Likvidace a recyklace odpadu

Každý člověk potřebuje více či méně často odkládat nepotřebné věci. Běžný komunální odpad se ukládá do běžných nádob o obsahu 110 litrů.

Je zakázáno:

• ukládat komunální odpad mimo sběrné nádoby a znečišťovat okolí sběrných nádob
• dávat do sběrných nádob pro komunální odpad nebezpečné odpady, ropné látky, zeminu, stavební suť, uhynulá nebo zabitá zvířata, kafilérní odpady z potravinářských prodejen, odpady z prodeje ovoce a zeleniny, zbytky jídel, tuků apod.

Svoz zajišťují firmy na základě oprávnění likvidace odpadů. Specifikace odpadu je uvedena v „Katalogu odpadů“ v souladu s vyhl. MŽP ČR č. Podle charakteru produkovaného odpadu je tento možno recyklovat.

Náklady vynaložené na likvidaci odpadů často přesahují značné finanční částky a zatěžují rozpočty měst a obcí.

EKO-KOM a recyklace

Společnost EKO-Kom je provozovatelem systému, který buduje na základě dobrovolné dohody. Tato firma sdružuje více než 70 firem. Jsou mezi nimi například výrobci nealkoholických nápojů, čokoládovny, konzervárny. Členové EKOKOMU platí příspěvky podle charakteru produkovaných odpadů.

Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu

Jako další příklad lze uvést recyklaci stavebního materiálu v recyklačním středisku v Klenovicích.

Výroba kovů z odpadu

Každým rokem vyprodukuje lidstvo miliardy tun odpadu. V posledních 200 letech vzrostla poptávka po kovech natolik, že některé pro průmysl životně důležité kovy budou v 21. století pravděpodobně nedostatkové. V současné době je průmysl závislý přibližně na 80 různých kovech.

Některé z nich se běžně vyskytují, jiné jsou však vzácné, takže na světě existuje jen několik vysoce kvalitních ložisek těchto kovů schopných těžby. Někteří experti se domnívají, že průmysl těží vysoce kvalitní ložiska určitých nerostů příliš rychle. Předpokládají, že zanedlouho budou jisté kovy vzácné a drahé. Je proto důležité kovový odpad recyklovat.

Experti odhadují, že polovina železa a třetina hliníku používaného v současné době průmyslem pochází ze šrotu. Recyklace má i další důležité dopady. Snižuje znečištění ovzduší a šetří energii potřebnou k těžbě a k zušlechťování kovů z rudy. Výroba jedné tuny hliníku vyžaduje pouze jednu dvacetinu energie potřebné k těžbě a ke zpracování stejného množství kovů z rudy.

Nejdůležitějšími kovy získanými zpět z odpadu jsou železo a hliník. Dále se získávají malá množství olova, mědi a rtuti. Vysoká cena zlata a platiny způsobuje, že se vyplatí získávat zpět z velkého množství odpadu i malé množství těchto drahocenných kovů. Tak například slisované karosérie aut jsou roztavovány ve vysokých pecích a jsou použity k výrobě oceli.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Kovové předměty lze prodat do sběrných surovin. Od ostatního odpadu se třídí pomocí výkonných elektromagnetů.

Odstranění odpadů

Odpad je chápán, jako věc, které se chce její majitel, či původce zbavit, nebo věc, jejíž odstraněni je nutné z hlediska ochrany živ. prostředí, případně ochrany zdraví člověka.

Převážná část odpadů je produkována v souvislosti s těžbou nerostných surovin a jejích následným zpracováním, dále v procesu výroby energie, nebo při spalování uhlí. Také ve městech je produkováno více komunálních odpadů než na venkově, kde je jeho značná část kompostována.

Odpad byl a místy i je bez jakéhokoli zajištění a kontroly ukládán do moře. Země bohatého severu, v níž platí velmi přísné právní normy pro nakládání s odpadem a jejich zneškodňování se snaží svůj odpad vyvážet do chudších zemí, kde platí mírnější zákony na ochranu prostředí a kde může být dovoz odpadu důležitým zdrojem státního příjmu. Odpad je a patrně i bude předmětem obchodu.

Zneškodňování odpadu

Zneškodňování odpadu se dělá několika způsoby:

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

1. Recyklace: Jde o zpětné získání využitelných látek. Pro běžnou recyklaci jsou vhodné kovy, sklo a papír. V posledních letech se zkouší recyklovat i plasty.
2. Ukládání odpadů na skládky: Jde o řízené skládky, s určitými parametry propustnosti podloží, odvádění skládkové a dešťové vody s přesným režimem ukládání. Je přirozené, že se požadavky na skládku liší podle původu a vlastností ukládaného odpadu od nejmírnějších opatření až po ukládání odpadu toxického a radioaktivního.

