Ekologie se zabývá vztahy v přírodě, respektive vztahy mezi organismy navzájem a organismy a prostředím. Příroda sestává ze živých i neživých složek. Mezi živé složky přírody patří organismy: rostliny, živočichové, houby, mikroorganismy aj. Mezi neživé složky přírody náleží např. vzduch, voda či horniny a minerály (nerosty). Ucelené součásti přírody se označují jako ekosystémy.
Termín ekologie často bývá nesprávně používán pro ochranářské aktivity a tvorbu životního prostředí. Nejde o jedno a to samé. Ucelené součásti přírody se označují jako ekosystémy. Přirozené ekosystémy vznikají (víceméně) bez zásahu člověka (např. tropický deštný les, korálové útesy, přirozený lesní porost). Naopak umělé ekosystémy musí člověk udržovat a dodávat do nich energii (např. hnojení, orba a osévání pole, sečení či spásání louky). Ekosystémy jsou různě stabilní, neboli snášejí jen určitou míru narušení. Postupně se vyvíjejí, to se označuje jako sukcese (např. hromada zeminy postupně zaroste bylinami, keři, nastěhují se sem živočichové aj.). Pro ekosystémy je důležitá i přítomnost „mrtvé“ organické hmoty.
Ekosystémy lidem přinášejí určité výhody, neboli poskytují ekosystémové služby. Ekosystémové služby jsou úzce spjaté s rozmanitostí života v ekosystémech (biodiverzitou). Lidstvo je na těchto službách prakticky zcela závislé. Ekosystémové služby jsou přímo ovlivňovány biologickými, fyzikálními či chemickými procesy. Ekosystémové služby lze rozdělit do několika základních kategorií. V rámci poskytovacích služeb člověk z přírody přímo získává určité zdroje. Jedná se třeba o pitnou vodu, jídlo či paliva/prostředky k získání energie.
Informační a komunikační technologie, jako jsou počítače či mobilní telefony, jejich provoz a infrastruktura, ročně vypouští asi 700 Mt skleníkových plynů a přispívají ke globálnímu oteplování asi 1,4 procenty (jiné zdroje uvádí až 5 %). Z toho samotný mobilní průmysl každoročně vypustí více než 220 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého, což představuje přibližně 0,4 % celosvětových emisí uhlíku. Výpočetní a kancelářské techniky se podílí na celkové spotřebě elektřiny 4 až 10 %. I my můžeme nakoupit přístroje s nižší spotřebou elektřiny.
Základním kritériem přijatelnosti nákupu produktu musí být dopad na životní prostředí po celou dobu života výrobku (od „kolébky až do hrobu"), tedy od výroby (včetně těžby nebytných surovin), přes používání elektrického přístroje (spojené se spotřebou energie, zátěže domácnosti či pracoviště emisemi škodlivých látek a záření), až po dobu, kdy doslouží a stávají se nebezpečným odpadem. Například počítače obsahují přes 30 různých chemických prvků, včetně např. olova, niklu, rtuti, stříbra či zlata. Stačí sesbírat 29 chytrých telefonů a hned máme dohromady asi 1 gram zlata. Podle platného zákona o odpadech mají všichni prodejci a prodejkyně povinnost odebírat vyřazenou techniku zpět, popř. určit jiné, stejně dostupní místo zpětného odběru. Jako spotřebitelé platíme nakládání s vyřazeným počítačem již v nákupní ceně.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Doprovodným jevem rozvoje používání je však nárůst množství elektronického odpadu, který stále akceleruje, protože se doba používání elektronických přístrojů stále zkracuje. Fyzická životnost komponenty se pohybuje v řádu desítek let, v praxi jsou komponenty zastaralé a často vyřazené již po několika letech používání. Například průměrná doba používání počítačového monitoru pohybuje v rozmezí 4 - 7 let, tiskárny a skeneru 3 - 5 let a samotného počítače také několik let, u mobilních telefonů je ještě výrazně nižší. Důvodem jsou relativně nízké pořizovací náklady na hardware a rychle se vyvíjející software.
