Jaká zvířata se chovají v ekologickém zemědělství v České republice?

05.04.2026

Ekologické zemědělství (EZ) hraje v české krajině důležitou roli. S téměř 17% podílem na celkové zemědělské půdě představuje životaschopnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství. Ekologickým zemědělstvím se rozumí zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky.

Pro ekologické zemědělství jsou charakteristické šetrné zpracovatelské postupy při výrobě potravin s vyloučením použití chemicko-syntetických látek. S podporou a rozvojem pastvinářství se objevuje i návrat tradičních druhů zvířat jako jsou ovce a kozy na naše pastviny. Ideální podmínky pro návrat těchto druhů užitkových zvířat skýtají právě ekofarmy a režim ekologického zemědělství. V roce 2023 bylo ekologicky chováno přes 70 tis. ovcí a 7 tis. koz.

V evropském měřítku si Česká republika vede nadprůměrně v ekologickém chovu skotu (20 %), ovcí (39 %), koz (25 %) a koní (27 %).

Cílem příspěvku je podat stručnou zprávu o vývoji ekologického zemědělství (EZ) se zaměřením na živočišnou výrobu a spotřebu živočišných biopotravin. Celková plocha půdy využívaná v režimu EZ postupně od roku 2012 narůstá a v roce 2022 zabírala 575 464 ha (ÚZEI, 2023). V akčním plánu týkajícím se EZ, který Evropská komise předložila v březnu 2021 jako součást strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork), je jedním z cílů dosáhnout toho, aby do roku 2030 bylo 25 % rozlohy zemědělské půdy v EU využíváno pro EZ. Tento cíl, zatím jako jediná země v EU, splňuje Rakousko s více než 26 % půdy v EZ. České republice s 16 % podílem (podle LPIS) patří šesté místo ze všech zemí EU. Pro srovnání v Německu je podíl půdy v EZ 10 %, na Slovensku 8,5 % a v Polsku jsou to pouze necelá 4 % (FiBL, 2021).

Nejvyšší podíl ekologicky obhospodařované půdy v ČR zaujímají trvalé travní porosty (79 %), následuje orná půda (20 %) a na trvalé kultury připadá 1 %. Počet ekologických zemědělců narůstá úměrně se zvětšováním plochy obhospodařované půdy a podle REP jejich počet za rok 2022 dosáhl 5049 (k 29. 11. 2023 to bylo 5 379), přičemž nejvyšší počty ekologických farem se nacházejí v Jihočeském a Plzeňském kraji.

Čtěte také: Ekologický chov zvířat: Výzvy a nedostatky

Za rok 2022 bylo registrováno 990 samotných výrobců biopotravin a 439 ekologických zemědělců, kteří jsou současně také výrobci biopotravin (REP, 2023). Z registrovaných výrobců biopotravin se 379 věnovalo zpracování a konzervování masa, výrobě masných a mléčných výrobků (ÚZEI, 2023). Mezi největší výrobce biomasa a masných výrobků v roce 2021 patřily Biopark, s. r. o., Maso uzeniny Polička, a. r. a My Food Wholesales, s. r. o. Co se týče mléka a mléčných výrobků, největšími výrobci byly Hollandia Karlovy Vary, s. r. o., Olma a. s. a Polabské mlékárny. Z výrobců vajec to byla firma Schubert partner, a. s.

Stavy hospodářských zvířat chovaných v režimu EZ se každoročně navyšují. V roce 2022 činil jejich celkový počet 438 481 kusů. Největší podíl ze všech ekologicky chovaných zvířat zaujímá skot (okolo 60 %), následován chovy ovcí a koz (18 %) a drůbeže (15 %). Podíl ekologicky chovaných dojnic na celkovém počtu skotu v EZ činil 2,5 %, zatímco v konvenčním zemědělství tvořily dojnice 25 % stavů. Pro srovnání v roce 2013 to bylo 3,6 % v EZ oproti 27,6 % v konvenci. Podíl samotných ovcí ze všech zvířat v EZ za rok 2022 činil 16,6 %, přičemž v roce 2012 to bylo 29 %, ale od roku 2016 ukončovaly mnohé farmy svou činnost a stavy ovcí tak začaly klesat. Chov koz, podobně jako chov koní, se podílel zhruba 2 % na celkovém počtu zvířat chovaných v EZ. Ekologický chov drůbeže byl v průměru z 54 % zastoupen chovem brojlerů a zbytek tvořily nosnice. Do roku 2020 měl narůstající tendenci, roce 2020 však došlo k výraznému snížení stavů nosnic kvůli výskytu salmonelózy a rekonstrukci hal pro ustájení u významného producenta konzumních vajec. V roce 2021 došlo k významnému nárůstu zhruba o 15 tisíc kusů drůbeže v EZ, z čehož většinu tvořily nosnice (MZe, 2022).