Neškodný, komunální odpad, je obvykle před uložením pouze zhutněn. Nevýhodou tohoto ukládání je znemožnění recyklace, znečištění průsakovými vodami, zápachem, úletem lehkých materiálů, jako je papír nebo plast. Výhodou je jednoduchost odvozu a ukládání. Rozkladným procesem vzniká skládkový methan, který lze energeticky využít.

Toxický a radioaktivní odpad musí být obklopen obaly, které zabraňují únik účinné látky, nebo záření a musí je v případě úniku absorbovat. Nejvhodnějším způsobem u likvidace vysoce toxického a rad. odpadu je jejich zalévání do sklovité hmoty (neboli vitrifikace). Odpad je většinou ukládán do podzemních prostor. Ten se musí odstranit na dobu několika tisíc let, než dojde k rozpadu na neškodné izotopy.

Odpad živočišného a rostlinného původu je vhodný ke kompostování. Zde je využito přirozených mikrobiálních a klimatických procesů. Organická hmota je rozložena na složky vhodné k obohacení půdy živinami-ke hnojení. Ke kompostování jsou nevhodné org. látky s choroboplodnými zárodky s obsahem pesticidů a toxických kovů. Ty se mohou při použití kompostu dostat do potravin.

Pyrolýza se používá při úpravě a zneškodnění odpadu s použitím vysoké teploty. Jde tudíž o tepelný rozklad odpadu a využití energie z něj získané. Nežádoucí toxické látky jsou teplem rozloženy na látky snadněji upravitelné, nebo uložitelné, nebo na neškodné sloučeniny.

Spalování je posledním způsobem, kdy se využívá vysokého obsahu energie. Ve spalovnách se získává tepelná, popřípadě elektrická energie. Teplota v pecích je přes 1000°C. Popel, tvořící okolo 30% z původního obsahu je uložen na skládky. Největším problémem spalování je zvýšená koncentrace některých závadných látek, např. toxických kovů.

Třídění odpadu

Dnes se hodně mluví o nutnosti třídit a následně recyklovat odpad. V obcích se více objevují kontejnery určené na plastové lahve a na sklo. Množství separovaného odpadu sice roste, ale stále není dostatečné. Útroby nádob na třídění odpadu se bohužel často plní obsahem pro který nejsou určeny a dochází ke znečištění recyklovatelného odpadu. Takto znečistěný odpad musí být vyvezen na skládku nebo do spalovny a tím se zvyšují náklady.

PLASTY: do těchto sběrných nádob se nedávají plastové obaly znečištěné chemickými látkami a minerálními oleji. TEXTIL: nepatří sem např. Mezi uvedený odpad nepatří zbytky barev a laků, jednorázové pleny, popel, kosti, baterie, žárovky, sáčky z vysavačů, televizní přijímače a ostatní elektronika či její součásti. je odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností.

K třídění odpadů nám také pomáhají sběrná střediska, kam je možno odnést např. sedačku, televizi, autobaterie, pneumatiky, oleje, atd. Jednotlivé kontejnery jsou označeny podle druhů na spalitelný odpad, nebezpečný odpad, kovový odpad aj.

Další metody likvidace odpadu

• Zpracování odpadu jako výchozí surovinu v místě vzniku - jedná se o tzv. vrtaný odpad, který lze využít jako výchozí surovinu (např.
• Pyrolýza a spalování odpadů - zpracování vstupních látek v pyrolýzní peci při teplotách 250 - 1100 °C za nepřístupu vzduchu, kdy jsou toxické látky přeměněny na látky neškodné - využívá se např.
• Biotechnologie - využití živých organismů při likvidaci odpadů, např.

Konečné uložení takových opadů se provádí na místech v bezpečné vzdálenosti od lidských sídel, vegetace, zdrojů povrchní i podzemní vody, např. - bývalé lomy, pískovny apod.

Životní prostředí a člověk

Člověk je sousčástí většiny ekosystémů a tvoří nedělitelný celek s prostředím. Velice ovliňuje svou činností své okolí, hlavně tedy negativně, přizpůsobuje ho svým potřebám. Proto bysme se měli snažit svou ničivou činnost omezit a změnit tak, aby nebyla vůči přírodě tak drastická.

Od průmyslové revoluce je zásah do přírody mnohem znatelnější - vznikají továrny, těží se suroviny, objevují se nové chemické látky, výzkum radioaktivity, hromadění odpadů. Problémy se netýkají pouze životního prostředí, ale potýká se s nmi i socioekonomická sféra.

