Srovnání emisí: Letadlem vs. Autobusem – Který způsob dopravy je ekologičtější?

Volba dopravního prostředku pro cestování představuje důležitý aspekt našeho chování s ohledem na životní prostředí. Při každé cestě si ale můžete vybrat, máte-li jasná čísla a argumenty - kalkulačku emisí skleníkových plynů, která umí během pár sekund porovnat auto, vlak, autobus či letadlo.

Podle aktuálního výzkumu CVVM považuje 64 % Čechů globální oteplování za velmi či dosti závažný problém. Podle ekonomických teorií maximalizace zisku individua by bylo naprosto nelogické hledat jiné, po všech stránkách méně výhodné řešení. V poslední době jsou na Západě kalkulačky doslova trendem, který se pozvolna šíří i k nám.

Dopad dopravy na životní prostředí

Podle zprávy EEA se v roce 2018 doprava na emisích skleníkových plynů v EU podílela 25 %. "Emise z tohoto odvětví pocházejí především ze silniční dopravy 72 %, zatímco námořní doprava se na emisích z dopravy podílí 14 %, letecká doprava 13 % a železniční doprava 0,4 % - emise pouze z dieselových vlaků," doplňuje EEA. Cestování je nezbytnou součástí našich životů, ať už jde o dojíždění do práce, do školy, na výlety nebo dovolenou. Při výběru dopravního prostředku ovšem často nebereme ohled na jeho ekologické dopady. Pojďte se proto podívat na srovnání emisí a uhlíkové stopy - vlaku, autobusu, letadla a auta.

Než se pustíme do porovnávání jednotlivých dopravních prostředků, je důležité si ujasnit několik pojmů. Emise jsou látky, které se uvolňují do ovzduší při spalování fosilních paliv. Mezi nejznámější patří oxid uhličitý (CO2), oxidy dusíku (NOx) a pevné částice (PM). Uhlíková stopa pak představuje celkové množství emisí CO2, které jsou výsledkem lidských aktivit, a to včetně cestování.

Množství uvolněných emisí má přímý vliv na kvalitu ovzduší a zdraví lidí, zvířat a stav přírody jako takové. Jak nejspíš víte, zvýšené koncentrace CO2 přispívají ke globálnímu oteplování a změně klimatu. Proto je klíčové emise sledovat a snažit se je snižovat nejen u dopravních aktivit.

Čtěte také: Knihy o cestování v čase

Srovnání ekologického dopadu nejčastějších dopravních prostředků

Vlaky

Vlaky jsou v oblasti cestování, zvlášť toho dálkového, jednou z nejvíc šetrných možností. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) produkují vlaky přibližně 14 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, což je výrazně méně než u ostatních dopravních prostředků.

Jedním z důvodů nízkých emisí vlaků je jejich elektrifikace. Mnoho evropských zemí investuje do elektrických železnic, což znamená, že vlaky mohou být poháněny elektřinou z obnovitelných zdrojů. Dalším ekologickým aspektem je kapacita vlaků. Vlak může přepravit velký počet cestujících najednou, což snižuje emise na jednotlivé cestující. Moderní vlaky také využívají technologie, jako je rekuperace brzdné energie, která umožňuje vracet energii zpět do sítě a dále snižovat spotřebu energie.

Další příklady zvyšování efektivity vlakové dopravy zahrnují použití lehkých materiálů při stavbě vlakových souprav a zlepšení aerodynamiky, což snižuje spotřebu energie.

Autobusy

Autobusová doprava představuje další relativně ekologický způsob cestování, zejména pokud jde o městskou a příměstskou dopravu. Emise autobusů jsou vyšší než u vlaků, ale stále nižší než u osobních automobilů. Průměrné emise autobusu činí přibližně 68 gramů CO2 na kilometr a cestujícího.

Mnoho měst se snaží modernizovat své autobusové flotily a přecházet na ekologičtější technologie. Například Londýn plánuje do roku 2037 své autobusy kompletně elektrifikovat. Elektrické autobusy mají nulové emise výfukových plynů, což výrazně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve městech.

Čtěte také: Od polního letiště k modernímu

Dalším trendem je využívání hybridních autobusů, které kombinují spalovací motor s elektrickým pohonem. Tyto autobusy jsou schopny snižovat spotřebu paliva a emise až o 30 % ve srovnání s autobusy s tradičními dieselovými motory. Hezkým příkladem udržitelné městské dopravy je díky svému zaměření na ekologické inovace například Ostrava. Dopravní podnik Ostrava (DPO) postupně zavádí elektrobusy i hybridní autobusy. V plánu byly dokonce i autobusy vodíkové, ale tendr se v roce 2024 odložil. Kromě modernizace vozového parku město investuje i do infrastruktury pro nabíjení a plnění těchto ekologických autobusů.

