Ohrožení chudobou v České republice: Statistiky a trendy

04.04.2026

Míra příjmové chudoby osob v českých domácnostech v souhrnu meziročně mírně klesla. Vývoj se však významně liší podle typu domácnosti.

Příjmy domácností a jejich vývoj

V rámci šetření Životní podmínky se vždy zjišťují příjmy domácností za předchozí rok. Výsledky šetření Životní podmínky 2023 tedy z hlediska příjmů vypovídají o situaci v roce 2022. Průměrný čistý peněžní příjem domácnosti na osobu mezi lety 2021 a 2022 vzrostl na 259,9 tis. Kč, což představuje nominální nárůst o 7,7 %.

Nicméně po započítání inflace, která v roce 2022 činila průměrně 15,1 %, reálné příjmy domácností poklesly o 6,5 %. Nejrychleji rostly v roce 2022 nominálně příjmy domácnostem jednotlivců starších 65 let, a to především díky trojí valorizaci důchodů v daném roce. Naopak nejméně vzrostly příjmy neúplným rodinám s dětmi tvořenými jedním rodičem s alespoň jedním dítětem, které zároveň představují typ domácnosti s nejnižšími ročními čistými příjmy na osobu. Nejvyšších příjmů ze sledovaných skupin dosahují domácnosti jednotlivců mladších 65 let.

Příjmy domácností se ve sledovaném období výrazně lišily také podle nejvyššího dosaženého vzdělání osoby v čele. Domácnosti, v jejichž čele stojí osoba se základním vzděláním, případně se středoškolským vzděláním bez maturity, dosahovaly průměrně 230 tis. Kč na osobu za rok. Oproti tomu domácnosti osob se středoškolským vzděláním s maturitou (kam řadíme také nástavbové a vyšší odborné vzdělání) si průměrně přišly na téměř 279 tis. Kč na osobu. Tendenci vzrůstajících příjmů s vyšším dosaženým vzděláním završují domácnosti vysokoškolsky vzdělaných osob (kam spadá bakalářská, magisterská a doktorská úroveň), na jejichž členy průměrně připadalo 346,6 tis. Kč ročně.

Míra ohrožení příjmovou chudobou

Hlavním evropským indikátorem odvozovaným z příjmů domácností je míra ohrožení příjmovou chudobou. Celkově tento ukazatel vypovídá spíše o příjmové (ne)rovnosti, než o počtu „chudých“ lidí v zemi (ve smyslu hmotné nouze).

Čtěte také: Jak řešit nedostatek vody?

Indikátor se počítá podle mezinárodně platné metodiky dané Eurostatem a udává podíl osob v domácnostech, které nedosahují svými příjmy na stanovenou hranici. Hranice ohrožení příjmovou chudobou vychází z příjmového rozdělení v dané zemi a je definována jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného (tedy zohledňujícího počet členů domácností) disponibilního příjmu. V roce 2023 (na základě příjmů za rok 2022) činila v Česku tato částka 16 774 Kč za měsíc. To představuje hranici příjmové chudoby pro domácnost jednotlivce. Například pro domácnost rodičů se dvěma dětmi mladšími 13 let se měsíční hranice ohrožení příjmovou chudobou nacházela na úrovni 35 225 Kč, což představuje meziroční nárůst o 2 527 Kč.

V roce 2023 se ohrožení příjmovou chudobou týkalo v absolutním počtu přibližně milionu (1 020 561) obyvatel České republiky, přičemž míra ohrožení příjmovou chudobou meziročně mírně klesla na hodnotu 9,8 %. Pokles způsobilo zejména to, že v roce 2022 rostly rychleji příjmy nízkopříjmovým domácnostem než domácnostem středněpříjmovým. K tomu dopomohl zejména jednorázový příspěvek 5 000 Kč za každé dítě, o který si mohly zažádat domácnosti s celkovými ročními příjmy pod milion korun.