Důsledky globálního oteplování

• Roztávání polárních „čepiček“ a následkem toho může dojít k vzestupu hladiny moří, což ohrozí miliony lidí na světě, kteří žijí v nízko ležících pobřežních oblastech. Odhaduje se, že hladina moří stoupá o 6 cm za deset let. Pokud bude oteplování pokračovat stejným tempem, tak budou zatopena velká města jako je například Rotterdam, Londýn, New York.
• Podnebí se ohřívá, suchozemské ekosystémy se stávají suššími, a tak i náchylnější k požárům.
• Dezertifikace - přeměna dříve úrodných oblastí na pouště.
• Záplavy a sesuvy bahna v horských oblastech.
• Zvýšený výskyt hurikánů.
• Zdravotní důsledky - nárůst kardiovaskulárních onemocnění a nemocí dýchacího ústrojí, rozšíření chorob, které se v současné době vyskytují pouze v tropech.

Znečišťování vod

Voda je základní látkou, bez níž by život na Zemi nemohl existovat, ale i přesto ji člověk velmi znečišťuje.

• Moře: ropné produkty při lodní dopravě, těžbě ropy a haváriích se dostávají do vody, kde potom tvoří několik desítek kilometrů znečištěných ploch. Tam ničí vše živé.
• Řeky ústící do moří s sebou přinášejí odpady z kontinentů, při pobřeží se často vytvářejí skládky a není výjimkou i odvoz odpadu na moře a jeho vyklápění. To samozřejmě narušuje mořská společenstva organismů, ale i rostlinstvo.

Vše má za následek snížení výnosů rybolovu a v tělech ryb se vyskytuje olovo nebo rtuť. Také se snižuje celosvětová produkce kyslíku (řasy). Nejvíce znečištěná pak jsou vnitřní, kontinentální moře, kde se neprojevuje velké proudění - Středozemní, Baltské.

Vodní toky: Nejméně je vždy znečištěn horní tok, odkud se může odebírat i pitná voda. Střední tok se ještě stačí čistit sám pomocí samočištění (přirozené oxidační procesy, mikrobi). Dolní tok je ale střediskem vypouštění odpadů (ropné produkty, saponáty, toxické látky, siláže, močka, hnojení). Také zde může dojít k tepelnému znečištění, když je vypouštěna voda z chladících věží elektráren. Zvýšená teplota např. i o 2 °C může narušit celý vodní ekosystém okolí.

Může dojít i k druhotnému znečištění, kdy se do vody dostane více živin a ty vedou k přemnožení mikroorganismů. Pokud se do vody zase dostanou hnojiva (N, P), tak dojde k přemnožení vodního rostlinstva, dojde k úbytku kyslíku ve vodě a to zapřičiňuje hnití vody. Dalším nebezpečím je vysoký obsah dusíkatých látek pro kojence. Voda se musí složitě upravovat a to má za následek její vysokou cenu.

Prevence je sledování jakkosti vody (kyslíkový režin, chemické složení, obsah zvláštních látek), kontrola předpisů, snižování odpadů vylepšením technologií (teď musí mít každá obec nad 2000 obyvatel vlastní čističku odpadních vod). Velice důležitá je ochrana podzemních vod, které slouží jako zásobárny pitné vody.

Znečištění půdy

Místo pH 7 je 5,5, ale na nějakých místech i 2! To ničí miroorganismy a zhoršuje půdní provzdušnění. Hromadí se pesticidy (DDT), kovy, ropné produkty. Půda se znečišťuje také odpadními vodami a hnojením se půda zasoluje. Vlivem stavebnictví také dochází ke ztrátě půd. Jednostranně se vyčerpávají živiny.

Na neobdělaných půdách se zakořeňuje druhotná vegetace, které pak omezují zemědělskou výrobu. Hnojiva zvyšují také erozi, odnos půdy (orbou po spádnici, cestami, rozoráním mezí, necitlivou výstavbou). Eroze je věterná, vodní.

Socioekonomická složka

Alarmující je růst lidské populace. Na počátku letopočtu bylo na Zemi asi 200 mil. obyvatel, na počátku letopočtu asi 1,5mld, nyní přes 6mld. Lidé stupňují požadavky na stravu a ošacení, ale i na bydlení, jiné zboží a tím se zvyšují surovinové nároky, množství energie, růst průmyslu, zemědělství a chemie. Lidé se také koncentrují (proces urbanizace), což má za následek znečištění ovzduší, hlučnost, růst teploty.

