Likvidace laků a lakovaných odpadů s ohledem na životní prostředí

Bořenovice, malá obec v okrese Kroměříž, se snaží jít příkladem a patři mezi nejlepší obce ve Zlínském kraji, co se týče množství tříděného odpadu. Jejich smýšlení zcela koresponduje s politikou státu, který chce prostřednictvím připravovaného zákona o odpadech města a obce ještě více motivovat do třídění.

Přesto se Bořenovicím šetrnost vůči přírodě nevyplácí. „O tříděný odpad už není zájem. Naučili jsme občany třídit, slibovali jsme jim, že odměnou za to, že nebude vše končit na skládce, jim bude nižší poplatek za popelnice. Taková je také myšlenka státu. A nyní jsem ve stadiu, že bych poplatky měl spíše zvedat. Ale to já samozřejmě udělat nechci. Pořád čekáme, že se to zlomí a opět bude o odpad zájem. Ale zatím tomu ani nic jiného nenasvědčuje.

Za posledních 11 let snížili obyvatelé produkci komunálního odpadu o necelé dvě třetiny. „Všichni naši obyvatelé mají doma popelnici na komunální odpad, na plasty, papír a bioodpad. Mimo to co dva měsíce mohou lidé odevzdat jedlý tuk, nebezpečný odpad, objemný odpad, kovový odpad, máme dokonce kontejnery na malý kovový odpad, na textil. A systém zdá se funguje.

Ty tam jsou ale doby, kdy byl papír téměř nedostatkovým zbožím. Nezájem o papír souvisí také s kůrovcovou kalamitou. „Plasty třídíme na lince podle barvy. Odběratelem tříděného odpadu byla dlouhou dobu Čína, Thajsko, Indie či Filipíny.

Nátěrové hmoty a jejich vliv na životní prostředí

Nátěrových hmot existuje široká škála - co do možnosti použití i jejich složení. Svým složením jsou to v podstatě směsi pigmentů, plnidel, aditiv a dalších látek v disperzi makromolekulárních látek (často vodní) nebo roztoku organických rozpouštědel.

Čtěte také: Moderní průmysl a práškové lakování

Většina nátěrových hmot obsahuje značné množství škodlivých látek. Jejich neblahý vliv na životní prostředí i lidské zdraví se projevuje už při výrobě, použití i při jejich likvidaci (odstraňování a zneškodňování starých nátěrů). Hlavním zdrojem rizika jsou především těkavé organické látky (označované jako VOC), zbytky monomerů z polymeračních systémů nátěrových hmot a některé sloučeniny těžkých kovů.

Těkavé organické látky najdeme i ve většině vodou ředitelných nátěrových hmot. Organická rozpouštědla halogenovaná (obsahující v molekulární struktuře fluor nebo chlor) za specifických podmínek v ovzduší reagují a dávají vznik velmi nebezpečným sloučeninám, účinným již při nízkých koncentracích (např. dioxiny). Rozpouštědla na bázi aromatických uhlovodíků (mají v molekulární struktuře benzen) se podílejí na vzniku "fotochemického smogu", který mimo jiné zhoršuje zdravotní stav osob s nemocemi dýchacích cest a srdce. Kromě toho páry organických rozpouštědel negativně ovlivňují ozonosféru Země.

Jak správně používat nátěrové hmoty

Při používání nátěrových hmot je zásadou číslo jedna důkladně číst návod pro použití výrobku, seznámit se se všemi značkami na obalu upozorňující na hlavní vlastnosti výrobku a možná rizika. Často zde také najdeme doporučení, jak jim předcházet. Povinnými značkami jsou zde zejména značky upozorňující na nebezpečné vlastnosti výrobku. Jsou to takzvané R- a S-věty.

R-věty označují rizikovost výrobku (žíravina, hořlavina, zdraví škodlivý, dráždivý, apod.), S-věty jsou věty bezpečnostní, specifikující doporučené zacházení s výrobkem. Dále na obalu najdeme často značku tvořenou písmeny CCZ. Jedná se o českou značku shody deklarující respektování příslušných technických norem a tzv. Značka "Zelený bod" se vztahuje výhradně k obalu, o kterém říká, že je recyklovatelný.

