Likvidace fekálního odpadu: Postupy a možnosti

13.03.2026

Pokud není možné připojit dům k veřejné kanalizaci, je jediným legálním řešením likvidace odpadních vod z toalet, koupelen a kuchyní pořízení jímky, septiku nebo čističky odpadních vod. V takovém případě nastává složité rozhodování, v němž hrají roli pořizovací i provozní náklady, prostorová omezení a koneckonců i zákony a předpisy. Pojďme si toto rozhodování alespoň trochu usnadnit přehledem možností, které v současné době existují.

Suché a chemické toalety

Pokud do objektu voda vůbec zavedena není a nelze s tím počítat ani do budoucna, připadá zpravidla v úvahu jen některá varianta suché či chemické toalety. V tomto případě existují jednoduchá a levná řešení v podobě klasické „kadibudky“ za chatou či kompostovací toalety, kterou lze podle zkušeností řady uživatelů umístit i dovnitř bez obav ze zápachu.

Další možností jsou různé typy chemických toalet, od jednoduchých přenosných campingových typů až po dražší, stabilnější a komfortnější chemické záchody k zabudování do interiéru, vybavené odvětráváním. Za několik desítek tisíc korun pak lze pořídit i technicky vyspělé a komfortní elektrické kompostovací či spalovací toalety, které je nutné připojit k rozvodné síti. Ty ovšem vyřeší likvidaci splašků bez nutnosti kamkoli je odvádět a shromažďovat, takže se hodí i jako definitivní řešení pro domy, u nichž se nelze připojit na kanalizaci nebo zřídit jímku či septik.

Jímky, septiky a domovní čistírny odpadních vod

Pokud je v domě standardní rozvod vody a odpadní i splaškové vody jsou svedeny do trubek, mohou tyto odpady ústit do jímky, septiku, domovní čistírny odpadních vod nebo do veřejné kanalizace. Co když ale kanalizace k dispozici není?

Jímka (žumpa)

Jímka je vlastně jen uzavřená nádrž, nefunguje jako čisticí zařízení, splašky pouze zachycuje (jímá) a až se naplní, je ji nutné vyčerpat. K výhodám jímek patří nižší pořizovací cena, zpravidla jednoduché usazení bez betonáže i snadné získání stavebního povolení. Obvykle je lze usadit i do terénu se zvýšeným výskytem podzemních vod. Při správném výběru velikosti jímky může jít o vyhovující řešení zvláště u nepravidelně obývaných rekreačních objektů.

Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu

Nutnost vyvážení jímky lze považovat za hlavní handicap tohoto způsobu likvidace odpadních vod. Nižší náklady na pořízení jímky menšího rozměru včetně menšího nutného výkopu může nepříjemně navyšovat nutnost častého vyvážení. Dodavatelské firmy obvykle mají k dispozici tabulky a kalkulátory, které po zadání řady parametrů (počet osob, doba užívání nemovitosti v roce, připojené spotřebiče) pomohou určit optimální velikost jímky.

Dobré rady: K vybudování jímky nemusíte mít stavební povolení, protože podle vodního zákona se žumpy nepovažují za vodní dílo a k jejich instalaci postačí ohlášení stavebnímu úřadu.

Jímky se prodávají v různých objemech zhruba od dvou tisíc litrů a většina výrobců rovněž zajistí jejich usazení. Vyrábějí se jímky samonosné, dvouplášťové a k obetonování. Samonosné jímky jsou určené pro běžné použití, dvouplášťové se doporučují hlavně do záplavových oblastí a na pozemky s vyšší hladinou spodní vody, jímky k obetonování pak například do blízkosti příjezdových komunikací.

