Co patří do kompostéru: Vaječné skořápky a další užitečné složky

Při kompostování své zahrádky se můžete vydat hned několika směry. Jedním z nich je využít zbytečný odpad a dopřát tak rostlinám a půdě potřebné živiny. Součástí každé okrasné i užitkové zahrady by měl být kompost, na kterém si připravíme zeminu plnou živin. Většinu organického odpadu z domácnosti můžete uložit na kompost. Za pár měsíců se vám úsilí při důkladném třídění vrátí v podobě úrodného hnojiva.

Co patří do kompostu?

V kompostu rozhodně mohou skončit různé rostlinné zbytky ze zahrady. Ať už jsou to odumřelé části rostlin, vytrhaný plevel (ten nechte předtím uschnout mimo kompost kvůli dalšímu rozmnožování) nebo shrabané listí. Do kompostu můžete také vyhodit odřezky z kuchyně - například slupky z brambor nebo kořenové zeleniny, skořápky z vajec (pokud nemáte slepice, které by je snědly), skořápky z ořechů nebo kávovou sedlinu.

• Posekaná tráva, listí a drobné větvičky (případně nastříhané na menší kusy, které se lépe rozkládají).
• Odřezky nebo zbytky zeleniny a ovoce, stejně tak nahnilá zelenina nebo ovoce ze zahrady, kterou nespotřebujete.
• Kávová sedlina, zbytky čaje, vylouhované bylinky apod.
• Skořápky z vajec nebo z ořechů - ideálně rozdrcené na menší kousky.
• Plevel - nejlépe suchý, abyste zabránili jeho dalšímu šíření v záhonech.
• Popel ze dřeva, piliny, kůra ze stromů nebo hobliny.
• Papír, jako je třeba lepenka, papírové kapesníky nebo ubrousky.
• Trus a podestýlka býložravých hospodářských zvířat (např. kravský, kozí nebo ovčí hnůj).
• Peří, chlupy nebo vlasy.

Vaječné skořápky v kompostu

Velikonoce, pro které je symbolem vejce, jsou již za námi a co s přebytečnými vajíčky? Slepičí vajíčko obsahuje velké množství vody, pak také bílkoviny, minerální látky, tuky či mastné kyseliny. Skořápka je zase plná vápníku, organických i anorganických látek, čerstvá vejce jsou navíc potažena solemi draslíku a sodíku. Vápník, kterého skořápky poskytují dost a dost, pomáhá rostlinám budovat buněčné stěny. Bez ní rostliny nemohou růst tak rychle.

V případě některých druhů zeleniny, jako jsou například rajčata či papriky, bez dostatku tohoto minerálu napadá hniloba. Vaječné skořápky právě díky tomuto prvku působí i proti okyselování kompostu. Právě z těchto důvodů jsou skořápky výborným zahradním i domácím pomocníkem. Ocení je totiž i pokojové rostliny! Vaječný „obal“ také odrazuje škůdce, jako jsou slimáci, hlemýždi, larvy a další nezvaní návštěvníci.

Ovšem pozor, aby se na vaši zahrádku škůdci nevraceli, musíte každý týden přidávat nové a nové skořápky.

Čtěte také: Vše o kompostování

Jak správně zpracovat vaječné skořápky pro kompost

Pokud s nimi válčíte, nejprve začněte sbírat skořápky od vajec. Opláchněte je a nechte den či dva vyschnout na talíři. Pak je vložte do pevnějšího plastového sáčku a rozdrťte rukou nebo nohou, popřípadě rozmixujte kuchyňským robotem. Na závěr je přidejte pod vaše rostlinky.

Na vajíčka mám doma vyhrazenou mělkou plastovou vaničku. Jednak chci skořápky nějak oddělit od zbytku kuchyně kvůli možnosti kontaminace salmonelou, druhak potřebuju vyhradit dostatečný prostor, kde budou schnout. Skořápky necháme nejdřív přes noc oschnout. Suché se nelepí na ruce a rozpadá se i blána na jejich vnitřní straně.

Skořápky nechávám schnout minimálně 24 hodin. Za tu dobu stihne proschnout i vnitřní blána a rozpadne se spolu se skořápkou. Schnout je necháváme vždy jednotlivě. Nikdy je vlhké nezasouvám do sebe, jinak neproschnou a možná zplesniví. Suché skořápky drtím palcem ve dlani na maximálně 5mm malé kousky. Čím menší jsou, tím lépe se z nich bude uvolňovat vápník.

Nám ale jde u drcení skořápek také o jinou věc. Vlastně dvě. Velké skořápky ve výsledném kompostu jednak nevypadají hezky, druhak se s nimi dost špatně pracuje - při sázení škrábou. Kompost chceme mít pokud možno homogenní a na to jsou menší kousky prostě lepší.

Poměrně dlouho se však rozkládají, proto je předtím nadrťte na drobné kousky. Skořápky ideálně nadrťte.

Čtěte také: Jak třídit kosmetiku

Pro přípravu vajíček čistě na vápník byste museli skořápky dosušit v troubě a rozemlít, například v elektrickém mlýnku na kafe. Také se z nich dělá vodní výluh k postřiku přímo na list, ale o tom jindy.

Další využití vaječných skořápek

A co když vám náhodou nějaká ta vaječná skořápka zbyde? Vaječné skořápky, výhradně z domácího chovu, zpracujte na prášek, do kterého přidejte rozšlehaný vaječný bílek.

