Třídicí linka je důležitým stupněm v procesu recyklace odpadů. V oblasti dotřiďování odpadů z komunálních sběrů a jejich přeměny na kvalitní druhotné suroviny se objevují stále častěji technologie, které nahrazují ruční dotřídění. Třídicí linky na papír a plasty jsou si velmi podobné, často jedna linka dokáže upravovat oba druhy odpady, byť každý zvlášť.
Dotřiďovací linky na sklo mohou být samostatné nebo součástí skláren. Jejich úkolem je bezchybně odstranit vše, co není ze skla, a tudíž nelze nadále recyklovat. Toto dotřídění musí být velmi důkladné, aby nedošlo ke znehodnocení celé várky skleněných výrobků.
Martin Lochovský, manažer pro druhotné suroviny ze společnosti EKO-KOM, a.s., uvedl: „Požadavky na kvalitu vstupní suroviny při recyklaci skla jsou nesmírně vysoké. Sklo je průhledný materiál a každé jeho znečištění je vidět. Norma dokonce připouští pouze 1 gram nečistot na 100 kg upravených skleněných střepů.
Třídičky na sklo jsou vybaveny laserovými senzory, a jelikož je takové zařízení velmi drahé a skláren recyklujících sklo není mnoho, vozí se do vybraných z nich surovina z celé země. Jedna ze speciálních třídících linek na sklo se nachází v Bílině Chudeřicích.
A jak probíhá cesta skleněného odpadu z popelnice až do třídícího zařízení? Sklo z kontejnerů putuje nejprve do areálů svozových firem, kde se na střepištích skladuje do doby, než je ho dostatečné množství. Následně se kamiony přepraví na příslušnou třídící linku.
Čtěte také: Novinky v dopravě od 9. června 2019
Tam probíhá několik stupňů třídění, včetně ručního v první fázi, při kterém se vybírají velké nečistoty jako je keramika, porcelán, kovy a další pevné částice. Poté již vše obstarávají stroje, drtiče a vibrační síta. Výsledná velikost střepů se pohybuje v řádech milimetrů.
Nakonec se pro dosažení požadované vysoké kvality použijí optoelektrická čidla - laserový separátor, který dokončuje celý proces a jen díky němu je možné dosáhnout požadované kvality. Pomocí laseru je každý střep prosvícen a v případě, že se to nepodaří, jedná se o jasný signál, že střep není skleněný nebo je velmi znečištěn prachem či jiným materiálem.
Takový střep je pomocí vzduchové trysky odfouknut mimo čisté střepy. Nečistoty by se totiž dramaticky projevily na zhoršených vlastnostech nových skleněných výrobků.
Společnost AMT s.r.o. Příbram, která je hlavním recyklátorem odpadního skla v České republice, otevřela v polovině října jednu z nejmodernějších linek na recyklaci skleněných střepů nejen u nás, ale i v Evropě.
Sebrané neupravené sklo je dopraveno nákladními vozy na třídící linky, které upraví sklo dle potřeb skláren. Na začátku linky jsou střepy klasicky ručně roztříděny, kdy jsou z proudu vybírány nežádoucí příměsi a hrubé nečistoty (zbytky komunálního odpadu).
Čtěte také: Změny v dopravě Opava
Zde dochází k drcení a sítování střepů, poté jsou střepy přiváděny po dopravníkových pásech k separátorům na odstranění železných a neželezných kovů. Podmínkou pro dokonalý chod linky je mít materiál pro zpracování úplně suchý, a proto byla instalována výkonná sušička střepů se soustavou filtrů.
První z nich odstraňuje z proudu skla keramiku, kamení, porcelán, olovnaté sklo a netavitelné sklo. Druhý odděluje bílé sklo od barevného, třetí pak dělí sklo na zelené a hnědé. Separátorů je celkem 6. Linka je plně automatická.
Třídění skla se provádí na základě měření optoelektroniky. Identifikované příměsi jsou po-té vystřelovány 128 tryskami v každém stroji. Zpracováním skla na třídící lince vzniká materiál o velmi vysoké čistotě. Bílé střepy se dotřiďují až na kvalitu 99,6 %.
