Proces Třídění Komunálního Odpadu: Od Linky k Recyklaci

Realizace třídicí linky je vždy individuální a komplexní proces, který se přizpůsobuje specifickým požadavkům zákazníka. Klíčovými faktory jsou zejména prostorové možnosti, množství a složení vstupního odpadu, dostupný pracovní fond a požadavky na výstupní frakce a jejich kvalitu.

Příklad Realizace Třídicí Linky v Ostravě

Pro ilustraci uvádíme naši úspěšnou realizaci a předání třídicí linky na směsný komunální odpad pro město Ostrava. Linka je navržena pro kapacitu až 135 tun za jednu pracovní směnu.

Odpad je ze skladu (příjmové části) pomocí čelního nakladače dávkován do otvírače pytlů. Následně je odpad směrován na první optický separátor (NIR), jehož úkolem je identifikovat a oddělit plastové materiály ze směsného komunálního odpadu (SKO). Oddělené plasty jsou poté dopraveny do balistického separátoru, který je rozděluje na tzv. 2D frakci (např. plastové fólie) a 3D frakci (např.

Po separaci v bubnovém sítu je střední frakce dopravena do oblasti, kde jsou instalovány separátory železných a neželezných kovů. Vytříděné železné a neželezné kovy jsou následně shromažďovány do samostatných kontejnerů. Plastové fólie (2D frakce) vstupují do dalšího optického separátoru, který zajišťuje jejich separaci s vysokou mírou čistoty.

3D frakce je směrována do kaskády tří optických separátorů využívajících technologii tracksorting, která umožňuje automatizovanou separaci až šesti různých druhů surovin. Vytříděné frakce jsou dále přiváděny do třídicí kabiny, kde probíhá ruční dočištění a finální separace. Materiál, který nebyl zachycen prvním optickým separátorem plastů (tj. neprošel balistickou separací), je nasměrován do optického separátoru papíru.

Čtěte také: Novinky v dopravě od 9. června 2019

Zbytek po separaci PVC je dále zpracován v separátoru neželezných kovů, kde dochází k odstranění cenných kovových složek. Linka je navržena s řadou provozních variant, které umožňují flexibilní přizpůsobení procesu podle aktuálních potřeb. Nadsítná frakce je směrována do třídicí kabiny, kde probíhá ruční dotřídění jednotlivých surovin. Mezi cíleně vytříděné materiály patří zejména karton, LDPE fólie, papír a HDPE plasty.

V konečné fázi lze celý zbytkový materiálový tok nasměrovat do drtiče, následně do analyzátoru alternativního paliva, dále přes přídavný separátor železných kovů a nakonec na stanoviště pro nakládku nákladních vozidel.

Nová Třídicí Linka v Chrášťanech u Prahy

15. 9. 2022 Městská společnost Pražské služby dnes představila novou moderní třídicí linku, která vznikla jako součást třídicího centra v Chrášťanech u Prahy. Linka si poradí s různými druhy plastů, kovovými obaly, nápojovými kartony i s nežádoucími příměsemi. Hlavní město tak zvýší podíl vytříděných materiálů předaných k recyklaci a využije i zbytkový plastový odpad. Jedná se tak o další krok v naplňování strategie cirkulární ekonomiky města, jejímž cílem je znovuvyužití odpadů jako zdroje. Linka je zároveň nezbytná pro zavedení multikomoditního sběru odpadů na území Prahy. Stála přibližně 100 milionů korun.

Nová třídicí linka si poradí i s odpadem uzavřeným v pytlích, které jsou na začátku třídicí linky roztrženy mechanickým otvíračem. Dále se třídí barevné a čiré fólie, odstraní se největší nečistoty a nežádoucí příměsi. Třídicí linka, která zahájila zkušební provoz na počátku září, z velké části nahradí ruční třídění plastů a výrazně zdokonalí proces samotné separace.

