S blížícím se jarem zaznamenává Ekoporadna Praha nárůst počtu dotazů týkajících se stavebních prací a zvláště stavebního odpadu. Každý objekt jednou dospěje do stavu, kdy potřebuje rekonstrukci. Menší úpravy se týkají spíše poruch a výměny prvků, které zastaraly. Rekonstrukcí je i výměna oken, zateplení podkroví, nebo také kompletní předělávka, jejímž výsledkem je dům vzhledově, dispozičně i technologicky změněn k nepoznání.
Stavebním odpadem se rozumí materiál vzniklý demolicí nebo přestavbou domů, případně užitkových nebo průmyslových objektů, například klasická stavební suť tedy zbytky cihel, omítek a barvy, dřevěné stavební prvky, ať již se jedná o prvky konstrukční (trámy, krovy) nebo funkční (dveřní zárubně, okna). Mezi stavební odpad patří také zbytky rozvodů jednotlivých sítí, tj. dráty a vodovodní a odpadní potrubí.
Stavební a demoliční odpady představují významný zdroj druhotných surovin. O tuto skutečnost se opírá i jeden z cílů Plánu odpadového hospodářství ČR, kterým je využití 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do konce roku 2012. Tento cíl Česká republika bez problémů splnila již v roce 2010, kdy bylo vyprodukováno 15,6 mil. t stavebních a demoličních odpadů.
Ročně se v Česku vyprodukuje až 22 milionů tun stavebního odpadu. Nová vyhláška z roku 2021 o nakládání se stavebním odpadem má za cíl zvýšit míru recyklace stavebních materiálů, zejména kameniva.
Naše legislativa se podrobně věnuje pravidlům nakládání se stavebním odpadem i jeho samotnou recyklací. Pro běžného občana platí, že stavební suť nebo jiný stavební odpad v žádném případě nesmí být odstraňován prostřednictvím běžných kontejnerů určených pro směsný komunální odpad. Likvidaci stavebního odpadu provádějí výhradně sběrné dvory nebo specializované firmy.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
V roce 2008 vydalo Ministerstvo životního prostředí metodický návod pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi. V ideálním případě se doporučuje jednotlivé konstrukční celky staveb opětovně využívat k původnímu účelu.
Pokud toto není možné, doporučuje se odpad mechanicky (fyzikálně) upravit na recyklát a ten dále využít buď jako stavební výrobek, nebo materiálově jako upravený stavební odpad v místě k tomu určenému, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchů postižených lidskou činností.
Recyklace stavebních odpadů je dynamicky se rozvíjející obor. Recyklační linky představují rotační drtiče a třídiče. Při jejich činnosti je nutno minimalizovat hluk a prach. Kmenovými produkty jsou tzv. recykláty (živičný, betonový, cihelný, směs živice, betonu a kameniva, jemné násypné směsi tříděné a netříděné z betonu a cihel, jemné směsi pro antuková a travnatá hřiště).
Stavební a demoliční odpady neupravené do podoby recyklátu nelze využívat na povrchu terénu (s výjimkou odpadu podskupiny 17 05 00 - Zemina vytěžená, kategorie "O"), protože u neupravených stavebních a demoličních odpadů nelze obecně prokázat obsah škodlivin ve vodném výluhu ani v sušině, a tedy je nelze neupravené využívat na povrchu terénu.
Neupravené stavební a demoliční odpady kategorie Ostatní odpad je možné pouze ukládat na skládky jako odpad, který nelze hodnotit na základě jeho vyluhovatelnosti, tj. Jako příklad opětovného použití stavebního odpadu se nabízí vybudování skalky na zahrádce ze starých použitých cihel, nebo stavba dětského pískoviště, případně houpačky ze starých dřevěných trámů ze zbourané kůlny. Opětovným použitím se nerozumí například zarovnání terénu odpadní neupravenou sutí.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Velký pozor je třeba dát zejména na nebezpečné látky, které se mohou ve stavebním odpadu vyskytnout, například eternitové střechy (obsahují azbest), staré barvy, vyjeté motorové oleje apod. Tyto odpady mohou vážně ohrozit nejen životní prostředí, ale především lidské zdraví. Musí být předány do sběrných dvorů.
Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Podle statistik tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů právě stavební materiály, a tak je jejich třídění a recyklace velkou výzvou pro města, obce, firmy i jednotlivce.
Pokud se pouštíte do rekonstrukce, snažte se odpadní materiál průběžně třídit už v průběhu stavebních prací. Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu. Průběžné třídění se vám vyplatí i z finančního hlediska.
Pokud chcete odvézt odpady na skládku nebo svěřit likvidaci profesionální firmě, za vytříděné materiály zpravidla zaplatíte méně. Pokud naopak na jednu hromadu naházíte vše včetně nebezpečného odpadu, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.
