Plasty jsou nedílnou součástí našeho života a třídění plastů je stejně důležité jako třídění skla, kovů, nápojových kartonů nebo papíru. Průměrná vzdálenost ke kontejnerům na plasty je v ČR 91 metrů. Tříděním dáváme plastovému odpadu šanci na „další život“ a pomáháme šetřit přírodní zdroje a životní prostředí. V roce 2024 se dosažená míra recyklace a energetického využití obalových plastů vyšplhala na více než 90 %!
Třídění do kontejnerů se žlutou samolepkou umožňuje efektivní využití plastového odpadu. Plastový odpad vytříděný do kontejnerů označených žlutou samolepkou se nejdřív sveze speciálními auty na tříděný odpad na třídicí linku. Tam se plasty roztřídí a dotřiďují, výstupní surovinou po dotřídění jsou plasty slisované do balíků.
Plasty mají víc než jeden život, stačí jim ho umožnit! Tak třiďte plasty.
Problematická je ekologická likvidace plastů, které mají řadu vlastností, pro které je není možné srovnatelně nahradit. Jaké jsou současné možnosti recyklace odpadních plastů?
Nejčastěji používanou recyklační metodou je mechanická recyklace. Její efektivita však značně naráží u plastového komunálního odpadu. Hlavním důvodem je různorodost použitých materiálů i omezení při opakované recyklaci u většiny plastů.
Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu
Existují však technologie, které si s touto problematikou dokáže poradit. Souhrnně jsou označovány jako chemická recyklace, které se také přezdívá technologie pokročilé recyklace plastů. Chemická recyklace zahrnuje několik technologií, které termicky zpracovávají odpadní plasty, a to je například pyrolýza či plazmové zplyňování.
Pyrolýza je termický proces, který působením tepla rozkládá organické látky bez přístupu kyslíku. Jedná se o fyzikálně-chemický děj, řadící se mezi technologie, které působí na odpad teplotou, která přesahuje mez jeho chemické stability.
Jedná se o molekulární konverzi na bázi chemického procesu. Jde o samostatný technologický proces, kdy dochází k primárnímu termickému rozkladu původní suroviny - např. komunálního odpadu - na základní chemické prvky, které jsou pak výchozí surovinovou základnou pro výrobu plnohodnotných finálních produktů plně rovnocenných s výrobky primárně vyráběných z fosilních zdrojů.
Plazmový zplyňovací reaktor představuje nádobu obsahující podstechiometrické množství kyslíku, ve které je při teplotách okolo 3000°C (v okolí plazmových hořáků) odpad přeměněn na tzv. syntetický plyn. Nedochází zde ke spalování (oxidaci) materiálu, ale naopak k jeho destrukci na prvky a jednoduché sloučeniny jako jsou vodík, oxid uhelnatý a voda. Tento syntetický plyn je vysoce energetický a může být po přečištění dále přetvářen na jiné formy energie, které představují např. elektrická energie, biopalivo a podobně.
V současné době zaznamenáváme nedostatek řady materiálů. Metody termického zpracování plastů mohou šetřit primární zdroje. Jsou také vhodnou alternativou k nevhodnému skládkování odpadů či jejich spalování. Zároveň také nabízí odpověď na otázku po navyšování recyklačních možností.
Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady
Z vytříděných plastů mohou vzniknout různé druhy výrobků a nových materiálů v závislosti na tom, o jaký plastový odpad se jednalo. A tak se k nám vytříděný plastový odpad může vrátit jako nový plastový obal. Hojně využívané jsou také plastové pytle, fólie, tašky, sáčky, kompostéry, přepravky, květináče, zahradní nábytek a zahradnické vybavení.
Plasty se mohou díky recyklaci vrátit jako technická a textilní vlákna, ze kterých se vyrábějí např. batohy, koberce, spacáky, stany, potahy do aut, látky na oblečení, ale také různé automobilové součástky (třeba výlisky do aut).
Plasty slouží také při výrobě stavebních a konstrukčních materiálů (dřevoplast, polystyren - izolace, trubky apod.), vyrábějí se z nich také např. Plastový odpad, který není možné materiálově využít, může být po úpravě přidán do tzv. tuhých alternativních paliv (TAP). Z nerecyklovatelných plastů tak vzniká například energie pro výrobu cementu nebo se stávají přímo jeho součástí, přeměnit se mohou i v teplo nebo elektrickou energii.
Popelářská auta denně svezou tuny komunálního odpadu. K tomu se přidávají plasty, papír nebo sklo z kontejnerů na tříděný odpad. Co se potom se všemi těmi vyhozenými věcmi a obaly děje? Možnosti jsou čtyři: recyklace, spalovny, chemicko-fyzikální nebo biologická likvidace a deponie.
Třídíte už léta, a přece si u některých odpadků nejste jistí, kam patří a zda je vůbec lze třídit?
Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?
Množství vyprodukovaného odpadu neustále roste a tato skutečnost má negativní vliv nejen na naše životy, ale třeba také na životní prostředí. A tak není divu, že roste také tlak na jeho co nejefektivnější využití. Mnoho z nás si to neuvědomuje, ale každý neseme obrovský podíl na tom, jaká bude další cesta odpadu…
Pokud třídíme odpad, neměli bychom zapomínat, že kromě samotného třídění je důležité dodržovat určité zásady. V opačném případě se totiž může stát, že i když odpad vytřídíme do sběrných nádob, k recyklaci nedoputuje…
Při třídění odpadu bychom se vždy měli řídit informacemi uvedenými na samolepkách na sběrných nádobách v dané obci, které zohledňují místní specifika nakládání s odpadem. Pokud si nejsme správností třídění odpadů jisti, můžeme se s dotazem obrátit na místní svozovou společnost, zaměstnance obce nebo konkrétního městského úřadu.
Odpady, které třídíme do sběrných nádob na odpad, nesmí být mastné, nesmí obsahovat různé zbytky nebo dokonce celý obsah. Drobné znečištění při třídění nevadí - obaly není nutné vymývat vodou, obsah stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít.
Před tříděním je potřeba minimalizovat objem odpadu (sešlápnutím, zmačkáním, rozložením krabic) - tato zdánlivá drobnost je však velmi podstatná. Sběrné nádoby se budou plnit déle, protože se do kontejnerů vejde více odpadu.
tags: #likvidace #plastoveho #odpadu #možnosti