Ostrava: Projekty pro čistší ovzduší

17.03.2026

Ostrava se podle mezinárodního srovnání kvality ovzduší řadí mezi nejvíce znečištěná města v Evropské unii. Mohou za to lokální topeniště, průmysl, ale také znečišťování ovzduší z Polska.

Znečištění z Polska a jeho dopad na Ostravsko

Problémem je nejen tamní průmysl, ale také uhelné elektrárny, které vyrábí až osmdesát procent energie a tepla. Uhlí je také nejčastějším zdrojem vytápění v polských domácnostech. Na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku byla loni vyhlášena smogová situace hned čtyřikrát s celkovou délkou trvání 336 hodin, na Třinecku třikrát a trvala bezmála 230 hodin.

Jednou z nejpostiženějších oblastí kraje je ostravský městský obvod Radvanice a Bartovice. Ze zákona může být limit polétavého prachu překročen maximálně 35 dní v roce, v Radvanicích a Bartovicích byla jenom loni tato hranice překročena o 51 dní. V městském obvodu bývá ve vybraných dnech překročen limit polétavého prachu někdy i čtyřnásobně. Nejvyšší překročení limitu bylo zaznamenáno na začátku března na Karvinsku - 242 mikrogramů na metr krychlový, povolený limit je padesát mikrogramů. Podle redaktorky ČT Pavly Krůčkové to bývá podobné i s hodnotami karcinogenního benzoapyrenu, který se někdy dostane až na desetinásobek povoleného limitu.

Reakce a jednání s Polskem

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) navštívil Ostravsko a chce o zmírnění dopadů na životní prostředí jednat s polskou stranou. Podle něj by mělo Polsko začít výrazně snižovat emise například tím, že se bude modernizovat výroba právě v oblasti polského Slezska. S tím by měla pomoci i Evropská unie prostřednictvím svých fondů. „Byli bychom rádi, kdyby v celé Evropě platila obdobná pravidla pro průmyslové podniky, takže prostor pro jednání určitě je. S polskou vládou budeme jednat už na podzim,“ řekl ministr zahraničních věcí Petříček.

Podle ostravského primátora Tomáše Macury (ANO) se kvalita ovzduší na Ostravsku postupně zlepšuje, zároveň ale chápe vedení městského obvodu Radvanice a Bartovice, které bojuje za lepší životní prostředí. Macura připomněl, že Polsku vypršely výjimky na limity znečištění, které mělo při vstupních pohovorech do Evropské unie. Město už iniciovalo přezkum v případě zpřísnění integrovaných povolení v koksovně. „Přezkum dopadl tak, že byly zpřísněny některé podmínky pro provoz zařízení. Mělo by dojít ke snížení počtu různých kouřových excesů, kterých jsme byli svědky,“ řekl Macura. To znamená, že tamní firmy by teď měly mít stejné podmínky, jaké mají české firmy.

Čtěte také: Benzin nebo diesel: Co je čistší?

Data sbírají od loňského dubna poblíž česko-polské hranice a v rámci druhého projektu pak sledují kromě Česka a Polska také Slovensko. „Máme hotový model, který ukazuje, že znečištění má centrum někde v okolí Katovic,“ řekl vedoucí katedry životního prostředí VŠB Ostrava Petr Jančík. Připomněl, že hlavně v těsné blízkosti hranic mají tyto zdroje znečištění významný vliv; na jih od Ostravy už nikoliv. Vyměněna byla totiž zhruba desetina těch nejproblematičtějších kotlů. Podle Jančíka pomohly i kotlíkové dotace, ale jenom zčásti.

Řekl, že stát se měl zaměřit na nejpostiženější regiony, jako je Ostravsko nebo severní Čechy. „Dotace byly rozprostřeny po celé republice, takže máme pokrytou jednu desetinu, mohlo to být vyřešeno možná už všechno,“ řekl.