Spotřeba energie přístrojů představuje významné kritérium, podle kterého se řídíme při nákupu kancelářské techniky. Nejvýznamnější mezinárodní certifikační program pro techniku a spotřební elektroniku je americký program Energy Star. Jeho smyslem je propůjčovat značku produktům, které vyhovují stanoveným kritériím ohledně své spotřeby elektřiny, a tím ulehčit orientaci spotřebitelům. S touto značkou lze pořídit počítače, monitory (přes 1000 modelů), notebooky (1500 modelů), tiskárny, multifunkční přístroje. Řadu let se toto značení používalo i v Evropské unii (pro nákup, pro veřejné zakázky), před pár lety však byla příslušná smlouva vypovězena a nyní již bohužel nejde o oficiální program EU.
Ještě kvalitnější je značka TCO Certified udělované ve Švédsku. Zabývá se certifikací především elektronických druhů zboží - od počítačů a jejich příslušenství přes mobilní telefony až po projektory. Hodnotící kritéria zahrnují kromě šetrného přístupu k životní prostředí při výrobě či možnosti ekologické likvidace výrobku i jejich spotřebu, intenzitu elektromagnetického záření, emise zdraví škodlivých látek ale i kvalitu obrazu. Výrobky s takovým označením lze považovat za zdravotně nezávadné. Výrobek s tímto označením odpovídá přísným požadavkům na vliv na životní prostředí, týkajících se emisí látek poškozujících životní prostředí během výroby a recyklace.
Kromě těchto kritérií lze při nákupu zohlednit i další hlediska. Drtivá část výroby techniky se odehrává v jihovýchodní Asii. Tušíme za jakých podmínek? Naštěstí již na toto téma bylo publikováno spusta studií a výzkumů. Výše zmíněná certifikační značka TCO má ve svých nových kritériích i část věnovanou požadavkům na sociálně zodpovědnou výrobu v celém řetězci výroby, které by mělo pomoci zlepšit podmínky zaměstnanců v zemích nejčastěji jihovýchodní Asie.
Dlouhodobým cílem by mělo být prosadit sociální kritéria ve veřejných institucích pracujících s IT. Veřejné instituce jsou hlavní zákazníci počítačových firem. Většina elektřiny počítačů se spotřebuje během jejího provozu. Proto je důležitý její co nejšetrnější provoz, navíc se prodlužuje i její životnost. Zároveň v této oblasti panuje řada mýtů - že se počítače nemají vypínat, že když vypneme počítač pomocí kliknutí myší (tzv. režim „stand-by", tak spotřebovává zanedbatelné množství elektřiny a jiné.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Síť ekologických poraden STEP si u VUT Brno si nechala na téma správného provozu počítačů vypracovat studii. Jednak z ní plyne, že pravidelní vypínaní - např. 2× denně - počítačů a příslušenství nevadí, jsou na konstruovány. Na počítači je dobré aktivovaný po 5 minutách černý spořič obrazovky, tj. nastavené vypnutí monitorů, nikoliv je aktivovaný tzv. „spořič", např. různé hýbající tvary, který ale nic nešetří. Vypnutí monitoru prodlužuje jeho životnost. Při přerušení práce na půl hodiny a déle (přestávka na oběd, večeři) přepnout sestavu do úsporného režimu. V operačních systémech bývá volba „přepnout do úsporného režimu", v tomto režimu má sestava malou spotřebu energie a rychle se vrátí do pracovního režimu. Stejný režim úsporný režim přijde nastavit ve vlastnostech počítače - aby se počítač sám při nečinnosti, kdybychom ho zapomněli uspat sami, převedl např. po 30 minutách sám. Vždy je důležité mít možnost vypnout přívod elektřiny, alespoň využitím zásuvkové lišty s červeným vypínačem (hlavně na noc a přes víkend), jelikož i v režimu „stand-by" technika spotřebovává energii. Pokud uvažujeme běžnou počítačovou sestavu puštěnou např. na 3 hodiny denně, 5 dní v týdnu, tak spotřeba elektřiny ve „stand-by" režimu je dokonce i o malinko větší než její spotřeba během těch pár hodin provozu.
