Ohrožení populace vážky červené

Chráněná krajinná oblast Blaník je územím s typickou zachovalou středočeskou krajinou, v níž se dosud uchovala řada zajímavých a vzácných druhů živočichů. Na území CHKO Blaník bylo zatím registrováno 150 druhů živočichů zařazených alespoň do jednoho z výše uvedených dokumentů.

Zákonná ochrana živočichů se děje prostřednictvím vyhlášky č. 395/1992 Sb., kde je uveden soupis zvláště chráněných druhů, a to ve třech kategoriích: ohrožený, silně ohrožený a kriticky ohrožený druh. Kromě toho existují i další pomocné seznamy, které nemají přímou vazbu na zákonnou ochranu, ale přinášejí aktuální poznatky o ohrožení jednotlivých druhů (například Červené seznamy, Červené knihy a podobně).

Červené seznamy jsou za víc než padesát let své existence zavedeným zdrojem informací o stavu druhů živočichů, rostlin i hub. Analyzují pravděpodobnost jejich budoucího vymření za použití standardních kategorií a kritérií. V českých červených seznamech jsou vyhodnoceny téměř všechny skupiny druhů. Dokumentace kritérií však není vždy ideální. To vynikne při srovnání se situací v dalších státech či s celoevropským hodnocením dostupným díky publikovaným evropským červeným seznamům vybraných skupin.

Vážky a jejich ochrana

Vážky jsou zde studovány již dlouhodobě a nejvýznamnějším nálezem je bezesporu populace celoevropsky ohrožené vážky jasnoskvrnné, která je trvale známa v přírodní rezervaci Podlesí u Býkovic. Takových lokalit je v naší republice velice málo. Dále se zde na Blanici objevují další druhy nápadných vážek, vyhledávajících tekoucí vody a zahrnutých do Červené knihy: černožlutě zbarvený páskovec kroužkovaný, patřící mezi naše největší druhy a kovově zbarvená motýlice lesklá.

Vážka jasnoskvrnná obývá různé typy stojatých vod. Nejčastěji osídluje vody se středním obsahem živin, není však příliš vyhraněná. Vyhledává zejména slatiniště, rašeliniště, lesní a luční tůně, jezera nebo extenzivně obhospodařované rybníky, tůně vzniklé poklesem po důlní těžbě, v pískovnách nebo hlinících. Vyžaduje bohatou litorální vegetaci a doprovodnou vzrostlou zeleň v okolí. Alespoň část vodní hladiny musí být nezarostlá, důležité je i dostatečné oslunění a stálá výška vodní hladiny.

Čtěte také: České vážky a jejich ochrana

Hlavní příčinou ohrožení vážky jasnoskvrnné je likvidace vhodných stanovišť, eutrofizace vodních nádrží a nevhodný způsob jejich obhospodařování. Může být ohrožena zejména těžbou rašeliny, vysoušením rašelinišť, změnami vodního režimu včetně odvodnění okolních ploch a rekultivací důlních oblastí. Významným negativním vlivem je intenzivní chov ryb a znečisťování vody.

Pro ochranu vážky jasnoskvrnné v určitém regionu je nejvhodnější soustava více blízkých vodních ploch. Vhodnost jednotlivých vodních nádrží pro vývoj vážky jasnoskvrnné se totiž vlivem počasí průběhu let může měnit. Populace zde může dočasně vymizet, může se však sama přirozeně obnovit z okolních nádrží.

Nenarušená rašeliniště a slatiniště je vhodné ponechat v původním stavu a zachovat nezměněný vodní režim i v širším okolí. Pokud bylo rašeliniště dříve odvodněno nebo samovolně vysychá, je vhodné citlivě podpořit jeho opětovné zavodnění. Na významných lokalitách vážky jasnoskvrnné je třeba vyloučit intenzivní chov ryb, chov vodní drůbeže, přikrmování ryb, hnojení a vápnění. Nevhodný je především odchov kaprovitých ryb do tržní velikosti. Hladinu je třeba udržovat na stabilní úrovni, aby nedocházelo k vyschnutí nebo promrznutí míst vývoje larev.

Pokud v litorální vegetaci postupně převládá rákos či orobinec, je vhodné je likvidovat pravidelným kosením a selektivním vytrháváním či vysekáváním. Použití herbicidů je vyloučeno. Tůně vzniklé na místech po těžbě rašeliny, bývalé vojenské prostory, luční mokřady apod. jsou často ohroženy zazemňováním a zarůstáním dřevinami. Zde je vhodné vytvořit soustavu různě velkých mělčích tůní v různém stádiu sukcese s plochou nezarostlé vodní hladiny alespoň 5 - 10 m2. Zazemněné tůně, ze kterých vážka již vymizela, je vhodné prohloubit. Část náletových dřevin je vhodné pravidelně odstraňovat tak, aby vodní hladina tůní byla dostatečně osluněna.

Vážka jarní (Sympetrum fonscolombii)

V rámci rodu Sympetrum větší, pestře vyhlížející vážka, s charakteristicky bleděmodře zbarvenou spodní polovinou oka. Pro dospělé červeně zbarvené samce je typické červené zbarvení žilek v přední části plochy obou párů křídel a jantarová skvrna u báze zadních křídel. Samice i mladí samci jsou okrově žlutí, žluté mají i žilky ve křídlech. Černá kresba na zadečku tvoří zřetelný, téměř souvislý boční pruh.