Nelegální skládky chemikálií

Ministr Petříček se setkal také s primátorem Frýdku-Místku Michalem Pobuckým (ČSSD). Mluvili o nelegálním skladu chemikálií v nedalekém Starém Městě, jehož likvidace stála patnáct milionů korun. Pokud se prokáže, že odpad sem byl dovezen nelegálně z Polska, měla by se polská strana přihlásit k dlouhodobému řešení ve spolupráci s Českou republikou tak, aby k tomu nedocházelo do budoucna. Financování likvidace nelegální skládky bude podle Petříčka téma pro vládu i ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

Projekt: Znečištěné ovzduší

Projekt má doplnit předchozí aktivity v rámci OP Interreg CZ-PL, které měly za úkol zejména zmapovat příčiny tohoto problému. Nejvýznamnějším environmentálním problémem, který omezuje rozvoj příhraničního regionu v oblasti někdejšího Horního Slezska (dnes Opolské, Slezské vojvodství, severní část Moravskoslezského a Olomouckého kraje) je dnes znečištěné ovzduší.

Hlavním cílem projektu bude iniciovat novou a rozvíjet stávající spolupráci na řešení problematiky znečištěného ovzduší v celé cílové oblasti. Projekt má podpořit a dále rozvinout společné aktivity regionálních orgánů veřejné správy obou zemí, obcí i nevládních organizací, které mají přispět k řešení uvedeného problému. Jedná se tedy částečně o rozšíření evidence o působení zdrojů ze zájmové oblasti předchozích projektů dále na západ. Projekt byl iniciován Opolským vojvodstvím a má za úkol doplnit poznání o příčinách znečištění ovzduší ve zbývající části bývalého Horního Slezska, tedy v Opolském vojvodství, v severozápadní části Moravskoslezského kraje a v severovýchodní části Olomouckého kraje. Navíc budou posouzena zdravotní rizika v celé zájmové oblasti.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Budou použita data a výsledky z projektů Clean Border a Air Silesia, která budou aktualizována a zpracována stejným způsobem i do oblasti Opolského vojvodství a české části západního Horního Slezska. Výsledky budou šířeny v širším zájmovém území (Jesenicko, Krnovsko, Opavsko, Ostravsko, Karvinsko, Opolské vojvodství, Ratibořsko a Rybnicko). Dojde ke zpracování ucelené časové řady rozptylových studií v této oblasti, která doplní výsledky projektů Clean border a Air Silesia také časově. Na podkladě výsledků uvedených rozptylových bude zpracováno hodnocení zdravotních rizik pro celou zájmovou oblast. Rozšíření výsledků bude provedeno pomocí informačních technologií, informačních materiálů, konferencí a řady seminářů pro obce a veřejnost.

Spolupráce s Polskem a deklarace o snižování znečištění

Ministr životního prostředí Petr Hladík podepsal s polskou ministryní klimatu a ochrany životního prostředí Annou Moskwovou společnou deklaraci, která potvrzuje připravenost obou stran realizovat opatření k omezení přeshraničního přenosu znečištění ovzduší. Deklaraci iniciovalo a připravilo Ministerstvo životního prostředí ČR.

Kroky na obou stranách hranice ke snížení znečištění ovzduší je nezbytné vzájemně koordinovat. Deklarací stvrzují partneři své odhodlání realizovat klíčová opatření identifikovaná ve strategických nástrojích obou zemí. Jedná se zejména o Národní program snižování emisí a jeho polskou obdobu Krajowy program ograniczania zanieczyszczenia powietrza. Ministři také deklarují, že pro ochranu ovzduší zajistí adekvátní financování, včetně prostředků na realizaci regionálních programů zlepšování kvality ovzduší.

Projekt INOVO!!!

