušných tříd provozu jsou uvedeny v normativních dokumentech ČSN EN 1995-1-1 (standard používaný pro pozemní a inženýrské stavby), resp. v ČSN EN 1995-2 (pro mosty).

Názory na to, co je třeba považovat za nepříznivé podmínky z hlediska působení dřevěných konstrukcí, mohou být různé. K této problematice lze přistupovat tak, že správně navržené a realizované konstrukce splňovaly požadavky spolehlivé únosnosti i použitelnosti, aniž docházelo po dobu jejich životnosti k vadám a poruchám, i když dlouhodobě působily v klimaticky nepříznivých podmínkách. Řadu případů tohoto typu je možné zaznamenat u historických, dlouhodobě působících, dřevěných konstrukcí.

Vlivy a rizika při skladování

• Výskyt nepřípustné vlhkosti dřeva vlivem zatékání vody do konstrukce nebo kondenzací.
• Zatékání vody do konstrukce v místech prostupů střešním pláštěm, například v oblasti střešních oken, světlíků, komínů, prostupů odvětrávacích potrubí, antén i jiných technologických zařízení.
• Výrazné vlivy objemových a tvarových změn, především sesychání, respektive bobtnání, dřeva a materiálů na bázi dřeva, způsobující délkové a objemové změny konstrukčních prvků a dílců.
• Vlivy vyplývající z nepostačující únosnosti a tuhosti spodní stavby a základů.
• Nevyhovující únosnost a tuhost konstrukčních detailů. Mezi nejdůležitější konstrukční detaily patří montážní styky.
• Nepříznivé vlivy transportu a montáže. Z hlediska působení konstrukcí jsou významné podmínky skladování prvků a dílců před transportem a montáží.
• Nekvalifikované zásahy do konstrukcí a nesprávné úpravy, které se následně nepříznivě projeví na působení konstrukcí.

Sypké hmoty mohou být při plně mechanizovaném způsobu ukládání a odběru skladovány do jakékoli výšky. Při odebírání hmot je nutno zabránit vytváření převisů. Při ručním ukládání a odebírání smějí být sypké hmoty navršeny do výšky nejvýše 2 m. Skládka sypkých hmot se spodním odběrem musí být označena bezpečnostní značkou se zákazem vstupu nepovolaných fyzických osob. Sypké hmoty v pytlích se ručně ukládají do výšky nejvýše 1,5 m a při mechanizovaném skladování, jsou-li na paletách, do výšky nejvýše 3 m.

Tekutý materiál musí být skladován v uzavřených nádobách tak, aby otvor pro plnění popřípadě vyprazdňování byl nahoře. Otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu fyzických osob do nich. Sudy, barely a podobné nádoby, jsou-li skladovány naležato, musí být zajištěny proti rozvalení.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Životnost materiálů, z kterých bude postaven Váš dům, je do značné míry ovlivněna již tím, jakým procesem projdou před jejich samotným zabudováním na staveništi. Mezi základní hrozby, kterým se ochranou dřeva snažíme zabránit, jsou dřevokazné houby, dřevokazný hmyz, povětrnostní vlivy, mechanické poškození a poškození ohněm. Způsob ochrany dřeva a ale i jiných konstrukčních prvků rozdělujeme na ochranu konstrukčního typu a chemického typu.

Napadení houbami se objevuje v místech se zvýšeným procentem vlhkosti. Zvýšená vlhkost je v drtivém množství případů způsobená nekvalitním provedením práce, nebo chybou v projektu, která byla na stavbě bohužel důsledně realizována. V takových případech je nutné nejdříve objevit hlavní příčinu zvýšené vlhkosti a tu potom důslednými konstrukčními změnami napravit. Jakékoliv ochrany chemického typu dočasně vyřeší pouze následek a nikoliv celý problém.

K napadení hmyzem dochází například v místech, kde není dřevěná konstrukce dostatečně naimpregnována. Nejvíce však tam, kde bylo dřevo použito při stavbě ještě příliš vlhké, a v průběhu jeho vysychání se na jeho povrchu vytvořily trhliny, uvnitř kterých není dřevo dostatečně naimpregnováno.

Mezi hlavní pravidla navrhování dřevostaveb patří umísťování spodní hranice dřevěných prvků minimálně 300-400 mm nad terénem, aby se zabránilo průniku zemní vlhkosti a odstřikujícím kapkám při dešti do dřevěné konstrukce. Proto se dřevostavby zpravidla staví na zděný, či betonový odizolovaný sokl. V případě patek se využívá ocelových trnů, které vynáší spodní hranici dřevěného sloupku dostatečně nad terén. U dřevěného horizontálního obložení fasády je nutné zajistit šikmý profil spodní hrany drážky tak, aby voda stékající po fasádě nezatékala dovnitř konstrukce. Je však nutné konstrukci proti zatékání ochránit i spodními alternativními vývody vlhkosti, které zamezí nežádané kumulaci v této oblasti.

Dalším důležitým aspektem při ochraně dřevěných prvků je jejich správné skladování na staveništi. V průběhu stavebních prací jsou odhalené dřevěné části konstrukcí stěn, střechy a podlah často dlouhou dobu v kontaktu s nepřízní počasí. Proto je musíme dostatečně naimpregnovat preventivní chemickou ochranou ještě před tím, než je podnebným vlivům vystavíme. Existuje několik impregnačních postupů podle jejich druhu.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Manipulace, skladování a odvoz dříví představují klíčové činnosti v rámci lesní a dřevozpracující výroby. Tyto fáze navazují na těžbu a soustřeďování dříví a zahrnují řadu úkonů - od třídění, měření, překládání a nakládky až po transport dřeva k dalšímu zpracování.

Nezabezpečené stohy dřeva, práce s těžkou manipulační technikou, riziko pádu kmenů nebo špatná organizace pohybu osob a strojů - to vše může vést k vážným pracovním úrazům. Cílem tohoto dokumentu je připomenout a sjednotit základní bezpečnostní zásady, které je třeba důsledně uplatňovat při každodenní práci s dřívím.

Vymezit prostor pro skládku tak, aby nezasahovala do ochranných pásem dráhy, elektrického vedení apod. Dodržovat takový sklon hromady dříví, aby nedošlo k samovolnému pohybu materiálu.

tags: #skladování #dřeva #na #staveništi

Oblíbené příspěvky:

• Konstrukce a odvodnění střech
• Moderní odpadkové koše
• Co obnáší pobyt ve škole v přírodě?
• Otázky a Odpovědi o ekologii
• Prodej retro košů