V roce 2023 klesla míra ohrožení příjmovou chudobou u většiny sledovaných typů domácností. Výjimku však tvořily neúplné rodiny s dětmi, kde žije pouze jeden rodič s jedním nebo více dětmi. U tohoto typu domácnosti došlo k meziročnímu nárůstu ohrožení příjmovou chudobou z 30,8 % na 33,0 %. Další dlouhodobě ohroženou skupinu tvoří jednotlivci starší 65 let, u nichž však nastal naopak pokles počtu osob ohrožených příjmovou chudobou z 37,8 % na 33,3 %. Hlavním důvodem byla zmiňovaná valorizace důchodů. Míra ohrožení příjmovou chudobou se snížila také u jednotlivců mladších 65 let, a to o 2,3 p. b. V případě úplných rodin s dětmi došlo rovněž k mírnému poklesu ohrožení příjmovou chudobou a u dvojic dospělých zůstaly hodnoty téměř stejné.

Ohrožené skupiny obyvatelstva

Míra ohrožení příjmovou chudobou se v Česku stabilně drží na poměrně nízké úrovni, a to i v celoevropském srovnání. Ačkoliv je hodnota tohoto ukazatele nízká a meziročně mírně klesla, jsou patrné poměrně významné rozdíly nejen u osob v různých typech domácností, ale také například podle pohlaví. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2023 dosahovala 9,8 %, ženy však byly příjmovou chudobou ohroženy v 11,6 % případů, zatímco muži pouze v 7,9 %. Podobné tendence jsou patrné, podíváme-li se blíže na rozdíly podle pohlaví a typu domácnosti. Důchodci (tedy jednotlivci starší 65 let žijící sami) jsou příjmovou chudobou ohroženi v 33,3 % případů. Nicméně ohrožení příjmovou chudobou se týká 37 % žen důchodkyň, zatímco muži důchodci jsou příjmovou chudobou ohroženi pouze ve 22,7 % případů.

Podobně jako je tomu u příjmů, i hodnoty ohrožení příjmovou chudobou se významně liší v závislosti na úrovni dosaženého vzdělání osoby v čele domácnosti. Zatímco osoby se základním vzděláním nebo výučním listem jsou příjmovou chudobou ohroženy lehce nadprůměrně (14,7 %), u středoškolsky vzdělaných osob (s maturitou nebo s VOŠ) hodnoty příjmové chudoby dosahují 6,4 %. Osob s vysokoškolským titulem se potom příjmová chudoba týká pouze ve 3 % případů.

Čtěte také: Více o znečištění ovzduší

Jak jsou na tom děti

Samostatnou kapitolu tvoří míra příjmové chudoby u dětí, resp. u jednotlivců mladších 18 let. Zajímavé je, že u této skupiny zůstává podíl ohrožených příjmovou chudobou v průběhu let velmi stabilní, resp. je zde patrná mírně vzrůstající tendence, a to i v porovnání s celkovou mírou příjmové chudoby u osob v domácnostech. V tomto ohledu byl zajímavý rok 2021, kdy celková míra příjmové chudoby klesla pod 9 %. Podílel se na tom především pokles příjmové chudoby u důchodců, kteří obdrželi 5 000 Kč v rámci takzvaného „rouškovného“. Ačkoliv souhrnně v daném roce míra ohrožení příjmovou chudobou poklesla, děti tento pozitivní vývoj nepocítily.

Výrazné rozdíly v rámci příjmové chudoby můžeme pozorovat podle toho, zda dítě žije v úplné, nebo neúplné rodině. Děti žijící v neúplné rodině, tedy v domácnosti pouze s jedním rodičem, jsou ohroženy příjmovou chudobou v 35,5 % případů. Naproti tomu v úplné rodině s oběma rodiči je ohroženo příjmovou chudobou pouze 8,5 % dětí. Avšak se zvyšujícím se počtem dětí v domácnosti roste ohrožení dětí příjmovou chudobou i v úplných rodinách. U dvojice dospělých s jedním dítětem se příjmová chudoba týká pouze 3,7 % dětí, v rodinách se dvěma dětmi dosahuje hodnota 5,4 % a v úplných rodinách se třemi a více dětmi jsou děti ohroženy v 22,7 % případů.