V rámci třídícího procesu odpad dále putuje do největší součásti linky, kterým je balistický separátor. V něm se materiál roztřídí dle velikosti a vlastností na 3 frakce. Drobné nečistoty do 5 cm a plochý zbytkový materiál budou následně energeticky využity. Ostatní materiál linka pomocí optických senzorů a proudů stlačeného vzduchu roztřídí na různé typy plastů (HDPE, PP, PS a PET), různé barvy PET lahví (čiré, modré, zelené a smíšené) a ostatní „neplastový“ materiál.

Čtěte také: Změny v dopravě Opava

Z tohoto zbytku jsou pomocí technologie vířivých proudů (tzv. eddy current) vytříděny neželezné kovy. Mimo uvedené druhy plastů bude možné na lince třídit i nápojové kartony, u kterých se využije přítomnost plastové LDPE fólie. Vytříděný materiál se v rámci areálu dočasně uskladní ve zřízených boxech.

Vytříděné jednotlivé druhy plastů jsou dobře využitelné zpracovateli a výrobci plastových výrobků - ať jsou to recyklované stavební prvky, venkovní nábytek, ale i nové PET lahve, textil z PET vláken, a další. „Kvalita a čistota vytříděného materiálu je naprosto zásadní pro další zpracování a recyklaci. Tato třídicí linka nám umožní být více efektivní v množství této cenné suroviny, kterou budeme moci ve větší míře a kvalitě předávat zpracovatelům, kteří ji následně navrátí zpět do oběhu v podobě recyklovaných produktů.

Multikomoditní Sběr Odpadu

Podpořit třídění odpadu má i tzv. multikomoditní sběr odpadu, jehož zavedení Praha plánuje postupně od podzimu tohoto roku. Půjde o společný sběr plastů, kovových obalů a nápojových kartonů do jedné nádoby. „Ze zahraničí, ale i například z realizovaného pilotního projektu v městské části Praha - Štěrboholy, víme, že multikomoditní sběr zvyšuje množství a kvalitu vytříděných složek. Také snižuje náklady na svoz a díky odstranění části odpadových nádob se uvolní prostor v ulicích a veřejném prostranství.

Automatické Linky a Budoucnost Třídění Odpadu

Ano, tyto dvě první automatické linky zásadně rozšiřují, oproti běžným manuálním linkám, možnosti třídění odpadu, podstatně zvyšují kapacitu vytříděného odpadu i počet druhů vytříděného materiálu. Při návrhu linky se myslelo i na budoucnost, proto jsou linky navrženy tak, aby je bylo možné v budoucnosti i částečně rozšířit, např. navýšením počtu vytříděných druhů materiálu nebo zvýšením výstupní čistoty. Pro splnění budoucích cílů je před celou ČR ještě dlouhá a náročná cesta.

Evropský Stav Třídění Odpadů a Jeho Trendy

Na úvod lze obecně konstatovat, že cíle roku 2025, tedy opětovné využití a recyklace KO v úrovni 55 % při uplatnění nové metodiky výpočtu, kdy se zohledňují i ztráty materiálu v jednotlivých procesech třídění a recyklace, prozatím neplní žádná členská země EU. Při pohledu do zahraničí lze v Evropě pozorovat jednoznačný trend výstavby nových a modernizace starších automatických třídících linek.

Čtěte také: Tlakové lahve a životní prostředí

Velké evropské městské aglomerace (v UK, Nizozemí, Belgii, Španělsku, …) jsou již běžně vybaveny moderními automatickými linkami na třídění SKO nebo jsou ve stavu výstavby/dostavby tohoto páteřního systému (v Itálii, Polsku, …). Běžné kapacity linek na třídění SKO se pohybují v úrovni 15-25 t SKO/h, ale začínají se objevovat i linky s kapacitou 35 t/h SKO a vyšší (v Norsku, Polsku). Linky na SKO primárně vytřiďují plast i papír.

