Dopad lampiónů štěstí a zábavní pyrotechniky na životní prostředí

Je to pár dní po silvestrovských oslavách a mezi lidmi stále rezonuje téma škodlivosti ohňostrojů. Některé dopady této vizuální kratochvíle jsou zřejmé hned, jiné si možná neuvědomujeme.

Ty zřejmé spatříme hned na Nový rok po rozbřesku, kdy pohlédneme na naše městské prostranství poseto zbytky ohňostrojů ať už těch, které nevzlétly do nebe, tak i těch, které vzlétly a v tisících malých kouscích dopadly tam, kam je vítr zavál. Další spatříme ve večerních zprávách, které shrnují statistiky zásahů hasičů, výjezdů záchranné služby, počty pokut, které rozdala policie, a pak také četné škody na zdraví.

Pro lepší představu, Silvestr 2022 nadělil 286 zásahů hasičům, 124 ošetření lidí záchranné službě a jen v Praze lidem 355 pokut. Všechny tyto výjezdy stojí nemalé peníze. Další zřejmé dopady pociťujeme sami, když nedočkavci odpalují „dělobuchy“ a ohňostroje i několik dní před silvestrem, a tím bez varování trápí naše maličké děti, domácí mazlíčky i kolemjdoucí. Zde zřejmě svoboda jednotlivce nekončí tam, kde začíná svoboda ostatních.

Těch, kteří si nepřejí tento neklid. Těch, kterým to vadí, škodí či ubližuje, a to bezdůvodně.

Dopady na životní prostředí

To, co není každému zřejmé, jsou dopady na naši přírodu. Během silvestra rozptýlíme do vzduchu 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu, 1,2 tuny rubidia, 10,5 tuny barya, tuny stroncia a 0,5 tuny mědi. Tento spad se samozřejmě usadí na zemi a pronikne do půdy a vody. Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření.

Čtěte také: Regulace lampionů štěstí v ČR

Naši mazlíčci, kteří neběhají na volno, jsou v relativním bezpečí, totiž zůstávají v blízkosti svých opatrovníků, i přesto však trpí. Vystrašená zvířata a ve městech ve velké míře i ptáci takové štěstí nemají a mohou svou pouť na tomto světě velmi rychle ukončit, když vyplašená a zmatená naráží do překážek, které je zraní a v horším případě usmrtí.

Zamysleli jsme se, jak tyto dopady minimalizovat.

Možnosti regulace a řešení

Obecně závazná vyhláška je v našem městě něco, co velká část občanů nerada slyší. Nicméně je už řada měst a obcí, která problematiku ohňostrojů a zábavní pyrotechniky obecně začala řešit tímto způsobem, tedy regulací. Je velká otázka, zda-li by taková vyhláška měla smysl a kýžený efekt i v Třinci.

Taková vyhláška totiž, dle Ministerstva vnitra České republiky, nemůže být totální a plošná, což není výmysl ministerstva, ale přímo judikatury Ústavního soudu. Jinými slovy, aby byla taková vyhláška zákonná, musí obsahovat nějaké výjimky ať už časové, např. Silvestr od 18h do 1h ráno, nebo prostorové, např. pouze na jasně identifikovaných prostranstvích (prázdná parkoviště, starý lom, apod.), kde se předpokládá minimum případných škod způsobených zábavní pyrotechnikou.

Nicméně taková výjimka může směřovat např. na jiný významný den, např. výročí města, republiky nebo jiný významný státní svátek, kdy by jistě nebylo spáleno tolik peněz na obloze.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Pokud by vyhláška umožňovala používání zábavní pyrotechniky ve vymezenou dobu na Silvestra, pak jistě pejskaři a mnozí občané budou rádi, protože budou vědět, kdy mohou očekávat, mírně řečeno, akustické nepohodlí. Na druhou stranu dopady na životní prostředí ve městě a státní peněženku v podobě nutných zásahů záchranných složek to nijak neeliminuje.

Ostatně otázkou smyslu takové vyhlášky je i její vymahatelnost, obzvláště pokud se celý Třinec v jednu chvíli rozhodne ozářit městské nebe. Sankce za takové jednotlivé porušení by pak musely být dostatečně odrazující a samozřejmě nekompromisně udělovány.

