Český ráj: Skála z pohádky

Podzim. Pro většinu lidí méně oblíbená část roku, kdy začíná být počasí chladnější, je čas si obléct kabát a uvařit teplý čaj. Je to ale i čas, kdy se krajina díky listům v barvách oranžové, žluté a hnědé stává čarovnou a romantickou. Je milé vyrazit v těchto podzimních dnech na nějaký výlet nebo menší procházku. A v Českém ráji to platí dvojnásob.

„Pro nás, pro které není příjemné podnikat výlet v letních vedrech, je právě chladnější podzimní počasí tím pravým pro návštěvu všemi barvami hrajícího Českého ráje. Navíc je výhodou, že už nepotkáte tolik lidí, jako v létě,“ říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Skalní města a hrady Českého ráje

Skalní města na podzim mají svoje neochvějné kouzlo. Kromě všeobecně známého Hruboskalska, Prachovských skal či Příhrazských skal zvou návštěvníky též menší skalní města, jakými jsou Besedické skály, Klokočské či Betlémské skály nebo třeba Drábovna u Malé Skály.

Kromě skalních měst lze doporučit zříceniny hradů Zbirohy, Kozlov, Pařez nebo Frýdštejn, která je otevřena do konce října. Když se to vše spojí s výletem po Vranovském hřebeni až na Malou Skálu, mají turisté Maloskalsko jako na dlani. Cestou navíc projdou kamennou bránou Pantheonu, která provede s nadsázkou do pohádky jménem Český ráj.

O kousek dál, v Železném Brodě, je možné si vyzvednout hrací kartu a projít se se po bižuterních a sklářských firmách v rámci Putování Skřítka Střípka. Těm, které sklo tolik neoslovuje, nabízí svou expozici Muzeum socialistických vozů. Podzim je také nejhezčím obdobím pro návštěvu Riegrovy stezky.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Oblíbené lokality a jejich skvosty

Hruboskalsko, Příhrazské a Prachovské skály. Do těchto populárních oblastí v Českém ráji míří každoročně davy návštěvníků. „Výlety do skal jsou zvlášť pro rodiny s dětmi velkým dobrodružstvím. Jedná se doslova o průzkum, protože co chvíli se objevují na nejrůznější tvary skal a tajemná zákoutí. Tady si na své přijde každý. Zatímco děti budou uneseny ze skalního bludiště, těm odrostlejším učarují vyhlídky do maloskalského údolí.

Na západním svahu vrchu se vysoko nad údolím Jizery tyčí skalní skupina Chléviště, na jižním svahu skalní bludiště Kalich. Nevelké pískovcové skalní město se nalézá na modré turistické značce na výšině Bor nedaleko Rovenska pod Troskami. Jedná se o skupinu skal s neobvykle strukturovanými stěnami s množstvím převisů a skalních oken. Právě roztodivné skalní útvary, jakými jsou Želva, Kniha nebo přírodní památka Borecká kaskáda jsou místy, kam se každý rád vrátí.

Drábovna

Drábovna se vyskytuje hned ve dvojí podobě. Ta první představuje menší pískovcové skalní město, ležící na pravém břehu Jizery mezi Malou Skálou a Vranovským údolím, kterému se také říká Skály nad Záborčím. Nalézá se zde archeologické naleziště z mladší doby kamenné a skromné zbytky středověkého hradu. Vrcholová plošina je rozdělena divokými roklemi do několika částí. Mezi nejzajímavější rokle patří Vondrova, Foukané díry, Přední a Zadní Kostel a Varta.

Druhá Drábovna je součástí Měsíčního údolí, kaňonu tvořeného dvěma sbíhajícími se pískovcovými hranami na západním svahu Kozákova. Drábovna byla pravděpodobně hláskou, odkud strážný varoval před přicházejícími nepřátelskými armádami. Tyto skály se vypínají nedaleko zříceniny hradu Rotštejn, známého z pohádky S čerty nejsou žerty.

Klokočské skály a Suché skály

Plošina nad malou obcí Klokočí je zakončená strmým skalním pásem. Skalní stěna je asi 1600 m dlouhá, místy rozčleněná do izolovaných skalních věží a rozsedlin. Ty jsou známé jako Klokočské průchody. Ve středověku tudy vedla stará kupecká slezská cesta a dodnes lze ve skalách spatřit kupecké značky. Ve vlastní skalní stěně vzniklo skoro 300 jeskynních dutin.