Výjimkou v automatickém třídění SKO je Německo, které automatické linky dosud primárně využívalo pouze na separovaný plastový odpad (SCW). Aktuálně se v Německu u SKO začíná prosazovat trend doplnění pre-sortovacích linek před ZEVO sloužících k separaci plastů, což vyplývá s tamního blízkého povinného pre-sortování plastů z SKO před jeho energetickým využitím v ZEVO.

Pre-sortování SKO před ZEVO se již ale uplatňuje i v dalších několika zemích Evropy (ve Švédsku, Nizozemí, Dánsku, Litvě) a v této věci probíhají intenzivní debaty nad legislativou o začlenění ZEVO do EU ETS (fosilní vs. Jako velmi zajímavý případ ne úplně typického řešení třídění odpadů ve 2 velkých specifických aglomeracích (Nizozemí, Norsko) je odstoupení od systému svozu separovaného sběru plastu.

Plast se v těchto 2 případech již dává pouze do černé popelnice, která se následně vytřídí na automatických linkách SKO. Důvody k takovému rozhodnutí byly ryze ekonomicko-logistické, přičemž k přikročení k tomuto systému došlo teprve po důkladných testech, které potvrdily, že automatické linky zlepší i celková čísla vytřídění.

Obecný trend při třídění plastů v Evropě se dnes soustřeďuje do výstavby a provozování větších linek (s kapacitou >10 t/h), což zvyšuje efektivitu a umožňuje třídit i minoritně zastoupené druhy plastů, které na menších linkách nedávají ekonomický smysl. Manuální linky se stále používají v menších aglomeracích, ale i ty jsou postupně doplňovány optickými zařízeními např. Typické větší linky třídí separovaný plast z regionu, přičemž jejich kapacita se pohybuje 10-15 t plastu/h (50-100.000 ročně), v několika případech je pak kapacita okolo 20 t plastu/h.

Do těchto velkých linek je svážen plast i z malých linek a pre-sortovacích linek před ZEVO. Do výstavby větších linek se dominantně zapojuje privátní sektor a jeho aktivitu zastřešují formou motivace k více efektivnímu třídění, minimalizování rizik projektů, nebo přímého investičního zapojení i místní organizace zodpovědné za systém sběru a recyklace (např. Residuální frakce z linek na třídění SKO se podobně jako v ČR standardně uplatňuje jako RDF (např. v Polsku, Francii, …) nebo se deponuje (UK).

V Evropě je instalováno několik speciálních linek se zaměřením na stavební materiál (separace stavebních odpadů/plastových okenních profilů, …), roztřídění dřeva podle kvality, třídění použitého textilu podle druhu textilie, vytřiďování nečistot/ inertu z bioodpadu (NL, SWE, GER, SPA …).

Třídění Odpadu v České Republice

V České republice máme relativně dobře fungující systém selektivního sběru odpadu, na který ale nenavazují dostatečně efektivní třídící kapacity. V České republice je v provozu cca 140 ručních třídících linek obecně s kapacitou stovek kg/h, které vytřídí pouze několik druhů plastových produktů (PET, HDPE, LDPE film, Tvrdé plasty - PP částečně). Velké množství recyklovatelného plastu žel končí ve výmětu linek.

V ČR jsou instalovány prozatím pouze 3 automatické třídící linky, 2 linky na separovaný obalový plast (> 4,5 t/h) a 1 linka na SKO (22 t/h), resp. 5 t separovaného plastu/h). Obecně je nutné konstatovat, že prozatím neexistuje dostatečná kapacita linek na třídění komunálního odpadu, která je klíčová pro dosažení legislativních cílů České republiky. Dále neexistuje efektivní síť linek s dostatečnou kapacitou pro třídění plastu.

ČR aktuálně skládkuje cca 2 mio t SKO/r, energeticky využívá v ZEVO cca 0,85 mio t a spoluspaluje cca 0,35 mio t /r SKO/r. Česká republika v současné době čelí velmi zásadním výzvám. Výzvy spojené se změnou řešení odpadové problematiky jsou jejich součástí. Vzhledem k legislativním požadavkům, technologickému vývoji a jasné potřebě modernizovat české environmentálně orientované prostředí směrem ke zvýšení efektivity se nabízí několik řešení, které se, dříve nebo později, s nejvyšší pravděpodobností budou muset uplatnit.

