Likvidace odpadu, daň z příjmu a legislativa v České republice

Problematika odpadového hospodářství a jeho dopad na daň z příjmu je komplexní a vyžaduje znalost aktuální legislativy. Tento článek se zaměřuje na klíčové aspekty likvidace odpadu v České republice, s důrazem na daňové dopady a související právní předpisy.

Daňové aspekty likvidace odpadu

Novelou zákona o daních z příjmů účinnou od roku 2008 bylo přidáno ustanovení, podle kterého jsou výdaje/náklady v důsledku prokazatelné likvidace zásob daňově uznatelné. Podmínkou je prokázání likvidace protokolem, ve kterém poplatník uvede důvody, předmět, způsob, místo a čas provedení likvidace, způsob, jakým bylo se zlikvidovanými předměty naloženo, a pracovníky zodpovědné za provedení likvidace. U léků, léčiv a potravinářských výrobků musí být likvidace provedena až poté, kdy prošla doba použitelnosti a nelze je již prodávat.

Poplatník skladuje zastaralé výrobky, které jsou již neprodejné. Po dohledem odborníka na likvidaci odpadů jsou výrobky zničeny. Náklady jsou za splnění dalších podmínek daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů.

DPH a likvidace zásob

Z hlediska DPH je důležité, jakým způsobem byly zásoby zničeny. Pokud byl při jejich pořízení uplatňován nárok na odpočet DPH a likvidace spočívala v použití pro osobní potřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, nebo poskytnutí jiným osobám bezúplatně, pak jde o zdanitelné plnění podléhající DPH ve smyslu § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5 ZDPH. V případě, kdy jsou zásoby fyzicky zlikvidovány, nejde o plnění podléhající dani.

Osvobození od daně z příjmů právnických osob (§ 19 ZDP)

Ustanovení § 19 ZDP lze rozdělit do tří skupin příjmů osvobozených od DPPO:

Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu

• Speciální druhy příjmů týkající se "neziskových" subjektů (členské příspěvky, výnos nadace, veřejné sbírky, příjem Vinařského fondu, příjmy státních fondů, výnosy z kostelních sbírek...).
• Kapitálové příjmy tzv. mateřských společností plynoucí z jejich dceřiných společností (podíly na zisku, příjmy z převodu podílu, příjem ze snížení základního kapitálu apod.).
• Ostatní (nájemné z družstevního bytu od člena, odpis dluhů při oddlužení nebo reorganizaci, podíly na zisku tichého společníka dorovnávající jeho podíl na ztrátě, licenční poplatky a úroky placené přímo kapitálové spojené osobě do jiného státu EU,...).

Významnou podporou poplatníků zůstává osvobození příjmů z odpisu dluhů (závazků) - také při oddlužení. Podle OZ se již do veřejného rejstříku nezapisuje složení nadační jistiny, pročež bylo vypuštěno z podmínek a osvobozeny jsou nově veškeré příjmy z nadační jistiny a příjmy z prodeje majetku vloženého do nadační jistiny. Což se ale nevztahuje na tzv. rodinné a smíšené nadace, které slouží k podpoře osob blízkých zakladateli - tyto nejsou veřejně prospěšnými poplatníky.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech ukládá výrobcům povinnost platit "recyklační" příspěvky na ekologickou likvidaci elektroodpadu provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu. Daňový zákon tyto "recyklační" příspěvky výrobců osvobozuje od DPPO, a to z důvodu objektivního časového nesouladu - v řádu desítek let - mezi tvorbou těchto zdrojů a jejich využitím na skutečnou úhradu nákladů spojenou s likvidací elektrozařízení.

Od roku 2014 již ZOK nestanoví povinnost obchodních korporací vytvářet a udržovat rezervní fond ani nedělitelný fond v případě družstev. Na což opožděně reaguje novela ZDP využitelná zpětně již od roku 2014. V návaznosti na způsob tvorby těchto fondů pro jejich rozdělení členům stanoví stejný režim, jako platí u příjmu při snížení základního kapitálu.

V návaznosti na sjednání (první) smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s Lichtenštejnským knížectvím, jejíž nedílnou součástí je i článek o výměně informací, se i jejím rezidentům otevírají možnosti rezidentů ostatních států tvořících Evropský hospodářský prostor (Norska a Islandu). Jedná se o možnost osvobození od daně vybraných kapitálových příjmů, např. z podílů na zisku.

S účinností od poloviny roku 2017, resp. od zdaňovacího období započatého 1. 7. 2017 nebo později zasáhlo ustanovení § 19 ZDP sice osm změnových bodů příslušné novely (zákon č. 170/2017 Sb.), ale převážně se jednalo pouze o tzv. legislativně technické úpravy a zpřesnění textu. Drobné dvě věcné změny se navíc prakticky netýkají podnikatelů. První z nich rozšířila dosavadní osvobození příjmů České republiky z operací s peněžními prostředky státní pokladny o další "moderní" typy transakcí, ke kterým v rámci řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu dochází. Jako jsou například emise státních dluhopisů se záporným úrokem nebo zápůjčky státních dluhopisů.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Druhá avizovaná věcná novinka rozšířila definiční vymezení "mateřské společnosti" pro účely daní z příjmů o - svěřenský fond, rodinnou fundaci, obec a svazek obcí. Díky tomu budou nově moci i tyto subjekty těžit z daňových výhod osvobození vyjmenovaných příjmů z kapitálového majetku plynoucích jim od dceřiné společnosti, jako jsou například podíly na zisku nebo příjmy z převodu podílu v dceřiné společnosti.

