Studentské protesty za klima v České republice

Studentský protest s názvem "Vlády vize: klimatická krize", pořádaný hnutím Fridays for Future, proběhl před úřadem vlády v Praze. Desítky studentů a studentek v pátek 11. dubna protestovaly před úřadem vlády v Praze. Studenti chtěli poukázat na dopady vládní politiky na klimatickou krizi.

Před Strakovou akademií se sešlo několik desítek studentů. Skandovali hesla jako „Fialova vláda do hrobu klima dává" nebo „Uhlí, ropa, plyn, patří do dějin". Někteří drželi transparenty upozorňující na rostoucí společenský a politický vliv miliardářů podnikajících ve fosilním průmyslu.

Studenti se obávají, že se Česko stane závislé na dovozu fosilních paliv ze zemí, ve kterých panují autoritářské režimy a že tyto země by pak mohly Česko vydírat, podobně, jako Evropskou unii podle nich vydíral ruský prezident Vladimir Putin omezováním dodávek plynu. „Na dodávky fosilních paliv z autoritářských režimů není spoleh.

Jedním z cílů kritiky ze strany stávkujících studentů byla vládní novela energetického zákona, přezdívaná také lex plyn. Studenti upozorňují, že schválení zákona povede k masivnímu rozvoji plynové infrastruktury a kritizovali, že legislativa umožní dotovat z kapes spotřebitelů znečišťující a zároveň drahé zdroje elektřiny.

Novelu energetického zákona, která má především zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny, podepsal letos v březnu prezident Petr Pavel. Takzvaný lex plyn má mimo jiné podpořit výstavbu paroplynových elektráren a podle zákona budou solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 podléhat individuálním kontrolám výnosnosti.

Čtěte také: Protesty za klima: Pohled na děti

Studentská stávka za klima vstoupila do druhého dne. Část protestujících přenocovala přímo na fakultách a mají v plánu na nich dále přespávat až do zítřejšího dne. Systém založený na nekonečném ekonomickém růstu podle nich není udržitelný.

Studenti požadují schválení klimatického zákona, využívání nástrojů participativní demokracie ve formě občanských shromáždění a řízení ekonomiky a společnosti podle jiného ukazatele, než je růst HDP.

V Praze studující zahájili stávku ve středu v 11 hodin na Klárově. Poté se rozešli do budov fakult, kde začali s vyvěšováním transparentů a prvními programy. Program probíhal na Filozofické fakultě, na Fakultě humanitních studií, na Fakultě sociálních věd, na Přírodovědecké fakultě, Pedagogické fakultě a Právnické fakultě, přidali se i studenti na Matematicko-fyzikální fakultě UK, studující Lékařských fakult a Divadelní a Filmové fakultě Akademie múzických umění. V Dejvickém kampusu probíhal protest studentů z ČVUT a VŠCHT na podporu stávky, s happeningem na podporu udržitelných menz a přednáškou o roli technologií v udržitelnosti.

Kromě Prahy se stávka koná i na vysokých školách v Brně, Olomouci a Hradci Králové. V pondělí se ke stávce připojili i studenti z Univerzity Pardubice. Součástí programu v Hradci Králové byl například workshop „Na jeden den uhlobaronem”. V Olomouci proběhla diskuze s organizátory protestů proti podfinancování vysokého školství. V Brně probíhá pestrý program v Univerzitním kině Scala.

Studenti stávkují kvůli hrozbě klimatické krize. „Letošní rok bude nejteplejší v historii měření, ale také ten nejchladnější, který kdy ještě zažijeme. Minulé léto zabily vlny veder jen v Evropě přes 60 000 osob. Vidíme kolem sebe bezprecedentní sucha, požáry, povodně a další extrémní jevy počasí. Při současném tempu spalování se náš uhlíkový rozpočet vyčerpá za 6 let. Podle vědců jsme překročili 6 z 9 planetárních hranic, které určují bezpečný prostor pro fungování lidstva.

Čtěte také: Historie klimatických protestů

Podle stávkujících dopadá krize na lidi, kteří ji způsobili nejméně. „Firmy fosilních oligarchů Daniela Křetínského nebo Pavla Tykače vypouští do ovzduší vražedné skleníkové plyny a sklízejí stamiliardové zisky, zatímco velká část společnosti se bojí, zda zvládne zaplatit účty za energie. Křetínský i Tykač se vyhýbají placení daní a místo toho využívají svou moc k ovlivňování veřejné debaty a politického dění.

