Lepší produkovat kovový odpad než plastový? Studie

V dnešní době se stále více diskutuje o dopadech různých druhů odpadů na životní prostředí. Plasty se staly synonymem zahlcení planety odpadem, ale jak je na tom kovový odpad? Je lepší produkovat kovový odpad než plastový? Na tuto otázku se pokusíme odpovědět na základě různých studií a analýz.

Složení a vlastnosti plastů

Plasty se skládají z polymerů, což jsou opakující se jednotky monomerů. Mnoho polymerů nebo monomerů, ze kterých se polymery skládají, je toxických. Do plastů se přidávají aditiva, neboli přísady, za účelem dosažení specifických vlastností, jako je barva, měkkost, ochrana před slunečním zářením, a mnoho dalších. Přísady mohou tvořit více než polovinu plastového materiálu. Nezáměrně přidané látky vznikají a končí v plastech v důsledku různých procesů v průběhu životního cyklu plastů.

Komerčně dodávané plasty mají vlastnosti odlišné od základních plastů i když mají stejnou chemii. Zpracovávané termoplasty jsou, technicky vzato, kombinací několika materiálů. V důsledku toho jsou mechanické a tepelné vlastnosti ovlivňovány každou z komponent přimíchaných do základního polymerního materiálu.

Vliv teploty na termoplasty

Teplota může mít na díly z termoplastů různé účinky, od tání ( převod z pevného stavu do taveniny ), teplotní degradaci až po morfologické přechody,zejména u částečně krystalických polymerů. Teplota také ovlivňuje hodnoty mechanických vlastností, zvýšení teploty zvýší pohyb polymerních řetězců a volný objem,v důsledku toho mechanické vlastnosti klesají.

Mezi strukturou plastů a jejich vlastnostmi existují specifické vztahy. Pevnostní vlastnosti - tahové, tlakové, ohybové,torzní ( zkrut ), atd. - závisí na molekulové hmotnosti ( molekulová hmotnost = poměr mezi hmotností daného množství této látky a počtem molů stejného množství látky,lze ji vypočítat jako součet atomových hmotností všech prvků tvořících molekulu ), obsahu krystalické fáze,struktuře,případně síťování.

Čtěte také: Boj za čistší budoucnost

Emise skleníkových plynů

Emise skleníkových plynů jsou stanoveny podle GHG Protocol ( Green House Gas Protocol je iniciativa,která si klade za cíl stanovit univerzální standardizované postupy,pomocí kterých lze jednotně hodnotit emisní výstupy výrob,firem a organizací ; tento standard zahrnuje tři oblasti emisí - 1. přímé emise z vlastních zdrojů společnosti,emise z vlastních zdrojů energie nebo emise z provozování vlastních vozidel, 2. emise spojené s výrobou a dodávkou energie,kterou společnost nakupuje od jiných dodavatelů, 3.

Z diagramů vyplývá, že z uvedených termoplastů zanechává PET největší uhlíkovou stopu. Písmeny GP ( General Purpose - obecný účel ) označený polyethylen vysoké hustoty HDPE ( High Density PE ) má,z uvedených plastů,nejnižší emise skleníkových plynů. Výroba obalových výstřiků technologií IMD ( Injection Moulding Decoration ) vykazuje tendenci k vysokým emisím skleníkových plynů v důsledku vysokých spotřeb elektrické energie - 1,8 kg ekvivalentu CO2 na kilogram plastu.

Posuzování životního cyklu (LCA)

Ze studií posuzování životního cyklu ( LCA - Life Cycle Assessment - je to metoda posuzování životního cyklu produktu nebo služby z hlediska jeho působení na životní prostředí. Různé studie zkoumaly dopady uvedených technologií na životní prostředí z hlediska emisí skleníkových plynů,znečištění vody/vzduchu,dopady na lidské zdraví a vyčerpání zdrojů.

