Likvidace odpadu z potravinářství v České republice a legislativa


07.12.2025

Neustále se zvyšující množství odpadů, včetně bioodpadů, vyvolává vážné problémy v moderní společnosti, např. plnění skládek komunálních odpadů, jež následně produkují skleníkové plyny. Aby se společnost s tímto problémem vypořádala, zavádí legislativa některých členských států Evropské unie (EU) včetně České republiky (ČR) nové povinnosti na podporu předcházení vzniku odpadů, jejich důkladnějšího recyklování a využívání.

V roce 2020 vydala Evropská komise akční plán pro oběhové hospodářství, který představuje směrnice pro mnoho zemí týkající se obnovitelných zdrojů a odpadů. Způsoby sběru a nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) mají nejen v EU velký význam z hlediska ochrany životního prostředí a udržitelného hospodaření s odpady.

Biologicky rozložitelné odpady (BRO) zahrnují organický odpad, jako jsou potravinové zbytky, zahrádkářský odpad, listí, kávová sedlina a další organické materiály, jež mohou být přirozeně rozloženy mikroorganismy.

Legislativa EU a ČR

Právní základ pro švédský systém nakládání s odpady je stanoven švédskou i evropskou legislativou o odpadech. Směrnice o skládkách odpadů stanovuje množství BRKO, které mohou členské státy ukládat na skládky v jednotlivých letech (v %). V současnosti platí, že maximální množství BRKO ukládaných na skládky mělo dle směrnice v roce 2020 činit nanejvýš 35 % hmotnosti z celkového množství BRKO vyprodukovaných v roce 1995.

Směrnice o odpadech stanovuje povinnost zavést nejpozději do 31. prosince 2023 systém odděleného sběru biologického odpadu nebo recyklace bioodpadu u zdroje. Na národní úrovni je již nyní stanoven zákaz ukládání BRO a výstupů z jeho úpravy nebo zpracování.

Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu

Jednou ze zásadních povinností, jež ovlivní třídění bioodpadů v obcích, je povinnost obcí v následujících letech předávat stále vyšší procento využitelných složek komunálních odpadů k recyklaci (od roku 2025 60 %, od roku 2030 65 % a od roku 2035 70 %).

V bodě D přílohy č. 4 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (technické požadavky na skládky), je stanoveno, že na skládku nelze ukládat biologicky rozložitelné odpady, které nebyly upraveny.

Povinnosti a postupy

Zákon o odpadech (č. 541/2020 Sb.) stanovuje základní povinnosti pro nakládání s odpady, včetně potravinového odpadu. Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.

Každý může kompostovat biologicky rozložitelný materiál vznikající při jeho činnosti jako předcházení vzniku odpadu, pokud vzniklý kompost použije v rámci své činnosti nebo jej předá v souladu se zákonem o hnojivech a pokud během kompostování nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba musí řídit kompostování tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu nebo emisí metanu. Kompostování biologického materiálu živočišného původu smí být prováděno pouze v zařízení splňujícím požadavky na zpracování vedlejších produktů živočišného původu.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Kompost, který osoba nepoužije v rámci své činnosti nebo jej nepředá v souladu se zákonem o hnojivech, je odpadem.

Nakládání s gastro odpadem

V malých provozovnách, kde máme prodej potravin (pekárna, cukrárna, sendviče, plněné bagety apod..) musí mít gastro provoz bez ohledu na velikost k dispozici vybavení pro uložení odpadního a nepoživatelného materiálu před jeho odstraněním z provozovny.

Toto vybavení by mělo být takové, aby se zabránilo přístupu škůdců a aby se zabránilo kontaminaci potravin, pitné vody, zařízení, atd.

Provozovatel může odpad ze stravovacího zařízení vyhazovat do směsného komunálního odpadu pouze v případě, že mu obecní úřad obce s rozšířenou působností vydal souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů. Musí proto uzavřít písemnou smlouvu se specializovanou společností na odvoz odpadu nebo obchodníkem s odpady.

Zahraniční přístupy

Při analýze publikací o způsobech třídění a sběru BRO v obcích bylo nalezeno celkem 199 558 odkazů v databázi Web of Science. Z rešerše odborné literatury vyplývá, že mezi země, které se již více než 15 let spoléhají na oddělené systémy sběru a zpracování biologických odpadů, patří např. Rakousko, Švýcarsko, Německo, Nizozemsko, Flandry v Belgii, Švédsko a Norsko.

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

Konkrétní, z našeho hlediska klíčové aspekty úspěšného předcházení vzniku, třídění a zpracování BRO včetně potravinového odpadu, a tím plnění zásad cirkulární ekonomiky se liší v jednotlivých zemích EU. Následující tabulka shrnuje produkci potravinových odpadů podle odvětví činností v roce 2020.