Péče o životní prostředí

Ochrana před negativními vlivy, cílevědomé vytváření a zlepšování životnch podmínek. Respektování ekologických principů v rizvoji vědy, techniky a výroby. Komplexní ochrana všech přírodních složek a nutná spolupráce celého světa. Např. uzavřený cyklus vody, máloodpadové technologie, zachycování nečistot, nízkoenergetické spotřebiče. Elektroautomobily, hromadná doprava. Optimální hospodaření v zemědělství, lesnictví.

Chráněná území

Chráněná území tvoří krajiny, kde jsou zachovány přirozené ekologické vztahy. Rozdělení míst je podle významu, způsobu a míry ochrany:

• Velkoplošná - národní parky, CHKO
• Maloplošná - státní přírodní rezervace, chráněná naleziště, chráněné studijní plochy, chráněné přírodní výtvory a památky, parky nebo zahrady, stromy, druhy živočichů a rostlin

Důvody pro třídění odpadu (z průzkumu)

• Je to důležité kvůli ochrany přírody a zdrojů
• Je to dobré pro budoucnost
• Je to dobré vzhledem k životnímu prostředí, většina recyklovaných věcí lze znovu využít např plasty a papír, z ostatních lze využít aspon nějakou cast, drahe kovy atd
• Je to lepší a čistější pro naši planetu. Nezatěžujeme ji tolik a do ovzduší se nedostávají nebezpečné látky.
• Kvůli ekologii, přírodě, zdravějšímu životnímu prostředí, recyklaci - již použité materiály se mohou použít znovu a tak nemusíme vyčerpavát zbytečně přírodu
• Myslím,že máme jen jednu přírodu a životní prostředí,je jen na nás,jestli si ho necháme zničit.
• Ohleduplnost k planetě a životnímu prostředí a také ohleduplnost k lidem (nezahlcuji kontejnery petlahvemi a papírem, takže tam zbyde místo pro odpadky a neválí se kolem přeplněných kontejnerů a popelnic)
• Ochrana životního prostředí
• Prevence škod v budoucnu, je to dobré pro naši planetu
• Pro snazší recyklaci,pomůže to životnímu prostředí
• Protože se djaí potom snadněji recyklovat, jelikož každý druh odpadu potřebuje jiné zpracování nebo spíše proces při recyklaci a některé odpady nejsou recyklovatelné
• Recyklace a následné využití, čímž šetřím spotřebu "nového" neopotřebovaného, zkrátka šetření životního prostředí.
• Šetření přírodními zdroji, recyklace. Nezatěžování životního prostředí!!!
• Udržitelný rozvoj
• Určitě z hlediska životního prostředí je to více než vhodné...
• Ušetří se suroviny a prostor na skládkách.
• Trideny odpad nezatezuje zivotni prostredi a je mozne jej zrecyklovat a znovu pouzit.
• Zdroje nejsou nevyčerpatelné a jejich recyklace je potřebná
• Zlepšení stavu životního prostředí, možnost recyklace

Co lidem vadí při třídění odpadu (z průzkumu)

