Význam mikroklima v přírodě

V případě mikroklima mluvíme o stabilním prostředí v uzavřeném prostoru. Soubor fyzikálních veličin - vlhkost, teplota a proudění vzduchu vytváří mikroklima. Tyto parametry mají navíc tu zajímavou vlastnost, že se navzájem ovlivňují. Tedy probíhá mezi nimi interakce. Například zvýšená vlhkost může mít na svědomí pocit většího chladu. Na úzký vztah mezi vlhkostí a teplotou vzduchu poukazuje také fakt, že vyšší teplota vzduchu má rovněž vyšší pohlcovací schopnost z hlediska vlhkosti.

Pro vytvoření klimatické zóny může být mnoho důvodů. Často se s ní setkáváme při zajištění optimálních podmínek pro přezimování rostlin, ale můžeme ji najít i v samotné přírodě. Ještě častější je vytváření optimální klimatické zóny v bytech a kancelářích, nebo při ochraně sbírek, vzácné flóry či fauny. A to, jak v jednotlivých ročních obdobích, tak i během celého roku. Je zřejmé, že klimatická zóna může zajišťovat stabilně příznivé podmínky pro lidi, rostliny, zvířata, konstrukce či předměty. Je důležitá zvláště tam, kde se předpokládá vyšší citlivost na případné změny, a kde je riziko vysokých škod.

Vliv mikroklima na životní prostředí

Mikroklimatická vlhkostní zóna se postupně stává trendem. Má totiž snad nevětší význam z hlediska příznivého vlivu právě pro artefakty. Velký podíl na tom mají závěry výsledků z dlouhodobých měření, a sledování vlivů jednotlivých parametrů klima na degradaci.

Zajistit stabilní klima v hermeticky uzavřeném prostoru, bez vnějších vlivů, a kde neprobíhají žádné další chemicko-fyzikální procesy, není obtížné. Z praxe však víme, že i v uzavřeném prostoru dochází k ovlivňování mikroklima, děje se tak vnitřními procesy i vnějším prostředím.

Než se rozhodnete mikroklimatickou zónu vytvořit, proveďte průzkum stávajícího prostředí. Optimální časový úsek pro sledování vlivů a proměn klima je jeden rok. Mohou se tak projevit veškeré běžné vlivy, a také jejich významnost na uvažovanou mikroklimatickou zónu. Také z toho důvodu je vhodné vytvářet tyto zóny v prostorách, které jsou co nejméně vystaveny změnám vnějšího prostředí. Ovlivnit negativně mikroklima může i polední slunce, právě pražící do oken a zdí uvažované místnosti. Ale pozor, významný dopad mají také probíhající procesy uvnitř klimatické zóny.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Technické zajištění mikroklimatické zóny

Provedli jsme již důkladné měření a poctivý průzkum uvažovaného prostoru. Nyní je čas navrhnout optimální řešení pro zajištění mikroklimatické vlhkostní zóny. Pro úspěšné vytvoření a udržení mikroklimatické zóny se neobejdeme bez techniky. V případě tepla to jsou různé typy tepelných zdrojů, tepelných výměníků či klimatizace. Když ale chceme dosáhnout konstantních přesných hodnot pro vlhkost, je nejúčinnějším řešením využití kombinace odvlhčovačů a zvlhčovačů.

V interiéru, s běžnými teplotními podmínkami, bývá vhodným řešením využití kondenzačních odvlhčovačů. Jestliže se potýkáme s nízkou teplotou, jsou správnou volbou odvlhčovače s tepelným výměníkem. Získáme tak optimální výkon i při ztížených podmínkách. Při širších výkyvech vlhkosti jsou ideálním parťákem kondenzačních odvlhčovačů adiabatické zvlhčovače. Právě adiabatické zvlhčování je odborníky dosud hodnoceno jako nejkvalitnější a nejšetrnější. Jde o systém, který pracuje s tzv. studeným zvlhčováním.