Cílem projektu INOVO!!! je navázání a prohloubení dlouhodobé spolupráce, která bude zaměřena na obousměrný transfer informací, znalostí a know-how v rámci společného výzkumu VŠB-TUO a OU s aplikační sférou v oblasti aktuálních environmentálních témat. Společný výzkum bude realizován ve 2 výzkumných záměrech (VZ) zaměřený na (i) technologie pro snížení znečištění ovzduší tuhými a plynnými látkami (prachové částice, těžké kovy, těkavé organické látky, oxid uhličitý, amoniak, oxidy dusíku) vznikajícími v oblasti energetiky i dalších průmyslových procesech a (ii) technologie pro úpravu a čištění odpadních vod vznikajících v oblasti energetiky včetně snížení obsahu nově identifikovaných polutantů (mikroplasty, léčiva, pesticidy, perfluorované a polyfluorované látky a další) ve vodném prostředí.

Výzkumná témata byla iniciována průmyslovými partnery, kteří jsou do projektu zapojeni: DEKONTA a.s., Nano4people, s.r.o., BENEKOVterm, s.r.o., Veolia Energie ČR, a.s., RANIDO, s.r.o. a RPG Recycling, s.r.o. Nedílnou součástí výzkumu bude řešení socioekonomických a geografických aspektů zavádění dosažených výsledků a inovací v kontextu udržitelné tranzice. Do projektu je dále zapojeno Moravskoslezské inovační centrum Ostrava a.s.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

VZ1 - Technologie pro čistší ovzduší = Využití pokročilých oxidačních procesů pro odstraňování VOC a dalších látek. Výzkum snižování emisí dusíkatých látek katalytickými procesy. Výzkum a vývoj technologie komplexního čištění spalin od tuhých a plynných znečisťujících látek. Výzkum záchytu CO2, kovů a polokovů na pevných sorbentech ve spalinách. Výzkum valorizace odpadních materiálů na technologické materiály, energetické suroviny a produkty s přidanou hodnotou s využitím ke snížení VOC a dalších látek.
VZ2 - Technologie pro čistší vody = Výzkum úpravy a čištění odpadních vod vznikajících v oblasti energetiky a zpracování surovin.
VZ3 - Socioekonomické a geografické aspekty zavádění inovací pro čistší Ostravsko v kontextu udržitelné tranzice = Sociálně-vědní výzkum v oblasti čistoty vzduchu a relevantních technologií a přístupů. Sociálně-vědní výzkum v oblasti čistoty vod a relevantních technologií a přístupů.

Čistící vůz ve Slezské Ostravě

Slezská Ostrava patří kvůli blízkosti huti ArcelorMittal mezi nejvíce znečištěné lokality v celé zemi. Důkladné čištění silnic a chodníků má právě v této části města mimořádný význam. A právě proto pořídily technické služby speciální čistící vůz, který dokáže zachytit i drobné částečky prachu. Tento zbrusu nový vůz začne v nejbližších dnech čistit silnice na území Slezské Ostravy. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že dokáže doslova vyluxovat i drobný prach tzv. PM10, z jehož koncentrací v ovzduší určují meteorologové, kdy je smog.

Slezská Ostrava má asi 20 tisíc obyvatel a nepatří mezi nejlidnatější obvody. Jenže má 120 kilometrů silnic, což je naopak nejvíce z celého města. Na ty se nepřetržitě usazuje prach z hutě ArcelorMittal i z domků. Auta ho pak víří a to z tohoto obvodu dělá jedno z nejznečištěnějších míst. Získání 90 procentní dotace na vůz za 5 milionů korun, trvalo téměř tři roky.

Osobní měřič ovzduší

Jít si zaběhat, nebo raději zavřít okna a zůstat doma? I na takové otázky chce odpovědět trojice nadšenců a inovátorů z Ostravy, která vyvíjí osobní měřič ovzduší. S myšlenkou měřiče ovzduší přišel původně Nikola Carić, který v současné době vede neziskovou organizaci Čisté nebe a problematikou životního prostředí se tak zabývá denně.

