Likvidace odpadu ve školních jídelnách: Postupy a možnosti

Podle zaměstnanců školních jídelen skončí jako odpad 20 až 35 procent připraveného jídla. To znamená, že až 48 000 tun jídla ročně, tedy přibližně 238 tun každý den vyhodí děti, žáci a studenti v českých školních jídelnách. Toto množství si můžeme představit jako 1 600 plně naložených nákladních vozů Tatra o nosnosti 30 tun. Pokud by se nákladní auta postavila za sebe, tvořila by kolonu dlouhou 5,6 kilometru. Pokud toto množství přepočteme na porce o velikosti 500 gramů, tak se každý rok vyhodí 96 milionů porcí pokrmů. Rodiče každý rok celkem za školní stravování svých dětí zaplatí přibližně 7,5 miliardy korun.

Možnosti snížení plýtvání potravinami

Dobrou zprávou je, že změnit tento stav je poměrně jednoduché. Tím, že uskutečníme několik malých změn, můžeme společně snížit plýtvání potravinami…a pomoci naší kapse. Předcházení a snižování plýtvání potravinami je jednou z nejlepších možností, jak zachovat přírodní zdroje a chránit přírodu. Snižováním množství vyhazovaného jídla ve školních jídelnách snižuje škola svoji uhlíkovou stopu, snižuje množství odpadu na skládkách či ve spalovnách, pomáhá zachovat přírodní zdroje používané k produkci potravin, a navíc vychovává děti k úctě k jídlu v době, kdy stovky milionů lidí na světě každý den hladoví - nemluvě o snižování nákladů na nákup potravin, které se nesní! Navíc se vaše škola zapojí do naplňování 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) OSN.

Škola, která se zapojí do výzvy Miluji jídlo, neplýtvám, vypracuje akční plán, ve kterém si stanoví konkrétní cíl snížení množství odpadu z jídelny a ten se snaží naplňovat. Pravidelně sleduje a zveřejňuje ukazatele. Výzvě Miluji jídlo, neplýtvám dala záštitu Asociace společenské odpovědnosti. Záštitu výzvě udělilo také Ministerstvo životního prostředí České republiky a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Darování nesnědeného jídla

Organizace Zachraň jídlo udělala významný posun v oblasti darování zbylých nevydaných pokrmů ze školních jídelen. Pilotní projekt ukázal, že darování jídla je nejen právně a hygienicky možné, ale také efektivní. První jazyková základní škola v Praze 4 během tří měsíců úspěšně darovala 1 522 porcí jídel. Z toho bylo 668 porcí polévky, 614 porcí hlavního chodu, 155 porcí příloh, 85 svačin, které by jinak skončili jako odpad. Škola je s výsledky natolik spokojená, že se rozhodla pokračovat v darování i po skončení pilotní fáze.

„Zapojení do projektu nám dává smysl - snižujeme množství odpadu a zároveň pomáháme lidem, kteří to potřebují. Pilotní fáze nás přesvědčila, že jde o dlouhodobě udržitelný přístup, který bychom rádi rozšířili i do dalších škol v naší městské části,“ říká Irena Michalcová, 1. místostarostka městské části Praha 4.

Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu

Darované pokrmy ze školní jídelny z pilotního projektu dostává charitativní organizace Azylový dům pro rodiny s dětmi na Praze 4, který se zaměřuje na poskytování komplexní podpory rodinám v krizových situacích. Ve školní jídelně obědy vyzvedávají zaměstnanci azylového domu a následně si je klienti přebírají ve společné kuchyni, což zajišťuje rychlé a efektivní předání pokrmů.

Darování zbylých pokrmů ze školních jídelen je snadné pro školy i jejich zřizovatele. Organizace Zachraň jídlo vyjasnila všechny potřebné kroky s Ministerstvem financí, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Hygienickou stanicí hl. m. V praktickém návodu Kroky k záchraně školních obědů je zvláštní pozornost věnována hygienickým požadavkům.