• Změna klimatu - bez ohledu na kredit za elektřinu, spalování plastů přináší nejvyšší množství skleníkových plynů ; emise skleníkových plynů se při spalování pohybují v rozmezí 1,8 kg až 3,0 kg ekvivalentu CO2 na kilogram plastového odpadu. Při započtení kreditu za elektřinu se emise skleníkových plynů ze spalování plastů sníží na cca 1,4 ekvivalentu CO2 na kilogram plastového odpadu.
• Acidifikace - technologie chemické recyklace mají vysoký potenciál okyselování.
• Znečištění ovzduší - spalování přispívá ke znečištění ovzduší, emise organických sloučenin do ovzduší jsou desetkrát vyšší než emise do ovzduší při pyrolýze - 1,42 g emisí organických sloučenin na kilogram zpracovávaného plastu. Mechanická recyklace má nejnižší emise do ovzduší ze všech možností likvidace plastů.
• Vyčerpání zdrojů - odhaduje se, že výroba 1 kg plastu vyžaduje 2 kg surové ropy, která se ztrácí v případech, kdy jsou plasty skládkovány. Spalování plastů má také vysokou spotřebu zdrojů, protože plasty jsou spalovány za účelem výroby elektrické energie. Z pohledu čerpání přírodních zdrojů je nejvýhodnější mechanická recyklace. Po započtení výdajů za zamezení skládkování nebo spalování je množství spotřeby zdrojů mechanické recyklace ( surová ropa/plyn ) dokonce záporné.

Spalování způsobuje znečištění ovzduší, emise CO2 a acidifikaci likvidace plastového odpadu. I když skládky obvykle mají nízké znečištění ovzduší, mohou způsobovat znečištění půdy a podzemních vod. Mechanická recyklace má ve srovnání s chemickou recyklací nižší spotřebu energie a nižší emise uhlíku,ale je zde i omezení - pouze část plastového odpadu může být mechanicky recyklována.

Nakládání s tuhým komunálním odpadem (TKO)

Tuhý komunální odpad je definován jako souhrn materiálů vyřazených z domácností, podniků,firem,společností,institucí,apod. Je to tedy druh odpadu sestávající z věcí každodenní potřeby, které veřejnost vyhazuje.

Čtěte také: Efektivní metody kompostování

Pro nakládání s pevnými odpady slouží zejména popelnice na separovaný sběr papíru, hliníku, skla, PET lahví a spalitelného odpadu. Průmysl pevného komunálního odpadu má čtyři složky: recyklaci, kompostování, likvidaci a energetické využití odpadu spalováním.

Hierarchie nakládání s odpady se skládá ze čtyř úrovní seřazených od nejpreferovanějších po nejméně preferované metody na základě jejich šetrnosti k životnímu prostředí: Snížení zdrojů, respektive předcházení vzniku odpadů a jejich opětovné použití; recyklace nebo kompostování; obnovení energie, energetické využití; zpracování a likvidace.

Plasty v současné době tvoří 12 % veškerého TKO vyrobeného na celém světě. V USA se pouze 9 % plastů získává recyklací, 16 % je spáleno a 76 % skládkováno. EU recykluje 33 % plastů, přičemž 43 % je spáleno a 25 % skládkováno. Odhady kumulativního globálního ( celosvětového ) osudu plastů naznačují, že 79 % vyrobených plastů bylo uloženo na skládku nebo ponecháno v otevřeném prostředí, zatímco 12 % bylo spáleno a 9 % využito k recyklaci.

Skládky a výsypky jsou nejčastější a nejvíce používanou metodou likvidace TKO, především proto, že je to metoda nejlevnější a nejméně těžkopádná. Skládky TKO přispívají přibližně 3 % do celosvětových emisí skleníkových plynů.

Waste-to-Energy (WtE)

Waste-to-Energy ( WtE ) je proces přeměny TKO na energii ve formě elektřiny, tepla nebo alternativních paliv. V rámci oběhového hospodářství mají technologie WtE zásadní roli při poskytování alternativní možnosti likvidace TKO, který nelze znovu použít ani recyklovat.

