Zajímavosti o outloních ve volné přírodě a hrozby pro jejich přežití

Tropický deštný prales ve Vietnamu, místo s téměř 100 % vlhkostí vzduchu a s tisíce druhy rostlin a živočichů. Místo, které skrývá úchvatná zvířata, která lidé chodí obdivovat do zoologických zahrad po celém světě. Toto místo skrývá i záhadného nočního tvora, kterého v České republice nazýváme outloň.

Outloni a jejich blízce příbuzní loriové nemají mezi primáty obdoby. Přestože žijí v korunách stromů, k mrštným opičím akrobatům mají hodně daleko, pohybují se tak pomalu a často i hlavou dolů, že spíš připomínají lenochody. Však se také nejznámější z nich jmenuje outloň váhavý.

K životu jsou vybaveni i řadou dalších „patentů“, které z nich činí zcela jedinečné tvory. Když se outloň nenápadně připlíží k vhodné kořisti (jako je hmyz a další bezobratlí, drobní plazi, obojživelníci či ptáci), učiní nečekaně rychlý pohyb - bleskovým výpadem ji uchvátí do ruky. Hlavní potravou outloňů jsou ale různé plody, rostlinné šťávy, míza a kůra stromů. Nevyhýbají se přitom ani jedovatým druhům, které by jiné živočichy usmrtily.

Den tráví outloň schoulený do klubíčka na svém oblíbeném místě v koruně stromu. Aby ve spánku nespadl, má několik přizpůsobení předních i zadních končetin. Mimořádně vyvinuté svaly v dlaních a chodidlech mu umožňují velmi pevné sevření větve. Silný protistojný palec se může obrátit o 180o proti ostatním prstům a zpět otáčí i druhý prst končetiny, jeho prsty tak tvoří jakousi pinzetu či svěrák, který pevně obemkne větev a bez únavy tak vydrží sevřený po mnoho hodin.

Outloni zdaleka nejsou tak bezbranní, jak na první pohled vypadají. Jako jedni z mála savců a jediní primáti jsou totiž jedovatí. Nebezpečné je jejich kousnutí, při němž se do rány dostanou jedovaté sliny. Jed však neprodukují slinné žlázy - ve skutečnosti pochází ze speciálních žláz na loktech. Outloň si lokty pravidelně olizuje a jed se teprve smíšením se slinami aktivuje. Samičky používají jed nejen pro svou vlastní obranu, ale chrání jím i svá odrostlá mláďata, která už nemohou nosit všude sebou. Když se outloní máma vydává za potravou a musí své mládě opustit, před odchodem ho důkladně olíže.

Čtěte také: Ochrana ohroženého outloně váhavého

Kousnutí od outloně pak bývá pro predátory extrémně bolestivé, a to platí i pro člověka; ve vzácných případech může vyvolat i prudkou alergickou reakci nebo dokonce anafylaktický šok.

Vědci rod Xanthonycticebus teprve v roce 2023 oficiálně rozdělili na dva druhy, Xanthonycticebus pygmaeus a Xanthonycticebus intermedius. Oba druhy žijí v oblasti Vietnamu, Laosu, Kambodže a částečně Číny a jsou podle Mezinárodního svazu ochrany přírody, IUCN, vedeny jako ohrožené. Největší hrozbou je ilegální obchod se zvířaty, využívání v tradiční medicíně a také lov pro maso.

Nelegální obchod s outloni

Jsou však druhy zvířat, které víc než úbytek jejich přirozeného prostředí ohrožuje jiný činitel - ilegální obchod.

Obchod s divokými zvířaty je po obchodu s drogami, lidmi a zbraněmi čtvrtým nejlukrativnějším tzv. černým obchodem. Málokdo ví, že ilegální obchod se zvířaty je vedle obchodu s drogami, lidmi a zbraněmi jeden z nejlukrativnějších ilegálních obchodů na světě.

Uvádí se, že zaznamenané případy zabavení zvířat a jejich částí představují pouze 10 % celkového ilegálního obchodu (INTERPOL, „Přibližné pravidlo“).

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Mezinárodní obchod s divokými zvířaty podléhá Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících zvířat a planě rostoucích rostlin, tzv. CITES. Úmluva CITES má několik kategorií, přičemž u zvířat patřící do kategorie CITES I je jakýkoliv obchod až na výjimky zakázaný, což platí i pro všechny druhy outloňů.

Přestože indonéský zákon považuje outloně váhavého za absolutně chráněný druh, zůstává jedním z tamějších nejvíce obchodovatelných druhů primátů. Jak je to možné? Obdobně jako v řadě jiných zemí také Indonésie má relativně dobré zákony na ochranu volně žijících živočichů, nicméně jejich naplňování poněkud pokulhává.

Na problematiku nelegálního obchodu s outloni se rozhodli reagovat i čeští ochránci přírody, a založili záchranné a rehabilitační centrum pro outloně zabavené z nelegálního obchodu se zvířaty na Sumatře, které je součástí záchranného programu nazvaného „The Kukang Rescue Program“.