Čtěte také: Význam Červené knihy

Afromediteránní druh, v Evropě rozšířen až do Skotska a k Baltu, ale v severní části areálu je výskyt nepravidelný, závisí na migračních vlnách z jihu. To platí i pro naše populace, sice s každoročním výskytem, ale proměnlivou četností a rozšířením. Pravidelné a stabilní populace vytváří hlavně na JV Moravě. V posledních letech bývá pozorována častěji.

Druh je zařazen do kategorie ohrožený (EN). Samci jsou velmi teritoriální, hlídající své území z vyvýšeného posedu, často vyletuje nad otevřenou hladinu. V nezarostlých vodách žijí larvy na holém dně, na stanovištích s makrovegetací je najdeme hlavně na rostlinách.

Ptačí park Josefovské louky jako příklad úspěšné ochrany

Projekt Centrální ptačník a okrajové tůně na Josefovských loukách je podpořen grantem z Norských fondů. Projekt je založen na úspěchu Ptačího parku Josefovské louky při zvyšování biodiverzity pomocí různých opatření, která vedla k hnízdění kriticky ohrožených ptáků, růstu populací obojživelníků nebo existenci a rozmnožování ohrožených vážek. Rezervace se stala důležitým centrem pro biodiverzitu.

The main activity is the excavation of shallow ponds with differentiated bottoms inspired by current and fully functioning ponds. The outcome will be 5 ponds, of which 4 will contain little islands, serving the targeted species. Mostly wetland birds, amphibians, and water insects will benefit. Out of it, 40 species are listed on the Red List of threatened species in the Czech Republic; these are consequently the target groups.

Významný nárůst v početnosti mokřadních ptáků, obojživelníků a vážek i rozloze cenných rostlinných společenstev zaznamenala Česká společnost ornitologická (ČSO) po vytvoření tříhektarového mokřadu v ptačím parku Josefovské louky.

Čtěte také: Psychoanalytická interpretace Karkulky

Pro nejlepší ukazatele kvality mokřadů, tedy vážky, znamenalo vyhloubení nových tůní zásadní zpestření jejich životního prostředí. Různě tvarované tůně s proměnlivou hloubkou vody a vegetací, kterou udržují spásáním exmoorští pony, společně s rameny řeky Metuje, poskytují loviště neuvěřitelným čtyřiceti druhům vážek. Nejvíce druhů jsme našli právě na okrajích velkých tůní ptačníku. Několik z nich se tam dokonce rozmnožovalo ve vodou zaplněných šlápotách po kopytech koní.

Výskyt vážek na Českomoravské vrchovině

Území Českomoravské vrchoviny patří, z hlediska vážek, díky značné aktivitě řady mapovatelů v posledních 15 letech k územím poměrně dobře prozkoumaným. Na území Kraje Vysočina bylo na základě shromážděných dat zaznamenáno 60 druhů vážek. Z nich 37 druhů je uvedeno v různých kategoriích ohrožení v Červeném seznamu bezobratlých.

V kraji je rovněž velice pestrá mozaika mokřadů. Významné jsou především četná rašeliniště (např.: NPR Radostínské rašeliniště, PR Ranská jezírka, PR Doupský a Bažantka, PR Rašeliniště Kaliště, PR V Lisovech), rašelinné a slatinné louky (např.: PR Maršálka), meandrující vodní toky (např.: PR Meandry Svratky u Milov), ale i zachovalé litorály rybníků a vlhkomilná luční společenstva na ně navazující (např.: NPP Zhejral) nebo oligotrofní lesní rybníky (např.: PR Velký Pařezitý rybník).

Vybrané lokality na Vysočině

Velmi dobře zachovalý oligotrofní rybník s bohatými litorálními porosty, který se nachází pod Javořicí v jižní části Jihlavských vrchů. Zjištěno zde bylo velmi pestré společenstvo vážek. Z celkem 25 zjištěných druhů patří k nejvýznamnějším vážka čárkovaná (Lecorrhinia dubia), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda), šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum).

Tato lokalita je ukázkou zdařilého vybudování nové nádrže, kde díky extenzivnímu hospodaření dostává šanci pestré společenstvo vážek. Mimořádně početné jsou zde populace řady ohrožených druhů mělkých prohřátých stojatých vod s bohatou vodní vegetací. Na lokalitě bylo zjištěno 25 druhů vážek, stálé populace zde mají druhy jako je šídlo tmavé (Anax parthenope), vážka jarní (Sympetrum foncolombii), vážka červená (Crocothemis erythraea) nebo šidélko znamenané (Erythromma viridulum).

Tento rybník se nachází v otevřené polní krajině poblíž Dalešic. Díky nedostatku vody bývá v posledních letech snížená hladina, což umožnilo rozvoj bohatých litorálních porostů. Rozsáhlé prohřáté mělčiny s vegetací jsou vhodným stanovištěm zejména pro teplomilné druhy vážek.

Tok řeky Jihlavy je významný pro reofilní druhy vážek, i když charakter a zachovalost jednotlivých úseků toku jsou velmi proměnlivé. Zde byl zjištěn výskyt klínatky obecné (Gomphus vugatissimus), v kamenitých úsecích s rychleji proudící vodou, zejména pod jezy, se lokálně vyskytuje také klínatka vidlitá (Onychogomhus forcipatus). Vzácně byla zjištěna také klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia).

tags: #vazka #červená #ohrožení #populace

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa Ovzduší v ČR
• Široký sortiment koupelen Ptáček Děčín
• Hodnocení environmentální výchovy v RVP
• Suchu odolné ovoce
• Žermanice a bioodpad