Zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem spoluorganizovala 12. 11. 2024 v Praze mezinárodní diskusní seminář s českými a rakouskými odborníky na energetiku. Hlavním tématem byla potenciální role solárních technologií, vč. nově se rozvíjejících agrivoltaických elektráren, ve vztahu k celoevropským cílům v oblasti energetiky pro rok 2030.

I když se v současnosti děje mnoho důležitých kroků k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050, stále čelíme mnoha problémům a otázkám, které je třeba vyřešit, abychom uspěli. Transformace energetického sektoru přináší také nová řešení, z nichž mnohá se týkají solárního sektoru, jako jsou např. plovoucí fotovoltaika, agrivoltaika, fotovoltaika integrovaná do budov nebo fotovoltaika integrovaná do vozidel. Tyto nové technologie mohou být velmi důležitým doplňkem ke klasickým velkým fotovoltaickým elektrárnám nebo střešním instalacím. S tím velmi úzce souvisí bateriová úložiště, flexibilita nebo rozvoj elektrických vozidel a související potřeby infrastruktury.

,,Během semináře odborníci z různých oblastí diskutovali o tom, jaké příležitosti a výzvy přinášejí změny energetické politiky a transformace energetiky pro středoevropské země a jaké jsou cesty k překonání těchto výzev, zejména ve spojitosti s rozvojem různých typů fotovoltaických elektráren," uvedl po akci dr. Přes 40 účastníků diskusního semináře z několika ministerstev, univerzit i soukromých firem na úvod pozdravil dr. Tomáš Kafka z ministerstva zahraničních věcí, které dlouhodobě finančně podporuje činnost Česko-Rakouské expertní skupiny pro energetiku.

O úloze obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny v Evropě hovořil na semináři prof. Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni. Jeho kolegyně ze stejné univerzity prof. Novým, ale relativně rychle se rozvíjejícím konceptem, je tzv. agrivoltaika, tedy současná výroba fotovoltaické energie a pěstování plodin na jednom pozemku. Tomuto tématu se na diskusním semináři věnovalo několik expertů z různých oblastí. Dr. David Hájek z Výzkumného ústavu zemědělské techniky představil výsledky prvních pilotních projektů na agrivoltaiku v ČR. Legislativě v této oblasti se věnoval Ing. Vlastimil Zedek, ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství z MZe ČR.

Na diskusním semináři vystoupili dále Ing. Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, Ing. Jiří Bím ze Solární asociace ČR, Ing. Tomáš Smejkal, vedoucí oddělení strategie na Ministerstvu průmyslu a obchodu, a Ing. Lukáš Kulich zastupující ČEPS, a. Diskusní seminář proběhl v rámci dlouhodobé spolupráce tzv.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Jedná se o zásadní strategii, která určí způsob naplnění českého podílu na evropských cílech v oblasti ochrany klimatu. Dle Svazu moderní energetiky sice návrh plánu MPO navyšuje podíl dekarbonizovaných zdrojů pro produkci tepla, ale naopak zcela opomíjí možnosti rozvoje levných technologií obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny.

„Obnovitelné zdroje se již dnes prosadily na globálním energetickém trhu a mohou nabídnout spotřebitelům čistou a levnou elektřinu. Ministerstvo průmyslu však tento trend ignoruje a reálně tak ohrožuje splnění české části evropského závazku,“ komentuje slabiny plánu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Návrh plánu sází v obnovitelné elektroenergetice především na rozvoj větrných elektráren. „Větrné turbíny jsou samozřejmě levný a šetrný zdroj energie, který bychom měli v Česku více využívat. Ovšem v posledních letech byl u nás k síti připojen jediný velký větrný park. Rozvoj větrné energetiky dlouhodobě brzdí například administrativní bariéry a Ministerstvo průmyslu a obchodu nijak neřeší, jak tuto situaci zlepšit. Může se tak stát, že se plánované navýšení výkonu neuskuteční. Podobně jako se nenaplní cíl zvýšení podílu instalací větrných turbín daný Národním akčním plánem pro obnovitelné zdroje do roku 2020,“ doplňuje Martin Sedlák.

