Legislativa v oblasti odpadu v České republice

23. července Ministerstvo životního prostředí připravilo nový Plán odpadového hospodářství na období 2025-2035. Dokument předložený ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem schválila vláda. Plán představuje zcela zásadní národní strategický dokument, který definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro naprosto klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě.

„Příštích deset let bude pro přechod na moderní odpadové hospodářství kritických. Klíčovou roli v tom sehraje rozšířená odpovědnost výrobců, to je reálná cesta, jak dosáhnout opravdové cirkularity. Plán odpadového hospodářství představuje konkrétní cestu, jak odpady proměnit na materiál a suroviny pro další využití, jak předcházet vzniku odpadů, jak uplatnit recykláty v praxi a jak efektivně přeměnit zbytkový odpad na energii. Nově se bude týkat i textilu a obuvi a do budoucna by se měl rozšířit i na nábytek, hračky nebo sportovní potřeby. Musíme rozšířit systém, který dnes funguje u obalů, baterií, vysloužilých elektrospotřebičů či pneumatik. Odpovědnost výrobce přiměje firmy, aby přemýšlely, z jakého materiálu produkty vyrábějí a zda je možné je dobře recyklovat. Zároveň sníží náklady pro občany nebo obce ve chvíli, kdy se z nich stane odpad,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Plán představuje reálné možnosti pro nakládání s odpady na území ČR a důsledně vychází z principu hierarchie odpadového hospodářství. Množství zdrojů, které máme k dispozici, je omezené - jejich efektivní a opětovné využívání proto není jen otázkou cirkulární ekonomiky, ale i zdravého rozumu,“ komentuje vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý. Česká republika se musí prioritně soustředit na ochranu kritických surovin, předcházení vzniku odpadů, prodlužování životnosti výrobků a tím tedy minimalizovat plýtvání. Pro dosažení stanovených priorit je tak součástí plánu i Program předcházení vzniku odpadů, Program předcházení vzniku potravinového odpadu a rovněž je reflektována oblast kritických surovin a jejich vzrůstající význam.

Opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů zahrnují například snižování množství obalového odpadu a jednorázových plastů, podporu opětovného použití výrobků nebo díky zavedení digitálních pasů lepší využití stavebních materiálů. Zmenšit plýtvání potravinami by měla pomoci pokračující podpora potravinových bank, případně možnost darovat potraviny ze školních jídelen či dalších stravovacích zařízení.

Plán odpadového hospodářství je rozsáhlý dokument, který na více než 400 stranách detailně vyhodnocuje stav a vývoj odpadového hospodářství ČR, podrobně analyzuje toky jednotlivých druhů odpadů, a zcela unikátně modeluje potenciální scénáře a prognózy vývoje produkce a nakládání s komunálními odpady. Směrná část plánu pak obsahuje především nástroje pro splnění cílů. Navazující Závazná část stanovuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle a zásady odpadového hospodářství, opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání s odpady.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Oproti předchozímu plánu odpadového hospodářství je součástí této nové moderní strategie i robustní „Ekonomická analýza Plánu odpadového hospodářství České republiky na období 2025-2035“, která popisuje náklady na zajištění bezpečného nakládání s odpady, naplňování hierarchie nakládání s odpady, přechod k cirkulární ekonomice a plnění závazných cílů vyplývajících z legislativy EU. Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v horizontu období let 2025-2035 budou potřebné investice do odpadového hospodářství, nezbytné ke splnění cílů POH ČR, dosahovat až cca 159 mld. Kč.

Významnou finanční podporu investic do rozvoje infrastruktury odpadového a oběhového hospodářství představuje stávající Operační program Životní prostředí 2021-2027. Detailní informace obsažené v novém Plánu odpadového hospodářství rovněž významně přispějí k zefektivnění připrav nového programového období 2028+.

„Cíle jsou jasně dané. Například u komunálního odpadu se chceme v roce 2035 dostat do stavu, kdy budeme recyklovat přes 4 miliony tun. Maximálně 2 miliony tun se bude energeticky využívat a na skládkách neskončí ani 300 tisíc tun směsného komunálního odpadu.

