Ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením: Statistiky a interpretace v České republice

Podle posledních dostupných dat Eurostatu z roku 2023 byl v Česku podíl osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením 12 %, což bylo nejméně ze zemí EU. Průměr unijních států byl 21 %. Česko se dlouhodobě prezentuje jako země s nejnižší mírou příjmové chudoby v Evropské unii.

V roce 2023 bylo v Česku ohroženo chudobou 12 % obyvatel, což byl nejnižší podíl v rámci EU i všech sledovaných zemí. Průměr zemí EU pak činil 21 %. Česko má nejnižší podíl ohrožených osob od roku 2020. V předchozích letech měl několikrát lepší výsledek Island, který však není součástí EU a od roku 2021 u něj data nejsou k dispozici.

Metodika Eurostatu pro výpočet AROPE

Statistika osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením (AROPE) v evropských zemích zveřejňuje Eurostat od roku 2015. Statistika počítá do kategorie ohrožených chudobou členy domácností, které splňují alespoň jeden ze tří bodů: riziko chudoby, závažnou materiální a sociální deprivaci nebo život v domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce. Právě poslední zmíněný faktor přitom mohl přispět k dobrému výsledku Česka, jelikož je u nás dlouhodobě nízká nezaměstnanost.

Měření Eurostatu pracuje s takzvaným AROPE - tedy relativní příjmovou chudobou (AROP) obohacenou o indikátory sociální a materiální deprivace a pracovní intenzity.

Jak se počítá AROP?

Relativní příjmová chudoba (AROP) udává podíl lidí s příjmem pod 60 procenty národního mediánu příjmů. Kvůli různému počtu lidí v domácnostech se příjem domácnosti tzv. ekvivalizuje tak, aby odlišně velké domácnosti byly přibližně srovnatelné. Proto se celkový čistý příjem domácnosti dělí počtem „spotřebních jednotek“.

Čtěte také: Jak řešit nedostatek vody?

Ten se odvíjí od součtu vah jednotlivých členů domácnosti - první dospělý se počítá s váhou 1, každý další člověk starší 14 let s váhou 0,5 a děti pod 14 let s váhou 0,3.

Problematická interpretace statistik Eurostatu

Statistika, kterou se čeští politici dlouhodobě chlubí, není ale podle výzkumníků z organizace PAQ Research příliš vypovídající. Česko je na tom dlouhodobě dobře z hlediska relativní příjmové chudoby (AROP), ze které měření Eurostatu vychází. Ta ale není vhodná pro mezinárodní srovnávání. Měří totiž nízký příjem pouze ve srovnání s ostatními obyvateli v dané zemi.

Jak upozorňují například sociolog Daniel Prokop nebo ekonom Vít Hradil, statistici Eurostatu ke klasifikaci využívají údaj tzv. relativní chudoby, který vychází z mediánových příjmů v jednotlivých členských státech EU. Člověk, který má nižší příjem než 60 % mediánového výdělku v dané zemi, je tak ve statistice považován za „ohroženého chudobou“.

To ovšem znamená, že se hranice chudoby v jednotlivých unijních zemích i po započtení rozdílů v kupní síle peněz (tzv. parita kupní síly) liší, protože se v těchto zemích liší i mediánové příjmy. Statistika tak z velké části ukazuje spíše míru příjmové nerovnosti mezi chudým a středně bohatým obyvatelstvem dané země.

Podle použité metodiky totiž mohl být po započtení kupní síly peněz v roce 2023 považován za „ohroženého chudobou“ například člověk z Lucemburska s příjmy 59 tisíc Kč měsíčně, zatímco obyvatel Česka s měsíčním příjmem 17 tisíc Kč by „ohrožený chudobou“ nebyl.

Čtěte také: Více o znečištění ovzduší

Například v sousedním Německu, kde je podle statistiky vyšší míra ohrožení chudobou, je v paritě kupní síly přibližně o polovinu vyšší mediánový příjem.

Výpočet také nezohledňuje inflaci, jejíž míra může být v jednotlivých zemích podstatně rozdílná. Náhlý růst cen může způsobit prudký nárůst počtu lidí v materiální nouzi, což ukazuje například průzkum agentury PAQ Research z roku 2022. Podle něj se procento obyvatel Česka v příjmové chudobě téměř zdvojnásobilo za období od konce roku 2021 do začátku roku 2022. Důvodem měla být právě prudce rostoucí inflace. V průzkumech Eurostatu se ale podíl obyvatel ČR, kteří jsou ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, mezi lety 2021 a 2022 výrazně nezměnil.

