Dopady měnícího se klimatu: Studie a nové poznatky

22.03.2026

Klimatické změny nepocítíme pouze extrémními výkyvy počasí či ztrátou biodiverzity.

Vliv na lesní ekosystémy

V letošním roce publikovaná studie porovnává růstové reakce buku lesního (Fagus sylvatica L.) a buku východního (Fagus orientalis Lipsky) na klima napříč výškovým gradientem (360-1430 m n. m.) v Krkonoších, Polsku a v oblasti Černého moře v Turecku.

Analýza 360 dendrochronologických vzorků z 12 trvalých výzkumných ploch ukazuje, že buk lesní je citlivější na změny teploty vzduchu i srážek, zatímco u buku východního hraje klíčovou roli teplota aktuálního roku.

Nejsilnější vliv klimatu na tloušťkový přírůst vědci zaznamenali ve středních nadmořských výškách (740-950 m n. m.).

Výsledky potvrzují, že klimatická změna působí na bukové porosty rozdílně podle nadmořské výšky.

Čtěte také: Zemědělská produkce v ČR a klimatické dopady

V nižších až středních polohách se za posledních 20 let snížil radiální přírůst o 13-19 % oproti předchozímu dvacetiletí, zatímco v horských oblastech vzrostl o 6-10 %.

Studie zároveň hodnotila produkční potenciál a sekvestraci uhlíku: porosty obou druhů ukládají zhruba 37-361 tun uhlíku na hektar v závislosti na nadmořské výšce a stavu porostu.

V průměru však buk lesní akumuloval o 33 % více uhlíku než buk východní.

Nejvyšší zásoby dřeva připadaly na nižší polohy.

V obou regionech sledovat roky s výrazně utlumeným růstem (tzv.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Studie ukazuje, že adaptivní pěstební strategie musí zohlednit druhové rozdíly i výškovou zonaci, tzn. stejný management nebude optimální pro nížiny a horské oblasti.

Pro zmírnění dopadů klimatické změny a posílení sekvestrace uhlíku je klíčové cílené hospodaření s ohledem na lokální limity (voda vs.

Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby.

Lesy jsou neustále narušovány požáry, větrem, škůdci a chorobami či sesuvy půdy.

Tato narušení (disturbance) mají zásadní vliv na koloběh uhlíku, druhovou bohatost lesů a zásoby vody.

Čtěte také: Čad čelí klimatickým změnám

S probíhající klimatickou změnou se navíc mění frekvence výskytu i intenzita různých typů disturbancí.

Na základě dat ze všech kontinentů a biomů, která získali studiem výsledků několika set prací publikovaných v minulosti, sestavili vědci mapu rizika jednotlivých typů disturbancí.

Zahrnutím klimatických předpovědí pak modelovali jejich budoucí posun v globálním měřítku, ale i na menších úrovních kontinentů a jednotlivých zemí.

Při vytváření map vědci pracovali zejména se záznamy z letokruhů stromů.

Ty jsou jediným zdrojem, který poskytuje současně relativně dlouhou délku záznamu (staletí až tisíciletí) a velmi vysoké časoprostorové rozlišení.

Vliv na nutriční kvalitu potravin

Vědci z Univerzity Johna Moora v Liverpoolu (UK) upozorňují na méně viditelnou, avšak zásadní změnu - pokles kvality potravin.

Výzkumný tým simuloval budoucí klimatické podmínky predikované pro Velkou Británii.

Více než na výnos se zaměřil na nutriční kvalitu listové zeleniny, konkrétně kapusty, rokety a špenátu.

Rostliny reagují na změny v prostředí komplexními procesy, při nichž dochází ke změnám ve fotosyntéze, hospodaření s vodou i ukládání živin.

Předběžné výsledky ukazují, že vyšší úroveň CO2 má za následek zvýšený obsah cukrů v rostlině, což může vést k riziku obezity a diabetu 2. typu.

Naopak množství proteinů, minerálních látek a antioxidantů klesá, čímž může být negativně ovlivněn imunitní systém.

Tento efekt se u rostlin dále zesiluje se zvyšující se teplotou.

Výzkum byl zaměřen na podnebí v Británii, kde zvýšení teplot a CO2 za kontrolovaných podmínek podpořilo růst rostlin.

V jižních oblastech subtropického a tropického pásu však může být další zvyšování teplot pro rostliny fatální.

V reálných podmínkách navíc rostliny čelí dalším stresovým faktorům - suchu, znečištění, půdní degradaci či působení pesticidů.

Dopady na lidské zdraví a vzdělávání zdravotníků

Platforma Klimatická koalice spouští projekt s názvem Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví.

Prvními adresáty vzdělávacích akcí a edukačních materiálů budou praktičtí lékaři.

Na projektu se podílí vědkyně, specialistka na environmentální zdraví Klára Matoušková.

Sama se věnuje mimo jiné vlivu antropogenního chemického znečištění na reprodukční zdraví.

„Ve veřejném prostoru musí zaznívat více informací o vlivu chemických látek a klimatické změny na zdraví populace,“ uvádí Matoušková.

Podle Kšírové se české zdravotnické autority tématem životního prostředí zabývají málo.

„World Medical Association, jíž je Česká lékařská komora členem, vydala v roce 2019 rezoluci o klimatické nouzi a vyzvala členské organizace, aby ve svých zemích prosazovaly ochranu klimatu jako nezbytnou pro ochranu lidského zdraví.

V samotné lékařské obci by podle ní mohla ochrana klimatu rezonovat více.

„Jako anestezioložka vidím, že se evropská anesteziologická společnost mnohem více než česká věnuje tématu používání anesteziologických plynů s ohledem na vliv na životní prostředí.

Matoušková, Kšírová i Bourne přednášejí v nepovinném kursu o zdravotních dopadech klimatické a ekologické krize na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

„Kurs je otevřen i studentům z jiných lékařských fakult,“ poznamenala Matoušková.

Tento kurs je prvním krokem celého projektu Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví.

Další plánovanou součástí projektu je e-learningový kurs pro praktické lékaře v rámci kontinuálního vzdělávání, pro jeho účely vznikne webová stránka a infografika.

Dále také webinář, seminář a workshop pro širší veřejnost.

„Kurs pro praktické lékaře chceme zahájit průzkumem, jaká témata pro ně jsou relevantní.

Určitě se chceme věnovat tématům dopadů horka na rizikové skupiny a vlivu chemického znečištění na zdraví, včetně toho, že k nim lékařům poskytneme edukační materiály pro pacienty,“ uvádí Kšírová.

Dalším úhlem pohledu je pak vliv zdravotnictví jako odvětví na životní prostředí a společenská odpovědnost zdravotníků.

Zdravotnictví patří mimo jiné mezi významné producenty skleníkových plynů.

„Ochrana lidského zdraví by měla být zájmem lékaře. Je to etická otázka. Lékaři mají společenskou odpovědnost, mají ve společnosti významné slovo,“ říká Kšírová.

Například britská zdravotní služba NHS se podle jejích slov systematicky věnuje dekarbonizaci.

V anglickém jazyce jsou k nalezení metodiky na snižování dopadu zdravotnické činnosti na životní prostředí.

tags: #dopady #meniciho #se #klimatu #studie