Navíc MPO v návrhu skladby obnovitelných zdrojů nevyužívá potenciál solární energetiky. Přitom právě fotovoltaika například na německém trhu nabízí cenově výhodnější elektřinu než větrné turbíny. Tento postup může mít negativní dopad především na spotřebitele elektřiny, jelikož Ministerstvo průmyslu a obchodu nevolí dostupné levné technologie. Návrh plánu MPO také opět obsahuje poznámku, že vyřazuje z aukcí nové fotovoltaické parky. Odmítá tak přístup technologické neutrality k jednotlivým obnovitelným zdrojům.

Pro rozvoj solární energetiky jsou v Česku dostupné například rozlehlé průmyslové areály, logistická centra nebo průmyslově znečištěné lokality. V loňském roce bylo MPO kritizováno Nejvyšším kontrolním úřadem, že právě potenciál brownfieldů nevyužívá místa pro výstavbu průmyslových objektů na zelené louce. V oblasti využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě je zajímavý pokles zápočtu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přitom právě solární parky by mohly nabídnout dostupnou levnou elektřinu pro nabíjení elektromobilů. Současně zůstává zachovaný vysoký podíl biopaliv první generace, tedy řepky.

Čtěte také: České startupy a energie

Před novou vládou je úkol téměř zdvojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 (ze 17,5 na 32 %). Komora OZE, která zastupuje většinu výrobců čisté energie a instalačních firem obnovitelných zdrojů a navrhuje kroky, které zajistí požadovaný rozvoj. Dva nové energetické zákony a bezprecedentní objem zelených evropských fondů na post-covidovou obnovu dostaly během podzimu Česko na prah nové, obnovitelné budoucnosti. Čerpání fondů se právě rozjíždí, ale zákon o podporovaných zdrojích energie, na jehož konečné podobě se Komora OZE aktivně podílela, není samospasitelný. Komora OZE proto představuje 15 klíčových opatření, která pomohou sektor čisté energetiky po dekádě stagnace rozhýbat.

Na nové vládě bude záležet, zda dokáže domácnostem, obcím a podnikatelům zajistit přístup k čisté a stále levnější energii a zbavit je závislosti na energii z fosilních paliv, která je a bude nestabilní cenou i dostupností. 32 procent spotřeby energie budou už za deset let pokrývat obnovitelné zdroje energie (OZE). Je to skoro dvakrát víc, než dnes (17,5 %). [1] Takový je spravedlivý podíl Česka na společném evropském dekarbonizačním úsilí, který v létě zveřejnila Evropská komise. Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných zdrojů, zejména díky rozvoji slunečních a větrných elektráren, dokonce na trojnásobek, ze současných 15 na 43 %, předpovídá Komora OZE.

Kromě elektřiny je nutné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů i ve spotřebě tepla a chladu a dopravě. Rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii bude hlavním tahounem této proměny v energetice. „Zdvojnásobení podílu čisté energie je technicky zcela proveditelné a potenciál na to v Česku máme. Potvrzují to opakované analýzy i zkušenosti ze států, které v obnovitelné energetice hrají první ligu. Hlavní výzvou proto i nadále zůstává přístup státu, který zatím obnovitelné zdroje považoval sice za milý, ale stále jen doplněk k velké tradiční energetice. To je však zásadní nepochopení a chyba.