Stávku organizátoři z iniciativy Univerzity za klima zakončí symbolicky na 17. listopadu pochodem v Brně a v Praze. Při příležitosti Mezinárodního dne studentstva chtějí upozornit, že požadavky studentů z roku 1989 nebyly naplněny.

Univerzity za klima jsou studentským hnutím založeným v roce 2019. Od té doby se zasadilo o udržitelnější univerzity například skrze kampaň za vyšší podíl rostlinné stravy v menzách. Uspořádalo také protesty zaměřené na potřebu řešení klimatické krize.

Průvod, kterým v Praze vyvrcholila univerzitní stávka studentů za klima, 17. listopadu. Vyšší stovky lidí se podle organizátorů účastní protestního pochodu, kterým dnes v poledne vyvrcholila stávka vysokoškolských studentů za klima. Demonstranti žádají po vládě rychlá a spravedlivá řešení klimatické krize.

Část účastníků pochodu se setkala již dopoledne na Národní třídě s premiérem Petrem Fialou (ODS), s jeho odpověďmi na své požadavky ale nebyli spokojeni. Studenti vládu vyzývají, aby začala urychleně snižovat emise skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. To vede k dlouhotrvajícímu suchu, častějším záplavám nebo i rozsáhlým požárům. Podle účastníků stávky by vláda měla mimo jiné zřídit zvláštní ministerstvo nebo určit vládního zmocněnce, jejichž agendou bude boj s klimatickou změnou a jejími důsledky.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí: Česká republika

Protestující studenti dnes prošli Národní třídou, kde si připomněli odkaz studentů roku 1989. "Chceme ukázat, že vzpomínat nestačí. Demonstrace v listopadu 1989 začaly protesty za životní prostředí v Teplicích. Chceme tento odkaz oživit a zároveň aktualizovat. Na Národní třídě se studenti dopoledne setkali i s premiérem Fialou.

Organizátoři demonstrace ČTK následně řekli, že jsou rádi, že byl premiér ochoten s nimi mluvit, zároveň ale nebyli spokojení s jeho vyjádřeními. Fiala odmítl kritiku studentů, že kabinet dělá málo pro ochranu klimatu. "Respektuji vaši nespokojenost, vnímám ji. Vláda v této věci není lhostejná, dělá kroky, postupujeme kupředu. Demonstranti se při pochodu zastavili i před sídlem energetické firmy EPH.

Začíná Vysokoškolská stávka za klima. Tento týden proběhnou v Praze, Brně a Olomouci studentské protesty. Kromě demonstrací budou jejich součástí i přednášky a debaty. Studující chtějí upozornit, že zvyšující se životní náklady a nedostupné bydlení stojí v přímém kontrastu s rostoucími zisky fosilních miliardářů.

Akci zahájí studentstvo v Olomouci, kde budou 13. listopadu na Univerzitě Palackého probíhat přednášky a diskuze. V neděli 17. listopadu následuje program v Praze, kde se uskuteční protestní pochod následovaný festivalem v ulici Magdaleny Rettigové. Od pondělí 18. do středy 20. listopadu proběhne stávka v Brně, kde se bude konat pásmo tematických přednášek, diskuzí a workshopů a která vyvrcholí 20. listopadu pochodem centrem města.

Mezi ty patří extrémní vliv hrstky nejbohatších podnikatelů, často majitelů fosilních společností, na politická rozhodnutí a veřejnou debatu například skrze vlastnictví médií. „Letos budeme více v ulicích než na fakultách. Budeme hlasitější než v předchozích letech, protože naše požadavky nebyly vyslyšeny. Vadí nám, že je v naší zemi důležitější měnit tuny uhlí v miliardy korun, než zajistit nám a našim dětem důstojný a zdravý život,” řekla mluvčí iniciativy Lucie Poláková. Očekává se účast v řádu vyšších stovek nespokojených studujících.

„Česko před pár týdny zažilo historické povodně. Lidé v jiných částech planety prchají před hurikány a suchem, loňské lesní požáry způsobily rekordní ztráty lesního porostu a letošní léto se znovu stalo nejteplejším v zaznamenané historii. Vědci a vědkyně se shodují, že lidstvo stojí na pokraji nezvratné katastrofy, jejíž příčinou je především spalování fosilních paliv,” říká Branko Hossa, mluvčí Univerzit za klima. Zvyšující se životní náklady v podobě rostoucích cen potravin a bydlení stojí v přímém kontrastu s ještě strměji rostoucími zisky miliardářů a představitelů fosilních společností.

