Praha 8. srpna (ČTK) - Povolení plošného trávení hrabošů na polích ohrozí podle ministerstva životního prostředí další zvířata a ptáky, ale podle Agrární komory ČR je tento postup nutný. Český svaz ochránců přírody zemědělcům doporučil místo chemie hlubokou orbu, která však podle komory není tak účinná.
Zemědělci mohou díky povolení ÚKZÚZ rozhazovat plošně jed Stutox II do začátku prosince na zemědělské půdě, vinicích, pastvinách, v sadech, pod jehličnany či okrasnými rostlinami. MŽP uvedlo v tiskové zprávě, že je to v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. "Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí," sdělil ředitel odboru druhové ochrany MŽP Jan Šíma.
MZe svolalo jednání s odborníky. Chce zhodnotit, zda zachovat možnost plošné aplikace jedu. "V některých lokalitách ve Zlínském, Jihomoravském a Olomouckém kraji je situace neúnosná. Přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví, vznikají velké hospodářské škody. Samozřejmě také chceme maximálně ochránit naši přírodu a krajinu," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Plošné trávení kritizují kromě MŽP i ekologické organizace. "Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků," uvedl Václav Zámečník z České společnosti ornitologické. Jed mohou sníst třeba i domácí psi a kočky nebo zákonem chránění krkavci, uvedl David Storch z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který je předsedou výboru České společnosti pro ekologii.
Pokud navíc po pozření otrávených hlodavců zemřou dravci, bude se jejich populace obnovovat pomaleji než populace hrabošů. Podle prezidenta Agrární komory Jandejska ale otravy jiných zvířat nehrozí, protože hraboši si granule s jedem dotáhnou do nory, kde uhynou. Toxický přípravek se pak rychle rozpadá.
Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu
Český svaz ochránců přírody zemědělcům doporučil, aby místo chemie bojovali proti přemnoženým škůdcům orbou. "Krom toho, že pluhem efektivně zničí hnízda i zásobárny hrabošů, zároveň také podpoří tolik potřebné zlepšení vodního režimu v půdě," uvedl ředitel kanceláře svazu Petr Stýblo. Neúčinná je podle něj také aplikace jedu přímo do děr hlodavců.
Zemědělci by si podle ředitele kanceláře svazu ochránců přírody měli uvědomit, že i přes výjimku udělenou od ÚKZÚZ musejí splňovat podmínky zákona o ochraně přírody a krajiny. To je ale podle něj u jedu Stutox II prakticky nemožné.
Varováním je zřejmý úbytek hmyzu - motýlů nebo opylovačů, ale i mnoha druhů polních ptáků, např. Tomáš Chvojka v Myslivosti 5/2020 uvádí, že polní ptáci patří mezi nejohroženější skupiny ptáků a cituje Vermouzka et al. (2018), že mezi lety 1982 až 2017 u nás došlo k úbytku ptáků v zemědělské krajině o celou třetinu!
Zatímco Mottl et al. Vidíme ale také, jak poslední dobou ubývá bažantů, zajíců, v poslední době i vodních ptáků. Téměř zmizel králík divoký atd. atd. Úbytek našich dravců nebo drobných lasicovitých může být např. jednou z příčin neobvyklého nárůstu počtu hrabošů. To všechno jsou alarmující skutečnosti.
V roce 2009 se u nás spotřebovalo 646 tisíc kg zoocidů na zabíjení hmyzu a spol., vloni už 1 079 tisíc kg, tedy za dekádu nárůst o 67 procent. Celkem se jen za loňský rok vychlístalo na naše pole 11,7 miliónu kg jedů. Zbytky jedů se dlouhodobě ukládají - v půdě, v rostlinách, v tělech živočichů, v nás samotných.
Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady
Vědci už začínají potvrzovat, že brutální chemizace zemědělství vede k poklesu plodnosti u mužů (to je to slavné ubývání spermií), k nárůstu alergií, k poruchám pozornosti jako ADHD (hyperaktivita), no a samozřejmě k rakovině. Od té doby do roku 2017 ubyla v Česku třetina polního ptactva. A data ze sčítání to potvrzují: populace skřivana polního, čejky a koroptve se od roku 1982 propadly o 50, 82 a 97 (!) procent!
Tahle země potřebuje systémové řešení, a tím je organické zemědělství s naprosto minimální aplikací chemie. A podle nejlepších postupů našich předků, s pestrou krajinou, menšími poli oddělenými zelenými pásy apod. Např. Bavorsko už si letos řeklo, že do roku 2030 chce mít 30 procent zemědělských ploch v režimu bio. A přesně takové cíle si musíme dát i my a musí to být jedna z našich největších politických ambicí vůbec!
Organické zemědělství je budoucnost. Vedle toho hospodaří i můj tchán, který je středně velký zemědělec a jede klasickou cestu. A je to vidět - v půdě a na půdě je znatelně víc života. Ale nakonec se smějeme spíš my, protože to bio se prodá za podstatně vyšší ceny - a zájem je velký hlavně v Rakousku. Jde to.
Myslím, že úkolem české politiky nyní musí být zachránit českou půdu, vodu, flóru i faunu včetně člověka. To, že jsme se asi na 3 dny kolektivně vzrušili kvůli hrabošovi, to je sice pěkné, ale byla to jen malá bitva, kvůli které nesmíme zapomenout na velkou válku.
Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?
tags: #likvidace #hrabosu #polních #ekologicky #metody