Rakousko

Rakousko má rozvinutý systém sběru bioodpadů s přibližně 70% pokrytím obyvatelstva. Občané mají k dispozici speciální sběrné nádoby na bioodpad, které jsou rozmístěny v obcích a na veřejných prostranstvích, pravidelně vyváženy a jejich obsah zpracováván pomocí kompostování. Motivací pro obyvatele je zejména vysoká informovanost a osvěta o důležitosti třídění a recyklace odpadů, což vede k vysoké míře zapojení.

Švýcarsko

Švýcarsko má dlouholetou tradici třídění odpadu a BRO tvoří důležitou část systému, přičemž kompostování je běžným způsobem zpracování těchto odpadů. Úřady jsou zodpovědné za dohled a sankcionování jakéhokoli nezákonného odstraňování odpadu. Zvyšování povědomí je zásadní při řešení sociálního problému, jakým je vyhazování odpadu.

Německo

Každý rok se v Německu zpracuje v kompostovacích a fermentačních nebo bioplynových stanicích kolem 15 milionů tun BRO. Významnou motivací pro obyvatele je systém refundace poplatků za vracení obalů, což stimuluje správné třídění odpadů.

Nizozemsko

Nizozemsko klade velký důraz na recyklaci odpadu. BRO jsou zde sbírány a zpracovávány s cílem minimalizovat jejich dopad na životní prostředí. Země investuje do kampaní zaměřených na osvětu a edukaci obyvatelstva, což pomáhá zvýšit povědomí a zapojení do třídění odpadů.

Flandry (Belgie)

Flandry jsou regionem v Belgii s velmi vyspělým systémem třídění odpadu, kde je oddělený sběr BRO povinný. Občané mají přístup k nádobám na bioodpad, jež jsou pravidelně vyváženy a kompostovány. Důležitou součástí úspěchu je aktivní zapojení místních komunit a obcí, jež propagují třídění a informují o výhodách recyklace.

Švédsko

Klíčem k úspěchu země je vysoké povědomí veřejnosti o výhodách recyklace a účinný systém sběru. Aby Švédsko povzbudilo každého k zapojení se do tohoto systému, vybudovalo místa pro sběr odpadu do 300 metrů od všech obytných oblastí. V naprosté většině švédských domácností dochází k třídění odpadu u zdroje.

Švédsko patří mezi přední země EU v oblasti nakládání s BRO. Preferovanou možností je předcházet vzniku odpadu a znovu používat a opravovat produkty. Pokud odpad přesto vznikne, hlavním cílem je recyklace materiálů.

Další země

Norsko má podobně jako ostatní severské země účinné systémy sběru a zpracování BRO, přičemž kompostování a anaerobní digesce jsou běžnými metodami. V Itálii se třídění a sběr BRO řídí regionálně a může se u jednotlivých obcí lišit. V některých částech Francie je sběr BRO dobře organizovaný, zatímco v jiných oblastech je prostor pro zlepšení.

Klíčové aspekty úspěšného třídění BRO

Z výše uvedeného vyplývají následující klíčové aspekty nutné k zajištění plnění povinností v třídění BRO:

  • Finanční pobídky a sankce: některé země používají finanční motivaci prostřednictvím systému odpadových poplatků. Občané, kteří dobře třídí, mohou mít nižší poplatky.
  • Motivace, komunikace a edukace obyvatel jsou klíčové pro úspěšný systém sběru BRO.
  • Represe, tj. donášková vzdálenost, pro niž platí zásada - čím blíže domácnostem jsou sběrné nádoby umístěny, tím pravděpodobnější je, že je lidé budou aktivně využívat.
  • Hygiena sběru, tj. čistota sběrných nádob a zabránění šíření zápachu a výskytu plísní - zápach z BRO může být nepříjemný, zejména v letních měsících. Rovněž může způsobit problémy s hmyzem.
  • Vliv teploty, která podmiňuje rychlost rozkladu biologického odpadu. V chladnějších oblastech může být rozklad pomalejší, což může vyžadovat větší pozornost při sběru.
  • Častý a pravidelný vývoz sběrných nádob minimalizuje zápach a zabraňuje hromadění odpadu, což vede k pohodlnějšímu třídění pro obyvatele.
  • Pravidelný odvoz BRO je důležitý pro udržení čistoty a hygieny sběrných míst. Nedostatečná frekvence vývozu může vést k přeplněným kontejnerům a problémům s hmyzem.
  • Venkovní vs. vnitřní kontejnery: poskytování vnitřních sběrných kontejnerů může zvýšit pohodlí třídění, zejména v nepříznivých povětrnostních podmínkách.

Tabulka: Produkce potravinových odpadů podle odvětví činností, 2020

Odvětví činností Produkce (tuny čerstvé hmoty)
Zemědělství 1 456 000
Zpracovatelský průmysl 860 000
Maloobchod a distribuce 213 000
Restaurace a stravovací služby 257 000
Domácnosti 979 000

tags: #likvidace #odpadu #z #potravinářství #legislativa #Česká

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]