Znečištění přírody a licence: Hrozby a řešení

A to vede k rozsáhlým škodám na lidském zdraví i na životním prostředí, tvrdí Martin Scheringer z brněnského výzkumného centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Vodu i půdu kontaminující PFAS látky, které zůstanou na planetě navždy a jejichž využívání stále roste. Endokrinní disruptory zasahující do hormonálního systému lidí i zvířat a způsobující mnohá onemocnění včetně cukrovky, obezity či neplodnosti mužů. A také v současnosti již extrémní znečištění planety plasty a elektronickým odpadem.

Problémy a výzvy

Existuje mnoho dopadů na lidské zdraví a na stav životního prostředí, kterými se ty stávající dozorové orgány nezabývají. Spolupráce mezi vědou a politikou je příliš omezená a roztříštěná. Vy osobně poukazujete na to, že komunikace mezi vědci a politiky není nikdy snadná a není zcela přímá.

Rozdílné světy vědy a politiky

Hlavním problémem, nebo spíše výzvou, je to, že vědci a politici skutečně pracují a žijí ve dvou různých světech. To znamená, že používají odlišný způsob mluvy, mají pro svou práci odlišné motivace a také mívají různé cíle. Jejich práce probíhá v různých časových měřítkách a je určena pro odlišné publikum. Za normálních okolností se jejich světy překrývají jen málo, pokud vůbec. Proto, když spolu vědci a politici mluví, snadno dojde k nedorozuměním. To není selhání nikoho, ale jen důsledek velmi odlišných prostředí.

Globální hrozby

Existuje několik znepokojujících hrozeb, o kterých se ví a které představují zásadní nebezpečí pro lidské zdraví a pro životní prostředí. Patří mezi ně například extrémně stabilní, tedy v přírodě nerozložitelná, skupina chemických látek nazývaná PFAS, které se používají při mnoha povrchových úpravách oděvů, obalů potravin nebo nábytku. Tyto chemikálie jsou tak stálé, že se nazývají věčnými chemikáliemi, protože v přírodě se s nimi nestane opravdu vůbec nic. To je obrovský problém globálních rozměrů, protože jejich využívání setrvale roste.

Dalším problémem je velká a různorodá skupina takzvaných endokrinních disruptorů (EDC), které zasahují do hormonálního systému lidí a zvířat. EDC způsobují mnohá onemocnění, včetně cukrovky, obezity, slabších imunitních reakcí a také klesajícího počtu spermií u mužů, na což už nyní vědci poukazují a stává se to opravdu velkým problémem. Mezi další oblasti, které vyžadují globální opatření, patří extrémní a stále rostoucí úroveň znečištění plasty a elektronickým odpadem.

Čtěte také: Jarní inspirace

Chemickými látkami škodlivými pro člověka a životní prostředí jsou například látky zajišťující vodotěsnost oblečení, pesticidy v zemědělství nebo kovy z digitálních zařízení a z baterií elektromobilů. To jsou věci, které lidstvo potřebuje.

Řešení a doporučení

Jak tedy dosáhnout toho, aby si politici a vědci více rozuměli a společně vytvářeli účinná opatření? Potřebujeme, aby spolu vědci a politici více spolupracovali a aby byli vzájemně více ve styku. Nejlépe v jasně vymezeném prostředí, kde mohou poznat své cíle, potřeby a logiku jednání druhé strany. Právě proto vyzýváme k „IPCC pro chemické látky“. Bez takové organizace zůstanou interakce mezi oběma stranami roztříštěné a do jisté míry jen náhodné.

Globální instituce pro chemické látky

Základní struktura by byla podobná struktuře Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC): měla by být mezivládní, což znamená, že na světové nejvyšší politické úrovni by měla pokrývat celou oblast chemických látek a odpadů. Její doporučení by odrážela vědecký konsenzus a měla by obsahovat i vysvětlení, s čím vědci nesouhlasí a proč. Ale abych se vrátil k vaší otázce týkající se EU: Unie učinila mnoho důležitých kroků v nakládání s chemickými látkami, ale klíčovým bodem tohoto námi navrhovaného nového orgánu je, že by byl globální, a tím by pomohl řešit otázky chemického znečištění také rozvojovým zemím.