Tj. Z výše uvedeného plyne, že správný nákup a provoz techniky významně šetří životní prostředí, snižuje spotřebu elektřiny. Ještě důležitější je umět techniku provozovat, a vydržet např. s jedním počítačem. Proto např. je výhodnější kupovat klasický počítač (klidně i nějaký energeticky úsporný minipočítač, který se zavěsí zezadu na monitor) ne notebook. Když odejde nějaký součástka v počítači, dá se mnohem snáze a jednodušeji vyměnit. Rozbitý monitor znamená jen jeho výměnu, nikoliv celého notebooku.
Z hlediska celkové zátěže životního prostředí je velmi důležité umět techniku provozovat pokud možno co nejdéle - tj. např. vydržet s jedním počítačem. Když chceme počítač zlepšit, často stačí dokoupit další nebo větší operační paměť, popř. si koupit další pevný (třeba stačí jen SSD) disk, když už se nám na ten starý nevejdou data. Ušetříme peníze i „přírodu“. Nebojme se koupit i starší počítač z bazaru, ať nepřijde vniveč. Existují verze svobodného operačního systému Linux, které jsou vhodné i na tyto starší kusy. A jak známo, Linux je navíc zadarmo.
Ekologie může být cestou ke snížení nákladů na provoz kanceláří - na úřadech i ve firmách. „Ekologický provoz kanceláře nemusí nutně znamenat vyšší náklady, jak se obvykle očekává,“ uvádí Kamila Danihelková, ředitelka Sítě ekologických poraden. U veřejných institucí ho lze dosáhnout s pomocí opatření při nákupu zboží a při běžném provozu. Provozní opatření (např. úpravy režimů vytápění, osvětlení, separace odpadů apod.) jsou často úzce spojena se změnou chování zaměstnanců. Nákupní opatření spočívají v upřednostňování výrobků a služeb, které jsou vhodnější z hlediska vlivu na životní prostředí.
Velmi často se totiž poradci setkávají se skutečností, že se počítače i další spotřebiče po ukončení pracovní doby vypnou pouze do tzv. stand-by režimu. Režim "standby", kdy je přístroj jakoby vypnutý, jen připravený k rychlému zapnutí, což poznáme většinou podle svítící kontrolky, spotřebuje až 8% veškeré elektřiny. Tu spotřebovávají i v zásuvce zapomenuté nabíječky mobilů. Nejsnazším řešením je v tomto případě zásuvková lišta s červeným vypínacím tlačítkem, která se na noc i víkendy vypíná. Nebo vypínání speciálních „počítačových“ rozvodů, pokud jsou v dané organizaci zavedeny.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Pro ukázku výpočtu můžeme pro zjednodušení vzít jako model organizaci, kde se každý pracovní den pracuje na 100 počítačích. Roční úspora při důsledném odpojování počítačů ze sítě bude v tomto případě asi 7000 kWh, což odpovídá finanční úspoře asi 35.000 Kč. Z hlediska environmentálního to představuje úsporu asi 8t CO2.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Počet počítačů | 100 |
| Roční úspora energie | 7000 kWh |
| Finanční úspora | 35.000 Kč |
| Úspora CO2 | 8t |
„Environmentálně příznivé chování úřadů může mít i další významné dopady,“ dodává Kamila Danihelková. „Pozitivně ovlivňuje své okolí - občany, návštěvníky, firmy. Např. pokud obecní úřad vyzývá obyvatele k separaci odpadů, může začít sám u sebe. Občany, kteří přijdou zaplatit poplatek za odpad, určitě potěší, pokud uvidí několik košů i v kanceláři příslušného úředníka. Svou poptávkou mohou veřejné instituce také zvýšit dostupnost výrobků příznivějších pro životní prostředí na trhu (dodavatelé reagují ochotněji a pružněji na větší objednávky z úřadů než na hlasy jednotlivých domácností).“
tags: #ekologie #a #vypocetni #technika #vliv