Výpočet také nezahrnuje exekuce, které zatěžují relativně vysoký podíl českých občanů, ačkoli v posledních letech jich ubývá.

V minulosti se vůči metodice Eurostatu vymezili například i autoři zprávy Poverty Watch (.pdf, str. 2), kteří navrhli porovnávat příjmy českých domácností s mediánem příjmů v celé Evropě, neboť mediánový příjem v ČR je podle nich zpravidla nízký.

Konečná hodnota tak ve skutečnosti neříká, že Česko je - co do nízké míry chudoby - v Evropské unii premiantem. Národní ukazatel chudoby totiž vychází z mediánů národních mezd a ty se napříč zeměmi Evropské unie velmi liší. Zkrátka - rakouský a lucemburský „chudý“ mají reálné příjmy větší než „chudý“ v Česku. A západní „chudí“ by se řadili v tuzemsku na úroveň středněpříjmové domácnosti. Proto i jejich životní standard je vyšší, než je životní standard „chudých“ v Česku. Navíc zmíněný ukazatel nereflektuje informace o exekučních srážkách, které příjmy domácností ještě snižují, či státní podporu.

Čtěte také: Knihy a životní prostředí

„Údaj má i politické důsledky. Může ovlivňovat sociální politiku v Česku, když poskytuje zcela matoucí informace o vývoji chudoby během ekonomických krizí a konjunktur. Znevýhodňuje také postkomunistické státy ve fondech a programech Evropské unie,“ podotýkají výzkumníci s tím, že peníze z evropských sociálních programů pak mohou směřovat paradoxně do chudších regionů bohatých zemí, namísto do výrazně chudších regionů v chudých zemích.

Alternativní pohled na měření chudoby

Organizace PAQ Research ale upozorňuje, že zvolený ukazatel není mezinárodně srovnatelný, a navrhuje jiný způsob definice relativní příjmové chudoby. Podle té už by tuzemsko patřilo pouze do unijního průměru.

Pro měření relativní příjmové chudoby se v rámci Evropské unie využívá ukazatel AROP (at-risk-of-poverty neboli „ohrožení chudobou“), který ukazuje podíl lidí, jejichž čisté příjmy jsou pod hranicí šedesáti procent mediánového příjmu.

Podle té má ukazatel i další problémy. Kupříkladu neobsahuje informace o exekučních srážkách, které příjmy řadě osob v Česku nadprůměrně snižují, a neřeší ani státní podporu, jež se přitom napříč jednotlivými státy může výrazně lišit.

Na další nedokonalosti upozorňuje i síť organizací EAPN (The European Anti-Poverty Network neboli Evropská síť proti chudobě), podle níž ukazatel nezohledňuje třeba to, jak hluboko pod hranicí chudoby lidé jsou či jak dlouho jí trpí.

Eurostat doplnil, že ukazatel AROP je v rámci EU široce využíván jako klíčové měřítko relativní příjmové chudoby a tvoří součást několika monitorovacích rámců v oblasti sociálních věcí a začleňování. Mimo to je také zahrnut do rámce pro srovnávací analýzu Evropského pilíře sociálních práv.

Studie upozorňuje i na problematický odraz změn v čase. Národní relativní příjmová chudoba se totiž v období, kdy rostou příjmy domácností, může paradoxně zvýšit.

„Velmi nízká míra relativní chudoby byla v Československu za komunismu v 80. letech. Medián příjmů byl tak nízko, že pod šedesát procent jeho hodnoty spadla jen malá část populace,“ uvádí organizace, podle níž bylo například v roce 1988 v relativní příjmové chudobě o dvě procenta lidí méně než v současnosti, byť tehdejší společnost byla jednoznačně chudší.

Zásadní je podle studie rovněž zohlednění cen v jednotlivých státech. „Srovnávat evropské státy podle míry chudoby je důležité. Pokud ale chceme porovnávat životní úroveň napříč státy, musíme přihlížet k rozdílům v cenách. K tomu slouží přepočet na takzvaný standard kupní síly (PPS) - hypotetickou měnu, kde má jedna jednotka stejnou hodnotu napříč zeměmi a dovoluje koupit stejný objem zboží v dané zemi. Umožňuje proto srovnat, co si lidé mohou reálně dovolit,“ vysvětlují autoři studie.

Při využití ukazatele, který hranici chudoby definuje jako příjmy pod šedesát procent evropského mediánu po zohlednění cen v jednotlivých státech, se výsledky oproti těm, které byly získány využitím národní mediánové hodnoty, výrazně liší.