Hygienické požadavky a postupy

„Je důležité, aby školní jídelny aktualizovaly postupy založené na zásadách HACCP, nastavily příslušné procesy darování a proškolily své zaměstnance. Hygienická stanice hl. m. Prahy je připravena školám na území Prahy v tomto ohledu pomoci nastavit příslušná opatření tak, aby darování probíhalo v souladu s platnými předpisy a obdarovaní obdrželi nejen chutné, nutričně vyvážené ale zejména zdravotně nezávadné pokrmy a potraviny,“ říká Anna Fűleová, ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých Hygienické stanice hl. m. Prahy.

Zřizovatelé musí darování jídla ze svých příspěvkových organizací schválit, a uzavřít trojstrannou smlouvu mezi jimi, školou a charitativní organizací. Právní stránka darování, včetně správnosti darovacích smluv a celého postupu, byla zajištěna ve spolupráci s právní kanceláří HAVEL & PARTNERS, která vytvořila vzorové darovací smlouvy. „Naším cílem bylo připravit smlouvy tak, aby byly funkční, praktické, snadno použitelné a přizpůsobené potřebám škol i charitativních organizací.

Důležitým předpokladem pro fungování projektu Zachraň oběd je stejnojmenná aplikace, kterou Zachraň jídlo vyvíjí ve spolupráci se společností Etnetera Flow. „Aplikace Zachraň oběd je pro celý proces klíčová. Umožňuje dárcům i příjemcům snadno sledovat, kolik jídel bylo darováno, a evidovat všechny potřebné údaje, včetně času, dokdy je třeba pokrmy spotřebovat.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Legislativa a normy pro likvidaci odpadu

Zbytky jídel představují největší část odpadů produkovaných jídelnami. Pro nakládání se zbytky z jídelen a kuchyní jsou klíčové dvě normy - nařízení EU 1774/2002 a český katalog odpadů, uvedený ve vyhlášce č. 381/2001. Nařízení EU č. 1774/2002 stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, jež nejsou určeny k lidské spotřebě.

Podle našeho katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001) jsou zbytky jídel ve skupině 20 (komunální odpady), konkrétně 20.01.08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven. Jelikož jsou zbytky odpadem, má například školní jídelna povinnosti producenta odpadů. Náhled do povinností přináší paragraf 16 zákona 185/2001, jeho odkazy a doplňující předpisy.

Původce odpadů (tedy i jídelny) musejí mimo jiné odpady zařazovat podle druhů a kategorií a zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11 (materiálové využití), předávat odpady jen oprávněné firmě, ověřovat nebezpečné vlastnosti, shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Kromě toho musejí zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, vést průběžnou evidenci a zasílat hlášení, umožnit kontrolu a zpracovat plán odpadového hospodářství, pokud spadá do stanovených limitů.

Odpad z jídelen se však takto nadále likvidovat nesmí. Zákon 91/1996 Sb. totiž v paragrafu 3 odst. (6) říká: "Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmějí být používány a) zakázané látky a produkty, krmiva a premixy, které obsahují zakázané látky a produkty". Mezi zakázané látky patří podle vyhlášky 451/2000 Sb., přílohy 1, odst. 7. také: "Odpady z restauračních provozů mimo potraviny rostlinného původu, které s ohledem na jejich čerstvost nelze považovat za vhodné pro lidskou výživu."

Z uvedených ustanovení vyplývá, že produkt obsahující látky živočišného původu nesmí být dále používán jako krmivo. Všechny zbytky z jídelen nějaký produkt tohoto druhu obsahují, tudíž je nutné postupovat při jejich likvidaci podle speciálních norem.

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

Drtiče kuchyňského odpadu

Drtič kuchyňského odpadu je kuchyňský vestavný (pro menší počet jídel) nebo samostatný spotřebič, díky němuž likvidujeme organické zbytky v kuchyni. Samotné drcení probíhá tak, že pustíme studenou vodu, zapneme drtič a postupně do něj vhazujeme organické zbytky, které vzniknou při přípravě a po konzumaci jídla. V drtiči se tyto zbytky rozmačkají na částečky o velikosti zrnka rýže. Tuto rozdrcenou část voda odplaví do kanalizace. Poměr vody a rozdrcených částeček je 3:1.