Rozvinutí systému třídění odpadu v ČR bude samozřejmě docházet postupně. Vzhledem k přihlédnutí k zahraničním zkušenostem by Česká republika měla během následujících několika let (3-5) vybudovat základní páteřní síť automatických třídících linek na selektivní sběr a na SKO.

Tato by měla stát na třídících linkách větších městských/krajských aglomerací, případně spoluprací několika okresů tak, aby byl zaručen dostupný materiál a základní ekonomická smysluplnost projektů. Zahájení takového procesu je již patrno na Moravě. Vzhledem k evropským trendům lze předpokládat, že linky na zpracování plastu s kapacitou do 5 t/h, by měly být koncepčně připraveny na budoucí potenciální rozšíření.

U malých aglomerací bude výhledově vhodné vytvořit síť malých, technologicky jednoduchých třídících linek SKO, které vytřídí směs recyklovatelných materiálů (mix plast/papír), ty se pak dotřídí na větších efektivních linkách. Ve většině evropských států aktuálně zásadně sílí tlak na třídění odpadů a třídící linky před spalovnami, abychom nepřicházeli o recyklovatelné suroviny.

Vzhledem k aktuální evropské diskusi o pre-sortování SKO před technologiemi ZEVO je rovněž velmi důležité neopomenout na tento segment. V České republice se aktuálně diskutuje několik nových projektů technologií ZEVO. Aktuální instalovaná kapacita by se během několika let mohla více jak zdvojnásobit. Pro dosažení cílů recyklace ČR je ale naprosto zásadní, aby vstupní materiál do ZEVO prošel pre-sortovací linkou, která vyseparuje recyklovatelný plast a papír.

Výzvy a Cíle Odpadového Hospodářství v ČR

V České republice nyní podle statistik ČSÚ za rok 2020 materiálově využíváme přibližně 35 % komunálních odpadů a na skládkách končí asi 49 % komunálních odpadů. Abychom mohli v roce 2035 zcela odstoupit od skládkování komunálních odpadů, je potřeba už nyní začít významně měnit odpadové hospodářství.Technologie na dotřiďování směsného komunálního odpadu nám ve splnění tohoto cíle nepomůže.

Česká republika potřebuje realizovat projekty na předcházení vzniku odpadu, budovat recyklační kapacity, kapacity na energetické využívání odpadu a také zavádět zálohové systémy, které zajistí oddělený sběr jednotlivých složek komunálních odpadů přímo u jeho původce.

Za hlavní trendy, které ovlivní podobu nakládání s komunálním odpadem, můžeme považovat silný tlak na recyklaci, abychom splnili cíl v roce 2035 recyklovat 65 % komunálních odpadů. Druhým silným trendem je odklon od skládkování, které bude pro mnohé odpady zakázané a také velmi drahé. Výhřevný odpad, který již není možné efektivně zrecyklovat, má být využíván energeticky. Tato koncovka byla stanovena pro 25 % komunálních odpadů.

Oddělený Sběr a Čistota Surovin

Zásadním předpokladem pro vysokou míru recyklace komunálních odpadů je oddělený sběr jednotlivých složek komunálních odpadů přímo u jeho původce. „Jakmile se totiž komunální odpad smíchá v jedné nádobě, navzájem se kontaminuje nečistotami a významným způsobem se snižuje jeho materiálová využitelnost. To dokazují i četné příklady ze zahraničí. Čistota surovin, které vstupují do recyklačního procesu je totiž zásadní pro čistotu výstupního recyklátu a jeho uplatnitelnosti na trhu. To platí především o papíru, plastech a biologicky rozložitelných odpadech,“ vysvětluje Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací v Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Zcela klíčová je čistota suroviny u materiálů používaných pro styk s potravinami. Pokud se jedná o plasty, pro ty je nutné hledat přímé cesty od spotřebitele zpět k producentovi - například s pomocí zálohových systémů, které umožní úplné odklonění těchto surovin z odpadu a snižují volné pohazování použitých obalů třeba v přírodě (littering). Evropské systémy zálohování v praxi vykazují vysokou účinnost při získávání druhotných surovin a jejich transparentní návrat k výrobcům.