Letadla

Letecká doprava je z ekologického hlediska největší výzvou, protože produkují opravdu značné množství emisí, což z nich činí nejméně ekologický dopravní prostředek. Průměrné emise letadla dosahují přibližně 285 gramů CO2 na kilometr a cestujícího a i přes vysoké emise letecká doprava neustále roste. Letecké společnosti sice zavádějí novější, šetrnější modely letadel, ale i přes tento fakt je v provozu stále velké množství starší modelů.

Letecké společnosti a výrobci letadel se neustále snaží zlepšovat účinnost motorů, což vede k nižším emisím a snížení uhlíkové stopy. Například moderní letadla, jako je Airbus A320neo, mají oproti starším modelům, jako je Airbus A320ceo, výrazně lepší palivovou účinnost. A320neo využívá nové generace motorů a vylepšené aerodynamické vlastnosti, což umožňuje snížení spotřeby paliva až o 20 % ve srovnání s předchozím modelem. To vede ke snížení emisí CO2 na kilometr a cestujícího. Zatímco starší modely, jako je A320ceo, produkují přibližně 101 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, A320neo snižuje tuto hodnotu na přibližně 85 gramů CO2 na kilometr a cestujícího.

Dalším trendem je vývoj elektrických letadel. Například společnost Airbus plánuje do roku 2035 představit první komerční letadlo s nulovými emisemi. I když je projekt stále ve fázi vývoje, elektrická letadla mají potenciál výrazně snížit ekologický dopad letecké dopravy.

Auta

Automobilová doprava je nejrozšířenějším způsobem cestování, avšak její ekologické dopady jsou značné. Emise automobilů se liší podle typu pohonu. Benzinové a naftové automobily produkují přibližně 192 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, zatímco hybridní vozy produkují asi 110 gramů CO2 na kilometr. Elektromobily mají potenciál výrazně snížit emise, protože jejich provoz neprodukuje žádné výfukové plyny. Nicméně ekologický dopad elektrických aut závisí na zdroji energie, kterou se nabíjí. Pokud jde o elektřinu vyrobenou z fosilních paliv, je jejich uhlíková stopa stále značná. Naopak, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, mohou být elektrická auta velmi ekologická.

Čtěte také: Změny klimatu a létání

Další ekologickou výhodou elektrických aut je jejich energetická účinnost. Elektrické motory jsou výrazně účinnější než spalovací motory, což znamená, že pro stejný výkon spotřebují méně energie. Například Tesly a další moderní elektromobily mají dojezd na jedno nabití až 600 km, což z nich činí velmi atraktivní volbu pro dlouhé cesty.

Každopádně elektromobily jsou v současnosti velmi diskutovaným tématem, zejména v kontextu Evropské unie a jejího ambiciózního Green Dealu, který se zaměřuje na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Přestože elektrická vozidla nabízejí řadu ekologických výhod, jejich pořizovací cena je pro mnoho občanů České republiky stále vysoká. Mezi další nevýhody patří omezená síť nabíjecích stanic, delší doba nabíjení ve srovnání s tankováním benzínu nebo nafty a omezený dojezd, který může být problémem pro delší cesty. Na druhou stranu, elektromobily nabízejí nižší provozní náklady, tišší provoz a možnost využití různých státních dotací a pobídek na podporu ekologické dopravy.

Důležité je ovšem také zvážit další faktory, jako je energetická náročnost výroby jednotlivých dopravních prostředků a jejich likvidace až doslouží. I přes čísla uvedená v tabulce mají letadla jako celek větší ekologický dopad než benzínová auta, zejména kvůli vysokým emisím na kratší vzdálenosti a při vzletu a přistání. Starší modely letadel, jako je Boeing 747-400, mají velmi vysoké emise CO2 na kilometr a cestujícího. Modernější letadla jako A320neo sice produkují méně emisí, ale stále jsou emise z letecké dopravy celkově vysoké kvůli frekvenci letů a spotřebě paliva. Benzínová auta mají naopak konstantní vysoké emise, ale jejich dopad se často rozděluje na kratší cesty s menší spotřebou na cestujícího.

Železniční doprava a výzvy pro udržitelnou mobilitu

Železniční doprava, přestože má potenciál být klíčovým prvkem ekologické mobility, čelí značným výzvám, které brání dosažení ambiciózních cílů spojených s politickým závazkem na ekologickou a udržitelnou dopravu. Silnice a železnice, dva hlavní přepravní módy, existovaly vždy, pouze v čase se měnil jejich poměr a ani v budoucnosti se toto uspořádání nezmění. Nicméně oproti dobám minulým, kdy o volbě druhu přepravy rozhodovaly hlavně pragmatické argumenty, cena a rychlost, do hry dnes vstupuje další, neméně důležitý faktor. Tím se stala politika, tlak na udržitelnost ve všech oblastech lidské činnosti.

