Transformace Československé strany lidové (ČSL) v KDU-ČSL a hrozby pro současnou politiku


04.03.2026

V období socialistického zřízení byla Československá strana lidová součástí bloku Národní fronty a také měla po celou dobu podíl na vládě. Na jedné straně tedy byla ČSL vnímána jako strana prorežimní, jejíž vedení se skutečně podílelo na státní moci. Na straně druhé je potřeba říci, že mnozí řadoví členové nesli určitou zátěž a omezení svých pracovních a životních plánů.

Pro svoji práci jsem si vybrala období, které by se dalo vymezit roky 1989 - 1997. V této době proběhla přeměna nejen české společnosti, ale také české politické scény. In the work is covered the period from 1989 to 1997 when „Czechoslovak People's party" (Československá strana lidová - ČSL) transformed into a modern political organization „ Christian and Democratical Union - Czechoslovak People's party (KDU-ČSL), an organization to be taken seriously on the political scene of the country.

ČSL se zpočátku nemohla zbavit národně-frontovní nálepky, kterou její nástupkyni KDU-ČSL připomínají mnozí dodnes. Strana také utrpěla jako jedna z prvních těžkou a bolestnou konfrontaci s obviněním prvního porevolučního předsedy Bartoňčíka ze spolupráce s StB. Josefu Luxovi se podařilo stranu očistit a zkonsolidovat. Toto období bylo mimořádně náročné, protože předseda Lux čelil nejen útoku starých struktur uvnitř strany, ale snažil se též prosazovat na české politické scéně vizi svébytné křesťansko-demokratické politiky.

Za přeměnou strany Národní fronty, která po roce 1989 jen velmi klopotně hledala svoje místo na politické scéně ČR, je třeba vidět dílo Josefa Luxe a jeho týmu. Za poměrně zdařilou přeměnou strany je třeba vidět velké úsilí předsedy Josefa Luxe, který stál v jejím čele od roku 1990 do roku 1998. Luxovi se podařilo vybudovat celý nový tým stranického managementu, snažil se stranu otevřít nezávislým osobnostem.

Josef Lux, nastoupil do čela strany v roce 1990, když byl na sjezdu ČSL ve Žďáru nad Sázavou zvolen předsedou. Je nutno vidět situaci v tehdejší ČSL v širších souvislostech. Strana utrpěla těžkou deziluzi v posledních dnech před volbami 1990. Jednalo se o obvinění jejího předsedy Josefa Bartončíka ze spolupráce s StB. Josef Lux čelil nejen útoku starých struktur uvnitř ČSL, ale také bojoval o prosazení vize svébytné křesťansko-demokratické politiky.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a Libor Šamánek

The former National Front party had a hard time finding its place at the Czech political scene after the change of political system in 1989. The greatest merit for its metamorphosis goes to Josef Lux and his team. It is important to see situation of ČSL in a broader context. The party suffered a serious blow in the eve of elections in 1990, when its than chairman Josef Bartočík was accused of the collaboration with the communist secret police StB. This accusation turned out to be true and ČSL lost a large part of its supporters and prospective voters.

Zde je zajímavý především souboj stran ODS a KDU-ČSL, který byl především soubojem vizí předsedů Klause (ODS) a Luxe (KDU-ČSL). Strana obstála v souboji na politickém kolbišti a stala se respektovanou. The party needed to make away from people formed by the communist regime and political self-seekers. Josef Lux had to fight not only for his position in the ČSL, but also for his particular vision of a christian-democratic politics. The party won its place in the political arena and became well respected.

KDU-ČSL byla následně součástí vládních koalic v důležité době, kdy se rozhodovalo o směřování politiky a politické kultuře v České republice. Vrcholem Luxova působení nejen v KDU-ČSL, ale na politické scéně ČR vůbec, je zcela jistě rok 1997. Na sjezdu strany v Hradci Králové je přijat stěžejní dokument „Křesťanskodemokratická politika pro 21. století". Zároveň však dochází k roztržce ve vládní koalici, kdy KDU-ČSL odmítla tolerovat styl politiky ODS.

Vrcholem Luxova působení nejen v KDU-ČSL, ale na politické scéně ČR vůbec, byl rok 1997. Na sjezdu strany v Hradci Králové došlo k přijetí stěžejního dokumentu „Křesťanskodemokratická politika pro 21. století". V tomto roce však došlo k roztržce ve vládní koalici. KDU-ČSL odmítla tolerovat styl politiky ODS. The 1997 was a peak of Lux's activity, not only within the party, but in the entire Czech political scene. An important document „Christian-democratic politics for 21st century" was adopted at a party congress in Hradec Králové. In that time occurs a rupture in the government coalition, due to the KDU-ČSL s refusal to tolerate a political style of the partner political party ODS.