Čtěte také: Rozdíly mezi kompostováním a vermikompostováním

Spalování je zdaleka nejběžnější technologií pro WtE, která představuje více než 88 % celosvětového trhu WtE s odhadovanou hodnotou 50 miliard USD do roku 2027. Zpopelňování je spalování TKO při teplotách kolem 750 °C až 1100 °C, přičemž teplo se používá k výrobě páry pro výrobu elektřiny a nebo k vytápění.

Navzdory určitým výhodám jsou spalovny mnohdy obtížně realizovatelné. Emise ze spaloven TKO mohou obsahovat dioxiny a furany, což jsou toxické perzistentní organické znečišťující látky a lidské karcinogeny. Spalování TKO také vytváří popel, se kterým je třeba se také vypořádat, nejčastěji se ukládá na skládky.

Zařízení na využití materiálů (MRF)

Zařízení na využití materiálů ( MRF ), známé také pod názvy zařízení na regeneraci materiálů nebo zařízení na recyklaci materiálů, je zařízení na nakládání s pevným odpadem, které zpracovává recyklovatelné materiály za účelem prodeje výrobcům jaksuroviny pro nové výrobky.

MRF hrají důležitou roli při snižování toku odpadů a při poptávkách po surovinách. Čistá MRF přijímají směsné recyklovatelné materiály, které byly odděleny od tuhého komunálního odpadu, obvykle jednotlivými občany nebo firmami před svozem odpadků. Špinavá MRF přijímají pevný komunální odpad a oddělují recyklovatelné materiály pomocí ručního a mechanického třídění.

Recyklace a oběhové hospodářství

Recyklace plastu je problematická, protože až dvě třetiny produktů jsou vyrobeny ze směsi více druhů plastu, a tyto směsi se v současnosti prakticky nerecyklují. Do plastů se navíc dávají příměsi, které je diskvalifikují pro další využití. Výroba recyklátu a jeho další použití se u nás v současné době vyplatí pouze u PET (polyetylentereftalátu) a HDPE a LDPE (polyetylenů).

Odpad nemůže být koncovou fází života výrobku, ale stadiem, ve kterém se suroviny použité při výrobě stanou opět zdrojem pro další využití. To je principem cirkulární ekonomiky neboli oběhového hospodářství. Přistoupit na něj neznamená jen změnu chování nás spotřebitelů, ale v první řadě nové požadavky na design a výrobu produktů a růst celých nových odvětví zpracovatelského průmyslu.

V Praze bylo v roce 2018 recyklováno pouze 27 % celkového objemu komunálního odpadu. Míra recyklace papíru je v ČR vysoká - recykluje se až 85 % vytříděného množství. Skleněný obal je z používaných materiálů nejekologičtější variantou, protože se dá znovu naplnit. Také z hlediska recyklace má téměř ideální vlastnosti - dá se recyklovat téměř neomezeně a při výrobě nového skla se mohou až z 80 % použít skleněné střepy ze sběru.

Zákazy a omezení plastových obalů

Redakce Economia oslovila Petra Havelku, výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství, s několika aktuálními dotazy ohledně nových zákazů a omezení plynoucích z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o obalech a obalových odpadech (PPWR). Z odborného hlediska příliš nevnímá přínos takového opatření. Mnohem podstatnější je, zda jsou obaly těchto produktů vyráběny z dobře recyklovatelných a pokud možno jednodruhových materiálů. Ty umíme dobře separovat a dobře recyklovat. Není třeba je lidem zakazovat.

Pokud se zakáže plast, tak se budou hledat jiné materiály. Nikdo ale při stanovování těchto zákazů nezaručil, že další alternativy budou lepší ekonomicky, či ekologicky. Je chyba společnosti, že necháme politiky tyto věci dělat a lidem stále více zasahovat do každodenního života.

tags: #lepsi #produkovat #kovovy #odpad #nez #plastovy

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace keramického odpadu v ČR
• Pracovní příležitosti Louny příroda
• Ubytování Krinice: Tipy a recenze
• Mimořádné mince ČNB
• České ekologické aktuality