Ekologie a doprava na trase Bratislava - Praha

V současné době se klade stále větší důraz na ekologická témata a udržitelný rozvoj. V souvislosti s tím se objevují iniciativy, které podporují ekologicky šetrnější způsoby dopravy.

Evropské metropole jsou posuzovány z hlediska dopravy, emisí oxidu uhličitého, energie, budov, vody, odpadu a využívání krajiny, kvality ovzduší a strategie v otázkách životního prostředí.

Železniční doprava jako ekologická alternativa

Česká vláda schválila budování rychlého koridoru. Vznikem moderní železniční sítě by se navíc Česko mohlo připojit k projektu východo-západního koridoru, který už aktuálně běží. Cestující by se díky němu měli po kolejích snadno dostat z Paříže až do Bratislavy.

Berlín se chystá přehodnotit svůj dosavadní přístup k plánované vysokorychlostní trati Praha-Drážďany. Dosud ji spolková vláda považovala za investici nižšího významu. „Mám zprávu od německého ministra dopravy pana Dobrindta. Je velká šance zařadit toto spojení do kategorie naléhavých potřeb v německém plánu investic,“ uvedl ministr dopravy.

Modernizace železničního spojení

Železniční spojení do Mnichova nebo Norimberku, které otevírá propojení Čech se západní sítí, je totiž nebývale zastaralé. Bavorský ministerský předseda Horst Seehofer si na setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou už před rokem posteskl, že odpovídá spíš 19. než 21. století; čtyřsetkilometrová trať je totiž z velké části jednokolejná a neelektrifikovaná. Expres Praha-Mnichov musí nejméně třikrát měnit lokomotivu, zatímco přímé spojení Praha-Norimberk již téměř pět let vůbec neexistuje.

Čtěte také: Bratislava a hotely v přírodě

European Green City Index

Na konferenci OSN o klimatu, která se konala v prosinci v Kodani, byly zveřejněny výsledky studie European Green City Index. Výzkum hodnotil vliv třiceti evropských metropolí na životní prostředí a byl realizován britskou Economist Intelligence Unit a sponzorován koncernem Siemens. Nejzelenější metropolí je podle výsledků studie Kodaň, nejmenší počet bodů obdržel ukrajinský Kyjev. Praha se umístila až na 24. příčce.

Vídeň se umístila na čtvrté příčce, v závěsu za skandinávskou trojkou Kodaň, Stockholm, Oslo. Berlín se umístil osmý, Varšava byla šestnáctá a Bratislava dvacátá. Prahu, která obdržela celkem 49,78 bodů ze sta, předběhla i řada dalších zemí bývalého východního bloku.

Kategorie hodnocení

Metropole byly posuzovány z hlediska osmi kategorií: emise oxidu uhličitého, energie, budovy, doprava, voda, odpad a využívání krajiny, kvalita ovzduší a strategie v otázkách životního prostředí. Všechny tyto kategorie měly stejnou váhu a v rámci každé z nich bylo posuzováno několik indikátorů. Těch bylo celkem 30, z toho 16 kvantitativních a 14 kvalitativních.

Jako příklad můžeme uvést kategorii doprava. V jejím rámci byly posuzovány čtyři indikátory: používání jiné než automobilové dopravy (kvantitativní, celková váha 29 %), rozsah sítě neautomobilové dopravy (kvantitativní, 14 %), propagace „zelené“ dopravy (kvalitativní, 29 %) a strategie pro snižování míry přetížení dopravní sítě (kvalitativní, 29 %). Například první z těchto indikátorů, používání jiné než automobilové dopravy, byl měřen jako celkové procento pracující populace cestující do práce hromadnou dopravou, na kole nebo pěšky. Indikátor byl nakonec převeden do stupnice 0 až 10.

Výsledky studie

Ve výzkumu byla například zjištěna silná korelace mezi bohatstvím a celkovým umístěním v žebříčku - devět z deseti nejúspěšnějších měst má HDP na osobu vyšší než 31 000 €. Je zřejmé, že vyšší příjmy umožňují městům vyšší investice do infrastruktury, zelených technologií apod. Jak však ukazuje litevský Vilnius, který zvítězil v kategorii ovzduší, příjmy nerozhodují o všem.

Čtěte také: Bydlení v přírodě: Detailní článek

S tím souvisí i značné rozdíly mezi výsledky západních a východoevropských zemí. Zatímco nejvyšším příčkám dominují skandinávské metropole, z měst bývalého východního bloku se v první polovině žebříčku umístil pouze Vilnius (13. pozice) a Riga (15. pozice). Špatné skóre ostatních měst ovlivnily zmiňované nízké příjmy a také historické zatížení - po čtyřicet let se v těchto zemích nevěnovala ochraně přírody téměř žádná pozornost, nehledě na to, že rychlejším změnám často brání i strnulé byrokratické návyky - pozůstatky z minulých let.

Ve výzkumu se neprojevila jako rozhodující velikost měst. Ačkoli vítězná města jsou spíše menší (a zdá se to být do značné míry logické, protože menší města je např. snazší přejet na kole), města s velikostí nad 3 miliony, jako je Madrid nebo Paříž, se umístila v první polovině žebříčku. Nejúspěšnější z velkých měst byl Berlín, který získal celkově osmou pozici.

Alternativní způsoby dopravy

Pokud si chcete jen tak zaletět po Evropě, třeba na nákupy, na oběd, na rande, na jednání či na cokoli jiného, máte několik možností. Níže uvádíme nejlevnější letenky, které jsme na dané trase našli.

Naše přímé lety z Prahy, Brna a Bratislavy vám ušetří cenný čas a nepříjemné přestupy. Využijte této jedinečné příležitosti a staňte se součástí naší dobrodružné cesty do exotiky.

Čtěte také: Pražské emise: Současnost a budoucnost

tags: #let #z #bratislavy #do #prahy #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Problémy se žlutou kontrolkou motoru?
• Montáž sifonu pro umyvadlo
• Udržitelný rozvoj a odpady
• Neživá příroda - grafomotorika
• Ekologická likvidace odpadu