Zástupci asociací sdružených v Komoře OZE identifikovali 15 klíčových opatření pro rozvoj jednotlivých sektorů (druhů) obnovitelných zdrojů:

1. Podpořit a rozvinout nové odvětví obnovitelného průmyslu.
2. Vytvořit systém vzdělávání a rekvalifikace a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil. V tuzemském průmyslu obnovitelných zdrojů mohou již brzy chybět řádově desítky tisíc proškolených profesionálů.
3. Připravit nový energetický zákon, vytvořit novou architekturu energetického trhu. Ta poskytne síti flexibilitu se zapojením obnovitelných zdrojů. Rozvoj obnovitelné energetiky si vyžádá významné změny v regulaci a nastavení energetického trhu. Je potřeba zajistit dostatečnou kapacitu elektrizační soustavy pro připojování nových obnovitelných zdrojů, zrychlit digitalizaci, vytvořit podmínky a pravidla pro sdílení dat i energie a rovněž řízení výroby, spotřeby i ukládání energie.
4. Zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy, jež zásadně brzdí rozvoj především větrných a vodních elektráren a zcela chybí pro sektor geotermální energie.
5. Zavést součtové měření. Stávající fázové měření je zastaralé, omezuje uživatele a diskriminuje evropské výrobce střídačů. Součtové měření urychlí rozvoj fotovoltaik u samovýrobců elektřiny.
6. Aktualizovat hodnoty emisních faktorů elektřiny v nové vyhlášce o energetickém auditu/posudku.
7. Udržet a dále precizovat nastavený způsob podpory v rámci Nové zelené úsporám a Kotlíkových dotací.
8. Zachovat podporu pro energetické plodiny, které zlepšují kvalitu půdy, přitom však nemají tržní využití. Energetické plodiny mají svou důležitou roli v zemědělství, v energetice i v krajině.
9. Podpořit instalaci nových technologií u bioplynových stanic, které rozšíří jejich funkce o zajištění výkonové rezervy pro stabilizaci elektrizační soustavy, výrobu vodíku a výrobu a vtláčení biometanu.
10. Opřít obnovu lesů o odolné druhy listnatých dřevin, které mnohem lépe snáší vyšší teploty, vyšší odpar vody a menší srážky.
11. Upravit valorizaci provozní podpory pro zdroje na biomasu a bioplyn.
12. Podstatně zvýšit podíl využívání mělké geotermální energie na vytápění vč.
13. Vydat prováděcí nařízení, které stanoví spravedlivou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů.

V roce 2030 lze očekávat nejméně 15 gigawattů nového instalovaného výkonu, z toho 9 pro pokrytí části vlastní nebo lokální spotřeby v budovách, uvedla již dříve Komora OZE. Na všech technicky vhodných střechách a fasádách budov lze instalovat fotovoltaiky o výkonu 23,7 gigawattu, které by pokryly až 27 % roční spotřeby elektřiny, uvádí analýza EGÚ. Pro rozvoj solárních instalací pro domácnosti je největší brzdou vyžadování zastaralého fázového měření, které zároveň diskriminuje evropské výrobce střídačů, klíčového zařízení každé fotovoltaické elektrárny. O přechod k modernímu střídavému měření usiluje Komora OZE a CAFT už od roku 2013. Zabývá se jím Vyhláška č. 82/2011 Sb. která je v gesci MPO.

Čtěte také: Více o sluneční energii

„Pro instalaci klimatizace stavební ani jiné povolení nepotřebujete, stačí zapojení proškoleným revizním technikem. Solární termické systémy jsou tradiční a zralou technologií pro dodávku tepla nejen do domácností, ale obecně do systémů zásobování teplem. Ročně se instaluje okolo 15 000 m2, nicméně potenciál instalací je minimálně trojnásobný. Velký potenciál skýtají bytové domy, ve kterých mohou solární termické kolektory poskytnout výrazné úspory při přípravě teplé vody. Zatím zcela nevyužitou příležitostí je použití velkoplošných solárních termických soustav jako zcela bezemisního zdroje tepla v soustavách centralizovaného zásobování teplem, které skýtají výrazně snížené měrné náklady na realizaci a možnost výrazného snížení emisí v tomto sektoru.