Skutečnou ekoznačkou je označení "Ekologicky šetrný výrobek", které mají některé vodou ředitelné barvy. Toto označení konkrétním výrobkům propůjčuje Ministerstvo životního prostředí. Ve vnitřním prostředí je nezbytné používat pouze přípravky pro toto prostředí určené! Nátěrové hmoty určené pro vnější prostředí obsahují zpravidla agresivnější rozpouštědla (více těkavých organických sloučenin) a připouštějí i pigmenty s vyšším obsahem toxických sloučenin těžkých kovů (např. olovo, arsen) odpovídající normy pro ně jsou obecně méně přísné.

Čtěte také: Dokonalý vzhled vozu: Lakování a recyklace

Při použití zbytku barvy "z plotu" v domácnosti vystavujete zbytečně své zdraví nebezpečí. Žádné pigmenty ani sloučeniny nejsou stoprocentně stabilní a postupně uvolňují látky. Další zásadou je přesné dodržení technologie (návodu) doporučené výrobcem pro použití nátěrové hmoty. Jedná se zejména o dodržení teploty prostředí doporučené pro aplikaci a interval mezi jednotlivými nátěry.

Při nižší teplotě se totiž může stát, že neproběhne žádaná reakce (zrání barvy), což může výrazně ovlivnit jak vlastnosti nátěru tak dobu uvolňování VOC z nátěru. Při předčasné aplikaci druhé vrstvy zase dochází k uzavření nevytěkaných látek pod nátěrem s důsledkem jejich dlouhodobého postupného uvolňování.

I při natírání platí zásada, čím méně, tím pro životní prostředí lépe. Správná volba vhodné nátěrové hmoty nám může často usnadnit práci při další údržbě zařízení domácnosti i předmětů běžného užívání. Při renovaci původního nátěru je u barev a laků nezbytné odstranění staré vrstvy a to buď chemicky, mechanicky či opálením. To vyžaduje svůj čas, úsilí a koneckonců je to i zdrojem dalších škodlivin a nebezpečných odpadů.

Z hlediska domácího prostředí jsou nejméně závadné výrobky mající atest pro použití na hračky a pro styk s potravinami. Dobrým a spolehlivým vodítkem je ekoznačka "Ekologicky šetrný výrobek". Nutno však poznamenat, že se jedná o ekoznačku, o jejíž propůjčení musí výrobci sami zažádat. Řada výrobců používá k označení svých převážně vodou ředitelných nátěrových hmot větu "Ekologicky šetrná barva".

Kam s odpadem?

Všechny výše zmíněné se ale týkají hlavně odpadu kolem potravin - nezapomínejme ale i na barvy a laky. Jsou nějaké speciální popelnice na barvy? Co třeba oblečení od barev a plechovky? Pozor na to, vodou ředitelné neznamená vždy ekofriendly i tyto barvy mohou obsahovat přírodě škodlivé látky.

Čtěte také: Včelí vosk na lakované dřevo

• Plechovky: Ačkoliv vodou ředitelné barvy by měly být ty méně škodlivé, stejně patří všechny plechovky, štětce do nebezpečného odpadů nebo do sběrného dvora. Pozor jen, když budete plechovku vymývat, nesmíte u toho v žádném případě kontaminovat půdu - to znamená, že plechovku nevymývejte na zahradě, vyplachovat pěkně doma nad vanou, dřezem nebo nad kýblem.
• Barvy: Tyto barvy obsahuji už různá rozpouštědla a těkavé látky a proto už se jejich zbytky i všechno, co s nimi přišlo do kontaktu (hadr, štětec), klasifikují jako nebezpečný odpad.
• Prázdné obaly: Plechovky, obaly - všechno do speciálních popelnic. Pokud jste ztratili víčko nebo vám v plechovce nějaká barva zbyla, zkuste ji někomu darovat nebo zbytek barvy slijte do zavařovačky, uschovejte pro příště.

Nebezpečné spreje a jak s nimi nakládat

Pražané se v posledních letech naučili důsledně třídit kovové obaly, přesto končí občas v šedých kontejnerech i odpad, který sem v žádném případě nepatří. Především malé tlakové nádoby, jako jsou různé hořlavé spreje, plynové kartuše nebo turistické vařiče, komplikují dotřiďování a zpracování odpadu v metropoli.