Svěříte-li likvidaci stavebního materiálu specializované firmě, zařídí vše potřebné za vás. Postará se o přistavení kontejneru a po jeho naložení odpad odveze a správným způsobem zlikviduje. Odpady ze stavby můžete samozřejmě vytřídit i svépomocí.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Podmínky likvidace stavebního odpadu nejsou u sběrných dvorů jednotné - v některých obcích mohou občané svážet stavební suť zdarma do určitého objemu, jinde zase vždy zaplatí. Než se na sběrný dvůr vydáte, zjistěte si konkrétní pravidla v dané provozovně a poptejte se, jaký typy odpadů přijímají. Sběrné dvory mohou a nemusí přijímat nebezpečné odpady, stejně tak můžou mít specifické požadavky na způsob ukládání.
Některé typy odpadu můžete při rekonstrukci nebo demolici znovu využít pro další stavební práce. Zbytky cihel lze po očištění používat k dalšímu zdění, kameny zase poslouží jako výplň do betonové konstrukce.
Na stavbě můžete opětovně zužitkovat i staré omítky a malty. Potřebovat budete ocelové síto s většími oky (tzv. katr neboli prohazovačku), díky kterému oddělíte jemné částice od hrubých. Ty hrubé pak při stavbě využijete k zásypům, z jemných můžete namíchat novou maltu.
Při stavebních pracích proto vždy přemýšlejte, které typy odpadů dokážete znovu používat. Některé druhy odpadů lze opětovně využívat, jiné recyklovat či přeprodat, další zase patří na skládku nebo k uložení nebezpečného odpadu.
V evropském stavebnictví se využívá zhruba až jedna pětina všech plastů vyrobených v Evropě. Nejpoužívanějším plastem ve stavebnictví je PVC. Plastová okna se už v současné době recyklují. Na základě dlouholetého výzkumu a zkoušek se předpokládá, že staré profily z PVC mohou být recyklovány bez ztráty kvality nejméně osmkrát.
Pěnový polystyren je velmi využívanou stavební izolací (také se označuje EPS). Odhadem jen v Evropě je touto izolací zatepleno přes 200 milionů budov. Ročně si v Evropě zateplíme až 2 miliardy metrů čtverečních (v ČR údajně 14 milionů) s průměrnou tloušťkou desky 20 cm. Zde se jedná o tzv. retardéry hoření. Ty se používají ke snížení hořlavosti materiálu. Jedná se o tzv. hexabromcyklododekan, jednodušeji pak HBCD, jehož přidáním se dosáhne tzv. samozhášecího efektu.
Cirkulární (oběhová) ekonomika je často definována jako koncept, ve kterém neexistuje odpad. Díky systémům recyklace se některý stavební odpad může vrátit do stavebnictví jako surovina, ze které byl zhotoven plnohodnotný výrobek, s cílem, aby byl zbytkový odpad minimalizován.
Podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je požadováno v zásadě ve všech úrovních projektové dokumentace i dokumentace 499/2006 bouracích prací řešení celkového produkovaného množství a popis druhů odpadů.
Původce odpadů je povinen pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů. Stavby je potřeba rozebírat selektivně a zejména s ohledem na další materiálové využití. S cílem umožnit opakované použití a recyklace je potřeba počítat s rozebráním stále širšího množství materiálů např. materiály z lehkých obvodových plášťů, otvorových výplní stavebních konstrukcí tj.
Mezi nejběžnější nebezpečné odpady, které vznikají během stavebních a demoličních prací jsou odpady s obsahem azbestu, dehtu, polychlorovanými bifenyly, olova nebo například izolační materiály obsahující nebezpečné látky. Odstranění nebezpečných odpadů je nutné také z důvodu zabránění poškození recyklovatelných materiálů nebezpečnými látkami.
V rámci stavební činnosti je nutné zaměřit se na snižování emisí prašnosti v souladu se zákonem o ochraně ovzduší a s vydanými Programy zlepšování kvality ovzduší (Opatření k omezování prašnosti ze stavební činnosti).
Povinnost předcházet vzniku odpadů je dána zákonem o odpadech (§ 3), resp. hierarchií odpadového hospodářství. Předcházení vzniku odpadů představují opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek stanou odpadem. opětovného použití (např. Zdaleka největší vliv na množství a složení odpadů ve všech fázích stavby má především fáze plánování (přípravy stavby).
