Leo Pavlát: Ekologie a židovská tradice

Leo Pavlát, český židovský novinář, spisovatel a diplomat, a také dlouholetý ředitel Židovského muzea v Praze, se ve své práci dotýká i témat spojených s ekologií a vztahem člověka k přírodě.

Židovský pohled na odpovědnost k Zemi

Je člověk odpovědný za zemi, na které žije? Hebrejská Bible má za to, že ano. Svátek Tu bi-švat toto připomíná a dává přitom vyniknout poutu židovského národa k Zemi Izraele, dědictví předků. Symbolem tohoto sepětí se na Tu bi-švat stal právě strom: se svými hlubokými kořeny, krásou, plody.

Židé tak již před téměř 3000 lety počítali od poloviny měsíce švat roky pro odvod desátků z ovocných stromů. Pozůstatkem této zvyklosti je dodnes vědomí, že lidé nesou zodpovědnost za zemi, kterou Bůh stvořil.

K oslavě svátku proto patří především slavnostní tabule s plody Země Izraele. Tradičně je jich sedm: koláčky a jiné zákusky z ječmene a pšenice, vinné hrozny, datle, fíky, olivy a granátová jablka. Bývá však zvykem přidat i pomeranč, kokos, ořechy, mandle, svatojánský chléb. Požehnáním těchto plodů a oslavnými písněmi na Erec Jisrael je žehnána i země sama.

Tu bi-švat: Nový rok stromů

Židé mají podle svého kalendáře nové roky dokonce čtyři. Posledním židovským novým rokem je Nový rok stromů, svátek Tu bi-švat. Ten se slaví od nejstarších talmudských dob 15. dne měsíce švat.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Od počátků sionistického hnutí v 19. století svátek Tu bi-švat, Nový rok stromů, nabyl ještě další podoby: odkazuje ke kultivaci izraelské země a péči o ní, provází ho vysazování nových stromů. Tento aspekt se stal ještě výraznější po vzniku židovského státu, v němž svátek Tu bi-švat získal obecně ekologický význam.

V prostředí židovských mystiků v Safedu ve Svaté zemi se ve středověku vyvinula tradice zvláštního obřadu. Uvedené pokrmy obdařené symbolickým smyslem se během tubišvatové hostiny jedly - a i dnes je tato zvyklost živá - za doprovodu zvláštních modliteb v pevně stanoveném pořadí, v souladu s kabalistickou symbolikou Stromu života.

Židovský národní fond a ekologické projekty

S tímto pojetím se ztotožňuje i Židovský národní fond, organizace založená již před 115 lety. Svátek Tu bi-švat je i pro její českou pobočku každoroční příležitostí k prohloubení pouta mezi českými Židy a Izraelem.

Příspěvky napomáhají zúrodňovat pouště, čistit vody, zalesňovat, a to ať již pohoří Karmel či rozšiřovat Český les v Negevské poušti.

Ochrana stromů a krajiny v České republice

Stromy v České republice chrání už od roku 1992 zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny. V době jeho vzniku ale zákonodárci nepředpokládali velký tlak na zeleň ve městech a obcích ani plošné kácení historických stromořadí.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Proto zpracovalo Ministerstvo životního prostředí novelu, která ruší výjimky pro silničáře a zpřísňuje ochranu cenných alejí. Návrh prošel loni v říjnu prvním čtením v parlamentu. Následně poslanci přikázali projednání novely parlamentním výborům.

Právě zpřísnění podmínek pro kácení stromořadí podél silnic je jedním z požadavků petice „Zachraňme stromy“, kterou do dnešního dne podepsalo na devět tisíc lidí. Sdružení Arnika představilo petici loni v listopadu. Zastavení zbytečného kácení alejí požaduje také petice Naše stromy, pod níž se shromáždilo téměř šest tisíc podpisů.

Jak vysvětluje právní expert Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Lukáš Matějka, „do budoucna by bylo zapotřebí rozšířit ochranu zeleně, pokud jde o nezávislé posuzování hodnoty stromů, objektivní rozhodování o kácení, větší zapojení veřejnosti do rozhodování a důsledné nařizování náhradní výsadby“. Podle něj se totiž problém zbytečného kácení netýká jen stromořadí, ale také zelených ploch ve městech a obcích.

Proti kácení silničních stromořadí se postavila Česká inspekce životního prostředí a také Česká komora architektů, která aleje označila za významný kompoziční prvek krajiny.

Petice za ochranu zeleně

Sdružení Arnika předalo archy s téměř osmi tisíci podpisy parlamentu. Signatáři petice „Zachraňme stromy“ žádají poslance o změnu zákona, aby lépe chránil zeleň ve městech a obcích, a nedovolili další plošné kácení alejí podél silnic. Dalších téměř šest tisíc podpisů čítá obdobná petice občanské iniciativy Naše stromy.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Petiční archy obdrželi zástupci Výboru pro životní prostředí, Hospodářského výboru, Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a Zemědělského výboru. Kromě podpisů předali zástupci Arniky a iniciativy Naše stromy poslancům jako dárek a motivaci k většímu zájmu o ochranu zeleně ilustraci Vladimíra Jiránka „Nenechávejte svůj strom bez dohledu - nebo zmizí!“ a sazenici lípy.

„V posledních týdnech - po zveřejnění záměrů silničářů vykácet na 9 000 stromů v alejích po celé republice - narůstá počet podepsaných každý den o několik set. Lidé se na nás často obracejí s dotazy, jak mají zabránit kácení stromů ve svém okolí.

„Situace, kdy dochází k rozsáhlému kácení alejí podél českých silnic, trvá už třetí rok bez výrazného posunu k lepšímu. Hlasy 6 000 občanů vyjadřují rozhořčení nad tím, že za jejich zády dochází k trvalým zásahům do už tak dost poškozované tváře naší země.

Novela zákona je podle Arniky prvním důležitým krokem k ochraně zeleně.

tags: #leo #pavlat #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace vaječných skořápek
• Třídění odpadu v obci Halze
• Likvidace nebezpečného odpadu Bystřice
• Skládka zeminy v Bosonohách
• Chemie a Příroda: Podmínky soutěže