Čtěte také: Životní prostředí Libereckého kraje

Sušky nebo České Dolomity. Tak se říká Suchým skalám, které z dálky připomínají varhany nebo dračí hřbet a vytváří charakteristickou siluetu krajiny Maloskalska. Jsou oblíbené hlavně mezi horolezci.

Český ráj jako filmové plátno

Český ráj filmaři prostě milují - je zde všechno, co ve správné pohádce nesmí chybět: malebné domečky lidové architektury, tajemná zákoutí divokých skal, honosné zámky i starobylé hrady. Jedním z nejoblíbenějších turistických míst jsou Prachovské skály. Až budete procházet Císařskou chodbou, vzpomeňte si na filmové zpracování pohádky Malá mořská víla (1976).

Nezapomenutelnou klasickou pohádkou je Princ Bajaja (1971). Ten „působil“ hlavně v oblasti Hruboskalského skalního města. Hlavní scény s mluvícím koněm se odehrávají pod skalním převisem Adamovo lože, kde také princ odpočívá po souboji s drakem nebo Černým rytířem. Na svých cestách se Bajaja umývá u rybníku Věžák.

Lyrickou pohádku O Janovi a podivuhodném příteli (1990) natáčely filmové štáby na Malé Skále a v Suchých skalách. Místo, kam letí princezna Agnes na koni poznáte od autobusové zastávky na křižovatce Prosíčka i ve skalách u zříceniny hradu Vranova.

V severozápadní části Českého ráje nad obcí Boseň najdete hrad Valečov, který byl postaven na počátku 14. století na pískovcové skále jako skalní hrad. Na Valečově se natáčela pohádka Lotrando a Zubejda (1996). V předhradí se nacházejí volně přístupné skalní světničky, které posloužily jako domov zbojníků Lotrandovy bandy anebo coby příbytek podivínského mužíka v pohádce RumplCimprCampr (1997).

Čtěte také: Liberecký kraj – chráněná příroda

Valečov se mihne i v pohádce Dešťová víla (2010), avšak hlavní pozornost je v této pohádce věnovaná Příhrazským skalám. Právě se se dostane vesnická dívka Květuška v podání Vicy Kerekes, když se vydá do světa za Dešťovou vílou. Projde Studeným průchodem a po Zlaté stezce Českým rájem jde směrem k Drábským světničkám.

Pozornost filmařů si získala i Malá skála - zdejší skvost lidové architektury, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, připomene již zmíněnou pohádku Rumplcimprcampr. A když už zde budete, co takhle vystoupat na nedalekou zříceninu hradu Frýdštejn?

Pomyslnou Mekkou filmařů v Českém ráji je Vesec u Sobotky. Jedná se o vesnickou památkovou rezervaci s osmadvaceti domy, která je unikátním komplexem stavení z 18. a 19. století. Z důvodu častého natáčení zde dokonce obec zakopala elektrické vedení do země. Místní hasičskou zbrojnici s rybníčkem a blízkým "obchůdkem" si každý pamatuje z komedie Jak dostat tatínka do polepšovny (1978).

Vzpomenete si na hasičskou stříkačku jménem Máňa, co se na každé soutěži umístí tak, že je naprosto poslední? Také slavná Máňa projíždí právě Vescem. A nadohled odsud je mnoho dalších míst z filmu! Tak například na hrázi rybníka Vidlák vznikla nezapomenutelná scéna, kterak se pošťák Fanda na babetě v podání Petra Nárožného lekne vodníka jedoucího na kole a sjede i s motocyklem do rybníka.

Další rybník, Věžák, se objeví u dědovy chaloupky, ze které mamince v podání Jany Preissové „přechází zrak“. Do Vesce to měl odtud malý Vašek na kole 7 km. A skála Dračí zub, který Vašek s Lubošem hrdinně zdolali a maminku kvůli tomu málem ranila mrtvice?

Po stopách Járy Cimrmana a dalších pohádek

Pokud patříte k obdivovatelům důmyslného vynálezce a všeuměla Járy Cimrmana, musíte do filmového Liptákova! Slavnou vesničkou, kde prý - kromě jiných obcí - Jára Cimrman na stará kolena také uléhal a spal, se v životopisném snímku Jára Cimrman ležící, spící (1983) stal také již zmiňovaný Vesec u Sobotky. Za obecnou školu sloužilo stavení čp.7 a muzeum peří najdete pod číslem 19. Vedle filmu o zneuznaném géniovi se tu ostatně natáčelo i poetické Léto (1948) podle předlohy Fráni Šrámka nebo Díky za každé nové ráno podle scénáře Haliny Pawlowské (1994).