Legislativa v oblasti komunálních odpadů

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností. Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu. Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Čtěte také: Česká legislativa a ovzduší

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.

Zákon č. Metodické doporučení pro poskytování informací obcemi o odpadovém hospodářství občanům a Soustava indikátorů odpadového hospodářství obce, které lze využít pro informování, vzdělávání, osvětu občanů a vyhodnocení obecního systému nakládání s komunálními odpady. Výsledky průměrného složení směsného komunálního odpadu (SKO) v České republice na základě rozborů terénních vzorků podle certifikované metodiky MŽP. MŽP informuje prostřednictvím sdělení o možnostech placení poplatků za komunální odpad.

Ministerstvo životního prostředí připravilo v rámci projektu TAČR (TIRSMZP719) novou Metodiku pro stanovení složení směsného komunálního odpadu (SKO) a odděleně soustřeďovaných složek komunálního odpadu (KO). Metodika umožňuje získání a statistické zpracování údajů o složení komunálního odpadu. Metodika popisuje obecný, jednotný a závazný postup poskytovaný MŽP. Metodiku je důrazně doporučeno používat i pro terénní šetření k získání údajů o složení odděleně soustřeďovaných KO. Účelem metodiky je stanovení postupů, které umožňují srovnatelnost a opakovatelnost výsledků terénních průzkumů zaměřených na stanovení složení odpadu. Metodika je určena pro všechny subjekty, které mají povinnost nebo úmysl zjistit složení odpadu. Výsledky mají sloužit k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky nebo krajských Plánů odpadového hospodářství, pro rozhodování a plánování o způsobu nakládání s SKO a KO zejména na národní úrovni.

Základní principy zákona o odpadech

Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.

Hierarchie nakládání s odpady:

Čtěte také: Ovzduší a zákony

• předcházení vzniku odpadů,
• jejich využívání,
• odstraňování.

Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.

V případě, že odpad vzniká při činnosti více osob nebo při činnosti prováděné na základě smlouvy pro vlastníka věci, ze které se stane odpad, je původcem odpadu osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká. Původcem odpadu je jiná osoba podle věty první, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi těmito osobami.

Ostatní odpad je odpad, který nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

Krajský úřad na žádost žadatele o povolení provozu zařízení k využití odpadu povolí, že v zařízení může docházet k recyklaci nebo jinému využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem, pokud se nejedná o odpad vymezený podle § 9 odst.

Povolení podle odstavce 1 je součástí povolení provozu zařízení k využití odpadu podle § 21 odst.

Žadatel připojí k žádosti podle odstavce 1 vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, zda se výsledná věc běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti, zda pro ni existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh, a závazné stanovisko krajské hygienické stanice z hlediska dopadů na zdraví lidí a hodnocení zdravotních rizik.

Škola může od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru, plastů a kovů z domácností. Škola předá do 15.

Zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu smí být provozováno pouze na základě povolení provozu zařízení vydaného krajským úřadem. Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

Povolení provozu zařízení se vydává pro typy činností vymezené v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Nedílnou součástí povolení provozu zařízení je provozní řád zařízení. Povolení provozu zařízení se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 6 let.

Novinky v odpadové legislativě roku 2025

Rok 2025 přináší do oblasti nakládání s odpady dosud nevídané změny, které zásadním způsobem promění fungování firem napříč všemi sektory české ekonomiky. Nová legislativa již není jen o plnění základních povinností, ale o kompletní transformaci firemních procesů směrem k oběhovému hospodářství. Česká republika jako součást Evropské unie implementuje ambiciózní cíle Evropské zelené dohody a akčního plánu pro oběhové hospodářství. Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost první vlna opatření, která zásadně mění pravidla hry.

Definitivní zákaz skládkování recyklovatelných a energeticky využitelných odpadů od 1. října 2025 představuje pro mnohé firmy zásadní výzvu.