"Pocházím z Olomouce a vždycky jsem tvrdil, že se nebudu stěhovat. Nikola v minulosti dlouhá léta působil jako provozní ředitel několika firem nebo projektový manažer telekomunikační společnosti, kde se naučil, jak fungují technologie. "Hodně mě zaujala myšlenka smart cities, zároveň jsem ale strávil spoustu času na zaměstnaneckých pozicích a v práci, která vlastně nikam nevedla. To jsem se rozhodl změnit," pokračuje. "Zároveň jsem procházel materiály dokončených projektů a objevil spící projekt Kanárci, který se v podstatě trochu podobal mé představě o zařízení, které by dokázalo spolehlivě monitorovat situaci a přinášet reálná data." Ostravský akcelerátor se potom zdál být skvělou příležitostí, jak nápad zrealizovat.

Projekt "O ovzduší společně / O powietrzu razem"

Projekt "O ovzduší společně / O powietrzu razem" (T.052.04.0062) si klade za cíl vytvořit interaktivní online platformu pro obyvatele našeho regionu a provést kampaň zaměřenou na zvyšování povědomí o kvalitě ovzduší. Měření bude probíhat na deseti místech v České republice a deseti v Polsku, přičemž polovina měření bude zaměřena na vnitřní prostředí a polovina na venkovní ovzduší. Hlavními výstupy projektu budou elektronické a tištěné informace dostupné prostřednictvím webových stránek, které nabídnou nejen data o kvalitě vzduchu, ale také praktické tipy na zlepšení zdraví a kvality prostředí.

Zlepšení ovzduší po otevření obchvatu Čebína

Obyvatelé Čebína se mohou po dvou letech provozu nového obchvatu těšit ze znatelně zlepšeného ovzduší přímo v obci. Vyplývá to z měření kvality ovzduší a dopravní zátěže, které zadal zpracovat Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje a zrealizovalo Centrum dopravního výzkumu.

Ve dvou měřicích kampaních - v září 2022 před otevřením obchvatu a v září 2024 po jeho otevření - byly po dobu 14 dní sledovány koncentrace škodlivin ze silniční dopravy (oxidy dusíku, prachové částice), intenzita provozu i meteorologické podmínky. „Výsledky jsou jasné: díky obchvatu projíždí Čebínem o více než 80 % méně vozidel jak dříve, a to napříč všemi kategoriemi dopravy. Největší úlevu přinesl obchvat v těžké kamionové dopravě, která se snížila o 91 %, autobusů ubylo o 60 %,“ uvedl radní pro životní prostředí Karel Podzimek.

Nejvýraznějším přínosem je pokles koncentrací oxidů dusíku v ovzduší. Koncentrace oxidu dusnatého (NO) v Čebíně klesly po otevření obchvatu téměř o polovinu, konkrétně o 45 %. Celkové oxidy dusíku (NOx) pak o 30 %. Tyto hodnoty jsou hluboko pod imisními limity a potvrzují, že odklonění tranzitní dopravy má pro kvalitu života v obci zásadní význam. Snížení dopravy v ulicích znamená nejen tišší a bezpečnější prostředí, ale především čistší vzduch. Výsledky měření jsou pro nás jasným signálem, že obdobné projekty mají smysl,“ hodnotí výsledky radní Podzimek.

Měření prachových částic (PM) po otevření obchvatu sice vykázalo mírné zvýšení, to však odborníci přičítají jiným zdrojům, zejména lokálním topeništím.

Zlepšení ovzduší v Radvanicích a Ostravě

V Radvanicích loni výrazně ubylo dní, kdy hodnoty polétavého prachu ve vzduchu překračovaly denní limity. Lépe se ale dýchalo v celé Ostravě a okolí. Za poslední zimy téměř bez smogu na Ostravsku může i změna klimatu. Koksovna v Přívoze chystá projekt odsávání emisí. Letecký pohled na výrobní závod Liberty Ostrava, který od konce roku 2023 stojí.

