Letiště Ruzyně: Od trávy ke světovému vzdušnému přístavu

Tvrz, dvůr, a nakonec malá vesnička pod úbočím Bílé hory s letohrádkem Hvězda: tak vypadala Ruzyně v minulých staletích. V roce 1900 tu žilo 1142 lidí a až do roku 1960 byla samostatnou obcí. Když se ten rok připojila k Praze, už měla téměř šest tisíc obyvatel, a hlavně na pláni severozápadně od obce se už rozkládalo prosperující letiště.

Historie a vývoj letiště

O stavbě nového letiště se rozhodlo v roce 1929, kdy už kapacita dosavadního mezinárodního letiště v Praze-Kbelích přestávala stačit. Stavět se začalo v červenci 1932, a protože to bylo v době velké hospodářské krize, kvůli snížení nezaměstnanosti se používalo co nejméně strojů a mechanizace. Letiště bylo dokončeno 1. března 1937 a zahraniční odborníci je vzápětí označili za jedno z nejlepších v Evropě.

Moderní a nadčasová odbavovací hala, postavena podle projektu architekta Kamila Roškota, se rovněž stala vzorem pro další letiště, budovaná po celé Evropě. Horší to bylo s celkovým projektem, kde se ve výběrovém řízení sice sešlo 25 návrhů, ale porota nakonec žádný nevybrala. Výsledek proto byl kombinací několika navrhovaných řešení.

Ve stejném roce také padlo rozhodnutí o výstavbě nového terminálu (dnešní Terminál 1) a v následujících desetiletích se letištní komplex dál rozrůstal. Jak ale vypadaly jeho začátky?

První let a rané dráhy

Snídaně v trávě - tak bychom dnes mohli s lehkou nadsázkou označit první let, který do Ruzyně zamířil. První letadlo, které na novém letišti přistálo 5. dubna 1937 v devět hodin ráno, byl letoun Douglas DC-2 na lince z Piešťan do Prahy s mezipřistáním ve Zlíně a v Brně. O hodinu později v Ruzyni přistál první mezinárodní let z Vídně do Berlína, který měl mezipřistání v Praze.

Čtěte také: Knihy o cestování v čase

Při uvedení do provozu sice letiště mělo pět hvězdicovitě umístěných vzletových a přistávacích pásů, ale vesměs na trávě. Výstavba první zpevněné dráhy ale byla kvůli nečekaně rušnému provozu zahájena už koncem roku 1937.

První dráhy na ruzyňském letišti měřily od 900 do 1050 metrů. V roce 1945 byly už všechny zpevněné, a postupně se také prodlužovaly. V současné době se na Letišti Václava Havla Praha používají dvě dráhy: hlavní ranvej, v roce 1982 prodloužená na 3 715 metrů, a vedlejší ranvej.

Ruzyně dnes

V roce 1937 dobový tisk psal o tehdy nově otevřeném letišti v pražské Ruzyni jako o největším a nejmodernějším vzdušném přístavu republiky. Mimochodem, plocha letiště se od té doby rozrostla téměř na desetinásobek: zatímco původní letiště mělo asi 80 hektarů, dnes plocha letiště představuje asi 920 hektarů. Ruzyni využívá přes 50 leteckých společností, které Prahu spojují přímými linkami s více než 130 destinacemi po celém světě.

Zatímco v roce 1937 letiště využilo necelých čtrnáct tisíc cestujících na 24 linkách, v roce 2022 jich odbavilo téměř jedenáct milionů. Letiště v Ruzyni ale patří mezi 40 nejvytíženějších letišť v Evropě a je na hraně své kapacity. Situaci vyřeší jen vybudování nové paralelní dráhy, kdy nová ranvej má sloužit jen pro přistání, stávající hlavní dráha pak jen pro vzlety. S její výstavbou se počítá ve 30. Bonusový dodatek pro stavaře: v místech extrémního namáhání má dráha cementobetonový povrch, v ostatních místech živičný. Ochrannou vrstvu tvoří štěrkopísek, podkladní vrstvy štěrkodrť s cementovou stabilizací, kryt je cementobetonový nebo asfaltobetonový. Celková tloušťka dráhy je přibližně jeden metr.

Současné výzvy

Ruzyňskému letišti chybí velký dopravce, který by létal do nových destinací. Dalším důvodem je výpadek ruského a ukrajinského trhu po rozpoutání Putinovy agrese a úpadek národního dopravce ČSA. Zatímco před koronavirovou pandemií s českou leteckou společností s hlavní základnou na letišti Václava Havla v Praze létalo 2,5 milionu cestujících ročně, v roce 2023 to bylo jen asi 150 tisíc. V říjnu 2024 pak České aerolinie podnikly svůj poslední let. Společnosti zůstalo jen pár letadel a z ČSA se stala jen značka a zastřešující společnost skupiny s majoritním podílem ve Smartwings.

Čtěte také: Letadlem nebo autobusem?

Rekord v cestování Čechů po Česku padl v roce 2022. Zahraničních turistů k nám přijelo skoro stejně jako před deseti lety, ale ačkoli se počty odbavených turistů na Letišti Václava Havla v pražské Ruzyni mohou zdát obrovské, zdaleka se nevrátily na úroveň před koronavirovou pandemií. Podle prognózy ACI Europe se evropská letiště vrátí k předcovidovým hodnotám na přelomu let 2024 a 2025, v případě ruzyňského letiště se ale restart českého letectví dá očekávat až o rok dva později.

Iniciátorem nápadu s přejmenováním ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla Praha byl filmový režisér, scenárista a producent Fero Fenič, který s návrhem přišel krátce po smrti bývalého prezidenta Václava Havla. Petici tehdy podepsalo přes 80 tisíc lidí. Letiště změnilo název 5.

Návštěva letiště

Žádnou cestu za hranice všedních dnů neplánujete a chcete se jen tak podívat na odlétající a přistávající letadla? Využijte vyhlídkové valy nebo vyhlídkové terasy.

Čtěte také: Změny klimatu a létání

tags: #let #letadlem #minulost #priroda #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost a Zero Waste
• Vliv ekologických faktorů na německou energetiku
• Dopady tepelného znečištění vody
• Udržitelné zubní kartáčky
• Celkový ekologický audit