Nová odpadová legislativa roku 2025 představuje nejrozsáhlejší změnu v této oblasti za poslední desetiletí. Jak ukazují první zkušenosti firem, které se na změny připravily s předstihem, investice do cirkulárních řešení přináší v nových legislativních podmínkách návratnost často již během prvního roku.

Výzvy a cíle

Oproti EU dosud v ČR skládkuje mnoho odpadů (zhruba dvojnásobek oproti průměru EU) a zaostáváme v recyklaci (vytřídíme asi o 10 % surovin méně než je průměr EU, skládkujeme a spalujeme v součtu výrazně více komunálních odpadů než je průměr EU).

Podle nového zákona o odpadech (§59) jsou obce povinny vytřídit z komunálního odpadu 60 % do roku 2025, 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2035. K navýšení úrovně třídění motivuje nová legislativa obce ekonomicky. Jednak obcím hrozí pokuta za nesplnění výše uvedených cílů, jednak výrazně vzrostou poplatky za uložení odpadu na skládky.

Zvýšení skládkovacího poplatku není jediným důvodem růstu cen v odpadovém hospodářství. Zvýšil se též rekultivační poplatek (kryje náklady na uzavření skládky a její následný monitoring) a zákon omezil také možnost skládkování zbytků z třídění, pro které není odbyt (povoleno je skládkování nečistot do úrovně 15 %).

Výraznou změnou, která se obcí dotkne, je sjednocení konstrukce poplatku za odpady. Nově má obce možnost zpoplatnit domácnosti místním poplatkem a to buď na hlavu, nebo podle objemu či hmotnosti vyprodukovaného odpadu nebo podle objemu přistavených nádob.

V ČR byla správa v oblasti odpadů přenesena až na úroveň obcí. O nastavení systému se rozhoduje v každé obci. Takovýto systém je neefektivní, obce nemají dost času se problematice věnovat. Zpoplatnění domácností je složité.

Nový zákon o odpadech přináší do odpadového hospodářství zásadní změny v podobě několika zásadních milníků. Od roku 2035 energeticky využívat maximálně 25 % z celkového množství komunálních odpadů vyprodukovaných v České republice.

Zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily v roce 2025 alespoň 60 %, v roce 2030 65 %, v roce 2035 a následujících letech alespoň 70 % z celkové produkce komunálního odpadu obce.

Nový zákon o odpadech také stanovuje, že provozovatel skládky nesmí od 1.

Nový zákon o odpadech zásadně mění poplatky za odpady uložené na skládku. Do určitého množství odpadů uložených na skládku (180 kg/obyvatel v roce 2023, 170 kg v roce 2024, 120 kg/obyvatel v roce 2029) obce v kalendářním roce zaplatí 500 Kč za tunu jako doposud.

Celkové množství odpadů, na které obec uplatní sníženou sazbu 500 Kč, nesmí v roce 2023 přesáhnout 180 kg na jednoho obyvatele. Obec s 1 000 obyvateli proto může letos na skládku uložit 180 000 kg odpadu. Počet obyvatel pro získání slevy vychází z bilance obyvatel zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu předchozího kalendářního roku. Pro výpočet v roce 2023 proto budete potřebovat bilanci k 1.

Podle zákona může sazba dosáhnout až na 1 200 Kč/poplatník/rok. Jeho výše závisí na rozhodnutí obce a není nutné ji zdůvodňovat v OZV.

Nový odpadový zákon přinesl změnu ve školním sběru. Vlastníkem plastů, papírů nebo kovů, které žáci a studenti přinesli, je škola, ale za jeho původce se považuje obec. Škola proto musí obci do 15. 1.

Klíčové zákony a vyhlášky

• Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky
• Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)
• Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB)
• Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb. , o podrobnostech nakládání s odpady.

tags: #legislativa #v #oblasti #odpadu #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění řek a jeho důsledky
• Princip fungování čističky vzduchu
• Jak chránit majetek pomocí pachových stop proti medvědům
• Postup měření emisí
• Berlínské ekologické zóny