Je to rekord. Tak málo dní, kdy byly překročené limity prachu v ovzduší v Radvanicích ještě meteorologové nezaznamenali. Až loni. Podle zákona může být limit hrubých prachových částic ve vzduchu, označovaných jako PM10, překročený 35 dní v roce - v Radvanicích to bylo loni „jen“ šestnáct dní. V minulosti šlo o mnohem vyšší čísla, například před třemi lety to bylo 58 dní a v roce 2015 téměř sto dní. Lidem se ale v roce 2023 dýchalo lépe v celé Ostravě a okolí. Svou zásluhu na tom má i klimatická změna.

Pocit zlepšení ovzduší mezi obyvateli

Na otázku „Jak se vám teď dýchá?“ odpovídají obyvatelé Radvanic úsměvem. „Konečně jsme se dočkali. Po šedesáti letech, co tady bydlíme. Představte si, že jsem od Vánoc ještě ani nemyla okna,“ chlubí se na konci dubna žena, která bydlí na ulici Nad Obcí, nedaleko od meteorologické stanice, jež každoročně naměří nejšpinavější vzduch v Ostravě. Teď se nám dýchá perfektně a užíváme si to. Už loni jsme velice intenzivně zaznamenali změnu - v zimě byl čistý sníh, mohla jsem věšet prádlo venku, nemusela jsem uklízet terasu,“ říká žena, která v Radvanicích bydlí patnáct let a o místní ovzduší se podle svých slov vždy zajímala. Její sousedka, Eliška Kubačáková, která má dům ještě trochu výše na kopci za Těšínskou ulicí, si současný stav ovzduší také pochvaluje. Líbí se jí také, že utichl hluk, který místní slyšeli hlavně v noci.

Také obyvatelky rodinných domků na Dalimilově ulici si všimly změny. „Lidem, kteří tam pracují, to nepřeji, ale pro nás je to lepší,“ kýve hlavou žena, která ve slunném dni okopává zahradu a vzpomíná, že když tady její maminka před sedmdesáti lety vykopala petržel a oklepala ji, ze zelených lístků padal černý prach.

Starosta Radvanic a Bartovic Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), který je také městským radním pro životní prostředí, vnímá, že se v obvodu lépe dýchá a přičítá to právě situaci v huti Liberty. „Ukazuje se, že samotný útlum má velice významný vliv na zlepšení životního prostředí. Kdyby tam stála moderní ocelárna, kterou různí majitelé huti slibují posledních třicet let, tak bychom měli čistší ovzduší,“ míní.

Dopad uzavření Liberty Ostrava na kvalitu ovzduší

Že je huť velkým zdrojem znečištění vzduchu v Radvanicích potvrdili meteorologové v roce 2021, kdy podrobně zkoumali, co konkrétně stojí za špinavým ovzduším v Ostravě. Díky zmíněnému zkoumání přišli meteorologové na to, že v okolí měřící stanice v ulici Nad Obcí měla huť na svědomí čtvrtinu veškerého polétavého prachu, tedy částic PM10. Především šlo o látky, které vznikají při výrobě surového železa a oceli, ale také o prach ze skladování strusky a vápna. Z koksoven Liberty pak pocházely až dvě třetiny z celkového množství znečištění benzo(a)pyrenem, což je rakovinnotvorná látka, která vzniká především spalováním uhlí. Zbývající třetina připadla na místní, kteří uhlím topí.

Látky, které vychází z průmyslových komínů, z komínů domácností či výfuků aut, se míchají v ovzduší, dávají vzniknout dalším substancím, navíc vše ovlivňuje počasí, směr a rychlost větru nebo rozptylové podmínky. Rozklíčovat, jaký konkrétní zdroj nejvíce znečišťuje vzduch, není jednoduché bez podrobného výzkumu.