V každém případě by vyhláška mohla být okamžitou pomocí v okrajových částech města, které se stýkají s naší beskydskou přírodou, kde by podle nás měl platit zákaz bez výjimky.

Jen dodáme, že taková případná vyhláška by měla striktně zakazovat také tzv. létající přání či jinak zvané lampióny štěstí, a to na celém území města. Vyhláška by měla také definovat, za jakých podmínek může město udělit individuální výjimku, např. při oslavách vítězství extraligy třineckými hokejisty. I když i v tomto příkladu je nutnost udělit výjimku také diskutabilní. Jako alternativa se nabízí výstižný video-mapping na WERK-ARENU.

Sázka na nedostupnost pyrotechniky

Řešením, které nepředstavuje žádný zákaz, a přesto by motivovalo lidi k menšímu používání zábavní pyrotechniky, je uvalit na toto zboží velmi vysokou spotřební daň, čímž by se stalo pro mnohé de-facto finančně nedostupné. Otázkou pak zůstává, jak zamezit nákupům v zahraničí. Snížit dostupnost by bylo také možné přeřazením pyrotechniky kategorií F2 a F3 do stejného režimu, jako má kategorie F4, tedy aby ji mohly nakupovat jen osoby s příslušnou odbornou způsobilostí.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Osvěta a dostatek trpělivosti

Abychom dosáhli změny bez nelibých restrikcí, je osvěta nezbytná. Lidé se často dopouštějí omylů a chyb čistě z nevědomosti, nikoliv záměrně. Jen pouhé poznání důsledků jejich činů může velkou část lidí přesvědčit. Takovou osvětu by měl dělat stát, stejně jak činil v případě výzev k třídění odpadů nebo zamezení jeho pálení v domácích kotlích.

Hledání alternativ a kompromisů

Ohňostroje jsou jistě vizuálně poutavé a pro mnohé něco nevšedního. Proč tedy ohňostroje nenahradit něčím obdobně vizuálně zajímavým a poutavým, např. videomappingem, laser-show, dronovou show či jinou vizuální a poutavou show?

Jako přijatelný kompromis by mohla být výměna množství vizuálně slabších ohňostrojů za jeden profesionální a krásný, který by zajistilo město. V této době, kdy se očekává, že se města budou chovat finančně odpovědně, se nabízí také možnost, aby Silvestrovský ohňostroj zafinancovali občané prostřednictvím příspěvku do veřejné a transparentní sbírky organizované městem, místo koupě vlastní zábavní pyrotechniky. Město pak zajistí nádherný ohňostroj v centru města odpalovaný profesionály.

Létající lampióny (lampióny štěstí)

Hlavním určujícím prvkem je otvor nacházející se v jednom místě balónu, který umožňuje vnikání horkého vzduchu či spalin do jeho vnitřní části. Druhou klíčovou součástí létajícího přání je vyvíječ plamenného hoření. Může jít o hořák či svíčku upevněné na rámu z bambusu či drátěné konstrukce. Definujícím kritériem je především funkce takového zařízení.

Létající přání nebo také létající lampióny, lampióny štěstí, létající lucerny, balónky štěstí, čínské lampióny, lucerny štěstí či thajské lampiónky - to všechno jsou různé názvy pro totéž.

Proti vypouštění lampiónů štěstí zásadně stojí Hasičský sbor České republiky a má k tomu své důvody. Z jeho statistik vyplývá, že škody, které prokazatelně napáchal hořící lampión štěstí, mohou sahat do miliónů. Vedle toho jsou rizikové i dráty z výrobku, které dopadnou na zem a ohrožují volně žijící zvěř.

Zásadní vliv na požární bezpečnost létajících přání mají povětrnostní a klimatické podmínky. Proto se v návodech pro spotřebitele (pokud jsou vůbec k výrobku přiloženy) v různých obměnách uvádí, že se lampióny mají používat mimo obydlená území, lesy, suché louky či obilná pole a pouze v případě, že síla větru nepřesahuje 6-11 km/h.