Legislativní rámec a základní požadavky

Legislativa týkající se ECH zvířat je poměrně rozsáhlá. Dle předpisů ekologického zemědělství (NR (ES) č. 834/2007 čl. 11, čl. 14, čl. 15, NK (ES) č. 889/2008 kapitola 2) k dosažení do značné míry uzavřeného koloběhu látek mezi půdou, rostlinami a zvířaty, musí být chov zvířat v ekologickém zemědělském podniku vždy spojen s pozemky, které ekofarma obhospodařuje. Počet zvířat na jednotku plochy je omezen s cílem zabránění nadměrné zátěže půdy, spodní vody a povrchových toků, jak samotnými zvířaty, tak i statkovými hnojivy.

Při zahájení přechodu konvenčního podniku na EZ se mohou všechna zvířata, která podnik vlastní převést do ekologického zemědělství bez omezení. Při přechodu na ekochov (ECH) se musí veškerá půda pro pěstování krmiv obdělávat dle pravidel ekologického zemědělství.

V systému ekologického zemědělství se v ČR mohou chovat pouze skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíci, drůbež, ryby a středoevropské ekotypy včely medonosné. Ostatní druhy hospodářských zvířat je možno na ekofarmě chovat jako zájmové chovy, které však nejsou předmětem podnikání v ekologickém zemědělství.

Čtěte také: Chov zvířat a ekologické zemědělství: Negativní aspekty

Osoby chovající zvířata v ekologickém zemědělství musí mít základní znalosti a schopnosti pečovat o potřeby, zdraví a životní podmínky zvířat. V rámci chovu musí být dodržovány zásady welfare zvířat. Ekologicky chovaná zvířata musí být vždy oddělena od zvířat konvenčních. Počty zvířat v ekologickém zemědělství je nutno stanovit tak, aby nebylo překročeno množství 170 kg vneseného dusíku statkovými hnojivy na 1 ha zemědělsky využívané půdy ekofarmy a rok. Nejvyšší přípustné počty zvířat na ha zemědělské půdy ekofarmy jsou uvedeny v příloze č. IV. NK (ES) č.

Ustájení a životní prostor

Celoroční chov zvířat bez ustájení je možný pouze ve vhodných klimatických oblastech, respektive bez jejich strádání. Co se týká stájí, nejméně polovina minimální ustájovací plochy musí být pevná, bez roštů, se suchou podestýlkou. Počty zvířat ve stáji by měly být takové, aby jim zaručily pohodu a spokojenost. Minimální velikosti prostor ustájení a výběhů pro jednotlivé druhy, respektive kategorie zvířat jsou uvedeny v příloze č. III. NK (ES) č.

U stájí pro ovce a kozy jsou nejrozšířenějším systémem stáje jednoprostorové (vnitřní plocha stáje je dále rozdělována na funkční celky v závislosti na období např. v chovu koz lze využít tzv. Perspektivním systémem samozřejmě však s ohledem na plemeno a jeho adaptabilitu (u ovcí) jsou tzv. nestájové chovy - s využitím lehkých přístřešků, např.

Legislativní předpisy nespecifikují plochu pro ovci s jehňaty ani pro kozu s kůzlaty, proto vycházíme z doporučení pro konvenční chovy, tj. pro bahnici do odstavu s 2 jehňaty - min. 2 m2, pro kozu s 2 kůzlaty - min. Eko legislativa podmínky ustájení plemeníků nepopisuje, proto vycházíme z předpisů pro konvenční zemědělství, kde plocha na individuálně ustájeného berana nebo kozla je min.

Krmení a výživa

Výživa a krmení zvířat v ekologickém zemědělství je upravena předpisy EZ NR (ES) č. 834/2007 čl. 5, 7, 14, 16 a 18, NK (ES) č 889/2008 čl. 19, 20, 21, 22, 25 j, 25 m, 26 a 43. Obecně je však možno konstatovat, že výživa v rámci ekologického zemědělství je spíše zaměřena na dosažení vysoké kvality produkce, než na její maximalizaci.