Podle Radima Seiberta z oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, se zastavení většiny provozů Liberty projeví tak, že klesne znečištění prachem i benzo(a)pyrenem. Díky zmíněnému měření meteorologové odhadují, že by hodnoty polétavého prachu mohly klesnout v místě až o čtvrtinu a benzo(a)pyrenu o dvě třetiny. Takže Radvanice pak na tom mohou být, co se kvality vzduchu týče, podobně, jako jiné části Ostravy.

Vliv klimatických změn

Meteorologové uvádí, že se loni dýchalo lépe v celém Česku. Pomohlo tomu méně znečišťujících látek ve vzduchu i příznivé počasí. A to i přesto, že kvůli vyšším platbám za energie lidé více vytápěli různými pevnými palivy. „Pokračující obnova kotlů v domácnostech a jejich přechod k alternativnímu způsobu vytápění, jako jsou solární panely či tepelná čerpadla, velice pravděpodobně zmírnily negativní dopad energetické krize na výslednou kvalitu ovzduší,“ hodnotí meteorologové.

Podle Radima Seiberta z ČHMÚ může za menší množství smogových situací také změna klimatu. „Ta v regionu způsobila větrnější počasí a tím zlepšila rozptylové podmínky, zároveň se zkracují topné sezony,“ popisuje. Nejsou to ale jediné faktory. Významný vliv podle něj mají opatření ve vytápění domácností i v průmyslu. „Ten lze doložit tím, že složení polétavého prachu se v posledním desetiletí dramaticky změnilo. O desítky procent v nich poklesl podíl látek, které vznikají především z emisí z uhelné energetiky,“ vysvětluje Seibert.

Podle analýzy Českého hydrometeorologického ústavu je hlavním zdrojem prachu a benzo(a)pyrenu ve vzduchu vytápění v domácnostech. „Například chemička či spalovna nebezpečných odpadů mají na koncentrace prachu a benzo(a)pyrenu neměřitelně malý vliv,“ říká Seibert. „Pouze v případě benzo(a)pyrenu hraje v části Ostravy-Přívozu významnou roli i koksovna Svoboda, jejíž vliv je zde přibližně srovnatelný s vytápěním,“ dodává.

Koksovna chystá „digestoř“ na emise

Stejnou koksárenskou technologii jako huť Liberty má také společnost OKK Koksovny. Město nyní po firmě chce, aby si pohlídala úniky emisí z provozu. Konkrétně to, co se dostává do ovzduší při otevření dveří koksárenské baterie pro vsázku uhlí.

„Měli jsme v koksovně několik jednání s vedením i odboráři a domluvili jsme se, že do poloviny roku nám předloží technické řešení odsávání těchto emisí. To spočívá v tom, že se při otevření dvířek jedné koksárenské baterie, aby se do nich vsadila uhelná vsázka, emise nad dvířky odsají něčím jako „digestoří“,“ vysvětluje městský radní pro životní prostředí Aleš Boháč. Koksovnu v Přívoze bere jako významnou průmyslovou zátěž.

Mluvčí OKK Koksovny Jindřich Vaněk redakci potvrdil, že společnost na projektu pracuje. „V současnosti pracujeme na projektu lokálního odsávání emisí strojní strany koksárenských baterií a také odsávání emisí během čištění stoupaček. Jde o zachytávání plynu, který nebyl zachycen během samotného koksovacího procesu v komorách. Vedení města bude mít v průběhu května také výsledky analýzy rizik, které koksovna má na své okolí.

Vliv znečištění z Polska a mezinárodní deklarace

Co se týče přenosu znečištěných částic v ovzduší z Polska do Ostravy, i tomu v posledních letech pomáhá zmíněné větrnější počasí. „Polský vliv býval vyšší tehdy, když dlouhodobě převažovaly špatné rozptylové podmínky v době, kdy foukal vítr ze severovýchodu. Těchto meteorologických stavů ale v posledních pěti letech zásadně ubylo, a tím i polský podíl na znečištění,“ uvádí meteorolog Seibert.