Na těchto výrobcích je proto pozoruhodné, že se po nich před uvedením na trh nevyžaduje, aby prošly bezpečnostními testy. Létající přání totiž nepodléhají zákonu č. Jedinou regulací, kterou lze u tohoto výroku uplatnit, je zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, jenž říká, že bezpečný výrobek je takový, který za běžných podmínek nepředstavuje žádné nebo pouze minimální nebezpečí.

Dosáhnout podmínek pro bezpečné použití létajících přání v České republice je podle HZS ČR prakticky nemožné. Bezvětří, které je považováno pro lampiónovou show za ideální stav, je definováno rychlostí větru 0-0,2 m/s. Laik může tuto situaci vyhodnotit podle kouře, který stoupá kolmo vzhůru. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se u nás průměrná rychlost větru pohybuje mezi 2-4 m/s. Vítr vane pomaleji především v údolí řek a v pánevních oblastech jižních a jihozápadních Čech. Mírný nebo slabý vítr vane rychlostí 1,6 až 3,3 m/s. Rychlost větru se však se stoupající výškou mění.

Ovšem bezpečnostní kritéria, která jsou výrobci nebo prodejci výrobku nastavena, nejsou na našem území splnitelná, jak uvádí ve svém materiálu o létajících lampiónech plk. Mgr. Radek Kislinger, vedoucí Oddělení zjišťování příčin vzniku požárů HZS ČR. Zároveň dodává, že pokud si budeme nad hlavou pouštět lampióny štěstí, nikdy nebude v silách hasičů dodržet zákon o požární ochraně. Z pohledu bezpečnosti je tak podle hasičů možné tvrdit, že spotřebitel při používání lampiónů vždy porušuje jednu ze základních povinností požární ochrany.

Hasičský záchranný sbor České republiky proto důrazně varuje před používáním létajících přání a zasazuje se o jejich úplný zákaz na našem území. Protože při používání těchto výrobků nelze zajistit bezpečnost, považují hasiči za vhodné označit létající přání podle zákona č. 102/2001 Sb.

Nejednalo by se přitom o ojedinělý krok. Podobná opatření platí již v několika dalších zemích. Sousední Rakousko úplně zakázalo nařízením č. 423/2009 o miniaturních horkovzdušných balónech prodej s platností od února 2011. K podobnému kroku přistoupili také v Německu, v Austrálii či v Malajsii. Po zákazu volají hasiči i v dalších zemích, například ve Spojeném království, kde za zákaz lobbují také farmáři, neboť spadlá létající přání ohrožují dobytek a představují riziko v době sklizně.

Ačkoliv se létající přání dostala do Čech až v posledních zhruba deseti letech, tradici mají více než dvoutisíciletou a sahající až do starověké Číny. Původně lampióny sloužily k vojenským účelům. S postupem let se ovšem využití lampiónů rozšířilo z armády mezi ostatní obyvatelstvo Číny a získalo význam sváteční. Létající lampióny se staly neodmyslitelnou součástí asijských festivalů, svátků a obřadů a získaly i symbolický význam - zprostředkovávaly komunikaci s bohy. Lidé věřili, že stoupáním lampiónů do nebe se vzdalují i všechny jejich starosti a obavy a do života přichází štěstí. Pokud lampión vystoupal vysoko, znamenalo to příslib bohatství a jeho darování mnichovi mělo na oplátku přinést darujícímu moudrost.

Lampióny se nejprve rozšířily po celém Dálném východě a s rychlým rozvojem cestovního ruchu se dostaly i do Evropy a k nám. Nejprve si je cestovatelé přiváželi jako suvenýr z cest po Asii, postupem času se na českém trhu našlo několik firem, které lampióny buď dovážejí, nebo přímo vyrábějí.

Pouštění lampionů štěstí je u nás spolu s odpalováním ohňostrojů na silvestra a Nový rok poměrně hojně praktikovanou zábavou. První zmíněná činnost je ale extrémně nebezpečným hazardem. Hořící a neřízené lampiony jsou totiž časovanou bombou. Kromě toho, že mohou cokoliv zapálit, jsou také velkou zátěží pro životní prostředí.