Subjektivní vnímání příjmové situace

Vedle objektivních ukazatelů, které tvoří příjem a míra ohrožení příjmovou chudobou, dokresluje příjmovou situaci domácností také subjektivní vnímání, jak snadno, nebo naopak obtížně vycházejí se svými příjmy. V roce 2023 byl zaznamenán pokles podílu domácností, které vycházejí se svými příjmy snadno až velmi snadno, a to meziročně o 1 procentní bod. Naopak dochází k postupnému nárůstu počtu těch domácností, které uvedly, že se svými příjmy vycházejí s obtížemi až s velkými obtížemi. Z pohledu typu domácnosti vycházely s příjmy nejhůře rodiny tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi a jednotlivci starší 65 let.

V neposlední řadě může být přínosné zaměřit se na to, jakým způsobem subjektivně vnímají vycházení se svými příjmy osoby, které jsou na základě výše popsaných měřítek objektivně ohroženy příjmovou chudobou. Z osob ohrožených příjmovou chudobou uvedla téměř polovina (49,2 %), že se svými příjmy vychází s velkými obtížemi, 22,4 % z nich vychází s příjmy s obtížemi a 11 % jen s menšími obtížemi.

Srovnání s Evropskou unií

Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta. Česko tak i letos v daném ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska (16,8 procenta) nebo Dánska (18 procent), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik. V Evropské unii jako celku přitom ukazatel narostl, a to z hodnoty 21,3 procenta na rovných 21 procent. Nejvíce jsou chudobou a sociálním vyloučením ohrožení v Rumunsku a Bulharsku, kde se jedná o více než čtvrtinu populace, přesněji 27,9, resp. i 30,3 procenta.

Čtěte také: Knihy a životní prostředí

Česko si velmi dobře stojí také v ukazateli materiální deprivace, který je mezinárodně lépe srovnatelný než ukazatel ohrožení chudobou, neboť udává podíl lidí, kteří si při dané příjmové a cenové hladině v konkrétní zemi nemohou dovolit základní materiální zajištění (viz vysvětlivka níže). V ČR byla v roce 2023 těžce materiálně deprivována pouze 2,7 procenta obyvatel, zatímco údaj za celou EU činil 6,8 procenta. Méně materiálně deprivovaných lidí bylo předloni v EU už jen v Lucembursku, ve Švédsku, v Estonsku, ve Slovinsku a na Kypru. Nejvíce materiálně deprivovaných lidí je opět v Bulharsku a v Rumunsku.

Zmíněná data svědčí o tom, že Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry EU, přičemž jeho sociální systém účinně krotí možné excesivní sociální vyloučení. Ukazatel těžké materiálně deprivace je dobře mezinárodně srovnatelný, protože vyjadřuje, co reálně si lidé mohou za svůj příjem pořídit, přičemž se jedná v podstatě o stejné zboží napříč EU - a i v tomto ukazateli ČR obstává.

Podíl lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zachycuje tu část obyvatel dané země EU, kteří jsou buď ohrožení chudobou, nebo těžce materiálně deprivováni, nebo žijí v domácnosti s nízkou úrovní pracovní intenzity. Podíl lidí ohrožených chudobou pak zachycuje tu část obyvatel dané země EU, jejichž čistý příjem (tedy hrubý příjem po odečtení daní a případném přičtení sociálních dávek) je nižší než 60 procent mediánového čistého příjmu v dané zemi.

Těžká materiální deprivace značí stav, kdy si daná osoba nemůže dovolit zaplatit alespoň čtyři z následujících devíti položek: nájem (nebo splátka hypotéky či účet za energie), dostatečně vytápěný byt, nečekaný výdaj, pravidelná konzumace masa nebo bílkovin, dovolená, televizor, pračka, automobil, telefon.

