Lenochodi jsou známí svou neuvěřitelnou pomalostí. V porovnání s hektickým tempem současného světa je jejich "rychlost" opravdu úsměvná. Téměř v každém jazyce existuje pro tyto tvory název spojený s leností. Nicméně, jejich zpomalené životní tempo nemá na svědomí negativní vlastnost. Lenochod žije ve světě, kde jeho jídelníček tvoří především listy, které obsahují málo živin.
Všech 6 druhů lenochodů žije v tropických lesích Střední a Jižní Ameriky. Hlavní složkou jejich stravy je listí, někdy si zpestří jídelníček mladými větvičkami, pupeny, květy či plody. Tato potrava je však velmi chudá na živiny. Lenochodi si následkem chudé stravy osvojili pomalý a energeticky úsporný životní styl, podobný chladnokrevným živočichům. Jejich těla jsou ovlivněna teplotou okolního prostředí. Lenochodi se často ráno chodí vyhřívat na místa, kam dopadají sluneční paprsky a pak se vracejí do stínu.
Jejich způsob života ve větvích stromů způsobuje, že jsou málo ohroženi pozemními dravci, jako je třeba jaguár. Místo rychlého útěku do úkrytu volí jinou strategii: snaží se prostě být neviditelní. Další důvod, proč se snaží pohybovat co nejpomaleji, je tedy ten, aby měl dravý pták jen malou šanci jejich pohyb zaznamenat. Protože tito savci tráví většinu života v obrácené poloze, tedy hřbetem dolů, roste jim srst opačným směrem, než je běžné a sice od břicha ke hřbetu.
I když jí lenochod poměrně málo, to, co sní, je vystaveno neuvěřitelně dlouhé cestě trávicím traktem. Jedna studie ze 70. let 20. století uvádí, že potrava putuje trávicím traktem lenochoda až 30 dní. Lenochodi tak dokážou využít každičkou živinu a jejich výkaly jsou v podstatě jen tvrdé koule vláknitých výkalů.
Lenochodi se dokážou pohybovat průměrnou rychlostí 0,24 km/h, což je pomalejší než nejpomalejší procházka člověka. To mu umožňuje přežít na potravě, na které by jiní savci hladověli. Lenochod má tak pomalý metabolismus, že na jeho srsti dokážou růst řasy! Tyto zelené mikroorganismy mu slouží jako dokonalá kamufláž a zároveň jako doplněk stravy - občas si řasy sám olízne. Je to, jako kdyby měl vlastní mobilní zahrádku přímo na zádech.
Čtěte také: Adaptace lenochoda tříprstého
Lenochod se pohybuje tak pomalu, že by měl mít vlastní časové pásmo. Jeho srdeční tep je tak nízký, že mu bije pouze 40 - 50krát za minutu - to je méně než u většiny lidí v klidu! Celé jeho tělo funguje jako energeticky úsporné zařízení, kde se každá kalorie počítá.
Tato strategie úspory energie je tak efektivní, že lenochod dokáže vydržet bez jídla klidně týden. Větší část života tráví pověšený hlavou dolů na větvích, kde se mu nemůže nic stát. Dokonce i když spí, zůstává zavěšený - jeho drápy fungují jako automatické zámky.
Nejúžasnější je, že lenochod kálí pouze jednou týdně a při této příležitosti sleze z výšky stromu až k zemi. To je pro něj obrovský energetický výdaj. Během této cesty může ztratit až 30 % své hmotnosti! A to je navíc i v ohrožení před predátory lovícími na zemi.
Hlavní důvody lenochodovy „pomalosti“:
| Vlastnost | Hodnota |
|---|---|
| Rychlost pohybu | 0,24 km/h |
| Srdeční tep | 40-50 úderů za minutu |
| Doba trávení jednoho listu | Až 1 měsíc |
| Tělesná teplota | 30-34 °C |
Čtěte také: Rychlé sušení prádla doma
Čtěte také: Dokonalé osvěžení s chladným vínem
tags: #lenochod #rychlost #pohybu #při #ohrožení