Při výsadbě růží či jiných keříků vždy do vyhloubené jámy nejprve nasypte skořápky z vyloupaných vlašských ořechů, ty následně zasypte kompostem a pokračujte v běžném sázení. Slimáci se vašim květinám i zelenině budou vyhýbat obloukem.

Vaječné skořápky můžeme přidat do kompostu, drůbeži do krmiva, můžeme do nich však také dát trochu substrátu a vysadit semínko, dokonce jimi můžeme hnojit i některé pokojové či zahradní rostliny. Jsou skořápky skutečně pěstitelským „zázrakem“?Vaječné skořápky obsahují především velké množství vápníku. A pokud právě ten půdě chybí, skořápky fungují skvěle. Ne všechny rostliny si však na vápenatou půdu potrpí. A některé vyžadují zeminu naopak kyselejší (např. borůvky, brusinky, rododendrony, bobkovišně, maliny apod.).

Co do kompostu nepatří?

Do kompostu ale určitě nepatří zbytky jídla. Snadno byste si - třeba ze sousedního hospodářství - mohli přivolat potkany, krysy a další havěť. Do kompostu nepatří ani kosti, maso, exkrementy nebo mrtvá zvířata.

Čtěte také: Co s banánovými a citronovými slupkami?

• Kosti, zbytky masa nebo kůže.
• Rostlinné oleje a tuky.
• Rostliny napadené chorobami a také vykvetlý plevel.
• Chemicky ošetřené materiály, včetně rostlin nebo natřeného dřeva.
• Exkrementy masožravých zvířat.

Jak na správný poměr surovin v kompostu?

Kompost ale není jen o správném výběru surovin. Také záleží na jejich poměru. Pokud je jen hodíte na hromadu, mohou tam být stále, prakticky beze změny po celou sezónu nebo i déle. Dbejte také na přiměřené množství. Platí pravidlo: čím menší části surovin na kompost dáme, tím rychleji se rozloží.

Zelený a hnědý materiál

• Zelený materiál - je bohatý na dusík.
• Hnědý materiál - je bohatý na uhlík.

Kompostování trávy a pilin

Během údržby zahrady vám jistě zbývá až dost posekané trávy, kterou by bylo škoda pálit nebo vyhazovat. I když se na její kompostování názory různí, obecně platí, že to lze. ALE! Samotný travní odpad by nefungoval, jelikož by výsledný produkt obsahoval příliš mnoho dusičnanů a kyselin a také by silně zapáchal.

Tento odpad tak je potřeba kombinovat s uhlíkatými čili dřevitými materiály (to, co je hnědé), jako jsou piliny, listí kromě ořešáku nebo dřevní štěpka. Vhodné je také přidávat zeminu a kuchyňský bioodpad, vaječné skořápky nebo třeba kávovou sedlinu. Pro zachování správného poměru uhlíku a dusíku by v kompostu měly být zhruba 3 díly uhlíkatých látek (dřevo, listy, kousky větví) na 1 díl dusíkatých (tráva). Trávu přidávejte spíš v tenčí vrstvě max. 10 cm a celou hmotu pravidelně provzdušňujte a prohazujte. Před hozením na kompost ji také můžete nechat zavadnout až zaschnout nebo zcela usušit, čímž se sníží riziko plesnivění a vzniku zápachu.

Přidání pilin do kompostu je jedním z nejlepších způsobů jejich využití - dodají mu strukturu a zvýší jeho kvalitu. Promícháním s dalšími kuchyňskými zbytky a organickým odpadem pak vznikne skvělý humus, který použijete na celé zahradě. Hodí se i podestýlka pro králíky či morčata skládající se z čistých pilin nebo hoblin.

Přidávejte je v jedné tenké vrstvě, v silné by špatně hnily a nemusely vytvořit požadovanou hmotu. I tak se budou rozkládat až několik měsíců.

Kompostování v zimě

Nejlepší variantou pro kompostování v zimě je uzavřený kompost. Pokud máte kompostovací silo, přikryjte ho geotextilií, která propouští vzduch, ale zároveň zabrání přílišnému průniku vody. Zapadl vám kompost sněhem? Neodhrabávejte ho! Funguje jako skvělá izolace. Poodhrňte pouze takové množství, které brání vhození čerstvého materiálu do kompostu. Nízká vlhkost zpomalí rozklad, vysoká může způsobit promrznutí kompostu. I v tomto případě tedy platí pravidlo „všeho s mírou“. Kompost v zimě pravidelně kontrolujte. Sáhněte do středu hromady, vezměte část hmoty do rukou a stlačte. Vytéká z něj voda?

Závěr

Budete-li udržovat správný obsah kompostu, přibližně za rok až rok a půl se vytvoří zralý humus. Ten slouží ke hnojení půdy. Je cennou surovinou pro lepší růst a sílu rostlin. Poslouží jako velký pomocník při výsadbě zeleně, zakládání zahradnických a ovocnářských pěstebních ploch.

tags: #co #patří #do #kompostéru #skořápky

Oblíbené příspěvky:

• Četnost měření emisí v ČR
• Charakteristika a ekologie motýlů
• Odolnost a pružnost ekosystémů
• Proč zvolit lesní školku?
• Poradenství pro Nymbursko