Příběh Soni

V jednom takovém hustém pralese se narodilo mládě outloně, které lidé pojmenovali Sonya. Když byla Sonya stále velmi malá, přišli pytláci a vytrhli ji z náruče její matky. Sonya cítila, že ji společně s dvěma dalšími mláďaty outloňů někam celé dny převáží. Po několika dnech ji svíralo už jen jedno mládě. Otočila se a druhého viděla ležet v rohu přepravky mrtvého. Byl příliš malý na to, aby přežil takový stres a kruté podmínky.

Sonyu a druhé přeživší mládě převzal další velký tvor - obchodník. Tento obchodník ji chytil do jedné ruky a ve druhé držel kleště. Sonya začala strachy pískat, obchodník jí násilně otevřel ústa a okamžitě jí bez jakéhokoliv umrtvení začal trhat zuby. Sonyu a druhé mládě pohodili do klece vystavené na spalujícím slunci vedle prašné silnice. Druhé mládě se k ní ale již nepřitisklo, ztratilo příliš mnoho krve a to v kombinaci se stresem způsobilo, že během několika hodin zemřelo. Sonya s nutnou dávkou štěstí přežila.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Po několika dnech se ale objevila v obývacím pokoji svých nových majitelů, kteří ji krmí nevhodnou stravou, stále jí vytahují na světlo, které ji oslepuje a také ji dokonce „lechtají“. Sonya stále zvedá své paže, což jejím majitelům přijde legrační.

Tato Sonya není ale jen ojedinělým případem, stejný osud bohužel potká mnoho jedinců jejího, ale i ostatních druhů outloňů. Sonya je outloň malý, což je druh přirozeně se vyskytující v Číně, Vietnamu, Laosu a Kambodži. Sonyu vlastní majitel, žijící v Rusku.

Snahou je zabránit tomu, aby již neexistovaly další Soni. Příběh Soni ze začátku článku totiž bohužel neskončil pouze v jednom pokoji jejích nových majitelů. Sonya se stala dokonce celebritou po celém světě, protože ji její noví majitelé při tomto „lechtaní“ natočili a video nahráli na internet. Video, kde Sonyu její majitelé „lechtají“ vidělo na YouTube několik milionů lidí po celém světě, kterým to ale nepřišlo kruté, ale naopak roztomilé. Tito lidé totiž neznají celý příběh, a tak si chtějí domů také pořídit svou Sonyu, kterou by mohli lechtat.

Proč jsou outloni ohroženi?

Poptávka po outloních je vysoká a to především proto, že vypadají tak roztomile. Skutečnost je ale taková, že outloni jsou divoká zvířata a je to také jediný druh jedovatého primáta na světě. U lidí může kousnutí outloněm způsobit anafylaktický šok a jsou známy i případy smrti.

Obchodníci tedy často outloňům těsně před prodejem uštípou či vytrhají zuby bez jakéhokoliv umrtvení, aby nemohli pokousat svého nového „majitele“. Obchodníci k této kruté praktice přistupují právě těsně před prodejem proto, že velká část outloňů dostane do ran infekci a zemře. To pak znamená menší zisk pro obchodníka.

Navzdory skutečnosti, že jsou noční, jedovatí a chránění na národní i mezinárodní úrovni, patří mezi nejvíce obchodované savce Indonésie. Obchodníci jim často vytrhají všechny zuby, aby své nové majitele nemohli pokousat a stali se tak „vhodnějšími mazlíčky“. Stresovaná zvířata tak často podléhají následným infekcím. Pokud přežijí, bez zubů je již nelze vypustit zpět do volné přírody.

Monitorovat populace outloňů je problematické kvůli jejich způsobu života, nicméně si můžeme být jisti, že jsou existenčně ohroženy ilegálním obchodem. Smutné je, že ilegální obchod podporují videa s outloni na internetu, kde jsou primáti oblečeni v šatičkách, drží koktejlový deštníček apod. Internetovou studií vědkyně Anne Nekaris bylo potvrzeno, že poptávka po outloních jako domácích mazlíčcích se zvyšuje se vznikem a šířením těchto videí.

Outloni ani nejsou vhodnými domácími mazlíčky kvůli velmi specifickému jídelníčku. Jejich hlavní složku potravy netvoří ovoce, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale především míza ze stromů, hmyz nebo nektar. Outloni jsou důležitými opylovači rostlin.

Záchranné programy a osvěta

„Do této doby na Sumatře neexistovalo místo, kam by se zabavení outloni z nelegálního trhu se zvířaty mohli umístit. Kvůli absenci takovýchto míst dochází k zabavování outloňů jen velmi zřídka anebo vůbec, a vymáhání zákonů je tedy značně problematické. My jsme to chtěli změnit.“ vysvětluje koordinátorka veterinární péče a welfare v záchranném programu The Kukang Rescue Program a terénní zooložka Zoo Olomouc Lucie Čižmářová.

