Využití plastů a nakládání s odpadními plasty představuje v současnosti velkou výzvu.
Plasty jsou dnes všudypřítomné. Jejich spotřeba se od roku 1960 zdvaceti násobila a to sebou přineslo řadu problémů.
Plasty zamořují moře a oceány, plastová mikrovlákna byly zjištěny v ovzduší, které dýcháme i ve vodě, kterou pijeme.
Přitom se předpokládá, že spotřeba plastů dále poroste a během dalších dvaceti let se zdvojnásobí.
Protože velká část plastů prochází našima rukama, je i na nás, abychom situaci kolem plastů ve svém chování zohlednili.
Čtěte také: Doprava v Lázních Bělohrad: Autobusové nádraží
Je dobré vyhnout se zbytečné spotřebě plastů a samozřejmostí by pro nás mělo být, že plasty budeme třídit.
To si ale musí každý rozhodnout sám, každý neseme odpovědnost jen za své chování.
V ČR je celý systém třídění plastů nastaven tak, že do žlutých kontejnerů patří všechny plastové obaly s výjimkou PVC.
Zda a kolik z takto sebraného materiálu bude využito a kolik se spálí či skončí na skládce, se liší region od regionu.
Souhlasit lze s názorem, že čím víc plastů vytřídíme, tím je větší potenciál i proto, že se jich víc bude recyklovat (Video "Moje odpadky č.
Čtěte také: Klimatické lázně: případová studie
Dobře recyklovatelné jsou PET láhve všech barev, dále průhledné polyetylénové fólie, obaly od drogerie.
Platí také to, že čím je kus plastu větší, tím pravděpodobněji bude využit.
U zbytku se situace liší region od regionu.
Všechny plasty je nutné dotřiďovat na třídících linkách, ty nejlepší jsou schopni využít až 70 % vstupního materiálu.
Pokud se týká neobalových plastů, sbírají se hlavně na sběrných dvorech.
Čtěte také: Škola v přírodě v Lázních Libverda: Zkušenosti
Stavební plasty či kusy nábytku jsou často z PVC a proto je nelze recyklovat.
Třídění plastů není zadarmo. Průměrné náklady na vytřídění 1 tuny plastů se pohybují kolem 7500 Kč.
To jaké budou, obvykle záleží na tom, jak jsou zaplněné kontejnery.
Rozhodně se vyplatí sešlapávat PET láhve. Tím lze snížit náklady na jejich recyklaci až o několik tisíc korun.
Náklady na výklop jednoho žlutého kontejneru o objemu 1100 litrů se běžně pohybují mezi 100 až 300 Kč.
Na skládkách má skončit maximálně desetina odpadů, ve spalovnách maximálně 25 % - k tomu nás tlačí legislativa, ale měl by především zdravý rozum.
Pokud budeme na odpady pohlížet jako na druhotné suroviny, nejenže tím naplníme evropské směrnice, k jejichž plnění jsme se zavázali, ušetříme životní prostředí a uděláme něco pro planetu.
Můžeme na tom také ušetřit, ti podnikavější i zbohatnout.
Na to, jak se s odpady dnes nakládá a do budoucna bude nakládat, má vliv i Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) a její členové.
Je to profesní organizace fungující již přes 25 let, která sdružuje přes 65 procent celého odpadového trhu.
V tuto chvíli pod ČAOH spadá více než 95 společností.
ČAOH zároveň sdružuje řádově největší kapacity recyklačních technologií v ČR a v tomto zaměření nemá v Česku konkurenci.
Co podporujete a co dělají vaše členské firmy?
„Podporujeme efektivní třídění a využívání odpadů. Naše členské firmy zajišťují prakticky všechny služby odpadového hospodářství, včetně svozu a zpracování odpadů.
Mimo jiné připravují z odpadů z barevných kontejnerů druhotné suroviny pro další výrobu.
Třídící linky oddělují to, co je možné uplatnit na trhu recyklace.
„Třídí se to, o co je na trhu zájem, tedy materiály, které lze reálně využít do nových výrobků.
Nerecyklovatelné složky, o které není zájem, se využijí např. energeticky v podobě paliva z odpadů.
Určitě by nikdo dlouhodobě netřídil na sklad něco, co od vás nikdo nekoupí.
Firmy z vytříděného odpadu vyrábějí buď přímo produkty pro konkrétní použití, nebo takzvané meziprodukty.
Například mezi nejlépe recyklovatelné odpady patří papír a sklo.
Nejlépe recyklovatelným plastem je polyethylentereflatát, tedy třeba dobře známé PET lahve.
Těch umí stávající systém žlutých kontejnerů a třídících linek vysbírat dokonce 8 z 10 uvedených na trh. Jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě.
A už od roku 2020 plníme cíle sběru stanovené v rámci EU až pro rok 2025.
PET lahve ze žlutých kontejnerů se standardně recyklují např. zpět do lahví, nebo do recyklovaných částí aut, nebo také do textilního průmyslu, třeba do bund, mikin, spacáků apod (více zde).
Meziprodukty z plastů jsou například granuláty či regranuláty, které se dají použít jako vstup do výroby plastových výrobků.
Cena, za jakou se vykupuje PET ukazuje, že o tento velmi dobře recyklovatelný materiál má zájem řada recyklačních oborů, které jej umějí využít a vyplatí se jim jej koupit na trhu v rámci konkurenční soutěže.
„Zájem o PET postupem času navýšil jeho cenu a udělal z něj hodnotný materiál.
Asociace se podobně jako jiné profesní svazy z jiných oborů stará zejména o sledování vývoje legislativy a poskytuje zejména dotčeným ministerstvům odbornou zpětnou vazbu k řešeným otázkám.
Další její rolí je šíření odborné osvěty jak uvnitř, tak navenek.
„Kdybych to zjednodušil, tak děláme vše, co je třeba, aby se odpadové hospodářství v Česku rozvíjelo udržitelnou cestou a aby dosahovalo potřebných výsledků.
Zároveň se snažíme eliminovat slepé uličky a upozorňovat na nefunkční nastavení v některých oblastech.
Vždy zároveň navrhujeme funkční řešení, a to na základě zkušeností našich firem z praxe,“ upřesňuje ředitel asociace Petr Havelka.
ČAOH také aktivně podporuje evropskou strategii oběhového hospodářství a využívání odpadů jako zdrojů surovin pro další výrobu, případně energetické využití vytříděné a již nerecyklovatelné frakce odpadů.
Při směřování sektoru odpadového hospodářství je pro Česko klíčová evropská legislativa.
V takzvaném balíčku oběhového hospodářství jsou dány základní strategie a cíle na dalších 15 let.
tags: #lazne #bohdanec #trideni #odpadu #pravidla