Alternativy a inovace

U mnoha těchto látek jsou k dispozici mnohem vhodnější alternativy, které nabízejí stejné funkce a jsou méně nebezpečné než ty, které jste zmínila. A obecně platí, že obavy z dopadů chemických látek na lidské zdraví a na životní prostředí jsou výzvou k inovacím. Konkrétně se v současné době diskutuje o takzvaném konceptu základního použití, zejména v EU.

Je to postup, který umožňuje určit, kde lze nebezpečné chemické látky relativně snadno nahradit, a kde je naopak ještě nahradit nelze. To vše jsou opět důležité úkoly pro chemický průmysl a pro chemický výzkum a materiálové vědy.

Čtěte také: Havaj: Ráj pro milovníky přírody

Podpora vědy a politiky

Další přísadou pro náš recept je, že práce v politické sféře musí být v akademickém prostředí více uznávána a oceňována. V současné době si vědci a vědkyně své renomé podobnou činností příliš nezvýší.

Česká republika a znečištění

Ano, v oblasti znečištění životního prostředí došlo v České republice k velkému pokroku. Znečištění ve vzduchu, vodě a celkově v prostředí, stejně jako v různých typech potravin, se teď hodně sleduje. Stejně tak se teď dává důraz na takzvaný biomonitoring, tedy sledují a měří se znečišťující látky v lidském těle, kvantifikují se jejich hladiny a zkoumají se časové trendy. Mnoho zdrojů kontaminace se už naštěstí podařilo odstranit.

Také v EU se mnohé aspekty zlepšily, ale vážným a rostoucím problémem stále zůstává zemědělství. Má například silný negativní dopad na populaci hmyzu a ptáků. Dalším problémem v mnoha zemích jsou chemické látky ve vnitřním prostředí.

Jde například o takzvané plastifikátory (plastifikátory jsou aditiva, která zvyšují plasticitu nebo tekutost materiálů, přidávají se například do cementu, betonu či sádrokartonu - pozn. red.) nebo zpomalovače hoření v elektrických a elektronických zařízeních nebo v nábytku. Tyto chemikálie se odpařují z materiálů a hromadí v kancelářích a domácnostech.

Vliv vědců na průmysl

Tady se musí vzít v úvahu několik bodů: jedním z nich je, že všechny společnosti působí v právním rámci, který určuje, jaký druh chemických látek mohou uvádět na trh, jak se mohou tyto látky používat a také které chemické látky jsou zakázány. Tento právní rámec je do jisté míry založen také na vědeckých údajích a znalostech, takže to je určitě jedna z oblastí, kam mohou vědci přispět.

Čtěte také: Příroda v průběhu roku

Dobrým příkladem jsou chlor-fluorované uhlovodíky, které už byly celosvětově zakázány podle Montrealského protokolu (protokol o ochraně ozonové vrstvy z roku 1987 - pozn. red.). Vědci, kteří pro to vyvinuli vědecký základ, získali v roce 1995 Nobelovu cenu za chemii.

Za druhé, společnosti v ideálním případě vyvíjejí své produkty proaktivním způsobem pomocí takzvaného integrovaného rozvoje, který má silnou vědeckou část, jež pochází zevnitř společnosti. Tedy, tak jak to uvádíte v otázce.

Další kroky

Další krok bude, že požádáme vědce po celém světě, aby podpořili naše doporučení pro tenhle globální vědecko-politický orgán. Vytvořili jsme pro to webovou stránku, kde se mohou k doporučení přihlásit. Podepsalo ji již více než tisíc osobností z vědy i praxe, což vnímáme jako velkou podporu. Pro nás jako vědce je především důležité posílit hlas vědy v globálním řízení chemických látek.

tags: #liceni #sloh #znečištění #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Zveřejňování emisí dat
• Královna Krkonoš
• Spalování biologického odpadu v nemocnicích
• Tvorba s ekologickým zaměřením
• Zvýšení OZE v Česku