Nakládání s odpady a údržba zeleně v Praze 8

11.03.2026

V úvodu mi dovolte poděkovat především obyvatelům Bohnic, kteří museli strpět různá omezení v souvislosti s mistrovstvím světa v sobalu. Jednalo se o událost světových parametrů, a takové akce zkrátka od každého z nás chtějí trochu tolerance a velkorysosti. Šampionát byl úspěšný i díky vám.

Naopak tolerance a velkorysost mi již opravdu došla v případě TSK, organizace zřízené magistrátem, která má na starosti městské komunikace a zeleň. Již v zimě silně pokulhávala v úklidu sněhu a ledu, nyní máme po celé Praze problémy s nese-káním zeleně, a to hlavně u silnic a chodníků.

Proto jsem na magistrát i TSK odeslal velmi důrazný dopis, ve kterém požaduji naprosto jiný přístup a důslednou údržbu městské zeleně. Schovávání se za „klimatickou nouzi“ nemůže znamenat, že podél silnic vyroste metrový plevel. Ten například v okolí přechodů pro chodce vytváří nebezpečné situace, a to především pro naše děti. S tím se jako otec, občan a starosta smířit nemohu a nechci.

Problém měst je ve vzniku tepelných ostrovů, tj. míst, kde se drží vyšší teplota oproti okolí a neklesá ani v noci. Města nemají moc možností, jak s tím-to fenoménem bojovat. Jediným, ale za to opravdu účinným prostředkem je výsadba stromů. Ty vytvářejí stín, zachycují prach a do svého okolí vypouště-jí vlhkost. Pomáhají i zelené střechy. Mají podobný efekt jako stromy, ale současně jsou i dlou-hodobě ekonomicky výhodné, protože fungují jako tepelná izolace domu.

Dalším podpůr-ným prostředkem jsou ozeleně-né fasády budov. Propustné povrchy chodníků a cest, tedy dlažba místo asfaltu, už pak jsou jen drobným doplněním celé mozaiky.

Čtěte také: Vývoj lidové strany

Každá kapka vody, která nepři-jde nazmar, a každý kousek zeleně, který je zachován či nově vysázen, pomáhá v boji proti klimatickým změnám, zvlášť ve městech. To není fáma, ale holý fakt, který je třeba brát v potaz. Způsobů jak pomoci je hned několik. Vezmeme to od té nejzá-kladnější, a tou je osvěta ve školách. Naše generace je zvyklá mít vody dostatek. Naše budoucí generace už bude muset daleko ví...

Rozšiřme místa pro vsakování vody, aby se v době veder mohla odpařovat, a tím ochlazovat okolí. Parkovištím, hřištím, náměstím a vnitroblo-kům to jistě přijde vhod. Rozšiř-me také zelené plochy i na střechy a stěny budov a vysá-zejme nové stromy a keře. Za-chytávejme dešťovou vodu do nádrží, a ne do kanalizace, a ná-sledně ji postupně vypouštějme do přilehlé zeleně a dalších propustných povrchů. Pro zvýšení komfortu lidí v době veder zajistěme více pítek do ulic.

Praha 8 je srostlá z čtvrtí růz-ných tváří - blokového města, průmyslové periferie, vilových čtvrtí, velkorysých sídlišť, roz-lehlých přírodních ploch a také různých „území nikoho“. Už z toho vyplývá, že jednoduchá odpověď neexistuje. To však neznamená, že máme na výzvy, které přináší klimatická změna, rezignovat. Naopak, začít může-me koneckonců každý sám u sebe - snižováním vlastní spotřeby a celkově větší ohledu-plností k přírodě. Veřejná správa má ale v ruce silnější nástroje. Může trvat na zadržování srážek v rámci všech nových staveb a komunikací. Může naplánovat zasakování dešťové vody v parcích nebo tvorbu vodních ploch. Může trvat na používání odrazných střešních krytin.

Samospráva by mohla mluvit i do toho, jak se hospoda-ří na polích, která spravuje, co se na nich pěstuje a čím hnojí. Toto vše by určitě klima vylepšilo, i když za delší dobu.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a Libor Šamánek

Čtěte také: Libor, OSSA, Pohledávky a Odpady

tags: #libor #ossa #nakladani #s #odpady #clanky