Brune klade důraz na propracovanost systému mikroklimatické vlhkostní zóny. Pro bydlení nebo klima v kanceláři může postačovat volnější rozmezí. Některá zvířata či rostliny už mohou vyžadovat vyšší přesnost. Značka Brune se dlouhodobě zabývá řešením zajištění mikroklimatické vlhkostní zóny pro prostředí citlivých položek. Systém zajištění mikroklimatické vlhkostní zóny Brune dosahuje při provozu maximální přesnosti a spolehlivosti. Současně zařízení systému pro zvlhčování je odborníky označováno jako nejšetrnější a nejúčinnější pro uchovávané předměty i prostředí. Také odvlhčovací část systému nabízí skvělé parametry. Je jím např. vysoký výkon i při širokém teplotním rozpětí.

Systém mikroklimatické vlhkostní zóny Brune prochází neustále inovacemi podle posledních trendů a technických požadavků. I to je důvod, proč také letos kategorie MIKROKLIMATICKÉ ZÓNY nabízí novinky pro své uživatele. Je již standardem, že zákazník může snadno doplnit celý systém o nadstavbu, a to volitelně formou ethernetového modulu. Ten umožňuje síťový či PC přístup. Následné ovládání a sběr dat všech jednotlivých zařízení mikroklimatické vlhkostní zóny je tak mnohem snadnější.

Vliv vegetace na mikroklima

Slunce dodává energii na Zemi už 5 miliard let, ročně dopadají na Zemský povrch paprsky o síle 180 000 TW. Pro slovnání člověk ročně spotřebuje 14 000 TW na celou ekonomiku. Osud dopadajícího slunečního záření značně závisí na přítomnosti vody v přírodě.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Díky evapotranspiraci = spotřeba energie ze slunečního záření (fotonů) na fotosystézu a hlavně na vypařování vody během dýchání a fotosyntézy stromy ochlazují své okolí. Měřeními prováděnými v České republice bylo zjištěno, že v parcích je vzdušná vlhkost ve dne o 5 - 10 % vyšší než uvnitř města. Strom s objemem koruny 200 m³ uvolní za den cca 100 l vody. Uvážíme-li že měrné skupenské teplo pro vypařování vody je obrovské - 2 257 000 J/kg vody, ochlazovací efekt vegetace je obrovský.

Vegetace má také schopnost snižovat a tlumit výkyvy teploty. Ve větších porostech bývá v létě teplota v průměru až o 3,5 °C nižší než na volném prostranství. V noci naopak zabraňuje vegetace rychlému vyzařování a ztrátám tepla. V zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu. Vegetace je schopna snížit tepelné ztráty o 20 až 50 %.

Vegetace a voda jsou důležitou součástí krajiny i městského prostředí. Společně dokáží ovlivňovat mikroklima, například právě jako aktivní chladící činitelé. Pomocí takzvaného oázového efektu mohou zmírňovat teploty ve městech a eliminovat dopad městských tepelných ostrovů na klima. Krajina s vegetací a dostatkem vody se chladí hlavně výparem vody, tedy evapotranspirací. V krajině bez vegetace chybí voda, která by mohla vázat energii pro výpar, (odpařuje se jen malé množství vody z půdy). Většina energie je tak využita pro ohřev povrchu a od něj se ohřívá vzduch. Parky a vodní plochy tak slouží jako možný úkryt před vysokými teplotami. Mají ale i rekreační, psychologickou, estetickou a též environmentální funkci.

Různé studie prokazují pozitivní efekt přírodního prostředí na duševní zdraví. Pomáhá se zbavit mentální únavy či navozuje pocit pohody a snižuje agresivitu. Vodní plochy a vegetace podporují biodiverzitu a poskytují prostředí pro všelijaký život na Zemi od mikroorganismů, přes hmyz, po ptáky a savce.

Střechy a fasády pokryté vegetací mají pozitivní přínos pro mikroklima budov, městských čtvrtí i celých měst. Ochlazují nejenom samotné budovy, ale i jejich okolí, zadržují dešťovou vodu a odlehčují tím kanalizační síti v přívalových deštích, snižují prašnost a hlučnost, podporují biodiverzitu živočišných druhů, či vytvářejí příjemné prostředí k odpočinku. Navíc plochy zeleně vznikají na střechách - tedy plochách, které jsou dosud v drtivé většině nevyužité. Přírodě blízká opatření poskytují celou řadu vedlejších užitků, čehož jsou ukázkovým příkladem střechy pokryté vegetací, tzv. zelené střechy. Vegetace zelené střechy mimo jiné zadržuje vodu, má tepelně izolační funkci, čímž snižuje náklady na chlazení a vytápění budov, ukládá CO₂ a zachycuje škodlivé látky v ovzduší.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