Větrné elektrárny jsou jedním z nejlevnějších nově stavěných zdrojů elektřiny. Podle studie Akademie věd mohou pokrýt až 28 % spotřeby elektřiny. Přesto je větrná energetika obnovitelný sektor, ve kterém ČR zaspala patrně nejvíc. Větrné elektrárny se tu skoro nestaví a pochází z nich jen méně než jedno procento spotřebované elektřiny. To je zlomek v porovnání s okolními státy jako je Rakousko nebo jižní část Německa. Pro budoucí rozvoj větrné energetiky je naprosto klíčové sjednocení podmínek pro jejich vhodné umísťování v krajině a zefektivnění povolovacích procesů. Ty v Česku trvají v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu považován za zbytečně neobratný a byl důvodem zpomalení rozvoje větrných turbín v zemi. Úkolem pro novou vládu je uvést do praxe ustanovení z nového stavebního zákona a zajistit provázanost národních cílů v OZE do politik jednotlivých krajů.

V Česku se každoročně nainstaluje zhruba 20 tisíc tepelných čerpadel v novostavbách i ve stávajících budovách. Tepelná čerpadla představují klíčovou součást modernizace českého energetického systému. Objem energie spotřebovávaný v rámci vytápění a chlazení budov představuje 50 procent veškeré spotřebované energie v Evropě. V rámci doporučení k Vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky (národní energeticko-klimatický plán) Evropská komise doporučuje důsledněji se zaměřit na segment rozvoj obnovitelných zdrojů ve vytápění. Elektřina je stále více vnímána jako dobrá cesta pro snižování emisí CO2, protože ji lze vyrábět i bezemisně, resp. podíl takové zelené energie trvale v energetickém mixu roste.

Překážkou rozvoje tepelných čerpadel je neaktuální a zbytečně přísné nastavení emisního faktoru CO2, který se používá při přípravě projektu nových staveb a významných rekonstrukcí pro určení vhodného zdroje vytápění. Nastavení emisního faktoru by mělo vycházet z energetického mixu (skladby zdrojů vyrábějících elektřinu): jeho reálná hodnota odpovídá hodnotě 0,428 tuny CO2 / MWh vyrobené elektřiny za rok (2019) a navíc postupně klesá. Hodnota faktoru v nově schválené vyhlášce o energetickém auditu/posudku z roku 2021 je však více než dvojnásobná: 0,86 t CO2/MWh (detail). „Neaktuálně nastavená hodnota emisního faktoru tak zbytečně omezuje projektanty v navrhování tepelných čerpadel do novostaveb. V oblasti masivnějšího využití tepelných čerpadel v rodinných domech je současně nutné udržet nastavený směr podpory v rámci Kotlíkových dotací a programu Nová zelená úsporám.

Česko se dostává z kůrovcové kalamity, která již několik let devastuje naše lesy. Tato kalamita byla výrazně podpořena suchem coby projevem změny klimatu. Po dlouhém období, kdy se v Česku dařilo zvětšovat množství biomasy a rozlohu lesa, jsme byli v posledních letech nuceni těžit více, než činil roční přírůstek. Prodej štěpky a palivové dřeva v těchto těžkých letech poskytl majitelům lesů zdroje na jejich obnovu. Další hospodaření s lesní biomasou bude tedy hlavní klíčovou otázkou nadcházejících let. V této souvislosti je nutné připravit legislativu, která umožní změnu skladby dřeva tak, aby vznikl nový lesní ekosystém odolný změně klimatu. Prostor by měly získat druhy dřevin, které byly spíše doposud okrajové, ale mnohem lépe snáší vyšší teploty a menší srážky.

