Likvidace odpadu ve Francii: Výzvy a řešení

18.04.2026

Za posledních 25 let se množství domovních odpadů ve Francii ztrojnásobilo a v současné době produkuje průměrná francouzská domácnost přibližně 500 kg odpadů ročně. Odpady z obalů z toho činí přibližně 30 % hmotnostních a až 50 % objemových.

Množství směsných komunálních odpadů (SKO) ve Francii rostlo do roku 1999, po tomto roce se produkce stabilizovala na úroveň kolem 22 mil. tun. Recyklace a energetické využití komunálních odpadů se pohybuje na úrovni kolem 46 %, v případě SKO je to kolem 56 %.

Produkci komunálních odpadů za rok 2004 ukazuje tab. 1. Vývoj produkce SKO v letech 1993 až 2004 v kg na 1 obyvatele za rok ukazuje obr. 1: do roku 2002 měla produkce SKO na obyvatele vzestupní charakter, ale v posledních dvou letech mírně klesá.

V mnohých regionech tvoří SKO většinu produkovaných odpadů. Nízkým množstvím SKO v celkovém podílu odpadů vyniká Alsasko a v Burgundsko. Pět regionů Francie reprezentuje 49 % množství zpracovaného SKO. Jsou to regiony: Ile-de-France (8,5 mil. tun), Rhône-Alpes (4,4 mil.tun), Nord pas de Calais (3,5 mil. tun), Provence-Alpes-Cote-d'Azure (3,2 mil. tun) a Pays-de-la-Loire (2,8 mil. tun). Naproti tomu v šesti francouzských regionech bylo zpracováno v roce 2002 méně než 1 mil. tun odpadu.

Obr. 2 uvádí podíl zpracovaného množství SKO jednotlivými metodami nakládání za rok 2004. Směsný komunální odpad je tedy ze 39 % skládkován, 43 % spalován, dalších 12 % je recyklováno a 6 % zpracováno biologicky.

Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu

Hlavními způsoby nakládání s SKO ve Francii jsou skládkování a spalování s energetickým využitím a jednotlivé regiony jsou rozděleny zejména podle těchto dvou způsobů nakládání, tedy v některých regionech se skládkuje, v jiných naopak spaluje.

Regiony, které upřednostňují skládkování před spalováním (s méně než 15% podílem spalování a více než 50 podílem skládkování) jsou zejména Auvergne, Pikardie, Korsika, Dom-Tom. Regiony, kde byly uzavřeny skládky a kde se investuje do spalování, jsou např. Ile de France, Alsace, Limousin, Bretagne, Haute-Normandie, Franche Comté.

Úrovně recyklace se v jednotlivých regionech liší jenom nepatrně oproti úrovním spalování nebo skládkování. Bretaň je region, kde je úroveň biologické úpravy SKO nejvyšší z celé Francie, a to přibližně 22 %. Materiálové využití je zase nejvyšší v regionu Alsasko s přibližně 28% podílem.

Jen dvanáct procent zařízení má větší kapacitu než 80 000 tun ročně. Tato zařízení však ročně zpracují až 59 % odpadů. Naopak 52 % zařízení má kapacitu menší než 12 000 tun ročně. Průměrná roční kapacita skládek je kolem 65 600 tun a průměrná roční kapacita spaloven kolem 102 000 tun.

Co se týče formy vlastnictví zařízení k nakládání s odpady, ve Francii je 46 % zařízení v soukromém vlastnictví, 23 % ve veřejném vlastnictví a zbylých 31 % spadá pod formu PPP vlastnictví (partnerství veřejného a soukromého sektoru).

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

V roce 2004 bylo vyprodukováno 1,73 mil. tun kompostu z 2,5 mil. tun komunálních odpadů. V současné době se stále více podporuje jak komunitní (komunální), tak i domácí kompostování.

Spálením 11,3 milionu tun odpadů se v roce 2004 ve Francii vyprodukovalo 3809 GWh elektřiny a 10 086 GWh tepla.

V roce 2004 byla z celkového množství 12,4 milionu tun odpadů z obalů recyklována více než polovina (6,3 mil. tun, 51 %). Dalších 1,3 milionu tun bylo využito energeticky, zejména v zařízeních ke spalování komunálních odpadů. Celková míra využití odpadů z obalů byla 61 %.

Recyklace kovů, papírů a kartonů, dřeva již v roce 2004 překročila cíle roku 2008 stanovené směrnicí (obr. 3).

Legislativní rámec

Základní právní úpravou v oblasti odpadového hospodářství je Kodex životního prostředí, který definuje priority v oblasti nakládání s odpady, předpokládá realizace krajských a regionálních plánů eliminace odpadů, prezentuje nomenklaturu zařízení v ochraně životního prostředí a upravuje vydání předběžných autorizací pro zařízení ke zpracování odpadů nebo pro skládky.