Ohrožení kauzy: Nový trestný čin a svoboda projevu

Ministr vnitra Vít Rakušan obhajuje návrh nového trestného činu - § 318a neoprávněná činnost pro cizí moc. Rakušan tvrdí, že návrh přímo reaguje na tragický výbuch muničního skladu z roku 2014, který byl výsledkem sabotáže dvou agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Samozřejmě, kdo by chtěl riskovat další Vrbětice? Spojitost s Vrběticemi je veskrze symbolická.

Čtěte také: Efektivní nakládání s odpady a údržba zeleně: případová studie Praha 8

Nový trestný čin nijak neřeší žádný ze zločinů, které se v této kauze odehrály. Ano, obojí má určité spojení s cizí mocí, konkrétně s ruským nepřítelem, ale jde spíše o volnou asociaci než o skutečnou vazbu. Úplně přesvědčivě nepůsobí ani Rakušanovo zatracení kritických hlasů coby projevu opozičního cynismu. Návrh sklidil ostrou kritiku napříč politickými tábory a jako problematický jej zhodnotil i Nejvyšší soud.

Klíčové jsou zejména výhrady senátorů, v jejichž rukou teď osud paragrafu je. Hana Kordová Marvanová varuje, že schválením návrhu riskujeme ohrožení svobody projevu a kriminalizaci běžné činnosti českých občanů. Autor přílepku, poslanec za STAN Martin Exner, říká, že "je to opatření proti zrádcům a kolaborantům, kteří úmyslně poškozují zájmy České republiky vědomou činností pro cizí moc". Jenže ono k žádné škodě docházet nemusí, což je zásadní rozdíl.

Z vágní formulace ani z důvodové zprávy také není jasné, zda musí dojít k jakémukoliv kontaktu s cizí mocí (zda například případnému pachateli musí úkoly zadávat Rusko) či zda je nutné, aby dotyčný dostával nějakou odměnu. Nejpravděpodobnější interpretace je, že nikoliv. Opět stačí pouze úmysl a je nutné si uvědomit, že ten nemusí být vědomý. České právo rozlišuje mezi úmyslem přímým a nepřímým. V prvním případě osoba ví, že se dopouští trestného činu a také se ho dopouštět chce.

Gumová povaha paragrafu by pak vedla k tomu, že by si lidé museli dávat pozor na jakoukoliv činnost, která by mohla být vyložena jako prospěšná pro Rusko, Čínu či jiné nepřátelské mocnosti. Své k návrhu řekla i BIS: "Velké případy, jasní viníci, téměř žádné tresty. ČR to může teď změnit novelou trestního řádu, která se týká neoprávněné činnosti pro cizí moc," napsali zpravodajci na platformě X. Ke sdělení pak přiložili souhrn zdokumentovaných případů, zveřejněný 3. Ten na první pohled působí jako důkaz nezbytnosti nové úpravy.

Hned na začátku dokumentu najdeme více než 15 let starou kauzu Roberta Rachardža, který u nás působil jako agent GRU. Rachardžo shromažďoval informace o soukromí českých generálů a politických osobností (např. o tehdejším pražském primátorovi Pavlu Bémovi) a po odhalení utekl do Ruska. Takové použití kontroverzního paragrafu zní vcelku rozumně (ačkoliv je otázkou, proč věc neřešit úpravou existujícího trestného činu vyzvědačství) a sám o sobě nepřispívá ke znepokojení. To nicméně nelze říct o zbytku dokumentu.

Čtěte také: Libor, OSSA, Pohledávky a Odpady

Na jedné straně zde objevíme závažné kauzy, které s návrhem ale nijak nesouvisejí a trestním právem jsou již pokryté (nejen Vrbětice, ale i kybernetické útoky, nelegální nákup střeliva či žhářský útok v pražském autobusovém depu). Dokument zmiňuje mimo jiné kauzu zveřejnění propagandistického videa ruské organizace Junarmija, šíření dezinformace o najímání Čechů do skupiny Wagner anebo reakce na odstranění sochy Koněva na Praze 6. Znamená to, že se "neoprávněná činnost pro cizí moc" bude chápat takto široce? To by totiž víceméně potvrdilo výše zmíněné obavy kritiků.

Za pozornost stojí mimo jiné i to, že mezi uvedenými je i kauza novičok, v níž Miloš Zeman (dle dokumentu) zneužil vyjádření vojenského zpravodajství.

tags: #libor #wagner #ohrozeni #kauzy

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]