V drtiči lze likvidovat veškeré zbytky jídel a odpad z vaření, ale také papírové ubrousky. Naopak nelze drtit syrové maso, vláknité zbytky a neorganický odpad. Zastánci drtičů jsou přesvědčeni, že použitím drtičů se snižuje množství bacilonosičů (mouchy, hlodavci, plotice), způsobujících choroby, které přitahuje potravinový odpad. Proto považují drcení za životaschopnou metodu recyklace, která má nejnižší náklady a emise ze všech alternativních způsobů likvidace.

Podle odpůrců této techniky způsobují drtiče zanášení kanalizace usazenými pevnými látkami, zejména mastnotou a tuky, a rozdrcené zbytky přitahují hlodavce do kanalizačních stok. Drcení zbytků jídla v domácnostech je povoleno. Ovšem pro jídelny platí přísnější normy.

Vypouštění zbytků z jídelen, byť rozdrcených, je v rozporu se zákonem o vodách č. 254/2001 Sb., §38, odst.1 a zákonem o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., § 18, odst. 2. Rovněž je možné opřít se o zákon č. 185/2001, jenž zakazuje ředění nebo míšení takových odpadů. Nejedná se totiž o vypouštění odpadních vod, ale vypouštění odpadů do kanalizace. Rozdrcené zbytky nejsou ve vodě rozpuštěny (připomeňme, že stále zůstávají malé částečky), v kanalizaci sedimentují a dochází k zanesení a ucpání kanalizačních přípojek a následně uličních stok. Na čistírnách odpadních vod není tento odpad likvidovatelný a bylo by proto nutné odvážet všechny shrabky (i nezávadné) ke speciálnímu odstranění.

Alternativy a současná praxe

Správným řešením vzhledem k platnosti zákona č. Měla by se provádět odpovídajícím postupem (např. anaerobní kompostování) ve speciálních zařízeních oprávněných firem. Potíž je v tom, že zákony předběhly praktickou realizaci v daných podnicích. Podobných zařízení je velmi málo, ale budují se, takže je jisté, že v nejbližších letech se dočkáme. Pak bude patrně fungovat takový model, že určená firma bude svážet tento odpad na místo likvidace, budou existovat jisté svozové trasy a časové rozpisy podobně jako tomu je dnes se svozem domovního odpadu.

Prozatím jsou při průzkumech trhu na více než 12 dotazů v jednotlivých firmách obdrženy skoro stejné odpovědi typu: "Protože je v současné době odstranění tohoto druhu odpadu legislativně problematické, naše firma jej neprovádí." V jedné z oslovených firem, která podle informací na svých webových stránkách tyto služby poskytuje, jsme dokonce zjistili, že likvidování kuchyňských zbytků jen inzerují.

Dokud není tento systém legální likvidace odpadu vybudován, musí se jídelny spolehnout na pokoutní zkrmování nebo skládkování, ovšem s vědomím, že porušují předpisy. To, co bude v dané lokalitě vhodnější, je třeba stanovit s ohledem na místní podmínky a po dohodě s kontrolními orgány. V řadě míst jsou skládky provozovány s majetkovou účastí města nebo obce, pak by také města či obce mohla ukládání kuchyňských odpadů na skládky tolerovat.

Původce odpadů je povinen odpad třídit. Bez problémů lze vytřídit sklo, plechovky, papír, PET láhve. Jinak je třeba se na fungování domluvit s obcí, praxe se může lišit obec od obce. Jídelny nemohou pro zbytky jídel používat běžné kontejnery pro domovní odpad. Tyto kontejnery je možné si pronajmout u odpadových firem. Podstatné však je, že podle zkušeností z jídelen nikdo tyto kontejnery neodebírá.

Přehled legislativy

• Zákon 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění zákona č.
• Vyhláška č.
• Vyhláška č.
• Zákon o krmivech 91/1996 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č.

tags: #likvidace #odpadu #školní #jídelna #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Papírové vs. látkové tašky
• Vedoucí odboru životního prostředí Slavkov – co dělá?
• Měření emisí LPG
• Likvidace nebezpečného odpadu Praha 7
• Aktuality z odpadového hospodářství