S potenciálními stavebními odpady (s opakovaně použitelnými stavebními výrobky např. Pokud není možné využívat jednotlivé konstrukční celky staveb opětovně k původnímu účelu, doporučuje se odpad mechanicky (fyzikálně) upravit na recyklát (v zařízení k tomu určeném a povoleném příslušným krajským úřadem) a ten dále využít, buď jako stavební výrobek v souladu se zvláštními právními předpisy, nebo materiálově využít jako upravený stavební odpad v místě k tomu určeném jako náhradu primárních surovin, např.
Odpad podskupiny 17 05 - Zemina kategorie ostatní odpad lze mimo místo vzniku (stavbu) využívat na povrchu terénu (zasypávání) v místech k tomu určených a povolených příslušným krajským úřadem, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků v souladu s § 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb.
Nekontaminovaná zemina a jiný přírodní materiál vytěžený během stavební činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen, jsou vyjmuty z působnosti zákona o odpadech (§ 2/1, odst.
Pokud u dřevěných částí staveb není možné jejich opětovné použití nebo materiálové využití (např. opětovné použití trámu, dřevo jako surovina pro výrobu dřevotřískových desek) doporučuje se jejich energetické využití v souladu se zákonem o odpadech a zákonem č. 201/2012 Sb. Jako paliva nemohou být spalovány dřevěné prvky stavby, které mohou obsahovat halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva (např. železniční pražce, krovy) nebo nátěrovými hmotami (např.
Přítomnost obalových materiálů na staveništích by se měla co nejvíc minimalizovat prostřednictvím optimalizace dodavatelského řetězce, například hromadnými dodávkami, dohodami s dodavateli o zpětném odběru obalů atd. Všechen odpad z obalů, který vznikne na staveništi, by se měl v co největší možné míře roztřídit podle druhu (např. na plasty, dřevo, lepenku a kov). Správné přiřazení kódů odpadu k odpadu z obalů je důležité při rozlišování obalů se zbytky obsahu, např. obalů od barev.
Omezení množství vznikajícího nebezpečného odpadu lze dosáhnout např. důsledným vyprázdněním obalů a případně i umožněním vytvrzení nebo vyschnutí zbytků, které zůstaly v obalech. Je nutné zabránit kontaminaci ostatních odpadů odpady nebezpečnými, k čemuž může během demolice dojít v důsledku nevhodného nakládání.
Vyhláška č. 273/2021 Sb. stanovuje podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu. Využívané odpady nesmí:
a) obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci II přílohy č.
b) v případě využití ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně nebo v případě využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci I přílohy č.
c) obsah škodlivin ve výluhu využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 5.2 přílohy č.
d) výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č.
(4) U sedimentů využívaných k zasypávání rozdílně od odstavce 3 nesmí obsah škodlivin překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.4 přílohy č. 5 k této vyhlášce s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů; v takovém případě však nesmí výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č.
(5) Obsah škodlivin podle odstavce 3 písm. a) a c) a odstavce 4 může být překročen, pokud jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, zejména pozaďovým hodnotám škodlivin, a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví. V případě navyšování limitů musí provozovatel zařízení nechat zpracovat hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem jako podklad pro zpracování provozního řádu.
(6) V případě využívání odpadů k zasypávání v jednom místě použití v množství větším než 1000 t musí být pro toto místo použití zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem. Součástí hodnocení rizika musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody.
Při stavebních a demoličních pracích je nutné zajistit:
Do 31. a) je vyroben výhradně z odpadu, který je minerálním inertním materiálem, katalogových čísel 01 01 01, 01 01 02, 01 04 08, 01 04 09, 01 04 13, 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 01 07, 17 05 04, 17 05 08, 19 12 09 nebo 20 02 02 pocházejícího z dřívější stavební konstrukce nebo rostlého terénu, odpadu katalogového čísla 10 13 14 a dále odpadu katalogového čísla 19 12 12, pokud jde o beton získaný z odpadních elektrozařízení ze skupiny 4 podle přílohy č.
2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. zemní těleso pozemních komunikací prováděné v souladu s technickou normou ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací ze dne 1.
c) obsah škodlivin v sušině nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty podle sloupce II tabulky č. 5.1 přílohy č.
d) výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy nepřekročí limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II v příloze č.
c) výčet způsobů použití podle odstavce 2 písm. g) protokol o provedeném vzorkování a protokol o laboratorních zkouškách, na základě kterých bylo ověřeno splnění podmínek podle odstavce 2 písm.
Příloha č. - elektrické součásti a zařízení obsahující škodlivé látky (např.
Ekologické nakládání se stavebním odpadem, zejména při stavbě oken, je klíčové pro ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Dodržování legislativy, třídění odpadu a recyklace materiálů jsou základní kroky k minimalizaci negativních dopadů na naši planetu.
tags: #odpad #při #stavbě #oken