Přesto všechno je potenciál biomasy stále v ČR nevyčerpán. Velký potenciál je stále ve využití lokálně dostupné biomasy pro obecní výtopny, nebo pro zásobování teplem pro novou výstavbu. Vlastními zdroji biomasy často disponují obce coby majitelé lesů, které mohou uplatňovat lokální biomasu primárně v oblastech, které jsou pro to vhodné. Je však nutné dokončit systém kritérií udržitelnosti, aby pevná biomasy nebyla zdrojem poškozování životního prostředí. Vláda by měla zajistit potřebnou informační a technickou podporu pro Energetický regulační úřad k valorizaci podpory pro stávající zdroje na biomasu a bioplynové stanice tak, aby byly zohledněny zvyšující se náklady a tím byla zachována předpokládaná přiměřená rentabilita projektů. K valorizaci výkupních cen dlouhodobě nedochází a to oboru bioenergetiky přináší ekonomické problémy. Vnímáme specifika nastavení podpory v případě palivových obnovitelných zdrojů oproti nepalivovým, kde toto systém řeší pevnou roční valorizací o 2 %. Jsme plně v rámci našich možností připraveni ke spolupráci a verifikaci reálných ekonomických vstupů potřebných pro valorizaci podpory ze strany regulátora.

„Biomasa je domácí zdroj, který se získává a měl by být využíván lokálně a co nejefektivněji. Potenciál kachlových kamen pro vytápění domácností leží v rodinných domech všude mimo centra měst, tedy především v jejich okrajových částech a na venkově. V sousedním Rakousku jsou kachlová kamna využívána k vytápění od podzima do jara. V Česku se každoročně postaví tisíce individuálně stavěných topidel. Kamnářské realizace mají významný potenciál pro zachování uhlíkové neutrality a zásadní snížení faktoru neobnovitelné primární energie. Ačkoli širší využívání individuálně stavěných topidel nemůže zcela vyřešit „uhlíkový problém”, měly by být tyto zdroje v rámci národní energetické diverzifikace jedním z důležitých pilířů naší budoucnosti. Pro strategii green deal je proto masivní podpora tohoto segmentu lokálního vytápění zcela zásadní. Zájem o kamnářská díla aktuálně roste a stávající firmy jsou pod velkým zákaznickým tlakem.

„Současná kamnářská díla bezesporu patří do 21. století. Jsou ekonomická i ekologická, sálavé teplo je lidskému zdraví prospěšné, přítomnost ohně má pozitivní vliv na lidskou psychiku, individuálně stavěná topidla jsou významnými estetickými dominantami interiérů. Příprava i samotná stavba vyžadují všestranně vzdělaného a zručného mistra. V jedné osobě designéra, projektanta, energetika, řemeslníka i obchodníka. Jen správně dimenzovaná a postavená kamna mohou účinně a s ohledem na životní prostředí šetrně využívat tu nejúžasnější energetickou baterii, kterou známe - dřevo”.

Automatické kotle na pelety nabízejí prakticky stejný uživatelský komfort jako kotel na plyn a jsou výbornou ochranou před cenovými výkyvy fosilních paliv. Pro jejich pořízení byla dosud největší překážkou vysoká pořizovací cena pro ekonomicky nejslabší domácnosti. To se však změnilo s novými kotlíkovými dotacemi, ze kterých na pořízení ekologického zdroje k vytápění dostanou (ekonomicky nejslabší zákazníci) 95 % ceny nového kotle. Nastupující vláda by také měla více podpořit tuzemskou spotřebu dřevních pelet, které ve velkém vyvážíme. Každoročně je z ČR do zahraničí vyváženo asi 300 tisíc tun tvarových paliv (pelet a briket).