• Ano, že nejbližší kontejnery na tříd. odpad mám skoro 2km daleko
• Chybí sběrné nádoby na kovy a bioodpad.
• Je málo kontejnerů,odpadkové koše ve městě nejsou dělené a to že se to kolikrát pak stejně hodí na jednu hromadu, samozřejmě jak kde.
• Když jsou kontejnery na tříděný odpad plné.
• Lidé vhazují do kontejnerů na tříděný odpad běžný domovní odpad, do kontejneru na papír vhazují nezmáčknuté krabice
• Málo kontejnerů, u nás na vsi jsou stále plné.
• Malo nadob na trideny odpad, vytrideny odpad je objemny a napriklad plasty bych mohla do popelnic odnaset stejne casto jako normalni odpadky... v cemz mi brani vzdalenost popelnic na trideny odpad a jejich casta preplnenost
• Např. nádoby na kovy nebo papír nejsou všude (takže papír vozíme do sběru a platíme za to, aby nám ho zlikvidovali)
• Nedostatečně často vyvážené kontejnery.
• Nedostatek kontejnerů na bioodpad a kovy v Praze
• Nedostatek kontejneru na trideny odpad u domu.
• Nedostatek kontejnerů na tříděný odpad, některé jsou velmi daleko od domova nebo jsou neustále přeplněné
• Nedostatek prostor pro skladování odpadu doma
• Nedostatek specializovanych stanovist , kontejneru
• Nedostatek vhodných kontejnerů, zprávy v médiích, že kvůli krizi nebude mít smysl třídit, zprávy, že třídění je k ničemu, protože se pak vše sesype na "jednu hromadu" a spálí
• Nedostupnost kontejnerů na určité druhy odpadů (tetrapak, plechovky apod.) v místě mého bydliště.
• Neinformovanost a lhostejnost spoluobčanů.
• Nejistota, zda skutečně skončí tam, kde má a nesesypou to někde na "jednu hromadu".
• Nejsou poblíž kontejnery na všechen tříděný odpad
• Nejsou příliš dostupná místo pro některý druh odpadu
• Někdy nejsou poruce kontejnery, tak musím některé odpadky schovat do batohu, než na nějakou popelnici narazím
• Netransparentni zachazeni s odpadem ze strany mesta
• Poplatky za popelnici, když do ní nic nedám
• Přeplněnost sběrných nádob.
• Přeplněný kontejnery... Přijede auto na odpad a vysype všechny kontejnery dohromady na jednu korbu - tomu fakt nerozumím !!!
• Přístup některých lidí, kt. třídí špatně (směsný odpad do třídících kontejnerů)
• Spatna dostupnost kontejneru na trideny odpad, nemoznost tridit krome PET lahvi jiny plast (v Brne)
• Špatná dostupnost kontejnerů na tříděný odpad v naší obci. vadí mi vše
• Velmi mi vadí nedostatek kontejnerů v místě přechodného bydliště a to, že jsou neustále přeplněné a také absence kontejneru na kovy (plechovky, hliník)
• Že firmy nevyvážejí kontejnery a není to kam dávat. Že je kolem kontejnerů binec. Že nemám JISTOTU, že je to moje třídění k něčemu dobré.
• Že někteří lidé netřídí důkladně a že jsou kontejnery většinou plné.

Proč lidé netřídí odpad (z průzkumu)

• Je pro ně pohodlnější vše hodit do jednoho koše...
• Je to hodně práce u které nevidíte přímo žádný výsledek.
• Jsou líní
• Jsou líní nebo nemají tu možnost
• Jsou líní nebo si myslí, že jeden člověk svět nespasí )pokud si to ale řekne 1000 lidí, tak už je tu problém)
• Lenost
• Lenost - fyzická i zamyslet se nad tím
• Lenost, nezodpovědnost
• Lenost, pohodlnost, vzdalenost kontejneru an trideny odpad
• Lenost, pohodlnost. Je pro ně asi rychlejší hodit pet lahev do koše se smíšeným odpadem, než to dávat stranou... Rozhodně si nemyslím, že by to byla nedostatečná informovanost, lidé dobře vědí proč třídit a kam.
• Lenost, setrvačnost, nedůvěra - "stejně se to spálí".
• Málo času, nebaví je to.. moc složité dojít do určité popelnice...
• Nahazeni vsech kontejneru na trideni odpadu do jednoho hromadneho pro vyvazeni - vlastni zkusenost ve dvou bydlistich. To si radsi usetrim cas a misto.
• Nebaví je to.
• Nedocházejí jim následky, jsou líní. Nejsem si jistá, jestli jednotlivci svým tříděním k něčemu pomůžou, když např. velké firmy, které odpadu produkují mnohem více, ho netřídí.
• Nevidí jednoznačný smysl,možná je jim to jedno,neuvědomují si,že to má jistý negativní následek pro všechny.
• Pohodlnost
• Pohodlnost a názor, "že se vše stejně sesype na jednu hromadu potom"
• Protoze si mysli, ze problemy ohledne zivotniho prostredi se jich netykaji a vubec je to nezajima a ze i oni jsou ti, diky nim mozna nase budouci deti za chvili nebudou mit kde zit.
• Protože jsou líní!
• Protože jsou přirozeně líní a je jim to tak nějak jedno. I mě k tomu donutilo něco jiného, než láska k ekologii - samozřejmě pytlík od bonbonů v lese nevyhodím, ale abych měla doma pět různých popelnic, které bych pravidelně rozvážela po celém městě do těch správných kontejnerů, tak to teda rozhodně ne...
• Protože nevěří, že je to v našem státě k něčemu dobré. Většina lidí má podezření, že se všechno stejně vozí na jednu skládku.
• Protože sou líný
• Přijde jim jednoduší naházet všechno do jednoho koše
• Z lenosti
• Z lenosti, nevědomosti.
• Z pohodlnosti
• Zdržuje je to

tags: #likvidace #odpadu #maturitni #otazky

Oblíbené příspěvky:

• Chránění a ohrožení živočichové
• Recyklace kosmetických obalů
• Statistiky recyklace oleje v Thajsku
• Stav krajiny v Česku 2009
• Vše o štice obecné