Exploze těchto malých tlakových nádob a následné zahoření mohou poškodit svozovou techniku nebo třídicí linku. Nezodpovědné chování některých občanů ohrožuje nejen zaměstnance firmy a zařízení, ale také veřejnost. Zároveň vznikají značné škody.

Pražské služby proto ve spolupráci s hlavním městem Prahou spouští kampaň s heslem: Použité spreje patří do směsného odpadu!Pražské služby apelují na občany, aby při třídění tlakových nádob postupovali obezřetně, chránili zdraví vlastní i druhých, pamatovali na bezpečnost a přesně věděli, co kam vyhazují. Nevyprázdněné malé spreje patří do černé popelnice na směsný komunální odpad. Bez problémů je zpracují a energeticky využijí v ZEVO Malešice, kde nenapáchají žádné škody.

„Nádoby se stlačenými plyny jsou velmi nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř. Vlivem tepla nebo poškození mohou explodovat, způsobit vážná poranění a poničit techniku nebo zařízení, což se u sprejů se zbytkovým obsahem občas děje,“ říká mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický. Naopak zcela prázdné spreje je možné vyhodit do šedých kontejnerů na kov.

Malé spreje od laků na vlasy, deodorantů nebo osvěžovačů vzduchu, insekticidních aerosolů, repelentů, obranných plynů a podobně používají lidé denně. Někdy je chybně hází poloprázdné do kontejnerů na kov, stejně jako plynové kartuše nebo dokonce turistické vařiče. Zkrátka vše, co projde otvorem popelnice a je kovové. Výše jmenované obaly mají ale na sobě symbol ohně. Jedná se tedy o hořlavý plyn, aerosol, kapalinu a páry. Takový sprej se nesmí zahřívat, mechanicky poškodit, prorazit ani používat v blízkosti ohně. Porušení těchto obecně závazných pravidel může mít fatální následky.

Důkazem je událost z 20. října 2023, která se stala v areálu Pražských služeb Pod Šancemi. V lisu na kovové obaly, který navazuje na třídicí linku, se nahromadilo velké množství nevyprázdněných sprejů. Byť se jednalo o malé nádoby pod tlakem, došlo k explozi a následnému zahoření. „Poškozená linka byla mimo provoz skoro měsíc, vzniklé škody se pohybují v řádech stovek tisíc korun. Podstatné je, že se nikomu z občanů ani našich pracovníků naštěstí nic vážného nestalo. Za celé čtyři roky, co linku provozujeme, se podobně závažný incident nikdy nepřihodil,“ doplnil generální ředitel společnosti Patrik Roman.

Krátce na to začaly Pražské služby s komunikací tohoto tématu směrem k veřejnosti, s edukací a zároveň se zpřísňováním opatření v rámci předcházení obdobných situací. „Aby se do budoucna předešlo podobným nehodám, pracovníci linky nově například vyndávají hořlavé spreje ručně, tím přispívají ke snížení rizik dalšího výbuchu. Podobná událost se nesmí znovu opakovat. Ochrana zdraví zaměstnanců musí být na prvním místě,” říká náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková a dodává: „Ve spolupráci s Pražskými službami zároveň spouštíme kampaň s heslem: Použité spreje patří do směsného odpadu! Občanům tak dáváme jasně najevo, kam tento druh odpadu správně vyhazovat.“

Nová kampaň cílí na co nejširší veřejnost. Upozorňuje na skutečnost, že při nesprávném třídění nevyprázdněných hořlavých sprejů vzniká riziko exploze a požáru. Její outdoorová část zaplní plochy městského mobiliáře a prostředky MHD. CLV reklamu doplní také animace na DCLV, letáky, plakáty, články ve zpravodajích městských částí a další. Online kampaň se zaměří na sociální sítě, internetové stránky a portály města nejen formou bannerů. Chybět ale nebude ani spotová kampaň v rádiích, informace v tisku a zmínky v médiích obecně.