Septik

Pro chaty a chalupy, které majitelé využívají pouze část roku nebo jen k občasným pobytům, je vhodnějším řešením likvidace odpadních vod septik. Ten vodu nejen shromažďuje, ale i čistí. Ovšem s mnohem menší účinností než čistírna. Proto je dobré zvolit řešení v podobě tříkomorového septiku s biologickým filtrem z písku nebo zeminy. Rozdíl mezi septikem a jímkou pak spočívá v tom, že v jímce (žumpě) se splaškové vody pouze shromažďují a je nutné ji vyvážet, zatímco ze septiku přečištěná voda opět vyteče ven. Vyšší náklady jsou tak kompenzovány minimálními náklady na provoz, zatímco u jímky budete opakovaně platit za odvoz jejího obsahu.

Septik je poměrně jednoduchá mechanicko-biologická čistírna. K jeho provozu nepotřebujete na rozdíl od domovních čističek odpadních vod elektrickou energii a pravidelný přísun určitého množství odpadních vod, což patří mezi výhody septiku. Jeho provoz však upravuje soubor výrazně náročnějších pravidel, než je tomu v případě jímky.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Konstrukce jímek a septiků je víceméně stejná, zahrnuje kruhové, čtvercové či obdélníkové tvary. Nádrže se nejčastěji dělají z plastu, ale můžete mít i odolnou betonovou variantu. Samonosné septiky se na rozdíl od jímek musí usazovat na vyrovnaný betonový základ, aby byla zaručena jejich správná funkce.

Zabudování septiku je stavebně o něco náročnější než instalace čističky, v některých případech však jde o lepší řešení.

Jak funguje septik s filtrem? Septik je podzemní nádrž vybavená odtokem a při požadavku na vyšší účinnost také filtrem. Filtr septik o něco prodraží, ale vyplatí se. V nádrži zemního filtru je štěrk frakce 16-32 mm a říční písek frakce 2-6 mm. Nádrž je opatřena větracím potrubím a musí být od okolního prostředí vodotěsně oddělena. Biologický filtr je sestaven z přítokového a odtokového potrubí, plastové nádrže, speciální filtrační náplně, pracího systému a zařízení na odtah kalu (biomasy). Přítokovým potrubím natéká voda do plastové nádrže, kde proudí přes filtrační náplň, která je nepřetržitě zaplavena předčištěnou vodou a poté je odvedena pomocí sběrného potrubí do odtoku. Filtrační vrstva je uložena ve střední části nádrže a je postupně obalována vrstvou biomasy, která přispívá k čištění.

Vhodně navržený septik ve spojení s filtrem je stejně účinný jako správně provozovaná domovní čistírna. Výhodou septiku, u kterého je dostatečný výškový rozdíl mezi septikem a filtrem, je provoz bez nutnosti dodávky energie.

Možnost vypouštění částečně vyčištěné vody je vykoupena nutností dodržovat paragrafy „vodního“ zákona, které se mohou za určitých podmínek i měnit a případně i zpřísnit.

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

Septik i čistírna odpadních vod však již vyžadují povolení vodoprávního úřadu. K provozování septiku potřebujete i povolení k vypouštění, které rovněž vyřizuje vodoprávní úřad.

Domovní čistírna odpadních vod (ČOV)

Čistírny se hodí především pro trvale či alespoň celoročně pravidelně obývané objekty. V případě, že využíváte chatu či chalupu pouze od jara do podzimu či jen občas, je někdy lepší volbou septik s filtrem. Domácí čistírny (čističky) odpadních vod mají vysokou účinnost (až 97 procent) a mezi jejich výhody patří i nízké nároky na zastavěnou plochu, například oproti septiku. Jejich průměr totiž nepřesahuje ani metr a půl.

Čistírny jsou vlastně plastové nádrže, v nichž jsou usazeny technologické vestavby pro účinné biologické čištění. Čištění odpadních vod v malých domovních čistírnách probíhá na biologickém principu. Z odpadní vody jsou nejdříve odstraněny hrubé nečistoty, vlastní organické znečištění již odstraňují mikroorganizmy. Pro průběh aerobního biologického procesu je nutný přístup vzduchu. O ten se postará dmychadlo velikosti autobaterie. Pro jeho provoz stačí zásuvka na 230 V. Zařízení neobtěžuje hlukem, není slyšet víc než třeba lednička.