Linky na Dotřiďování Směsného Komunálního Odpadu

Jedná se o investičně i provozně nákladná zařízení, která ze směsného komunálního odpadu dokáží vytřídit například kovy, plasty či papír. Kvalita papíru a plastů vytříděných ze směsného odpadu je velice nízká, a proto se takto získané suroviny hodí spíše jen jako palivo pro specifické energetické využití, neboť pro materiálovou recyklaci jsou nebo mohou být kontaminované různými nečistotami.

Problémem je tedy i nízká efektivita třídícího procesu, kdy ze směsného komunálního odpadu se s pomocí drahé třídicí linky povede vytřídit maximálně suroviny, které tvoří necelých 10 % původní hmotnosti tříděného komunálního odpadu.

Zkušenosti z Dotřiďování SKO ze Zahraničí - Nízká Účinnost Dotřídění SKO

Linku na dotřiďování SKO provozují v polském městě Kurów. Tato linka z SKO průměrně vytřídí jen 8,6 % hmotnosti SKO, který do třídění vstupuje. Linka totiž nedokáže ze směsného odpadu vyseparovat všechny papíry, PET lahve či kovy, ale jen jejich část. Konkrétně z SKO vytřídí jen - asi 65 % PET lahví, které se v něm nachází, z celkového plastového odpadu však vyseparuje jen necelých 30 %, přibližně jen asi 50 % papíru.

Celková bilance úspěšnosti je taková, že z celkového množství materiálově využitelných složek SKO jich zvládne tato linka vytřídit něco přes 30 %. Zbylých cca 70 % materiálově využitelných složek v SKO nadále zůstává v nevytříděné směsi. Velkou část vytříděných komodit tvoří kovy, které je však možné získat a následně recyklovat i v případě energetického využití odpadu, jejich separací ze škváry.

Složení SKO v České Republice

Složení SKO v České republice pravidelně sleduje společnost EKO-KOM. Poslední údaje z roku 2020 ukazují, že podíl kovů, skla a nápojového kartonu dosahuje v průměru 6,9 % hmotnosti SKO. Plastů je sice v průměru 10,1 %, ale jiná data společnosti EKO-KOM ukazují, že například dobře recyklovatelného PET je v SKO už pouze cca 1 %. Papíru je ve směsném odpadu v průměru 7,8 %.

Ekonomika Dotřiďování SKO je i se Započtením Investiční Dotace Problematická

Náklady na pořízení moderní automatické linky na sofistikované dotřiďování SKO s kapacitou 70 tisíc tun/rok lze na základě zahraničních zkušeností odhadovat na více než 500 milionů Kč a případná dotace uhradí jen část z této investice. Tržní hodnota získaných surovin následně nepokrývá ani provozní náklady těchto linek.

Dotřiďování SKO Nemůže Přispět k Plnění Cílů Směrnice na Omezení Jednorázových Plastů (SUP)

Z prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/1752, kterým se stanovují pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o snížení jednorázových plastů vč. odpadu z plastových nápojových lahví na jedno použití, jednoznačně vyplývá, že do cíle podílu vytříděného odpadu z plastových výrobků na jedno použití lze započítat pouze množství získané v rámci tříděného sběru. Množství plastových lahví získaných z dotřiďování směsného komunálního odpadu tedy nemůže být do plnění tohoto cíle započteno.

