Postřiky městské zeleně, ekologie a dopad na životní prostředí

10.03.2026

V městských oblastech hraje zeleň klíčovou roli v zlepšování kvality života obyvatel. Nicméně, údržba této zeleně často zahrnuje používání postřiků, které mohou mít negativní dopad na ekologii a životní prostředí.

Dopady postřiků na životní prostředí

Používání chemických postřiků v městské zeleni může vést k řadě problémů. Mezi hlavní patří:

Znečištění půdy a vody: Chemické látky z postřiků se mohou dostat do půdy a podzemních vod, což vede k jejich kontaminaci.
Ohrožení biodiverzity: Postřiky mohou negativně ovlivnit populaci hmyzu, ptáků a dalších živočichů, kteří jsou součástí městského ekosystému.
Zdravotní rizika: Některé chemické postřiky mohou představovat riziko pro lidské zdraví, zejména pro děti a citlivé jedince.

Alternativní metody ochrany městské zeleně

Existuje několik alternativních metod, které mohou snížit potřebu chemických postřiků a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí:

Biologická ochrana: Využití přirozených nepřátel škůdců, jako jsou parazitické vosy nebo dravé roztoče.
Mechanické metody: Odstraňování plevele a škůdců ručně nebo pomocí speciálních nástrojů.
Pěstování odolných odrůd: Výběr rostlin, které jsou odolné vůči škůdcům a chorobám.
Podpora biodiverzity: Vytváření prostředí, které podporuje rozmanitost rostlin a živočichů, což přispívá k přirozené regulaci škůdců.

Legislativa a regulace

Legislativní rada vlády má aktuálně k posouzení vyhlášku o podrobnostech nakládání s odpady. Pokud bude text vyhlášky odsouhlasen, nastaví tento předpis řadu nových povinností různým typům subjektů odpadového hospodářství.

Projekt Clairo v Ostravě

V městské části Radvanice a Bartovice bylo vysázeno již 442 nových stromů, 1 867 keřů a založeno 14 700 m² trávníku. Stalo se tak v rámci výzkumného projektu Clairo, na který Ostrava jako jediné město v České republice získala grant z prestižního evropského programu UIA. Úspěla tak ve velké konkurenci jiných evropských měst, jako jsou Amsterdam, Atény nebo Barcelona.

Čtěte také: Houbové choroby a bio postřiky

„Díky projektu Clairo testujeme v Ostravě nový způsob výsadby zeleně, která by měla prokázaný pozitivní dopad na kvalitu ovzduší. Schopnost zeleně snižovat množství prachu v ovzduší je dlouhodobě známa, ale snažíme se identifikovat konkrétní výběr vhodné zeleně, způsob její výsadby a speciální ošetřování pro posílení odolnosti vůči vnějším vlivům. Zjednodušeně jde o zefektivnění procesu odstraňování prachu a dalších látek výsadbou rostlin, které budou lépe prosperovat ve „stresovém“ prostředí. Lokality pro výsadbu zeleně jsme určili za odborného dohledu vědců z univerzit, protože bylo zapotřebí najít takové plochy, které mají vhodnou velikost a zároveň polohu. Cílem bylo najít místa zatížená nejen silným znečištěním, například z dopravy, průmyslu či domácností, ale i s odlišnými půdními vlastnostmi. Na základě těchto kritérií byly jako nejvhodnější lokality vybrány dva pozemky o celkové ploše 20 tisíc m² na území obvodu Radvanice a Bartovice,“ řekla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.

První část výzkumu začala již v roce 2019, kdy vědci z Vysoké školy Báňské - Technické univerzity Ostrava v místě plánované výsadby zeleně nainstalovali měřicí senzory monitorující stav ovzduší. Na základě dat získaných z průběžných měření a meteorologických parametrů pak vědci ze Slezské Univerzity v Opavě vytvořili modely pro zachycování látek znečišťujících ovzduší pro stávající vegetaci i nově navrženou zeleň. Vedle záchytu škodlivin vědci sledují i reakci zeleně na experimentální ošetření s obsahem biostimulantů a protistresových látek vyvinuté výzkumníky z Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci jsou přesvědčeni, že díky nim se odolnost rostlin i schopnost záchytu prachu ještě zvýší.

„Základní principy výzkumu vědci shrnuli v tzv. Inovativním návrhu zeleně. Ten se spolu s dalšími vzniklými podklady promítne do metodiky, odborné publikace, jejíž součástí budou podrobnosti o měření, záchytu škodlivin a výsadbě zeleně. Metodika je jedním z hlavních výstupů projektu a může sloužit jako „návod“ pro výsadbu zeleně ve městech. Kromě metodiky vědci pracují také na databázi dřevin s prokazatelným vlivem na snížení znečištění ovzduší, která může městům a obcím pomoci s výběrem rostlin nejvhodnějších pro výsadbu v emisemi zatíženém prostředí,“ dodala náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.

Celkový rozpočet projektu Clairo je přibližně 65 milionů korun, dotace z evropských fondů činí 52,7 milionu korun.

Čtěte také: Tipy na ekologické postřiky

Čtěte také: Ochrana rostlin ekologicky

tags: #postřiky #městské #zeleně #ekologie #dopad #na