Po stopách pohádky S čerty nejsou žerty (1984) se vydejte do Vesce - právě sem si pro Petra Máchala přišli vojáci a zlý generál. Roubené stavení č. 18 představovalo obydlí babičky Anny Máchalové. Z Vesce se vydejte po modré turistické trase údolím Plakánek. Po dvou kilometrech narazíte na rozcestník, zde jděte vlevo po modré a červené. Po kilometru se přímo před vámi, naproti rybníku, vyloupne mlýn Petra Máchala (soukromý a nepřístupný).

Hrad Kost je typický tím, že jako jeden z mála neční do kraje na vysoké skále, nýbrž je ukryt mezi kopci. Na nádvoří se nachází zamřížované okno, za kterým byl Petr Máchal uvězněn a u kterého zpívala Adélka píseň Petře Petříčku, chlapče rozmilý... Jinak se na hradě Kosti natáčely pohádky O ztracené lásce (2002) a O ztraceném princi (2008) i horor Hannibal - Zrození (2007).

Kopicův statek si zahrál v následujících pohádkách a filmech: Nesmrtelná teta (1993), Princ a Večernice (1978), Princ Bajaja (1971), O ztracené lásce (2002) a Prima sezóna (1994).

Zámek Sychrov s přilehlým anglickým parkem také láká filmaře. Natáčela se tu mimo jiné oblíbená pohádka Zlatovláska (1973), Kočičí princ (1978), Nesmrtelná teta (1993), Zlatá nitka (2006) či Nejkrásnější hádanka (2008). Z filmů a seriálů se na Sychrově točila detektivní komedie Záhada zlatého servisu (1986) s Rudolfem Hrušínským, Bolkem Polívkou, komedie z prostředí odtučňovacího ústavu Sedm hladových (1987), epizoda ze seriálu Dobrodružství kriminalistiky - Střela s Hanou Maciuchovou a Vlastimilem Brodským (1988), válečné drama Tmavomodrý svět (2000) nebo ruský film Tři mušketýři (2013).

Mezi známé klasiky patří i Tajemství hradu v Karpatech (1981), které bylo natáčeno mimo jiné v arboretu Bukovina.

Další zajímavosti Českého ráje

Kdo by neznal monumentální siluetu Trosek, jednu z dominant Českého ráje. A přesto - věděli jste, že pod Pannou a Babou existují dosud neprobádané tajemné chodby ukrývající ve svém nitru ještě záhadnější obsah?

Jižně od Malé Skály se rozkládá přírodní rezervace Klokočské skály. Zlatá stezka spojuje nejkrásnější a nejvýznamnější místa Českého ráje. Vine se v celkové délce 119 km krajinou od Mladé Boleslavi do Jičína, překonává údolí, skalní města, vrchy, potoky, ale i středověké hrady a borové lesy.

Valdštejn je nejstarší hrad Českého ráje. Pro svoji malebnou polohu v pískovcových skalách se stal také druhou nejstarší zpřístupněnou památkou v Čechách. Hrad Kost je sevřen v malebné kotlině. Údolí Plakánek a Prokopské údolí jsou vroubeny pískovcovými skalami a opředené pověstmi. Zvlášť údolí Plakánek podnítilo díky svému názvu mnoho kronikářů k psaní neuvěřitelných příběhů.

Typická a vzácně dochovaná ukázka formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Charakteristickou siluetu krajiny v oblasti Malé Skály tvoří Suché skály. Tento atraktivní skalní hřeben z pevného pískovce vyčnívá vysoko nad les a zdálky tak připomíná varhany nebo dračí hřbet.

Mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji se nachází oblast zvaná jako Hruboskalské skalní město. Pověstmi opředené skalní město nabízí nevšední zážitky pro horolezce i laiky na více než 400 věžích, jejichž nejvyšší dosahuje až do výše 50 metrů.

Na východ od vrchu Mužského se rozkládá pískovcové skalní město Příhrazské skály. Tato přírodní rezervace je tvořena stejně jako okolní skalní města pískovcovými skalami a úzkými roklemi se strmými svahy.

Mariánská vyhlídka je jednou z nejproslulejších a nejnavštěvovanějších v Českém ráji. Nabízí známé pohlednicové panorama Hrubé Skály, Trosek a Kozákova. Rybník se nachází při silnici z Troskovic k Hrubé skále. Nachází se zde přírodní rezervace Rašeliniště Vidlák.