ČR by Měla Nasměrovat Dotační Prostředky do Zvýšení Recyklace Tříděného Sběru, Zejména Plastů

Z celkového množství plastů, které občané odevzdají do žlutých nádob je skutečně materiálově využita jen jejich malá část. Celková účinnost dotřiďování plastů dosáhla podle údajů EKO-KOM v roce 2020 pouhých 28 % a dlouhodobě klesá. Valná většina v ČR sesbíraných plastů byla využita energeticky nebo skládkována, přičemž podíl skládkování roste a v roce 2018 byl přibližně třetinový. Za této situace dává podstatně větší smysl investovat do lepšího vytřídění a následné recyklace již sbíraného množství plastů než se snažit vytřídit další znečištěný plast z SKO.

„V Institutu Cirkulární Ekonomiky jsme svědky diskuzí o různých cestách využití odpadů už od roku 2015. Bohužel jen v málo případech se od diskuzí došlo ke konkrétním krokům a rozvoji infrastruktury zejména pro prevenci a recyklaci. Ve chvíli, kdy můžeme masivní finanční prostředky zaměřit na udržení materiálů v co nejvyšší přidané hodnotě v oběhu, je investice do dotřiďování směsného odpadu pouze záplatou na nedokonale nastavený systém, ve kterém dochází k nedostatečnému třídění a nízké míře skutečné recyklace.

Jak Správně Třídit Odpad

Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.

• Sklo: patří do zeleného nebo bílého kontejneru.
• Plast: tvoří často nejobjemnější část ze všech vyhozených odpadů.
• Papír: můžete vhodit do modrého kontejneru.
• Nápojové kartony: vyhazujte do oranžových popelnic nebo do nádob označených oranžovou nálepkou.
• Kovový odpad: patří do šedého kontejneru nebo do kontejneru označeného jen šedou nálepkou.
• Bioodpad: rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady.
• Tuky a oleje: je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“.
• Nebezpečný odpad: představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí.
• Oblečení a staré látky: patří do nádoby na textil.
• Baterie: obsahují těžké kovy, které mají negativní vliv na lidské zdraví, spadají pod nebezpečný odpad a nepatří v žádném případě do běžného odpadu.
• Nevyužitá léčiva: odnášejte vždy zpět do lékárny.

Systémy Sběru Odpadu

V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění). Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu.

Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy.

Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.

Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu.

Mýty o Třídění Odpadu

Jedná se o rozšířený mýtus, který vznikl pravděpodobně tím, že lidé viděli stejné popelářské auto na svoz směsného i tříděného odpadu. I to se stává, ale svozová společnost k tomu mívá své důvody. Prvním z nich je znehodnocení odpadu, pokud se například na papír vylije olej, už se nedá recyklovat ani využít jiným způsobem, proto se se s ním nakládá jako se směsným odpadem.

Co se Děje s Vytříděným Odpadem

Papírové odpady se na lince třídí na jednotlivé druhy. Roztříděný papír se lisuje do balíků a odváží ke zpracování do papírny. Podobně jako papír se mohou zpracovávat i nápojové kartony, obaly od mléka, džusu či vína. Ze skleněného odpadu je potřeba nejprve odstranit kovy, keramiku i porcelán. Není plast jako plast. Odtamtud se sklo odváží ke zpracování do skláren, kde se rozdrtí a přidá do směsi k výrobě nového skla. ostatní plasty, jako jsou obaly od kosmetiky, kečupů, apod. Ty mají samostatné speciální zpracování.

Pilotní Projekt Optimalizace Třídění Odpadů v Hradci Králové

Město Hradec Králové ve spolupráci se svou dceřinou organizací Hradecké služby a.s. optimalizace třídění odpadů z produkce občanů města. Projekt podporuje autorizovaná obalová společnost Eko-kom a.s. Pro pilotní projekt byly vybrány tři části města.

tags: #linka #na #třídění #komunálního #odpadu #proces

Oblíbené příspěvky:

• Vztah Karla IV. k přírodě
• Zajímavosti Žulové
• Švýcarská metropole: Bern
• Likvidace odpadu Teplice: Průvodce
• Exekuce a práva dlužníků