Čistírny Envi Pur Bio Cleaner® jsou určeny pro likvidaci odpadních vod z nejmenších individuálních zdrojů znečištění, jsou tedy vhodné i pro rodinné domy. Čistírna se instaluje do stavební jámy s betonovým podkladem (bez armování) a uzavře plastovým, ze spodní strany vyztuženým víkem. Pokud není v místě zvýšená hladina podzemní vody, zasype se zpět zeminou. V opačném případě je nutné obetonování do výše hladiny spodní vody. Potrubí na přívod odpadní vody a odvod vyčištěné vody se k čistírně připojí při instalaci. Jedinou údržbou, kterou čistírna odpadních vod vyžaduje, je odkalování. To je potřeba udělat zhruba jednou až dvakrát za rok. Kal je možné kompostovat.

Výhodou čistíren je vysoká kvalita vypuštěné vody. Ta po vyčištění odpovídá hygienickým a vodohospodářským požadavkům a je možné ji vypouštět do vodoteče, nebo s ní zalévat zahradu.

Během provozu čistírny odpadních vod je třeba pravidelná kontrola a údržba, zvláště krátce po její instalaci. Později je vhodné alespoň jednou za dva týdny kontrolovat provzdušňování a správnou cirkulaci kalu. Správně fungující čistička produkuje čirou vodu bez zápachu.

Jak už jsme si řekli, pracují domácí čističky odpadních vod na podobném principu jako velké obecní čističky. Čistí odpadní vody aerobně biologickým způsobem, který spočívá v rozkladu nečistot pomocí mikroorganismů živených kyslíkem. Proces čištění zpravidla zahrnuje hrubé předčištění, které oddělí od odpadní vody pevné nečistoty. Poté čistička vodu v druhé nádobě aerobně vyčistí a oddělí kal, a nakonec ve třetí fázi čistou vodu a kal odčerpá do příslušných nádob.

Potřebují sice pravidelný přísun odpadní vody, ale jejich provoz není vyloučen ani v domech, které nejsou obývány tak často. Jen je nutné vybrat z nabídky na trhu příslušný typ, který je určen právě do domů s nepravidelným a nárazovým provozem. Odpadní vodu totiž v běžných čističkách pročišťují bakterie, které žijí v nádrži. Čištění je tak zcela na přírodní bázi a nevyžaduje chemii. Bakterie žijí z organického znečištění vody a rozkládají je na látky pro přírodu neškodné. K životu tyto mikroorganismy potřebují kyslík, jehož se jim dostává díky dmychadlu, které směs v čisticí nádrži trvale provzdušňuje. Na to je nutná elektrická energie.

Bakterie však k přežití potřebují rovněž pravidelný přísun zdroje živin. A ten jim zaručí opakovaná dodávka znečištěné vody. Pro nepravidelně obývané rekreační objekty je tedy nutné zvolit typ čistírny, který řeší možný nedostatek „krmiva“ pro čisticí mikroorganismy dodávkou živin ze zásobníku na přebytečný kal. Tento systém udrží čistírnu funkční bez přítoku znečištěné vody i tři měsíce. Kalojem je jinak nutné u všech typů čističek pravidelně odsávat a lze ho využít například jako součást kompostu.

Podobné podmínky platí i pro stavbu a provoz čistírny odpadních vod. Je třeba stavební povolení od vodoprávního úřadu a součástí vodoprávního řízení je i povolení k vypouštění odpadních vod.

Volba velikosti čistírny se odvíjí od počtu uživatelů objektu a množství odpadní vody, kterou vyprodukuje. Po spuštění se budete muset čas od času o čističku postarat, ale provozní údržba zařízení spočívá pouze ve vizuální kontrole a měření pH v intervalech podle doporučení výrobce. Vždy po nějaké době se čistí koš pro zachycování pevných částic a podle nutnosti jednou za půl roku nebo za rok je potřeba zajistit už zmíněné odkalení. Veškerý servis si můžete objednat u specializované firmy, ale pokud chcete ušetřit, lze údržbu čističky zvládnout svépomocí.