Asi 8 km od Turnova, na Malé Skále, se na strmém útesu nad řekou Jizerou tyčí skalní hrad Vranov, dnes známý spíše jako Pantheon. S délkou téměř 400 metrů je považován za nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách. Jedním z nejzachovalejších, nejvýznamnějších a zároveň posledních středověkých hradů v České republice je hrad Kost.

Arboretum na Bukovině se nachází v samém srdci Hruboskalska. Jedná se o jednou z prvních pokusných ploch na pěstování severoamerických dřevin ve střední Evropě. Nejznámější částí Českého ráje jsou bezpochyby Prachovské skály, ráj pro horolezce. Toto skalní město leží 7 km severozápadně od města Jičín.

Devět kilometrů severovýchodně od Turnova, směrem ke strážní hoře Českého ráje Kozákovu, až na samém okraji přírodní rezervace Klokočské skály, leží zřícenina hradu Rotštejn. Věžické údolí patří k nejmalebnějším místům Českého ráje. Přírodní skalní útvar Studený průchod se nachází v Příhrazských skalách 2 km jižně od Březiny. Jedná se o dlouhou puklinu ve skále, na jejímž vrcholu stála v roce 1866 rakouská dělostřelecká baterie.

Jedním ze tří hradů na Jablonecku je zřícenina hradu Frýdštejn, která je nejsevernější hradní zříceninou v kraji. CHKO Český ráj byla založena v roce 1955 a rozprostírá se na 181 km2. Jde o nejstarší chráněnou krajinu tohoto typu na našem území. Český ráj tvoří převážně pískovcové skály a skalní města. Mezi nejznámější skály v Českém ráji patří zajisté Prachovské skály. Některé skalní útvary sahají do výšky až 40 metrů.

Drábské světničky byly často brány jako nejkrásnější místo v Českém ráji. Z vrcholu byl nádherný výhled do nížin kolem řeky Jizery a při procházení jednotlivých světniček jste se mohli cítit jako v nějaké loupežnické pohádce. U loupežníků ještě chvíli zůstaneme. Přesuneme se do Jičína, kde v domku pod Valdickou bránou zažijete setkání s loupežníkem Rumcajsem a jeho rodinou.

Hrad Trosky se nachází jen 17 km od Jičína. Hrad byl postaven ve 14. století v gotickém stylu a stal se jedním ze symbolů Českého ráje. Z hradních věží Baba a Panna se vám naskytne krásný výhled na zdejší malebnou krajinu. Proč se věže jmenují Baba a Panna? Dalším hradem v Českém ráji, který stojí za návštěvu je hrad Kost. Stejně jako Trosky je hrad Kost postaven v gotickém stylu. Celému hradu dominuje mohutná hradní věž. Hrad prošel v letech 2019 až 2021 rozsáhlou rekonstrukcí a patří k nejzachovalejším středověkým hradům na našem území.

V Klokočských skalách kousek od Turnova narazíte na filmové místo - zříceninu hradu Rotštejn a bránu do pekla ze známé pohádky S čerty nejsou žerty. Nedaleko odtud se nachází Vesec u Sobotky, jedna z nejstarších českých vsí založená již v 11. nebo 12. století.

Na tomto vrcholu se nachází vyhlídka Václava Čtvrtka, ze které je báječný výhled směrem na jih - na Veliš, Zebín, Jičín a dále na kolínskou rovinu. Na východní straně jsou vidět zbytky hradu Brada a na západně Prachov. Krkavčí skála je vyhlídkovým bodem, který skýtá nádherný výhled do romantického jizerského kaňonu. Toto oblíbené vyhlídkové místo bylo zpřístupněno a opatřeno kovovým zábradlím již před více než 100 lety.

Impozantní vyhlídka se nachází na konci vranovského hřebene a nabízí krásné výhledy na Maloskalsko, zejména pohled na Suché skály. Zdejší chata Na Krásné Vyhlídce dělá čest svému jménu. Pohled odsud z výšky na Český ráj s rybníkem Žabakor je nádherný.

tags: #liberecky #kraj #cesky #raj #skala #z

Oblíbené příspěvky:

• Kávové kapsle a životní prostředí
• Klimatická změna a byznys
• Vliv krmení ryb na kvalitu vody
• 100 Kč Alois Rašín
• Rychlost a znečištění ovzduší