Zatímco podle původní metriky bylo v Česku v roce 2023 ohroženo relativní příjmovou chudobou pouze 9,8 procenta lidí, při využití metriky navržené PAQ Research už to bylo 21,7 procenta.

Studie dodává, že hranice šedesáti procent mediánových evropských příjmů je stále arbitrární a lze ji nastavit i na padesát procent evropských mediánových příjmů. Logicky sice dojde k poklesu procentuálního počtu osob ohrožených příjmovou chudobou, a to na hodnotu 10,3 procenta, avšak Česko ani podle této metriky není premiantem a pohybuje se lehce pod unijním průměrem.

Podle studie tak sice tuzemsko není zemí s nejmenším procentem obyvatel ohrožených příjmovou chudobou, avšak rozhodně nepatří ani k těm nejhorším. A to i přes podprůměrný mediánový ekvivalizovaný příjem domácností, který zohledňuje jejich složení tak, aby mezi sebou byly porovnatelné bez ohledu na počet členů.

Podle PAQ Research zejména tím, že je v Česku nízká míra příjmových nerovností. V majetkových nerovnostech se naopak tuzemsko nachází nad evropským průměrem a společně s Nizozemskem a Irskem (státy, které bývají označovány za daňové ráje) patří k zemím s nízkými příjmovými a vysokými majetkovými nerovnostmi.

Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou v ČR

Míra příjmové chudoby osob v českých domácnostech v souhrnu meziročně mírně klesla. Vývoj se však významně liší podle typu domácnosti. Celkově tento ukazatel vypovídá spíše o příjmové (ne)rovnosti, než o počtu „chudých“ lidí v zemi (ve smyslu hmotné nouze). Indikátor se počítá podle mezinárodně platné metodiky dané Eurostatem a udává podíl osob v domácnostech, které nedosahují svými příjmy na stanovenou hranici.

Hranice ohrožení příjmovou chudobou vychází z příjmového rozdělení v dané zemi a je definována jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného (tedy zohledňujícího počet členů domácností) disponibilního příjmu.

V roce 2023 (na základě příjmů za rok 2022) činila v Česku tato částka 16 774 Kč za měsíc. To představuje hranici příjmové chudoby pro domácnost jednotlivce. V roce 2023 se ohrožení příjmovou chudobou týkalo v absolutním počtu přibližně milionu (1 020 561) obyvatel České republiky, přičemž míra ohrožení příjmovou chudobou meziročně mírně klesla na hodnotu 9,8 %.

Důvodem byla zmiňovaná valorizace důchodů. Míra ohrožení příjmovou chudobou se snížila také u jednotlivců mladších 65 let, a to o 2,3 p. b. V případě úplných rodin s dětmi došlo rovněž k mírnému poklesu ohrožení příjmovou chudobou a u dvojic dospělých zůstaly hodnoty téměř stejné.

Ačkoliv je hodnota tohoto ukazatele nízká a meziročně mírně klesla, jsou patrné poměrně významné rozdíly nejen u osob v různých typech domácností, ale také například podle pohlaví. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2023 dosahovala 9,8 %, ženy však byly příjmovou chudobou ohroženy v 11,6 % případů, zatímco muži pouze v 7,9 %.

Zatímco osoby se základním vzděláním nebo výučním listem jsou příjmovou chudobou ohroženy lehce nadprůměrně (14,7 %), u středoškolsky vzdělaných osob (s maturitou nebo s VOŠ) hodnoty příjmové chudoby dosahují 6,4 %. Osob s vysokoškolským titulem se potom příjmová chudoba týká pouze ve 3 % případů.

Děti žijící v neúplné rodině, tedy v domácnosti pouze s jedním rodičem, jsou ohroženy příjmovou chudobou v 35,5 % případů. Naproti tomu v úplné rodině s oběma rodiči je ohroženo příjmovou chudobou pouze 8,5 % dětí. Avšak se zvyšujícím se počtem dětí v domácnosti roste ohrožení dětí příjmovou chudobou i v úplných rodinách.

Naopak dochází k postupnému nárůstu počtu těch domácností, které uvedly, že se svými příjmy vycházejí s obtížemi až s velkými obtížemi. Z pohledu typu domácnosti vycházely s příjmy nejhůře rodiny tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi a jednotlivci starší 65 let.

Ze statistik vyplývá, že z osob ohrožených příjmovou chudobou uvedla téměř polovina (49,2 %), že se svými příjmy vychází s velkými obtížemi, 22,4 % z nich vychází s příjmy s obtížemi a 11 % jen s menšími obtížemi.