Bez náhrady bylo vypuštěno osvobození zisku převáděného řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, a také příjmu tzv. mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku či ovládací smlouvy - v obou případech jen pokud plynou od dceřiné společnosti. Důvodem vypuštění těchto dnes již nadbytečných typů osvobození je zákon o obchodních korporacích, díky němuž se od roku 2014 přestalo rozlišovat ovládání faktické a smluvní.

V návaznosti na Směrnici Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, a další mezinárodní dokumenty se do § 19 ZDP dostala snůška pěti významných druhů příjmů právnických osob osvobozených od daně:

• Osvobození příjmů z podílů na zisku
• Osvobození příjmů ze snížení základního kapitálu, obdobně z rezervního fondu
• Osvobození převedeného zisku
• Osvobození příjmu mimo stojícího společníka z vyrovnání při převodu zisku
• Osvobození převodu podílu

Zákon o odpadech a jeho dopady

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, má za cíl zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů. Definuje odpad jako každou movitou věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Za původce odpadu je považován každý, při jehož činnosti vzniká odpad, nebo právnická či podnikající fyzická osoba, která provádí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadu.

Nový zákon o odpadech přinesl změny v nakládání se stavebními a demoličními odpady (SDO). V ČR představují SDO trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně.

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb.

Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby.

Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

DPH a recyklace odpadů

Z hlediska recyklace odpadů přináší novela zákona o DPH velmi důležitou změnu. Zařazuje totiž činnosti úpravy komunálních odpadů za účelem dalšího využití, druhotné suroviny, do snížené sazby DPH.

V rámci zákona č. 609/2020 Sb. došlo i ke změně zákona o dani z přidané hodnoty, která do své přílohy č.2 zahrnula do seznamu služeb podléhajících první snížené sazbě daně (15 %) i položku 38.3 Zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny.

Zařazení zpracování komunálního odpadu do snížené sazby daně považuji určitě za přínosné. Navrhoval jsem však sníženou sazbu DPH na zpracování jakéhokoliv odpadu, protože v souladu s principy oběhového hospodářství je třeba maximálně využívat veškerý odpad a mám za to, že snížená sazba by podpořila větší využívání a recyklaci i dalších druhů odpadů.

Sběr biologicky rozložitelných odpadů a jedlých olejů

Uvedená vyhláška k zákonu o odpadech řeší oddělený sběr papíru, plastů, skla, kovů, biologicky rozložitelných odpadů a nebezpečných komunálních odpadů v obcích.

Podle novely vyhlášky budou muset od 1. dubna 2019 obce zajišťovat sběr biologicky rozložitelných komunálních odpadů (rostlinného původu) celoročně, tedy nikoliv pouze od 1. dubna do 31. října jako tomu bylo dosud.

Novela přináší rovněž novou povinnost pro obce zajistit oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků (§ 2 odst. 7). Tedy např. použitý olej po smažení jídel z domácností. Tuto povinnost však budou obce mít až od 1. ledna 2020.

Systémová podpora recyklace

Co nejpropracovanější systémy primárního třídění odpadů do barevných kontejnerů v obcích a městech jsou jedním z klíčových nástrojů k možnému splnění vysokých evropských recyklačních cílů. Do roku 2035 má Česká republika zajistit nejméně 65% recyklaci všech komunálních odpadů. Ke stejnému roku 2035 máme dle cíle EU snížit skládkování komunálních odpadů na 10 %.

Česká asociace odpadového hospodářství souhlasí s potřebou systémové podpory recyklace jako takové. Hovoří o ní i samotná EU. S řadou recyklačních firem v ČR jsme proto zatím jako jediní dali dohromady konkrétní nástroje na podporu finální recyklace - daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a recyklátů, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu, případně daňová sleva z daně z příjmu a tzv. zelené zakázky, tedy závazek státu, aby ve veřejných zakázkách preferoval z určitého procenta recyklované výrobky.

Je třeba co nejrychleji doplnit nástroje na systémovou podporu recyklace do připravovaného balíku nové národní odpadové legislativy a souvisejících zákonů.

Tabulka: Sazby DPH u činností podle zákona o odpadech (od 1.1.2021)

tags: #likvidace #odpadu #daň #z #příjmu #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Vliv mikroklima na ekosystémy
• Likvidace odpadu Chloraminu T
• Krušné Hory: Ekologické aspekty
• Výběr kompostéru
• Větrná energie a udržitelnost