Separátory mají kapacitu až 10 tun za hodinu. Odpad z linky zahrnuje hlavně již uvedenou keramiku, kamení, porcelán a organický materiál, což činí cca 10 %.
Vytříděné sklo je uloženo v silech v podobě skleněného granulátu, poté je nakládáno na nákladní automobily a transportováno do sklářské hutě. Protože, jsou střepy v průběhu úpravy usušeny, je podsítná frakce, která je oddělena ve výrobním procesu, vhodná pro další zpracování.
Čtěte také: Tlakové lahve a životní prostředí
Podsítná frakce se využívá na výrobu pěnového skla, stavebního izolačního materiálu s tepelně izolačními vlastnostmi. Jako hlavní zdroj střepů pro recyklaci využívá společnost separované sklo z obecních systémů z celé ČR. Ne všechny obce v ČR jsou však vybaveny kontejnery na bílé a barevné sklo.
V Středočeském kraji provozuje v Kladně firma SKS - separace s.r.o. dceřiná společnost Středočeských komunálních služeb, s.r.o. a plasty dále putují po běžícím pásu k ručnímu vytřídění. jednotlivých barev do příslušných kontejnerů a kójí. patří. Plasty pak nakupují tuzemské i zahraniční firmy.
Plasty tvoří často nejobjemnější část ze všech vyhozených odpadů. I proto je důležité ho co nejvíce správně vytřídit. Papír můžete vhodit do modrého kontejneru, případně pak donést větší množství do sběrných surovin, pokud máte tu možnost - za správně vytříděný papír podle druhu můžete získat i finanční odměnu.
Do papíru patří všechen tisk, staré sešity, papírové krabice (rozložené!), obálky nebo lepenka. Nevadí kovové svorky ani foliová okénka na obálkách - vše se odstraní při recyklačním procesu. Nevhazujte do modrého kontejneru jakkoliv znečištěný nebo mokrý papír. Nepatří tam ani termopapír, tedy účtenky.
Papírové odpady se na lince třídí na jednotlivé druhy. nebo kartonové krabice. Roztříděný papír se lisuje do balíků a odváží ke zpracování do papírny. se přidává do směsi na výrobu nového papíru. lepenkové krabice.
Podobně jako papír se mohou zpracovávat i nápojové kartony, obaly od mléka, džusu či vína. většinu tohoto obalu, z třídící linky míří nápojový karton většinou do papírny. kartony rozdrtí a potom lisují do desek.
Mobilní třídicí linka SOLLAU = řešení pro třídění magnetických i nemagnetických kovů přímo v místě jejich zpracování. První modul zajišťuje příjem materiálu. Materiál se obvykle nakládá drapákem do násypky, odkud pokračuje na vibrační podavač pro rovnoměrné rozprostření. Druhý modul je umístěn na zakrytované platformě. Magnetický buben MBZ provádí jemnou magnetickou separaci, zatímco eddy current separátor ECS-E odděluje nemagnetické kovy od inertních materiálů.
Abychom mohli v roce 2035 zcela odstoupit od skládkování komunálních odpadů, je potřeba už nyní začít významně měnit odpadové hospodářství.Technologie na dotřiďování směsného komunálního odpadu nám ve splnění tohoto cíle nepomůže.
Problémem je tedy i nízká efektivita třídícího procesu, kdy ze směsného komunálního odpadu se s pomocí drahé třídicí linky povede vytřídit maximálně suroviny, které tvoří necelých 10 % původní hmotnosti tříděného komunálního odpadu.
Z prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/1752, kterým se stanovují pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o snížení jednorázových plastů vč. odpadu z plastových nápojových lahví na jedno použití, jednoznačně vyplývá, že do cíle podílu vytříděného odpadu z plastových výrobků na jedno použití lze započítat pouze množství získané v rámci tříděného sběru.
Množství plastových lahví získaných z dotřiďování směsného komunálního odpadu tedy nemůže být do plnění tohoto cíle započteno. Z celkového množství plastů, které občané odevzdají do žlutých nádob je skutečně materiálově využita jen jejich malá část. Celková účinnost dotřiďování plastů dosáhla podle údajů EKO-KOM v roce 2020 pouhých 28 % a dlouhodobě klesá.
tags: #linka #na #třídění #komunálního #odpadu #popis