Doporučení pro komplexnější měření chudoby

Pro vyřešení těchto problémů lze navrhnout úpravu ukazatele AROPE - příjmové chudoby a sociálního vyloučení - který bude založen na pěti úpravách:

• Využít evropskou hranici příjmové chudoby pro posílení srovnatelnosti ukazatelů.
• Používat zároveň striktnější definici, která vychází z hranice 50 % evropských mediánových příjmů ve standardu kupní síly. Pod hranicí žije 13 % obyvatel EU a přes 10 % Čechů.
• V oblasti materiální nebo sociální deprivace nevyužívat velmi striktně definovanou vážnou deprivaci (7 ze 13 položek), ale prostou materiální a sociální deprivaci (5 ze 13 položek). Podíl domácností v EU pod evropskou hranicí chudoby a materiálně deprivovaných je podobný, v obou ukazatelích kolem 13 %. V dotazování Eurostat ideálně opravit dnes mezinárodně nesrovnatelnou položku, která se ptá na schopnost zaplatit neočekávané výdaje.
• Vyřadit z definice nízkou pracovní aktivitu. Zahrnutí nízké pracovní aktivity je odůvodňované tím, že zahrnuje domácnosti, které potenciálně směřují do chudoby kvůli nízkému uplatnění na trhu práce. Nízká pracovní aktivita ale může zahrnovat též domácnosti, které mají kapitálové příjmy, majetek apod. Samotná nízká pracovní aktivita ale nestačí pro dovození vyloučení z trhu práce.

Zúžení ukazatele příjmové chudoby a zároveň využívání prosté materiální deprivace vede k tomu, že v komponovaném ukazateli je méně lidí definovaných pouze relativní příjmovou chudobou, ale bez dalších problémů. Naopak je zde více lidí, kteří jsou materiálně chudí, ačkoli mohou být těsně nad hranicí příjmů dostačující k definici příjmové chudoby - například proto, že mají velké náklady na nájemní bydlení.

Sociální vyloučení a ohrožené skupiny

Podle nejnovějšího výzkumu žije v ČR v současnosti 95 000 až 115 000 sociálně vyloučených osob, tedy lidí potýkajících jak s chudobou, tak nedostatečnou integrací do většinové společnosti a možností využívat standardní zdravotní a navazující sociální služby. Tito lidé jsou koncentrováni v 606 sociálně vyloučených lokalitách.

Sociálním vyloučením a chudobou ohrožená populace disponuje omezenými zdroji v materiální, finanční, společenské a informační oblasti. Z toho vyplývají i nedostatečné znalosti o zdravém způsobu života a rizikových a protektivních faktorech zdraví. Snížená dostupnost relevantních informací vylučuje schopnosti naučit se s informacemi nakládat a vědomě rozhodovat ve prospěch zdraví.

Skupinou nejvíce ohroženou chudobou jsou kromě nezaměstnaných (47 % v riziku chudoby) také neúplné rodiny s dětmi, z nichž 40 % žije pod hranicí chudoby.

Empirické poznatky ukazují, že skupinou obyvatel, která je nejvíce postižena sociálním vyloučením, jsou Romové - až 80 % (GAC, s.r.o., Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR, Praha 2015). Vysoké procento Romů postižených sociálním vyloučením je dáno skutečností, že Romové jsou nadreprezentováni mezi nezaměstnanými a početnými rodinami.

Ohrožení Romů vícenásobnou diskriminací v přístupu ke zdravotní péči dokládá studie FRA („Nerovné zacházení a vícenásobná diskriminace v přístupu ke zdravotní péči a k její kvalitě“, 2012), která zjistila, že Romové trpí více než většinová populace chronickými onemocněními - nejčastěji hypertenzí, artritidou, revmatismem, diabetem a depresemi, špatným stavem chrupu. Z akutních nemocí trpí více než většinová společnost žloutenkou, TBC, nebo parazitárními onemocněními.

Ve svém důsledku právě tyto podmínky - vzdělání, příjem, pohlaví, etnicita, věk, nezaměstnanost aj. zakládají nerovnosti ve zdraví. Čím nižší vzdělání, příjem, sociální postavení, tím horší je zdraví a spokojenost v životě.

tags: #lide #ohrozeni #chudobou #nebo #socialnim #vyloucenim

Oblíbené příspěvky:

• Oživte interiér tapetami
• Závěsné koše Pilar
• Znečištění asijských moří plasty
• Svoz skleněného odpadu
• O vzniku minerálů