Čtěte také: Zemědělství a životní prostředí: Infografika

V rámci ekologických chovů především platí, že základem výživy mláďat savců je mateřské mléko (minimální doba podávání mléka je od 40 dní do 3 měsíců, dle druhu zvířat) a že zvířata se musí krmit výhradně ekologickými krmivy nebo krmivy z přechodného období.

Býložravcům má být co možná nejčastěji umožněn pobyt na pastvě, přičemž objemná píce musí u těchto druhů reprezentovat minimálně 60 % denní krmné dávky v přepočtu na hmotnost sušiny. V případě zvířat chovaných k produkci mléka může však tento podíl, ve fázi začátku laktace, klesnout na 50 %. Taktéž drůbež a prasata musí být přikrmována čerstvou, sušenou nebo silážovanou objemnou pící.

Dále je nutno doplnit, že jiné než ekologické krmné suroviny rostlinného, živočišného či minerálního původu a vedlejší produkty rybolovu se mohou ve výživě používat pouze v případě, že jsou uvedeny v příloze č. V. NK (ES) č. 889/2008. Ve výživě zvířat se také mohou používat doplňkové látky a činidla, která jsou uvedena v příloze VI. NK (ES) č. 889/2008.

Orientační spotřeba vody - koza 6 až 10 litrů na kus a den, u ovce 5 až 8 litrů na kus a den s tím, že např. maximální zatížení pastviny - bahnice, kozy - max. setrvání zvířat na jednom místě pastviny - max.

Zdraví a prevence

Elementárním předpokladem pro zabezpečení kvalitní a dostatečné produkce v rámci každého ekologického chovu je zabezpečení optimálního zdravotního stavu zvířat, přičemž péče o zdraví zvířat je v těchto chovech založena především na preventivních opatřeních.

Vlastní prevence je v ekologickém zemědělství založena na celé škále opatření (výběr vhodných plemen, kvalitní krmiva, vhodné a čisté ustájení, dodržování welfare zvířat atd.), preventivní používání tzv. alopatických léčiv je však zakázáno.

Pokud, i přes preventivní opatření, dojde k onemocnění či poranění zvířete, musí být každé zvíře adekvátně ošetřeno, při ošetření však mají přednost fytoterapeutické a homeopatické léky a preparáty a povolené doplňkové a minerální látky a stopové prvky (viz přílohy V. a VI. NK (ES) č. 889/2008). Nicméně v nezbytných případech je povolena i aplikace antibiotik nebo chemických alopatických léků, přičemž aplikace veterinárních léčiv (přípravek, účinná látka, způsob a trvání ošetřování, ochranná lhůta), musí konkrétní podnik zaznamenávat v evidenci a předkládat kontrolní organizaci.

Ošetřená zvířata či skupiny zvířat musí být jednoznačně identifikována a označena. Ochranná lhůta mezi prvním podáním chemického alopatického léku a získáním bioproduktu z ošetřovaného jedince se však zdvojnásobuje oproti ochranné lhůtě předepsané zákonem. Pokud však ochranná lhůta není jasně definována výrobcem léčiva, dodržovaná ochranná lhůta je minimálně 48 hodin. V případě, že zvíře či zvířata jsou ošetřeny chemickými alopatickými léky nebo antibiotiky více než třikrát v průběhu 12 měsíců nesmí se tato zvířata nebo jejich produkty, které jsou z nich získány, prodávat jako bioprodukty.

Kupírování s využitím pryžových kroužků či krvavou cestou, ořezávání zubů, krácení zobáků drůbeže, odrohování atd. se v ekologických chovech nesmí provádět, nicméně v případě závažných důvodů (zlepšení zdravotního stavu apod.) může MZe některé zásahy jednotlivým žadatelům předem povolit. Výjimky týkající se zacházení se zvířaty a také eventuálního vazného ustájení jsou uvedeny v „Metodickém pokynu MZe č. 2/10“, ze dne 1. dubna 2010 č.j.

Přechodné období a prodej produktů

Produkty z chovu zvířat je možné prodávat s označením BIO či EKO až po doběhnutí stanoveného přechodného období. Přechodné období obecně činí 24 měsíců. Nicméně například při aplikaci postupného zařazování jednotlivých chovů zvířat do ekologické výrobní jednotky může být přechodné období pro produkty, od nově zařazených druhů konvenčních zvířat, za určitých okolností podstatně zkráceno. Zkrácené přechodné období u různých druhů hospodářských zvířat a různých směrů užitkovosti, dle čl. 38, odst. 1 NK (ES), může činit od 12 měsíců, v případě skotu pro produkci masa až po 6.