Elektroiontové mikroklima

Ovzduší, které nás kdekoliv venku i uvnitř budov obklopuje, je neustále více či méně ionizováno. Mluvíme o elektroiontovém mikroklimatu či o ionizaci vzduchu. Znamená to, že ovzduší obsahuje určité kvantum volných atmosférických iontů. Ionty jsou elektricky nabité molekuly, části molekul či molekulární shluky, vzniklé ionizací plynných složek atmosféry. K ionizaci je potřebná ionizační energie. Na zemském povrchu působí její zdroje neustále, proto je v přírodě ovzduší v každém okamžiku ionizováno. Ovzduší elektricky neutrální se v přírodě nevyskytuje vůbec. Na tento stav je člověk dlouhodobě adaptován.

Čím více je ovzduší znečištěno, tím více lehkých - a pro člověka žádoucích - lehkých iontů se mění na střední a těžké ionty a tím vlastně zaniká. Při umělé ionizaci vzduchu (tj. K překonání sil mezi atomovým jádrem a jeho elektronovým obalem je použita ionizační energie. Při ionizaci různých plynů se liší její spotřeba. První zdroj směřuje směrem k povrchu zemskému z kosmu, druhý vychází z nitra Země. Oba zdroje záření jsou prakticky všudypřítomné a způsobují asi 95% ionizace vzduchu.

Nad zemském povrchem nejsou kladné a záporné ionty v rovnováze. I když víme, že vždy při přirozené ionizaci vzduchu vzniká dvojice iontů s opačnými znaménky, nenaměříme na stejném místě stejný počet kladných a záporných iontů. Co je toho příčinou? Víme, že Země nese záporný náboj a ionosféra (dobře vodivá, nabitá vrstva vzduchu ve výši asi 50 km nad zemským povrchem) nese kladný náboj. Mezi těmito dvěma póly existuje elektrické pole, ve kterém jsou kladné ionty přitahovány k Zemi, zatímco záporné ionty jsou přitahovány k opačně nabité ionosféře.

V ovzduší se ionty pohybují rozdílnou rychlostí, která závisí na jejich hmotnosti a kvalitě prostředí. Čím menší ionty, tím rychlejší pohyb. Čím rychlejší pohyb, tím větší riziko zániku. Záporné ionty jsou menší než kladné, snadněji tedy zanikají. Děje se tak, že se setkají dva ionty opačného náboje, vymění si elektron a stanou se z nich dvě elektricky neutrální částice. Na koncentraci atmosférických iontů má vliv atmosférický tlak, množství srážek, teplota a vlhkost vzduchu i jeho proudění. Zatímco vyšší vlhkost vzduchu znamená nižší ionizaci, vyšší teplota znamená více atmosférických iontů.

Lidé, kteří jsou citliví na změny počasí, vnímají vlastně měnící se koncentrace vzdušných iontů. Reagují např. bolestmi hlavy, kloubů, jizev, příp. změnami nálady a poruchami spánku. Čím čistší je ovzduší, tím výraznější jsou rozdíly mezi maximem a minimem koncentrací iontů. Nejmenší vliv na celkovou koncentraci atmosférických iontů ve vnitřním prostředí mají objekty z přírodních materiálů (dřevo, cihelné zdivo). Ionizaci vzduchu v interiéru značně negativně mění železobetonové zdivo panelových domů. Pro udržení nezbytné koncentrace iontů je v nich obzvlášť důležité větrání. Krajním případem jsou panelové objekty bez možnosti přirozeného větrání s klimatizací.

Největším nepřítelem přirozené ionizace vzduchu je kouření. Cigaretový dým je aerosol množství chemických látek, hlavní složkou je dehet. Druhým nepřítelem ionizace vzduchu je dlouhodobý pobyt více lidí v nevětrané místnosti. Lidé pak mají pocit "vydýchaného vzduchu" a "nedostatku kyslíku". Třetím nepřítelem je úprava vzduchu klimatizací, kdy se vzduch filtruje, vlhčí a dopravuje v potrubí často na značně vzdálená místa. Míst, kde mohou lehké ionty zaniknout, je tedy mnoho.