Veřejné diskusi však i kvůli jejich vlivu dominují snahy vinu za tento stav svádět na osobní rozhodnutí a jednání každého z nás. Současná situace je příznakem hlubokého systémového problému. Mluvčí iniciativy Univerzity za klima Matěj Dlab zdůrazňuje: „Letošní stávka chce upozornit na to, že nynější společenská realita je velmi vzdálená ideálům rovnosti a demokracie, které se 17. listopadu každoročně oslavují. Univerzity za klima formou protestní akce apelují na veřejnost i mocné jedince, aby si uvědomili, že tyto ideály nejsou ve stávajícím systému dosažitelné.”

Hnutí požaduje změny, které všem bez rozdílu zajistí důstojný život v rámci planetárních limitů. Změny, které znemožní hrstce miliardářů ovlivňovat politické směřování naší země ve svůj prospěch a na úkor zbytku obyvatelstva. Změny, které zajistí skutečně participativní demokracii, která dá občanům možnost více se zapojit do rozhodování v obcích a regionech, kde žijí, a to častěji než jednou za pár let u voleb. Změny, které povedou ke vzniku lepšího světa založeného na spolupráci a solidaritě, nikoliv neustálé bezohledné soutěži.

Univerzity za klima jsou studentskou iniciativou založenou v roce 2019. Tato iniciativa se zasazuje o klimatickou spravedlnost, pořádá studentské stávky a happeningy, přednášky a diskuze v rámci hnutí. To vše na principech demokratičnosti, nehierarchičnosti a solidarity. Hnutí tvoří studující, členky a členové akademické obce a pracující, kterým není lhostejná budoucnost planety, na které žijeme.

„Některé důsledky klimatické krize už neodvrátíme. Pokud však začneme jednat teď, můžeme stále odvrátit ty nejhorší scénáře.

Tisíce mladých lidí se sešly v centru Prahy a dalších českých městech místo školy na protestu za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Studenti se snaží vyburcovat politiky, kteří podle nich mají přejít od slov k činům, aby zmírnili dopad činnosti člověka na oteplování planety.

Studenti v Praze vyrazili z Malostranského náměstí na průvod centrem metropole. Protestní akce navázala na podobnou z března, kterou se studenti připojili k celosvětové iniciativě Fridays for Future. Mladí lidé s ní od loňského září v pátečních dnech stávkují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové.

Podle studentů politici nedělají dost pro ochranu klimatu a snižování emisí. Vláda sice v březnu po jejich první stávce informovala sněmovnu o svém postoji k těmto věcem, z jednání ale podle zástupců protestujících nevyplynulo nic konkrétního. Považují za důležité, aby politici začali klimatické změny řešit s vědci a prosazovali aktivní opatření.

Organizátorům protestu vadí mimo jiné i to, jak proběhla březnová schůze Poslanecké sněmovny. Když na téma došlo, část poslanců opustila sál. Poslanci se nedokázali shodnout, zda mají v úsilí o zmírnění klimatických změn přidat, nebo ho naopak nepřehánět.

Z jednání je zcela zřejmé, že politici dál nevnímají změny klimatu jako problém a dál ignorují nás i naši budoucnost. Debatu ani po víc než měsíci nedokončili. „Měli bychom se chovat zodpovědně a měli bychom začít utlumovat spalování fosilních paliv,“ tlumočila třeba postoj Pirátů Dana Balcarová. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) zas považuje akce za iracionální. „Nepodléhejme zelenému náboženství, dělejme skutečně racionální věci, kterými životnímu prostředí pomůžeme,“ prohlásil.

Stávkující studenti za problémy v Česku považují třeba prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie a nesnaží se plnit závazky vyplývající z Pařížské dohody.

Podle organizátorů se vedle pražských studentů přidali opět i středoškoláci z dalších asi 20 měst, třeba z Ostravy, Brna, Plzně, Semil či Valašského Meziříčí. Protesty studentů v březnu podpořili Hnutí Duha a Greenpeace a někteří vědci a akademici.

Zástupci studentů už dříve uvedli, že budou opět protestovat 24. května, kdy se chtějí připojit k další mezinárodní stávce iniciativy Fridays for Future. V březnu se do celosvětové stávky zapojily v Česku tisíce studentů ve více než 15 městech. Mezi 20. a 23. červnem se pak chtějí přidat také k mezinárodnímu protestu, který se uskuteční v německých Cáchách.

Celosvětové studentské stávky jsou inspirovány protestní akcí Grety Thurnbergové, která se v srpnu loňského roku rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek.

tags: #protesty #studentů #klima

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa odpadového hospodářství
• Definice ohrožování mravnosti
• Recepty pro vaření v divočině
• Hliníkové obaly a recyklace
• Informace o Loperonu