Plemena a reprodukce

Při výběru plemen nebo užitkových typů je především nutno respektovat jejich adaptabilitu, vitalitu a odolnost. Seznam doporučených plemen však doposud neexistuje, v rámci výběru by však měla být preferována taková plemena, která jsou již přizpůsobena daným podmínkám a zvířata konstitučně pevná, odolná, s dobrými mateřskými vlastnostmi a v optimální kondici. Pokud však není možno zabezpečit reprodukci v rámci uzavřeného obratu stáda, nová zvířata by v zásadě měla pocházet z jiných ECH. V ekochovech se přednostně doporučuje pro rozmnožování zvířat aplikovat přirozenou plemenitbu, umělá inseminace je však přípustná.

Přeprava zvířat

Přeprava zvířat musí být co nejšetrnější a při jejím provádění musí být respektovány příslušné předpisy. Při nakládání, respektive vykládání zvířat se nesmí používat elektrické pomůcky k popohánění, před jízdou či v jejím průběhu je zakázána aplikace uklidňujících alopatických prostředků.

Vývoj ekologického zemědělství v ČR

V roce 1990 se v České republice nacházely v ekologickém zemědělství pouze 3 farmy. V roce 2013 jich bylo 3 926 se 496 896 ha a v roce 2016 již 4 243 farem hospodařilo na 506 700 ha a tvořily 9% všech zemědělských podniků . Dle těchto informací lze říci, že trend ekologického zemědělství v ČR pomalu roste. Obdobně to vypadá i v Evropě, kde se velké oblibě v současnosti těší produkty z ekologického zemědělství.

V roce 2013 dominoval v ekologickém zemědělství převážně chov skotu s 213 303 ks, následoval chov ovcí s 101 528 ks. Nutné je zmínit i zastoupení drůbeže s 36 610 ks. Poměrně nízký stav zaznamenal chov koz s celkovým počtem 7 701 kusů. V roce 2016 vzrostl chov skotu chovaného v ekologickém zemědělství na 247 684 ks. Chov ovcí zaznamenal mírný pokles na 101 022 ks na rozdíl od chovu koz, kde se počet chovaných zvířat zvýšil na 1942 ks.

Chov zvířat hraje v rámci ekologického zemědělství nezastupitelnou roli. Uzavřený koloběh by se bez zvířat a bez produkce organického hnojiva těžko obešel. Nejpříznivější složení ekologického hospodaření je rostlinná výroba, která se skládá z orné půdy a TTP (trvalých travních porostů).

Odlišnosti od konvenčního zemědělství

Odlišnost ekologického zemědělství od konvenčního je v mnoha aspektech. Jako první je třeba zdůraznit přístup ke zvířatům. Přístup chovatele není individuální, ale skupinový. Preferují se systémové přístupy a priority zdraví a pohody zvířat. Ty jsou kladeny na celé stádo, ne na jednotlivce. Všeobecně platí, že ekologické chovy vynikají důrazem na welfare.

Tyto svobody provázejí kompletní chov zvířat. Další zásadou farmáře hospodařícího v ekologickém zemědělství je prevence. Nečeká až se daný problém/onemocnění vyskytne, snaží se mu v každém ohledu předcházet. Soustředí se také na výběr plemene dle klimatických podmínek farmy. Ve většině případů se nevybírají vysoce prošlechtěná plemena, která jsou směřována na vysokou užitkovost.

Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční ustájení na pastvině, které je obvyklé hlavně v chovu masného skotu. Druhé povolené ustájení je ve stáji s přístupem do výběhu či na pastvinu. Tento systém se využívá hlavně u dojného stoku. Stáj musí být vybavena dostatečným prostorem k odpočinku. Místo odpočinku musí být suché a vystlané slámou nebo jiným přírodním materiálem. V ekologickém zemědělství není povoleno, aby zvíře bylo trvale uvázáno celý den.

Krmit se smí pouze krmivem pocházejícího z ekologického chovu, což je ustanoveno od 1. 1. 2008. V nejlepším případě by měla být hlavní část krmné dávky složena z objemného krmiva přijímána pastvou.

Dále je zakázáno přenášení embryí, podávání stimulátorů růstu, využívání hormonální synchronizace říje a hormonálních preparátů na stimulaci říje a ovulace, zkracování ocásků a odstraňování zubů, odrohování rohů a zkracování zobáků. Zakázána je také preventivní nebo paušální aplikace antibiotik.

V tabulce níže je uveden přehled stavů hospodářských zvířat chovaných v režimu ekologického zemědělství v ČR v roce 2022: