Likvidace ekologické zátěže: Postupy a řešení

Ekologická likvidace starých zátěží a nebezpečných odpadů je klíčová pro ochranu životního prostředí. Při ekologické likvidaci starých zátěží pečlivě dodržujeme předepsané postupy a předpisy, abychom mohli zaručit maximální snížení dopadu na životní prostředí. Ekologickou likvidaci starých zátěží a nebezpečných odpadů provádíme na základě certifikátu, který potvrzuje zavedení a udržování integrovaného managementu nakládání s odpady. Získejte více informací o ekologické likvidaci starých zátěží a nebezpečných odpadů.

Co je stará ekologická zátěž (SEZ)?

„Co se týče definice SEZ, zákonná definice neexistuje, nejkomplexněji je definována pro potřeby Operačního programu Životní prostředí,“ uvádí Richard Přibyl, vedoucí oddělení sanace, odbor environmentálních rizik a ekologických škod (OEREŠ), Ministerstvo životního prostředí.

SEZ = závažná kontaminace podzemních či povrchových vod, zemin nebo stavebních konstrukcí, která znamená významné riziko pro lidské zdraví nebo složky životního prostředí a současně původce kontaminace neexistuje nebo není znám.

Staré ekologické zátěže byly způsobeny výlučně lidskou činností, jako je například průmyslová a chemická výroba nebo těžební a důlní činnost. Tyto ekologické škody vznikaly především do roku 1990 nevhodným nakládáním s rizikovými látkami a nevhodnou invazivní důlní činností. Následkem mnohaleté nedostatečné zabezpečenosti technologií, nesprávné manipulace s nebezpečnými látkami, absence opatření pro nakládání s odpady nebo i následkem havárií ve starých provozovnách došlo k nahromadění vysokých koncentrací rizikových kontaminantů, které působí toxicky přímo ve starých budovách výrobních podniků, v okolní půdě, horninovém prostředí a v povrchových a podzemních vodách. Dosah škod je ovšem dalekosáhlý a má vliv na další složky životního prostředí, včetně významného dopadu na všechny ekosystémy v zasažené oblasti.

Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru - může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika.

Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu

Postup při nálezu a odstraňování SEZ

„Co se týče nálezu SEZ, je nutné znát rozsah a hlavně původce. Proto je třeba v první fázi realizovat Analýzu rizika, která ohodnotí míru rizika vyplývající ze zátěže a navrhne opatření. Na odstranění SEZ existuje řada programů, nejrozsáhlejší je v rámci privatizace, kdy součástí procesu byl i tzv. ekologický audit a stát se pak zavázal v tzv. ekologické smlouvě hradit náklady související s odstraňováním SEZ. Nyní toto zabezpečuje Ministerstvo financí, MŽP vykonává funkci garanta,“ vysvětluje Richard Přibyl.

Mezi MF (dříve FNM ČR) a nabyvateli privatizovaných podniků byly uzavírány smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací - tzv. ekologické smlouvy. Náklady na vypořádání ekologických závazků zahrnují náklady na průzkumy ekologické závady, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad.

„Tam, kde neexistuje ekologická smlouva, lze v některých případech použít Operační program Životní prostředí, popřípadě Národní program Životní prostředí,“ zmiňuje možnosti Richard Přibyl.

Role OEREŠ při odstraňování ekologických zátěží

Činnost oddělení sanace odboru environmentálních rizik a ekologických škod (OEREŠ) je primárně zaměřena na řešení procesu odstraňování starých ekologických zátěží, nicméně zasahuje i do dalších oblastí s touto problematikou spojených jen částečně.

Nejdůležitějšími z nich jsou role odborného garanta v procesu odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací a kompletní řešení procesu odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých pobytem sovětské armády na našem území.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Nedílnou součástí hlavní činnosti odboru je také metodická a odborná pomoc krajským úřadům, které řeší problematiku odstraňování starých ekologických zátěží pomocí odst. 4, § 42 zákona o vodách. Významnou pomocí krajským, ale i dalším úřadům, je v tomto směru Operační program Životní prostředí a dále i Národní program životní prostředí. V neposlední řadě nelze zapomenout ani na účast zástupců odboru v meziresortních komisích, které řeší revitalizace oblastí zasažených těžbou nerostných surovin.

Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM)

Nejdůležitějším zdrojem informací o starých ekologických zátěžích, resp. o kontaminovaných místech obecně je databáze Systém evidence kontaminovaných míst. Jedná se o veřejně přístupnou databázi.

SEKM znamená „Systém evidence kontaminovaných míst“ a jedná se o systém zřízený Ministerstvem životního prostředí ČR pro evidenci, sledování a posuzování priorit kontaminovaných míst.

Příklady procesů odstraňování starých ekologických zátěží

Procesy odstraňování starých ekologických zátěží se týkají především kontaminovaných míst jako jsou skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika. Veškeré tyto nebezpečné lokality jsou zastřešeny v celostátní databázi "Národní inventarizace kontaminovaných míst".

Role společnosti MEGA při odstraňování ekologických zátěží

MEGA provádí průzkumy a sanace starých ekologických zátěží již od roku 1991. Jsme předními odborníky na odstraňování následků ekologických havárií a na dekontaminaci zemin a vod. Současně spolupracujeme s českými univerzitami a dalšími specializovanými odborníky z oboru na vývoji inovačních sanačních metod, které jsou v porovnání s běžnými dlouhodobými sanačními postupy efektivnější, rychlejší a v konečném důsledku levnější. Disponujeme veškerými oprávněními pro projektování a řízení technických prací při odstraňování starých ekologických zátěží, především pro sanace průmyslových areálů, rekultivace starých skládek odpadů a zahlazování následků hornické činnosti. Garantujeme odstranění ekologických zátěží dle požadavků státních orgánů nebo zadavatele nápravných prací. Aplikace jednotlivých sanačních metod a postupů je volena na základě typu kontaminace, charakteristik horninového prostředí a hydrogeologických poměrů. Navrhovány jsou vysoce efektivní inovativní metody vyvíjené v rámci výzkumných aktivit MEGA a.s. Součástí našeho portfolia služeb je i dotační činnost.

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

Role společnosti GEOtest, a.s. při odstraňování ekologických zátěží

GEOtest, a.s. je společností s dlouhodobou tradicí a významným postavením na trhu služeb v oborech aplikované geologie a ochrany životního prostředí. Ochranu životního prostředí považuje nejen za podstatnou část svých podnikatelských aktivit, ale také za otázku postoje k základním obecným hodnotám. Veškeré činnosti společnosti řídí tak, aby nebylo ohrožováno zdraví a bezpečnost zaměstnanců společnosti ani dalších osob. Kromě klasických oborů inženýrské geologie, geotechniky, regionální a komunální hydrogeologie poskytuje dále inženýrské, konzultační a laboratorní služby v oblasti ochrany a sanace vod a horninového prostředí, vodohospodářských staveb, při likvidaci starých ekologických zátěží a v odpadovém hospodářství. Naprosté uspokojení požadavků, potřeb a očekávání zákazníků považujeme za absolutní prioritu, kterou docilujeme poskytováním kvalitních služeb. Využíváme přitom metody a postupy šetrné k životnímu prostředí, doporučujeme tyto environmentálně šetrné postupy svým zákazníkům a vyžadujeme je od svých dodavatelů. Přitom vycházíme zejména z preventivních přístupů.

Kauza Dieselgate a ekologická újma

Aféra Dieselgate otřásla důvěrou veřejnosti v automobilky i v ochranu životního prostředí. Ukázala, že manipulace s emisními testy může mít vážné důsledky nejen pro spotřebitele, ale i pro celý ekosystém.

Skandál odhalil, že několik výrobců automobilů, zejména koncern Volkswagen, instalovalo do vozidel software, který při testování záměrně snižoval naměřené hodnoty emisí oxidů dusíku (NOx). Tento případ není pouze otázkou klamání spotřebitelů nebo neetického podnikání. Jde o reálné poškození životního prostředí, které se projevilo zvýšenou koncentrací škodlivin v ovzduší, zhoršením kvality života obyvatel a dopady na zdraví lidí i ekosystémů.

V kontextu Dieselgate je však situace složitější. Poškození životního prostředí vzniklo hromadně, napříč státy a bez přímého poškození konkrétního pozemku. Přesto lze argumentovat, že šlo o protiprávní jednání, které mělo za následek zvýšení emisí a tím i ekologickou újmu.

Z environmentálního hlediska se tak jedná o typický případ kolektivní ekologické újmy - miliony vozidel po celém světě přispěly k dlouhodobému znečištění, které nelze jednoduše odstranit.

Pokud se jednotlivec, obec nebo organizace domnívá, že došlo k poškození životního prostředí, existuje několik právních možností, jak se bránit: Podat podnět k orgánům ochrany životního prostředí (např. Právní zastoupení advokátem je v těchto sporech téměř nezbytné, protože dokazování i právní argumentace bývají složité. Obce či města mohou rovněž žádat o kompenzační opatření - například financování projektů na zlepšení ovzduší nebo podporu veřejné dopravy.

Státní zakázky a financování odstraňování ekologických škod

Ministerstvo financí dává část zakázek bez soutěže, prý kvůli inspekci životního prostředí. Praha - Peněz má stát zřejmě stále dost. MF DNES sestavila přehled státních zakázek, které letos rozdalo ministerstvo financí, a vyplývá z něj, že byznys za téměř 1,5 miliardy na odstranění starých ekologických škod získaly firmy bez výběrového řízení. Proč se stát připravuje o možnost získat výhodnější podmínky v regulérní soutěži a ušetřit?

Část škod musela být odstraněna okamžitě coby ekologické havárie. Pro další část však vysvětlení neexistuje. Zakázky přidělilo ministerstvo financí. Nejasnosti a kontroverze kolem zadávání zakázek.

Každá strana hází odpovědnost na tu druhou. Kde je tedy pravda? Resort financí jako důkaz toho, že jedná na základě podnětů od inspekce životního prostředí, zaslal MF DNES rozhodnutí ČIŽP k jednotlivým „přiklepnutým“ případům. Z těch však nevyplývá, že k vynechání výběrového řízení muselo ministerstvo přistoupit ve všech případech. Například v ostravské lokalitě společnosti ČEZ inspektoři jen žádají, aby práce byly zahájeny do jednoho měsíce od vybrání firmy, která bude dekontaminaci provádět. Termín počátku samotných prací ovšem nestanovuje.

Přestože v některých případech skutečně resort financí nemá na výběr a stamilionové zakázky musí „přiklepnout“ bez soutěže, řada dalších vyvolává otázky, zda se s takzvaným Jednacím řízením bez uveřejnění (JŘBU), které umožňuje v krizových situacích vynechat soutěž, hospodaří šetrně. „Zadavatelé často používají volnější výklad podmínek, za nichž je JŘBU možno použít,“ připouští místopředseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Kamil Rudolecký.

Ekologická superzakázka, která měla veškeré odstraňování škod sjednotit do jediného obřího projektu, je totiž prozatím pozastavena a tyto dílčí zakázky jsou pro podniky vítaným přísunem peněz. Kromě půldruhé miliardy, které ministerstvo financí vydalo letos na „hašení“ ekologických havárií, zaplatilo za další práce spojené s odstraňováním ekologických zátěží ještě zhruba 8,5 miliardy korun, které už byly řádně vysoutěženy. Příští rok by to mělo být podle odhadů resortu celkem 13 miliard korun.

Financování z EU fondů

Ekologické firmy navíc našly další zdroj z veřejných peněz, kde se zatím penězovod nezastavil: dotace ze Státního fondu životního prostředí obcím například na rekultivaci skládek. Jde o peníze, které přicházejí většinou z Evropské unie. Podle mluvčí Státního fondu životního prostředí Lenky Brandtové je v rozpočtu celkem 520 milionů eur, tedy zhruba třináct miliard korun. „Zatím je vyčerpána zhruba čtvrtina,“ upřesnila Brandtová. Více než šest miliard korun je v rozpočtu na odstraňování starých ekologických zátěží, kde zatím zájemci vyčerpali 17 procent rozpočtu. „O dotace v tomto programu mohou žádat do konce roku 2013,“ dodala Brandtová.

Brownfieldy a ekologická zátěž

Plánujete investovat do starého areálu nebo brownfieldu? Může to být skvělá příležitost, ale často skrývá rizika, která nejsou na první pohled vidět. Tím největším je ekologická zátěž. V tomto článku najdete konkrétní odpovědi, které jako investor, developer nebo statutární orgán korporace potřebujete znát. Zjistíte, kdo nese odpovědnost za sanaci, jak nový stavební zákon změnil pravidla povolování a proč je klíčové due diligence.

Areály bývalých továren, skladů nebo zemědělských družstev lákají developery z pochopitelných důvodů. Často mají vynikající lokalitu v širším centru měst, jsou napojeny na stávající infrastrukturu a jejich pořizovací cena se zdá být velmi atraktivní. Podle Národní strategie regenerace brownfieldů je to jakákoli nemovitost - pozemek, objekt či areál - která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být kontaminovaná. Lákadlem je jejich potenciál pro revitalizaci a nové využití.

Ekologická zátěž není jen nepořádek, staré pneumatiky nebo polorozbořená budova. Tato kontaminace vznikla lidskou činností (např. průmyslovou výrobou, úniky chemikálií, nevhodným skladováním ropných látek) a představuje závažné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Levný nákup brownfieldu se může obratem změnit v noční můru. Náklady na průzkum, analýzy a následnou sanaci (čištění) se mohou snadno vyšplhat na desítky, v extrémních případech i stovky milionů korun. Inzerovaná nízká cena brownfieldu často není sleva; je to tiché přiznání existence rizika.

Mnoho investorů žije v domnění, že pokud zátěž nezpůsobili, nemohou za ni být odpovědní. Ano, evropské i české právo je postaveno na zásadě, že za prevenci a nápravu ekologické újmy má platit ten, kdo ji způsobil. Je to základní kámen environmentální odpovědnosti. Většina nejproblematičtějších brownfieldů pochází z průmyslové činnosti před rokem 1989. Původní státní podniky, které kontaminaci způsobily, byly v 90. Pokud nelze nalézt a postihnout původního znečišťovatele, odpovědnost se přesouvá. Ano, nákupem pozemku často přebíráte i odpovědnost za jeho faktický stav, i když jste zátěž nezpůsobili.

Pokud kupní cena odráží riziko, pak jediným nástrojem, jak toto riziko přesně vyčíslit, je hloubková prověrka neboli Due Diligence (DD). Nestačí se jen podívat do katastru nemovitostí. Právní due diligence musí jít ruku v ruce s tou environmentální. Due diligence neslouží jen k finálnímu rozhodnutí "koupit / nekoupit". Je to především ten nejlepší nástroj pro vyjednávání o kupní ceně.

Pokud se zátěž objeví po prodeji, odpovědnost může být i tak plně na vás. Naše praxe ukazuje, že je nutné smluvně ošetřit, co přesně se stane, pokud se skrytá zátěž objeví.

Pokud due diligence potvrdí kontaminaci, neznamená to nutně konec projektu. Sanace je soubor opatření a metod k eliminaci, omezení nebo odstranění kontaminace a jejích negativních vlivů. Dekontaminace je pak často používaný termín pro samotné technické postupy čištění. Toto je zcela klíčový bod celého procesu.

Sanační limity jsou cílové hodnoty. Jsou to konkrétní čísla (např. Dosažení těchto limitů znamená, že pozemek je "oficiálně" považován za vyčištěný a vaše povinnost skončila. Právní podpora je v tomto procesu klíčová.

Nový stavební zákon a Jednotné environmentální stanovisko (JES)

Proces sanace je jedna věc, druhá je povolení vašeho nového developerského projektu na již vyčištěném pozemku. Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) a související předpisy zásadně mění pravidla hry.

Novým klíčovým dokumentem pro developery je Jednotné environmentální stanovisko (JES), které upravuje zákon č. JES nahrazuje až 29 různých správních úkonů (souhlasů, stanovisek, povolení) z 10 různých zákonů (např. zákon o ochraně přírody, vodní zákon, zákon o ochraně ovzduší, o odpadech atd.). Proces EIA (Environmental Impact Assessment) není zrušen, ale je integrován.

Nový stavební zákon vám dává strategickou volbu. Můžete buď projít "starým" způsobem a získat stanovisko EIA samostatně, a to pak použít jako podklad pro stavební řízení. Toto je klíčové právní rozhodnutí, které ovlivní rychlost a složitost celého projektu.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je orgán, se kterým budete při řešení ekologické zátěže v nejčastějším kontaktu. ČIŽP je v podstatě "policie přes životní prostředí". Pokud ČIŽP zjistí kontaminaci (tzv. závadný stav), má pravomoc vám (jako vlastníkovi pozemku) uložit opatření k nápravě. Neplnění rozhodnutí ČIŽP je vážný problém. Hrozí vysoké finanční pokuty, které mohou jít do milionů korun.

Skutečná páka ČIŽP je mnohem silnější a rychlejší. Inspekce je klíčovým dotčeným orgánem ve vašem stavebním řízení. Pokud nebudete spolupracovat na sanaci zátěže, ČIŽP vám jednoduše nevydá souhlasné stanovisko (JES). Zastupování u správních orgánů: Efektivně vás zastoupíme v řízení s ČIŽP a budeme vyjednávat o realistických podmínkách a termínech.