Spreje jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř! Malé tlakové nádoby vypadají sice neškodně a jsou dobrým sluhou, ale za to zlým pánem. V únoru 2011 otřásla rodinným domem na Přerovsku silná exploze. Dvaačtyřicetiletému muži vybuchla zřejmě v ruce barva ve spreji. „Utrpěl popáleniny prvního až třetího stupně na 63 % povrchu těla a byl transportován do popáleninového centra v Ostravě,“ uvedla mluvčí policie Irena Urbánková. Výbuch způsobil popáleniny na rukou i jeho šestačtyřicetileté přítelkyni.

Zapálená svíčka bez dozoru a shoda nešťastných náhod stála za výbuchem v rodinném domě na Brněnsku na Štědrý den roku 2021. Explodovalo tu několik sprejů, nejspíše laky na vlasy a osvěžovače vzduchu. Událost narušila statiku domu. Čtyři jednotky hasičů zasahovaly na místě přes tři hodiny. V roce 2023 pak vybouchl vysoce hořlavý sprej na opravu pneumatik. Muž ze Sušicka ho měl v dodávce pod sedačkou vedle zapnutého přídavného topení. „Pacient utrpěl popáleniny na 25 až 30 % těla, což je závažné. Zasažen byl zejména obličej, dále horní a dolní končetiny,“ přibližuje krajská mluvčí zdravotnické záchranné služby Mária Svobodová.

Jak třídí spreje v jiných městech?

V jiných českých městech přistupují k separaci malých tlakových nádob oproti Praze odlišně. Například v Plzni, Olomouci a Zlíně mohou občané házet laky na vlasy, deodoranty a další spreje do klasických šedých kontejnerů. Jejich obsah pak rovnou předávají externím firmám, které za ně tento odpad zpracují. Narozdíl od hlavního města nedisponují žádnou třídicí linkou na kovové obaly. Odpadá tedy riziko případného výbuchu sprejů na jejich zařízeních.

V jihomoravské metropoli mají lidé možnost házet kov do žlutého kontejneru společně s plasty a nápojovými kartony. Tlakových nádobek se podle zástupců společnosti SAKO Brno ve žlutých popelnicích objevuje mizivé množství, problémy se zahořením tu zatím žádné neměli.

Specializovaná třídicí linka funguje ve vysočanském areálu Pražských služeb od roku 2019. Cesta vyhozených kovových obalů začíná v násypce. Odtud je dopravník transportuje do haly, kde pracovníci společnosti kontrolují pás a odstraňují nežádoucí příměsi, odpad v sáčcích, tlakové nádoby jako spreje, kávové kapsle a podobně. Zbytek pokračuje k separátorům.

První tvoří permanentní magnet nad dopravníkem. Spolu s pryžovými unašeči pomáhá oddělovat železné a neželezné kovy. Vyseparované magnetické obaly jsou automaticky odhazovány mimo pás bočně do připravené nádoby. Neželezný odpad putuje dále po pásu k druhé fázi třídění. V té je pomocí separátoru na bázi vířivých proudů oddělený hliníkový odpad a směřuje do násypky lisu, který navazuje na linku. Zbytkové nečistoty padají automaticky do nádoby pod separátorem. Hliník míří k lisu, kde ho balíkují. V jiném balíku jsou zase pečlivě slisované železné kovy jako například konzervy.

Přehled firem zabývajících se likvidací odpadů

V České republice existuje řada firem, které se zabývají likvidací a zpracováním odpadů. Mezi ně patří například:

• A.S.A. HP, spol. s r.o.
• Kompostárna Agrofarma Týnec s.r.o.
• ALBA, spol. s r.o.
• ALFECU s. r. o.
• AMEC NCR a.s.
• AUTO SKLO BATĚK, spol. s r.o.
• AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

Kam s různými druhy odpadu?

Pro lepší orientaci, kam s různými druhy odpadu, zde uvádíme přehled:

tags: #lakovani #odpady #laky #ekologie #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• EU a její kroky proti změně klimatu
• Sustainable Future with Česká spořitelna
• Úspěchy v třídění odpadu
• Emisní normy pro kamna na vyjetý olej
• Přírodní kosmetika pro zdravou pleť