Statistika ohrožení relativní příjmovou chudobou označuje Česko za stát s nejmenší chudobou v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v loňském roce obyvatel pod hranicí příjmové chudoby mírně ubylo a jejich počet klesl na 9,5 procenta. Organizace PAQ Research ale upozorňuje, že zvolený ukazatel není mezinárodně srovnatelný, a navrhuje jiný způsob definice relativní příjmové chudoby. Podle té už by tuzemsko patřilo pouze do unijního průměru.

Kritika stávající metodiky

Ukazatel ve skutečnosti trpí řadou nedostatků. Neobsahuje informace o exekučních srážkách, které v Česku nadprůměrně snižují příjmy. Používá jednotné škály pro srovnání příjmů různě velkých domácností napříč všemi evropskými státy, přestože se podmínky napříč Evropou liší. Zejména ale jako ohrožené chudobou definuje lidi, kteří mají pod 60 % národních mediánových příjmů. Národní hranice nejsou mezi unijními zeměmi srovnatelné.

Eurostat sám uznává, že míra ohrožení chudobou neměří chudobu, ale nízký příjem ve srovnání s ostatními obyvateli země, což nemusí nutně znamenat nízký životní standard.

Původní ukazatel relativní národní chudoby má řadu negativních důsledků. V první řadě zakrývá rozdíly mezi státy. Zároveň se z něj odvozuje míra chudoby nebo sociálního vyloučení; tyto údaje automaticky také trpí nepřesností.

Hodnoty AROP nemusejí smysluplně odrážet změny v čase, protože nevypovídají o vývoji států. Národní relativní příjmová chudoba se může zvýšit, když rostou příjmy domácností.

Ukazatel znevýhodňuje postkomunistické státy ve fondech a programech Evropské unie. EU totiž podle ukazatelů vysoce závislých na míře relativní chudoby cílí svojí rozvojovou a kohezní politiku i Evropské sociální fondy (ESF).

Návrhy na zlepšení metodiky

Nesrovnatelnost národních metrik chudoby by se dala překonat, pokud bychom ji definovali evropsky srovnatelně - jako populaci, která má příjmy pod 60 % evropské mediánové domácnosti. Znovu vycházíme ze srovnatelné měny, standardu kupní síly PPS, který harmonizuje národní měny i cenové hladiny.

Po přepočtu zpátky na koruny by hranice v Česku pro jednočlennou domácnost byla zhruba ve výši čistého měsíčního příjmu 19 500 Kč.

Pro vyřešení těchto problémů lze navrhnout úpravu ukazatele AROPE - příjmové chudoby a sociálního vyloučení - který bude založen na pěti úpravách:

Využít evropskou hranici příjmové chudoby pro posílení srovnatelnosti ukazatelů.
Používat zároveň striktnější definici, která vychází z hranice 50 % evropských mediánových příjmů ve standardu kupní síly. Pod hranicí žije 13 % obyvatel EU a přes 10 % Čechů.
V oblasti materiální nebo sociální deprivace nevyužívat velmi striktně definovanou vážnou deprivaci (7 ze 13 položek), ale prostou materiální a sociální deprivaci (5 ze 13 položek). Podíl domácností v EU pod evropskou hranicí chudoby a materiálně deprivovaných je podobný, v obou ukazatelích kolem 13 %. V dotazování Eurostat ideálně opravit dnes mezinárodně nesrovnatelnou položku, která se ptá na schopnost zaplatit neočekávané výdaje.
Vyřadit z definice nízkou pracovní aktivitu. Zahrnutí nízké pracovní aktivity je odůvodňované tím, že zahrnuje domácnosti, které potenciálně směřují do chudoby kvůli nízkému uplatnění na trhu práce. Nízká pracovní aktivita ale může zahrnovat též domácnosti, které mají kapitálové příjmy, majetek apod. Samotná nízká pracovní aktivita ale nestačí pro dovození vyloučení z trhu práce.