The Kukang Rescue Program je podporován šesti českými zoologickými zahradami mezi které patří Zoo Ostrava, Zoo Olomouc, Zoo Liberec, Zoo Hodonín, Zoo Na Hrádečku, Zoo Jihlava, dále největší polskou Zoo Wroclaw, německou NaturZoo Rheine a nizozemskou Zoo Ouwehands. Program je také součástí „In situ plánu na ochranu poloopic“ skupiny odborníků pro poloopice tzv. „Prosimian TAG“, která spadá pod Evropskou asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a je podporován i Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií (WAZA).

Hlavním cílem organizace je boj proti ilegálnímu obchodu se zvířaty se zaměřením oslabení tohoto obchodu s chráněnými a ohroženými outloni v regionu Severní Sumatra. V rámci tohoto boje program postavil záchranné a rehabilitační centrum pro zabavené outloně s cílem navracet je zpět do divočiny, snaží se spolupracovat s místními vládními agenturami na ochraně zvířat a vymáhání zákonů na ochranu outloňů. Dále také pracuje s místními komunitami, a to na několika úrovních, kdy vzdělává místní děti, v nichž rozvíjí kladný vztah k přírodě, či zaměstnává bývalé pytláky, kteří jsou nyní terénními asistenty a ochránci zvířat.

„Pokud chceme dosáhnout toho, aby se postoj Indonésanů k ochraně přírody změnil, je nejlepší pracovat s dětmi, které jsou velmi vnímavé a své nově nabyté vědomosti šíří dále.“ uvádí koordinátorka vzdělávání The Kukang Rescue Programu Novitasari Bangun.

Od roku 2016 na Sumatře také probíhá osvětová kampaň. Náplní osvětové činnosti jsou hlavně přednášky na školách v okolí záchranného a rehabilitačního centra, osvětové akce na veřejných místech a práce s farmáři žijícími na hranicích lesů. Kromě toho záchranný program Kukang založil anglicko-environmentální školu s výukou zdarma pro děti z vesnice Bandar Baru. Založení školy, kde se děti učí kromě angličtiny i o přírodě, zvířatech a jejich ochraně, bylo logickým nástrojem zvyšování povědomí o ilegálním obchodu s outloni a dalšími zvířaty a jeho potírání.

„Vzdělávání dětí je velmi důležitou součástí ochrany přírody, jelikož právě ony budou jednou rozhodovat o přístupu budoucí generace k ochraně přírody.“ říká Novitasari Bangun.

The Kukang Rescue Program se tedy rozhodl na problém poptávky po outloních na internetu reagovat a vytvořil proto kampaň „I am not your toy!“ (V překladu „Nejsem tvoje hračka!“). „Tato celosvětová kampaň je zaměřena proti popularizaci outloňů jako domácích mazlíčků na internetu. Lidé totiž za samotnou roztomilostí jen stěží vidí krutou pravdu tohoto obchodu a na to je potřeba stále upozorňovat.“ uvádí předsedkyně českého spolku a tisková mluvčí Kateřina Holubová.

Na podporu kampaně rovněž vzniklo krátké video s názvem Slow Loris? The Worst Pet In The World! (Outloň váhavý? Nejhorší domácí mazlíček na světě!). Cílem kampaně "I Am Not Your Toy!" je informovat lidi o reálném pozadí těchto videí.

Konflikty s farmáři a ochrana plodin

Konflikty mezi lidmi a divokými zvířaty jsou stále častější v mnoha oblastech světa. Protože zvířatům ubývá jak přirozeného prostředí, tak i zdrojů potravin, jsou zvířata nucena hledat si náhradní prostor. A tak stále častěji pronikají do blízkosti lidských obydlí a na zemědělskou půdu, kde jsou lidmi označována za škůdce, pronásledována a zabíjena.

Organizace The Kukang Rescue Program v reakci na tento problém vytvořila zcela novou, unikátní brožuru, která má indonéským farmářům ukázat, jak mohou svá pole chránit před divokými zvířaty, aniž by je museli zabíjet. Kromě toho bude brožura sloužit i jako vzdělávací materiál o ohrožených druzích zvířat žijících v jejich blízkosti. Především však uvádí jednoduché tipy a triky, pomocí nichž mohou farmáři bránit divokým zvířatům v ničení úrody, aniž by je zranili či zabili.

Tipy pro farmáře:

• Použijte výkaly domácích prasat a udělejte z nich roztok, který poté nastříkáte na půdu ve vzdálenosti 30 cm okolo plodin.
• Rozšiřte po okolí lidské vlasy, získané například od kadeřníků.
• Použijte kokosová vlákna společně se sušenými kokosovými listy.
• Dělejte hluk (například pomocí bambusového děla) - tím prasata vystrašíte a odeženete.
• K vystrašení prasat použijte domácí psy.

tags: #outlon #ve #volne #prirode #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Božský poměr v přírodních strukturách
• Přírodní řešení pro zavíječe zimostrázové
• Toronto a národní snahy o snížení emisí
• Ekologické zemědělství a Jiri Elias
• Inspirace pro secesi: Ernst Haeckel