Česko se dostalo mezi špičku evropských států ve výrobě energie v bioplynových stanicích. Do roku 2025 očekává CZ Biom přírůstek v řádu jednotek nových bioplynových stanic s celkovým výkonem 10 až 20 MW. Tuzemská legislativa ale bohužel pokulhává za trendy minimálně o pět let a aktuálně brání úplnému využití potenciálu bioplynových stanic, které jsou velmi multifunkční nástroj řešící problémy napříč několika sektory. Dokáží zpracovat velmi širokou paletu vstupních substrátů a to od odpadů přes vedlejší produkty až po cíleně pěstovanou biomasu. Tvoří tedy dobrý základ pro lokální řešení nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a vedlejšími produkty (zrovna v tomto oboru by legislativa potřebovala aktualizaci). Velmi důležitou roli hrají bioplynové stanice v agrárním sektoru, kde dávají smysl pro využití orné půdy a snižují přebytek agrárních produktů na trhu. Navíc dokáží využít i tržně neuplatitelné plodiny (např. vojtěšku, jetelotravní nebo luskovinové směsi), které jsou však pro půdu přínosné a slouží jako skvělá předplodina nebo ekologický pás v krajině.

Výstupem z bioplynové stanice může být elektřina, teplo nebo biometan. Dokáží být flexibilním zdrojem zajišťující denní anebo dokonce sezónní regulaci. Jsou základním prvkem pro moderní technologie transformace energie z elektřiny do plynu tzv. Power to gas. Dokáží transformovat vodík do podoby zemního plynu, tedy metanu a umí vodík i produkovat. Díky těmto vlastnostem mohou být silným regulačním prvkem dosahujícím výkonu přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně a to rozprostřeným téměř rovnoměrně po celé ČR. Nesmíme také zapomenout na jejich lokální přínos v podobě stabilních dodavatelů elektřiny a tepla pro své bezprostřední okolí. Bioplynky ukázaly, že jsou skutečným motorem rozvoje venkova se silným sociálně ekonomickým přínosem. Jsou základem pro další investice v jejich okolí (rozvody elektřiny a tepla, obecní sportoviště, produkční skleníky, sušárny potravin, zpracovatelský průmysl).

Bioplynové stanice budou hrát klíčovou roli do roku 2030 v ozeleňování zemního plynu a tím i plnění závazných cílů ekologizace dopravy. Velká část biometanu bude totiž splňovat podmínky pokročilého paliva. Biometan bude jedním z pilířů čisté mobility a pro těžkou či speciální techniku bude BioCNG anebo BioLNG nejdostupnějším palivem blízké budoucnosti. Je na čase, aby ČR vytvořila pro tento druh čistého paliva prostor a umožnila jeho rozvoj na úkor využití nafty (nedávné snížení spotřební daně na naftu je krok opačným směrem). CZ Biom a Komora OZE očekávají, že díky novému zákonu o podporovaných zdrojích energie, kte...

Kdo si bude na plynovém sporáku vařit jídlo nebo topit plynovým kotlem, k tomu může v potrubí doputovat i palivo vyráběné v Rapotíně. Zdejší Energetické centrum recyklace uvedlo do provozu technologii úpravy bioplynu na biometan. Ten pak vtláčí do plynárenské distribuční sítě. V Rapotíně funguje v areálu bývalých skláren už třetím rokem bioplynová stanice. Nově je zde v provozu technologie membránové separace. „Z bioplynu tak získáme pokročilé biopalivo. Jedná se o nový zdroj obnovitelné energie. „Hlavním artiklem, ze kterého vyrábíme energii, jsou bioodpady. O biometanu se často hovoří jako o palivu budoucnosti. Má nejnižší emise skleníkových plynů a v porovnání s ostatními biopalivy i nejnižší spotřebu energie v celém životním cyklu.

„Akumulační příležitosti biometanu se výborně doplňují s větrnými a solárními elektrárnami. Za rok se má v Rapotíně biometanu vyrobit 1,3 milionu kubických metrů, což představuje snížení emisí oxidu uhličitého o 57 tun. „Velkou výhodou je, že produkce biometanu je kontinuální a není závislá na počasí. Biometan je svým složením identický se zemním plynem, tudíž vše, co funguje na zemní plyn, bude fungovat i na biometan.