Lampiony štěstí nebo někdy také čínské lampiony jsou papírové lucerny, které jsou připevněny na tenkou konstrukci z drátku, v jejímž prostředku je upevněna hořlavina podobná tuhému podpalovači. Po jejím zapálení se papírová lucerna naplní horkým vzduchem a následně stoupá k nebi. Bohužel, ve chvíli, kdy je lampion vypuštěn, se z něj stává nebezpečí úplně pro všechny. Nikdo nedokáže odhadnout, kam jej vítr odvane či kam dopadne, a z minulosti víme, že lampiony takto napáchaly už mnoho tragédií.

Je důležité zmínit, že lampiony jsou nebezpečné i ve chvílích, kdy jsou dodrženy instrukce výrobce. Mnoho lidí na ně ale nedbá, jelikož například v Praze tyto instrukce v podstatě dodržet nejdou. „Tyto podmínky nelze v Praze prakticky splnit. Pražští hasiči považují lampiony štěstí za nebezpečný produkt, který může způsobit požár. Otevřený oheň vypuštěný bez dozoru do prostoru je považován za nedbalostní jednání,“ sdělil před dvěma lety Právu mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.

Příklady škod způsobených lampiony štěstí

• Asi nejznámějším případem požáru zapříčiněného z lampionu štěstí je ten, který se odehrál před dvěma lety v německé zoo. První minuty nového roku 2020 se tehdy pro zvířata změnily v noční můru. Při nehodě však zahynulo pět orangutanů, jeden šimpanz a mnoho opic. V opičím domě, který kopíruje prostředí deštného pralesa, žili ale také ptáci a kaloňové. Jak se později ukázalo, požár způsobil právě lampion štěstí, který na Nový rok vypustily tři ženy, jež se k činu přiznaly.
• V místo tragédie se ve stejný Nový rok mohl proměnit také výběh slonů v pražské zoo. Pracovník trojské zahrady Martin Kriste našel totiž totožný lampion s vyhořelým podpalovačem přímo ve výběhu slonince. Dle něj stačilo jen pár metrů a vzplanula by i pražská zoo.
• V roce 2013 v Británii způsobily lampiony požár za 6 milionů liber v továrně na zpracování plastů.
• V roce 2011 takto začal hořet rodinný dům ve Zlíně a několik dalších v okolí mělo ohořelou střechu.
• V roce 2017 vzplanula v Brazílii dráha a střecha velodromu, na kterém se v roce 2016 konaly olympijské hry v Riu de Janeiru. Scénář byl stejný - dopadl na ně lampion štěstí.
• V roce 2018 byly lampiony štěstí příčinou rozsáhlého požáru haly ve středních Čechách. V Letech u Prahy hasiči likvidovali téměř 21 hodin požár haly se 600 tunami elektroodpadu určeného k recyklaci. Požáru předcházel svatomartinský průvod, který se v obci šel a v jehož závěru vypouštěli lidé lampiony přímo ve vesnici. Jeden z lampionů potom přistál na velkou halu, která následně začala hořet.

Regulace zábavní pyrotechniky v Praze

Pražský magistrát zakáže na vybraných místech používat na silvestra a Nový rok pyrotechniku. Nebude to možné v památkové rezervaci, přírodních parcích a chráněných územích, okolo vodních toků a na ostrovech, přehradách a hrázích, v okolí trojské zoo rezervaci nebo v okruhu menším než 250 metrů od domovů pro seniory či postižené a dalších lůžkových zařízení.

Dosud platná vyhláška totiž zakazuje používání laické pyrotechniky na území hlavního města během celého roku až na stanovené výjimky, ale na silvestra a na Nový rok tento zákaz dosud neplatil.

Návrh novelizace vyhlášky rozšiřuje zákaz používání pyrotechnických výrobků i na Silvestra a na Nový rok, a to v nejcitlivějších částech Prahy, jakými jsou památková rezervace, vodní toky a jejich břehy, okolí nemocnic, domovů pro seniory, zvláště chráněná území, přírodní parky či okolí areálu Zoologické zahrady.