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

V roce 2004 byl publikován Národní plán prevence vzniku odpadů (Le plan national de prévention de la production de déchets, 11. 2. 2004), který má za cíl stabilizovat produkci domovních odpadů do roku 2008. Součástí plánu je například snižovaní množství obalových pytlů/sáčků v obchodech nebo vylepování samolepky "Stop pub" jako projev protestu proti plnění poštovních schránek prospekty. Plán také mimo jiné předpokládá vytvoření příručky pro odpovědnou spotřebu, zaměřenou na prevenci vzniku odpadů.

Agentura životního prostředí a hospodaření s energii (ADEME) spustila od října 2005 národní kampaň "Snižujme rychle produkci našich odpadů, zaplavují nás", a také internetovou stránku k této akci www.reduisonsnosdechets.org.

V říjnu 2005 byla rovněž definována nová politika v oblasti nakládání s odpady. Jejím hlavním principem je zainteresovanost občanů do problematiky nakládání s odpady. Při této příležitosti byl také stanoven cíl nové politiky. Vychází ze současné situace, kdy produkce SKO v současné době činí až 360 kg/os.rok, z čeho je 290 kg spalováno nebo uloženo na skládky. Cílem je, aby v příštích 5 letech se množství SKO spalovaného nebo ukládaného na skládky snížilo na úroveň 250 kg a v příštích 10 letech na úroveň 200 kg.

K dosažení tohoto cíle byly stanoveny dvě priority: prevence a rozvoj recyklace.

Zálohování PET lahví: Sporná otázka

Francouzská vláda se doposud postavila proti navrhovaným evropským závazkům v této oblasti a dokonce dvakrát (v letech 2020 a 2023) toto řešení na francouzské úrovni odmítla. Generální delegát sítě komunit Amorce Nicolas Garnier se domnívá, že „povinné zálohování PET lahví, tlačené nadnárodními nápojářskými koncerny, by mělo za následek zvýšení cen nápojů a dalšího zboží, zdražení třídění a odpadových služeb, poškození stávajících třídících linek a rozhodně by nevyřešilo mnohem širší problém znečištění planety plasty, neboť se stále jedná o řešení využívající plastovou lahev na jedno použití.

Podle Intercommunalité de France by se v případě zálohování jednalo o "dvojí trest" pro Francouze, kteří by de-facto museli platit zálohu za láhev a zároveň poplatek za svoz domovního odpadu.

Zástupce sdružení Plastics Europe uvedl, že "Zavedení záloh na PET lahve je sice možným nástrojem, který bychom podpořili, pokud by však neexistoval jiný účinný systém sběru a recyklace plastových lahví. Máme ale třídění ve žlutých popelnicích."

Nevládní organizace Zero Waste France vidí v povinném zálohování zavedení pouze souběžného systému sběru dobře recyklovatelných obalů, které budou směřovány k recyklaci úplně stejně, jako prázdné plastové lahve, které se v současnosti třídí do žlutých popelnic. Pouze s tím rozdílem, že by žluté popelnice přišly o hodnotné PET lahve a nadále by přijímaly všechny ostatní nezálohované plastové láhve (od mléka, jogurtů atd.).

Poukazují na to, že cíl sběru 90 % PET lahví do roku 2029 jde proti cíli snížit do roku 2030 na polovinu počet plastových lahví uvedených na trh. Vzhledem k rozsahu plastového znečištění by tak mělo být prioritou snížení samotné výroby plastových obalů u zdroje a nikoli prosazovaní jiné formy jejich dalšího používání.

„Kupovat vodu v plastu není udržitelné jednání“ ani podle výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky.

Ekonomické aspekty

V tříděném sběru platí náklady výrobci. Nezisková společnost Citeo, která se ve Francii specializuje na recyklaci, v současné době vybírá od nápojářských společností poplatek za každý balený výrobek uvedený na trh. Jedná se o systém rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) a naplňování principu „znečišťovatel platí“.

Poplatek hrazený výrobci je částečně přerozdělován místním orgánům, aby pokryl až tři čtvrtiny hrubých nákladů na sběr, třídění a zpracování obalů z domácností.

Meziobecní spolupráce ve Francii

V současné době se nezdá, že by Francouzi vnímali např. rozhodování o tom, kdo jim vyveze popelnici, za omezení svých práv, tj. tomu nestávkují.

Veolia a energetické využití odpadů

Veolia získala zakázku v hodnotě 240 milionů eur na výstavbu a provozování závodu na energetické využití odpadů od úřadu departementu Aube pro likvidaci odpadů SDEDA (Syndicat Départemental d’Elimination des Déchets de l’Aube). Jedná se o jedinou zakázku na výstavbu a provozování závodu na energetické využití odpadů, jejíž realizace byla ve Francii zahájena v roce 2016.

Závod se nachází v obci La Chapelle-Saint-Luc v departementu Aube na východě Francie, má roční kapacitu zpracování 60 000 tun odpadu a bude vyrábět udržitelnou lokální energii pro obyvatele regionu Aube. Vyrobená tepelná energie bude dodávána do sítě centrálního zásobování teplem v městské aglomeraci Grand Troyes a využívána i místním průmyslovým podnikem, přičemž oba odběratelé se nacházejí v blízkosti nového závodu.