Německý sektor větrných elektráren má za sebou vydařené první pololetí letošního roku. Téměř 8 GW projektů získalo povolení k výstavbě a zhruba 2,2 GW projektů bylo uvedeno do provozu. Sektor i nevládní organizace nicméně s obavami vyhlížejí připravovaný "reality check" energetické politiky Německa, na kterém pracuje ministerstvo hospodářství.

První pololetí roku 2025 přineslo rekordní objem povolení pro výstavbu nových větrných elektráren v Německu. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 došlo k nárůstu o téměř dvě třetiny na 7,8 GW. Z regionálního pohledu uvedený růst táhly projekty v Severním Porýní-Vestfálsku (2,7 GW), Dolním Sasku (1,6 GW) a Bavorsku (0,8 GW).

Z analýzy vypracované průmyslovou asociací Fachagentur Wind und Solar, na kterou upozornil zahraniční portál Clean Energy Wire, vyplývá, že průměrná doba, za kterou projekty povolené v letošním prvním pololetí získaly povolení k výstavbě, klesla proti předchozímu roku o zhruba 20 % na 18 měsíců.

První pololetí letošního roku bylo poměrně silné i z pohledu nově zprovozněného výkonu, když bylo do provozu uvedeno 400 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem téměř 2,2 GW. Německo tak ke konci června disponovalo flotilou téměř 29 tisíc pevninských větrných turbín o celkovém instalovaném výkonu 65,3 GW.

Poté, co rozvoj větrné energetiky začal v Německu před 10 lety nabírat na obrátkách, se výstavba nových zdrojů zpomalila. Přírůstek nového výkonu klesl v posledních letech výrazně pod rekordní hodnoty z druhé poloviny předchozí dekády, za čímž stál převážně nízký objem připravených projektů způsobený zdlouhavými povolovacími řízeními.

V poslední době se však situace začala měnit, o čemž hovoří například přeplněné aukce na provozní podporu. V té prozatím poslední, ve které byla soutěžena podpora pro celkem 3 443 MW instalovaného výkonu, činil objem přihlášených projektů téměř 5 GW.

Uvedený trend však může být zpomalen výsledky tzv. "reality check" energetické politiky Německa, jehož cílem je sladit rozšiřování obnovitelných zdrojů energie s rozšiřováním sítí. Zpráva, na které pracuje ministerstvo hospodářství, se bude zabývat prognózami poptávky po elektřině, rozvoje elektrizační soustavy a dalšími klíčovými trendy v oblasti energetiky.

Investice do čisté energie letos vyšplhají na 2 biliony dolarů. To je téměř dvojnásobek částky vynaložené na fosilní paliva za stejné období. Informuje o tom agentura Bloomberg s odkazem na zprávu Mezinárodní agenturu pro energii (IEA). Celkově budou do energetických zdrojů v roce 2024 investovány asi 3 biliony dolarů. Kromě už zmíněných dvou billonů na obnovitelné zdroje půjde zbývající billon do uhlí, plynu a ropy. To je podle agentury Bloomberg stále příliš vysoká úroveň na to, aby byl svět schopný dosáhnout stanovených klimatickým cílům.

V čele stojí solární energie. Investice do této oblasti dosáhnou v letošním roce 500 miliard dolarů, což je více, než kolik peněz plyne do všech ostatních technologií výroby elektřiny dohromady.

Největší podíl na investicích do čisté energie bude podle zprávy připadat na Čínu, která v letošním roce investuje přibližně 675 miliard dolarů, a to v důsledku silné domácí poptávky po solární energii, lithiových bateriích a elektromobilech.

Přesto investice do čisté energie v ostatních rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách zůstávají nízké a dosahují přibližně 320 miliard dolarů.

tags: #zedek #mze #obnovitelne #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Aktivní Zapojení a Příroda
• Pěstování lián v suchých podmínkách
• Srovnání recyklace elektroodpadu
• Fáze v Gibsonově ekologické teorii
• Měření emisí