V okolí Vltavy platí zákaz ohňostrojů a nyní se rozšíří i na pyrotechniku, a to v okolí všech vodních toků včetně ostrovů do vzdálenosti 50 metrů. Stejné pravidlo bude platit pro přehrady, hráze, vodní nádrže či jezy a tzv. zdrže. Zákaz počítá také s ochranou zvlášť chráněných území, přírodních parků. Také v tomto případě bude platit minimální ochranná hranice 50 metrů.

Pyrotechniku nebude možné použít ani ve vzdálenosti do 250 metrů od areálu zoologické zahrady v Troji, útulků pro zvířata a veterinárních pohotovostí.

Druhou novinkou, kterou vyhláška přináší, je úplný zákaz používání takvaných lampionů štěstí na celém území hlavního města. O tom, že riziko není jen teoretické, svědčí případy požárů v zahraničí i u nás.

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT důrazně žádá o zákaz, resp. ukončení používání a prodeje zábavní pyrotechniky, petard, ohňostrojů i tzv. lampionů štěstí. Petici DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT podpořilo již více než 43 000 občanů.

Důvody pro zákaz zábavní pyrotechniky

1. Při používání zábavní pyrotechniky dochází ke zranění lidí i zvířat, k otravám, výbuchům a úniku jedovatých látek do ovzduší.
2. Zábavní pyrotechnika, včetně ohňostrojů, vytváří hluk, výbuchy, světlo, resp. světelné znečištění, zápach, znečišťuje ovzduší, vody a půdu.
3. Životní prostředí rovněž nezanedbatelně poškozuje i odpad ze zábavní pyrotechniky. Nehledě na samozřejmost faktu, že používání zábavní pyrotechniky zvyšuje v širokém okolí riziko požáru.
4. Při současné bezpečnostní situaci může být zábavní pyrotechnika lehce zaměnitelná s reálným nebezpečím teroristických útoku.
5. Negativní dopady zábavní pyrotechniky jsou i vůči lidem. Jde o hluk, který negativně působí na psychický stav starších osob, malých dětí a nemocných nebo citlivých osob.
6. Zvířata mají mnohem citlivější smysly než lidé, např. mají až 50 krát lepší sluch, a proto snášejí bouchání petard hůře a je pro ně velice traumatizující a bolestivé.
7. Zábavní pyrotechnika se používá výhradně za tmy a následkem slepé paniky dochází k vážným zraněním, doživotním traumatům a zvířata mohou fyzickým či psychickým následkům podlehnout.
8. V posledních letech se nárůst používání zábavní pyrotechniky dostal do neúnosného stavu, a proto vidí jako jediné řešení úplný zákaz používání a prodej zábavní pyrotechniky.
9. Pouštění tzv. lampionů štěstí je extrémně nebezpečným hazardem. Hořící a neřízené lampiony jsou totiž časovanou bombou.
10. Přednost před tzv. zábavou by měla mít vždy ochrana lidí, zvířat, životního prostředí a majetku, kterou ohňostroje a ostatní podobná zábava hrubě porušuje a ohrožuje.

Regulace v Mnichově Hradišti

Město Mnichovo Hradiště vydalo obecně závaznou vyhlášku o regulaci používání zábavní pyrotechniky a lampionů štěstí. Zákaz se nevztahuje, s výjimkou lampionů štěstí, na silvestrovské oslavy (od 18 hodin 31. prosince do 2 hodin 1.

Zákaz vypouštění lampionů štěstí platí bez výjimky po celý rok.

Výjimku mají rovněž pyrotechnické výrobky kategorie F1 - dětská zábavní pyrotechnika.

Rada města Mnichovo Hradiště může svým rozhodnutím na základě žádosti udělit výjimku a povolit používání zábavní pyrotechniky, a to po vyhodnocení, zda případné udělení výjimky nenaruší veřejný pořádek ve městě.

tags: #lampiony #štěstí #dopad #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Zdraví z přírody - recenze
• Protesty studentů za klima
• Vizualizace řídicích systémů
• Odpad pro myčku pod umyvadlo – návod
• Postup Ekologické Likvidace Auta