V analýze o příčinách znečištění vzduchu na Ostravsku odborníci zjistili, že největší podíl polétavého prachu v ovzduší z polských domácností a průmyslu, je v místě státní hranice. Proto také bývají Věřňovice v Dolní Lutyni, které jsou hned první obcí za pomezím, na předních příčkách míst s nejhorším vzduchem v Česku. Meteorologové říkají, že tady polský podíl tvoří až polovinu znečištění ovzduší. Čím dále do vnitrozemí, tím více polské znečištění klesá. „V Ostravě jednoznačně převažuje vliv vytápění domácností či doprava na území Česka. Polský podíl si zde dovolujeme odhadnout na maximálně čtvrtinu, spíše méně,“ dodává Seibert.

V listopadu 2023 Česko a Polsko podepsalo deklaraci o boji proti přeshraničnímu znečištění ovzduší. V ní se například popisuje, že obě země jsou „ochotné rozšířit spolupráci s cílem snížení národních emisí, v budoucnu zintenzivní své úsilí ke zlepšení kvality ovzduší nebo že si země přejí podpořit provádění zákonů o ochraně ovzduší na národní úrovni“.

Oslovení odborníci chválí, že oba státy se přenosem znečištění zabývají na ministerské úrovni. Deklarace je ale podle nich bezzubá. „Na deklaraci oceňuji, že téma přeshraničního šíření znečištění uznává jako problém. Zejména v Moravskoslezském kraji je to neopomenutelný faktor stále špatné kvality ovzduší. Samotná deklarace však nepřináší žádné konkrétní povinnosti omezovat znečištění a jeho přenos přes hranice. To je na snaze jednotlivých států,“ míní Jiří Koželuh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha. Právnička Laura Otýpková z advokátní organizace Frank Bold dodává, že deklarace nebude vymahatelná. Oba ministři také v dokumentu podepsali závazek, že budou hledat další peníze na plnění národních programů pro zlepšení kvality ovzduší.

Evropské dotace na zlepšení ovzduší

Ostrava - Moravskoslezský kraj použije šest miliard korun z evropských dotací na zlepšení ovzduší v regionu. Především by měly peníze využít firmy ke zdokonalení svých technologií. V budoucnu by měly snížit objem prašných částic, které za rok vypustí do vzduchu, o sedminu.

Evropské miliardy rozdělí Moravskoslezský kraj na 33 projektů, které by měly přispět ke zlepšení prostředí. „Byla to výzva, kterou se podařilo vyjednat ministerstvu životního prostředí u Evropské komise za účasti Moravskoslezského kraje,“ přiblížil hejtmanský náměstek Miroslav Novák. Mezi nejvýznamnější akce patří modernizace největší ocelárny Arcelor Mittal Ostrava, snížit prašnost chtějí také v Třineckých železárnách. Ve fabrikách by měly prach zachycovat tkaninové filtry. Sníží se tak emise drobných prachových částic označovaných jako PM10 a PM2,5. Tento typ znečištění nejvíce trápí obyvatele ostravských městských částí Radvanice a Bartovice.

Právě Radvanice se kvůli špatnému ovzduší začínají vylidňovat. Lidé se stěhují do čistších oblastí, často zcela opouštějí Moravskoslezský kraj. Ti, kteří zatím zůstávají, mohou doufat, že se jejich životní prostředí začne zlepšovat. Nedaleký Arcelor Mittal totiž získal půl miliardy na odprášení jednoho z provozů. „Vybudování tkaninových filtrů na aglomeraci jih sníží emise prachu z tohoto provozu o 70 procent,“ slíbila mluvčí Arcelor Mittal Ostrava Barbora Černá-Dvořáková.

Mezi zaměstnanci hutě se ovšem proslýchá, že ke snížení emisí by mohlo přispět i přestěhování hutě o pár kilometrů dál do Polska, kde jsou limity pětkrát vyšší. Vítr přitom nezná hranice a fouká škodliviny do Moravskoslezského kraje.