Přímé působení vzdušných iontů se děje jednak vdechováním, tedy v plicích. K přímému působení dochází i na povrchu těla, kůží. Řada autorů ještě dnes o přímém působení iontů na člověka diskutuje. Samo jejich působení není dosud detailně objasněno. Provádí se pomocí generátorů iontů - ionizátorů. Některé produkují ionty obojí polarity, jiné jsou konstruovány tak, aby kladné ionty byly ihned zachyceny a ovzduší bylo obohaceno pouze o ionty záporné, z hlediska biologického působení na člověka potřebné a žádoucí. Tyto přístroje pracují na různých principech. Nejčastěji vidíme ionizátory s koronovým výbojem. Emitorem (vyzařovačem) iontů je kovová jehla, která je umístěna tak, aby se vytvořené lehké záporné ionty snadno šířily do vzdušného prostoru. Kovový emitor vyžaduje občasnou údržbu (ostření), neboť se na jeho hrotu natavují nečistoty z ovzduší, hrot se tupí a produkce iontů klesá. Druhou skupinou jsou ionizátory s uhlíkovým vláknem. V současnosti představují nejnovější způsob produkce lehkých záporných iontů. Jejich emitor je tvořen vlákny čistého uhlíku.

Vzhledem ke kvalitě ovzduší, které nás obklopuje, lze ionizátor doporučit prakticky do každého interiéru. Správně používán nikomu neuškodí, naopak může mít řadu příznivých účinků. Nehodí se do místností nadměrně znečištěných a je zbytečný tam, kde se kouří. Ionizátory jsou dnes často přímo vestavěny v některých dokonalejších typech čističů vzduchu. Zde nejen samy přímo působí, ale protiprašný účinek čističů vzduchu zvyšují. Protože je provoz ionizátorů naprosto bezhlučný, jsou vhodnou pomůckou ke snížení množství prachu v ovzduší bytu každého alergika.

Jak bylo výše vysvětleno, ionizátory se podílejí na čištění vzduchu tak, že urychlují sedimentaci prachu a jeho částice elektrickými silami odpuzují směrem k pevným povrchům. Za zcela ideální považujeme nepřerušovaný provoz ionizátoru. Ověřili jsme totiž experimentálně, že ovzduší nelze vyčistit nebo ionizovat "do zásoby". Přístroj by měl být umístěn minimálně půl metru od nejbližšího pevného povrchu - stěny nebo nábytku - a směrován tak, aby se vyrobené ionty k člověku dostaly. Mezi ionizátorem a exponovanou osobou by neměla být pevná překážka. I tak záleží na materiálech, které jsou v interiéru užity (stavební, dekorační a zařizovací), kolik lehkých, uměle vyrobených iontů vlastně ve vzduchu místnosti zůstane, neboť je některé materiály více a některé méně pohlcují.

Tzv. prostorové (bytové) ionizátory se montují napevno na strop nebo zavěšují do prostoru. V České republice nemáme normu ani jiný předpis, který by určoval, jaká koncentrace lehkých iontů v ovzduší interiéru je optimální. Při doporučeních vycházíme ze znalosti ionizace vzduchu v čisté přírodě a takové koncentrace považujeme za ideální. Nejčastěji bývají postiženi lidé pracující v moderních klimatizovaných budovách a z profesí nejčastěji trpí úředníci (více ženy) - lidé, od nichž se vyžaduje přesnost, rychlost a spolehlivost. Jsou náchylnější lidé s onemocněními dýchacích cest, hlavě alergici. Terapie: jen symptomatická. Pokud se objeví hlavní příčina stavu a tuto je možné odstranit (nadměrná prašnost prostředí, nedostatečná relativní vlhkost vzduchu, bakteriální kontaminace prostředí apod.), pak nejspíš problémy po odstranění této příčiny ustoupí. Pokud nelze příčinu najít nebo je neodstranitelná, pak je nutné změnit prostředí, léčit lze jen symptomy. Není-li příčina odstraněna, obtíže trvají a vracejí se, mohou se fixovat trvale, i mimo tzv.

tags: #mikroklima #význam #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny kouřivosti motoru
• Jak správně nainstalovat odpad pro sprchu: krok za krokem
• Co je emise prstné svobody?
• Recenze koše Rotho 50 l
• Symbolika barev: žlutá, červená a černá