Objem emisí v odvětví těžkých vozidel se od roku 2014 stále zvyšuje, především v důsledku rostoucí poptávky po silniční dopravě, přičemž drtivá většina těžkých vozidel v EU (99 procent) je v současné době poháněna spalovacími motory na fosilní paliva. Do budoucna se navíc předpokládá, že výkony v nákladní dopravě vzrostou do roku 2030 přibližně o 25 procent. Jak z tohoto začarovaného kruhu ven?

Současná politická doktrína říká, že cestou k řešení bude mimo jiné zvýšení železniční nákladní dopravy o 50 procent do roku 2030. Udržitelná nákladní doprava musí být multimodální: měla by spojovat silné stránky jednotlivých druhů dopravy, jako je environmentální výhodnost a úspory energie na tkm železniční dopravy, s flexibilitou silniční dopravy.

Konkurenceschopnost železnice - je to vůbec reálné? Bohužel, za současného stavu patrně ne, což je možné demonstrovat třeba na současném stavu objednávání tras a sestavování jízdních řádů pro železniční nákladní dopravu. Nákladní auto vyjede kdykoliv a kamkoliv, automaticky se předpokládá, že vždy je dostupná příslušná infrastruktura, o kterou se postará stát, respektive jím pověřené instituce. Opačně, železniční dopravce musí v dubnu oznámit, jaké vlaky a objemy plánuje vozit v následujícím roce, a když vše dobře dopadne, dostane tyto trasy také potvrzené.

Emisní kalkulačky: Jak fungují a jak jim věřit?

S kalkulačkami, kterými si můžete vypočítat emisní bilanci své cesty letadlem, si užijete spoustu zábavy. Zvlášť, když jeden a ten samý let necháte přepočítat různými kalkulátory. Ten experiment jsem pro jistotu provedl za vás. Co nejjednodušeji, tedy z Prahy na londýnské Heathrow, v ekonomické třídě, jednosměrně. A nestačil jsem se divit.

Kalkulátory zkrátka přesnou míru emisní zátěže neodráží. Neodráží, protože objektivně ani nemohou. Proč? Upozorňují v něm například na to, že většina těch kalkulaček počítá jen uhlíkovou stopou, tedy jen část klimatického dopadu letectví. Lepší kalkulátory přemýšlí v ekvivalentech oxidu uhličitého (psáno jako CO₂e). Což je metrika, která převádí dopad jiných skleníkových plynů, například metanu, na ekvivalent CO2 pomocí vědecky dostupných dat o jejich „oteplovacím“ potenciálu.

Prakticky žádný internetový kalkulátor přitom nepracuje s dopady letectví mimo rámec emisí. Přitom letadla ovlivňují klima i prostřednictvím oxidů dusíku, vodní páry a kondenzačních stop. Tyto efekty fungují jako deka, která odráží teplo zpět na Zem. Ani pilot před odletem netuší, nebude-li trasa v důsledku podmínek na trase o 4-15 procent delší.

Abychom učinili pravdě za dost - konzultováno s odborníky a přechroustáno do strohých čísel - ten realistický střední odhad pro jednosměrnou trasu Praha-Londýn by měl být asi 140 kilogramů CO2, a v případě CO₂e pak přibližně 190 kilogramů.

Jak snižovat emise z dopravy?

• Vyberte si pro každou cestu ten nejúčinnější a nejekologičtější způsob dopravy.
• Na krátké vzdálenosti choďte pěšky nebo jezděte na kole.
• Využívejte veřejnou dopravu.
• Pokud se rozhodnete použít automobil, snažte se jej maximálně využít (svést souseda, stopaře apod.).
• Při cestě z města do města jezděte vlakem.
• Než si koupíte do rodiny nové auto, zjistěte si informace o jeho spotřebě a emisích. Menší auto má zpravidla menší emise.

Volba mezi dopravními prostředky pro daleké cestování představuje často prubířský kámen naší snahy o ekologicky příznivé chování. U dopravy se můžeme zamyslet nad několika věcmi: emisemi znečišťujících látek, hlukem nebo rozsáhlostí infrastruktury, která zabírá zemědělskou půdu i přírodní oblasti a má vliv na živočichy a rostliny. Dopravním prostředkem se zdaleka nejmenšími dopady na životní prostředí je vlak.

Z výletu po kalkulačkách vyplývá, že vlak do Stockholmu za sebou nechá na pasažéra asi osmkrát menší dopad na klima než letadlo. U auta záleží na jeho obsazenosti, každopádně se však blíží spíše letadlu než vlaku, uvědomíme-li si, že bez našeho rozhodnutí by vůbec nevyjelo, a tak vypouští emise navíc. Připočtěme k tomu velikost a údržbu infrastruktury dálnic, zábor půdy pro obří letiště či hluk v jejich okolí.

tags: #let #letadlem #vs #autobus #uspora #emisi

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana volně žijících ptáků
• Kariérní možnosti po studiu Environmentalní biologie
• Zdravotní rizika masek
• Emise CO2 a jejich vývoj
• Techniky pro přežití v divočině