Ekologické smlouvy a privatizace

Možná jste se setkali se specifickou situací: kupujete areál, který byl v 90. letech privatizován a má uzavřenou tzv. ekologickou smlouvu. Při privatizaci státních podniků stát (přes Fond národního majetku, dnes agendu spravuje Ministerstvo financí) poskytoval nabyvatelům tzv. ekologické smlouvy. Princip byl takový, že stát se v těchto smlouvách zavázal, že uhradí náklady na sanaci starých ekologických zátěží (SEZ) vzniklých před datem privatizace.

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) odhalila zásadní problémy. Pro vlastníka je to katastrofální situace. "Garance" byla pouze finanční strop, nikoli slib státu, že sanaci dokončí. Jakmile peníze ve sjednané výši dojdou, stát přestane platit. Vy (vlastník) však stále máte na pozemku kontaminaci a plnou odpovědnost za ni.

ESG a ekologická zátěž

Stará ekologická zátěž nemusí být konec vašeho developerského záměru. Naše zkušenosti z poskytování dlouhodobých služeb pro více než 150 akciových společností, 250 společností s ručením omezeným a 50 obcí a krajů nám umožňují vidět za roh. Zakládáme si na rychlosti, vysoké kvalitě a byznysovém přístupu. Ať už kupujete starý areál, řešíte nařízení ČIŽP, nebo potřebujete projít povolením podle nového stavebního zákona, náš tým je připraven.

Otázky a odpovědi

1. Koupil jsem pozemek a až poté zjistil kontaminaci. Co mám dělat?

   Okamžitě jednejte. Musíte posoudit, zda máte povinnost havárii ohlásit (podle vodního zákona), a zároveň analyzovat kupní smlouvu, zda můžete uplatnit nároky z vad vůči prodávajícímu. Souběžně je třeba začít komunikovat se správními orgány (ČIŽP). Řešení této situace je komplexní.

2. Jaký je hlavní rozdíl mezi EIA a JES?

   Zjednodušeně: EIA (Environmental Impact Assessment) je proces posouzení vlivu záměru na životní prostředí. JES (Jednotné environmentální stanovisko) je výsledný dokument - jedno "super-razítko", které nahrazuje desítky dílčích povolení. Stanovisko EIA je nyní ve většině případů podkladem pro vydání JES.

3. Může mě ČIŽP donutit sanovat, i když jsem zátěž nezpůsobil?

   Ano. Pokud jste vlastníkem pozemku, na kterém je závadný stav, a původce nelze dohledat nebo postihnout, ČIŽP vám může uložit opatření k nápravě. Jste odpovědný za stav své nemovitosti. Aktivní obranou je profesionální právní zastoupení.

4. Jaké jsou možnosti financování sanace z dotací?

   Existují dotační programy, zejména v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) 2021-2027. Ty jsou však často cílené (např. na obce nebo specifické typy SEZ). Oprávněnost žadatele a podmínky se liší výzvu od výzvy. Naši specialisté vám pomohou analyzovat dotační možnosti pro váš konkrétní projekt.

5. Jak dlouho trvá proces odhalení zátěže po její sanaci?

   Buďte realisté. Nejde o týdny. Průzkum a analýza rizik může trvat měsíce. Samotná sanace (v závislosti na technologii) může trvat měsíce až roky. NKÚ eviduje případy sanací trvající i přes 20 let. Právní a administrativní procesy (schvalování projektu, monitoring) také zaberou čas. Je to dlouhodobý projekt, který vyžaduje profesionální řízení.

6. Vyhnu se odpovědnosti, když koupím firmu (SPV), která pozemek vlastní, místo pozemku samotného?

   Ne, naopak. Při koupi podílu (Share Deal) kupujete společnost se všemi jejími historickými závazky, včetně těch skrytých. Zatímco u koupě pozemku (Asset Deal) přechází jen odpovědnost vázaná na nemovitost, u Share Dealu přebíráte i potenciální pokuty a závazky, o kterých nikdo neví. Právní due diligence je zde ještě důležitější.

tags: #likvidace #ekologické #zátěže #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje v ČR: Hodnocení
• Kreslené obrázky přírody
• Udržitelné obaly Yenkee
• Fauna a flóra Brd
• Praktické Tipy pro Výběr Koše